V úterý začalo očkování klientů sociálních zařízení v MS kraji. Jako první přišel na řadu Domov pro seniory Slunečnice v Ostravě a zařízení Fontána v Hlučíně, kde žijí handicapovaní. Ve Slunečnici pomohli první den s očkování zkušené sestry z fakultní nemocnice, ale v příštích dnech už si domovy budou klienty očkovat samy.
Domov pro seniory Slunečnice byl prvním v našem regionu, kde dorazily vakcíny proti nemoci Covid 19 určené přímo pro rizikové skupiny lidí. Přivezli je zdravotníci z fakultní nemocnice a rovnou se ujali i role učitelů. Sestry z oddělení pracovního a preventivního lékařství se totiž podílejí na očkování zdravotníků přímo ve fakultní nemocnici a tak už mají s vakcínou firmy Pfizer zkušenosti.
Andrea Polanská, náměstkyně ředitele FN Ostrava pro ošetřovatelskou péči: "Naše role tady je především edukační. Kolegyně sestry, které tu pracují, standardně aplikují očkovací látky v rámci prevence chřipky. My je jen blíže seznámíme s technikou tohoto očkování a upozorníme, na co se před podáním vakcíny dotazovat.“
O očkování je ve Slunečnici velký zájem. Očkovat se kromě klientů budou samozřejmě i ošetřovatelé a další personál.
Kateřina Nicielniková, vedoucí sociálně zdravotního útvaru Domova Slunečnice: "Máme přihlášeno 270 klientů a zatím 134 zaměstnanců. Jsme velmi rádi, že jsme mohli vidět v praxi, jak má celý proces správně probíhat.“
anketa, klienti Domova Slunečnice: 1/ "Radila jsem se s rodinou a říkali mi, ať do toho jdu." 2/ "Jednou už jsem Covid prodělala a nechci to zažívat znovu."
V úterý se podařilo naočkovat 90 lidí a další přijdou na řadu v příštích dnech. Slunečnice patří s kapacitou 400 lůžek k největším zařízením v kraji.
---
Špatně zaparkovaná auta komplikují zimní údržbu ve Frýdku-Místku. Pracovníci technických služeb často na přeplněných sídlištích neprojedou a vznikají tak situace, kdy není možné některé úseky udržovat. Město proto žádá řidiče, aby dodržovali předpisy a neparkovali tam, kde nemají.
Přeplněná parkoviště, úzké uličky, stání v křižovatkách nebo dokonce přímo na chodníku. Situace, které dávají pracovníkům technických služeb v zimě pořádně zabrat. Bojují totiž s neukázněnými řidiči, kterým je zřejmě mnohdy úplně jedno, kde zaparkují, jen aby to měli často co nejblíže domů. Pokud ale napadne sníh, uklidit ho v některých místech je velký problém.
Miroslav Kohut, ředitel TS F-M: "S prvním letošním zimním zásahem jsme se setkali, nebo naši zaměstnanci, s letitými problémy, které jsou na území prakticky celého města. Někdy ve větší, někdy v menší míře, nicméně je to problém parkujících vozidel. Je nám zcela jasné, že parkování na území města je obrovský problém, na druhé straně především v těch večerních a nočních hodinách mnohá vozidla parkují, ať už na chodnících i v místech, kde je to zakázáno i dopravním značením."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tím jak opětně začalo probíhat zimní období a řekneme to sněžení přichází z nenadála, tak bych chtěl upozornit řidiče, kde parkují, protože v případě, že začne v jednu, ve dvě v noci sněžit a technické služby potom vyjedou, tak díky parkujícím vozidlům tu situaci mají velmi zkomplikovanou a naopak některé části sídlišť vůbec nemohou protáhnout."
Miroslav Kohut, ředitel TS F-M: "Mnohdy musíme jezdit až do zeleně, samozřejmě tam je pak poškození té zeleně, my to pak v jarních měsících musíme pracně na naše náklady opravovat."
Pluhy potřebují k bezpečnému průjezdu opravdu hodně místa a to jak v ulicích, tak i na chodnících.
Miroslav Kohut, ředitel TS F-M: "Pokud my dneska provádíme třeba jenom posyp tím chemickým materiálem, tak je to ještě relativně jako malý problém, ale v momentě, kdy přijde první sněhové přeháňky a budeme muset plužit, tak je to hodně velký problém, protože samozřejmě v těch sídlištích, kde je ta kumulace těch vozidel obrovská, tak naši řidiči mají problém se vyhnout. Musí ta vozidla objíždět, tím pádem nahromaděný sníh se nahromadí k těm vozidlům. Ti, kteří, když ráno opustí své místo, tak pak to vypadá jako že je defacto nevypluženo."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Pak se zas na druhou stranu ty auta od tama nemohou dostat, takže bych chtěl poprosit řidiče, aby se zasoustředili a zkusili trochu pouvažovat o tom, kde stojí, aby tu situaci nekomplikovali, protože ty výkyvy počasí jsou a nedá se na to vůbec spolehnout."
Na správné parkování by v ulicích měli dohlížet také strážníci městské policie.
---
Ostrava znovu podpoří drobné podnikatele, kteří museli kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru omezit nebo zcela přerušit činnost. Mohou si zažádat o okamžitou jednorázovou podporu ve výši 20 tisíc korun.
Ostravský magistrát, stejně jako loni, pomůže drobným podnikatelům, které postihl zákaz poskytování služeb přijatý k zamezení šíření nemoci Covid 19. Těmto živnostníkům město poskytne okamžitou jednorázovou finanční podporu 20 tisíc korun.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Uvědomujeme si, že současná ekonomická situace je pro řadu drobných ostravských podnikatelů ještě horší, než byla loni na jaře. A přestože i město bylo vlivem pandemie covid-19 významně postiženo poklesem svých daňových příjmů, cítíme, že i nyní se musíme za živnostníky, kteří provozují ve městě své restaurace, kavárny, butiky a různé další služby a podílejí se tak na vytváření atmosféry města a jeho ekonomické kondici, postavit. Navazujeme na zkušenosti z loňského jara, kdy se tato rychlá a jednoduchá forma podpory velmi osvědčila. Alokováno pro tento účel máme předběžně 40 milionů korun."
O podporu mohou žádat fyzické i právnické osoby, pokud vládní opatření výslovně zakázalo jejich podnikatelskou činnost spočívající v maloobchodním prodeji a prodeji služeb v provozovně na území města. Restauracím, které musely zavřít, bude podpora vyplacena i v případě, že zvolili náhradní formu prodeje přes výdejová okna nebo rozvozem zákazníkům.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Je jasné, že nejde o částky, které mohou podnikatelům kompenzovat jejich finanční ztráty, a jde spíš o gesto solidarity, které však v kombinaci s různými druhy vládní podpory pomůže překlenout současné mimořádně složité období."
O peníze lze žádat výhradně prostřednictvím jednoduché počítačové aplikace, do které podnikatelé nahrají jen scan podepsané žádosti, prohlášení a scan svého občanského průkazu. Žadatel nesmí být v insolvenci a nesmí mít dluh vůči městu. Celková výše jeho ročních příjmů za rok 2020 musí být minimálně 180 tisíc a maximálně 12 milionů korun.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Tato pomoc je jednorázová a alokováno pro tento účel máme předběžně 40 milionů korun."
Podpora je vyhlašována jako časově neomezená a bude otevřená do vyčerpání částky. Rada města Ostravy bude žádosti schvalovat v týdenních intervalech. Veškeré informace jsou zveřejněny na webu města www.ostrava.cz/pomoc-podnikatelum. O Pomoc lze žádat od 18. ledna.
---
Stále oblíbenějším se v poslední době stává provoz bezpilotních letadel. Drony se liší technickým provedením, hmotností a účelem použití. Mezi laickou veřejností se těší velké oblibě především menší drony, jejichž cena je dělá čím dál víc dostupnými. Létání má ale přísná pravidla a za jejich porušení úřad vyměřuje tučné pokuty.
Se vzrůstajícím počtem dronů se začala řešit také bezpečnost. Jednotlivé národní předpisy sjednotilo evropské nařízení, které vstoupilo v platnost na přelomu roku. Český Úřad pro civilní letectví však okamžitě přispěchal se svou vlastní vyhláškou, která evropské nařízení doplňuje. Nově byla zavedena registrace dronů a teoretické zkoušky pilotů. Ti musí mít znalosti o tom, za jakých okolnosti mohou své drony používat.
Většina pilotů si uvědomuje, že nesmí létat poblíž letišť, ale zakázaných prostorů je mnohem více. Některé jsou stále, jiné jen dočasné. Jeden takový dočasně zakázaný prostor si nechala vymezit policie v okolí sportovní haly v Ostravě-Vítkovicích, když se tam v roce 2015 konalo MS v hokeji.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR: “Policie České republiky má možnost požádat Úřad pro civilní letectví o dočasné omezení konkrétního vzdušného prostoru. Pokud požadavek splňuje podmínky dané zákonem, vyhlásí úřad dočasně zakázaný letecký prostor tak, jak tomu bylo v roce 2015 při Mistrovství světa v ledním hokeji. Požadavky směrem k úřadu musí být oprávněné, mezi důvody patří například nutnost zajištění veřejného pořádku, ochrana zdraví a zajištění bezpečnosti.
O tom, že porušovat takto vymezené bezletové zóny se nevyplácí, se jeden pilot přesvědčil na vlastní kůži. Poté, co se svým dronem kolem sportovní haly létal, dostal od úřadu pokutu ve výši 50 tisíc korun.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR: “Policie při zvažování požadavku vždy vyhodnocuje konkrétní akci a situaci, přičemž z poslední doby jsme využili naše oprávnění podat žádost o vymezení dočasně zakázaného leteckého prostoru právě jen u mistrovství. Pokud v budoucnu vyvstane nutnost vzhledem ke konkrétní akci či události zažádat úřad, určitě tak po řádném vyhodnocení učiníme.”
Současná pravidla nastavená pro drony nejsou konečná a budou se zřejmě ještě v průběhu tohoto roku upravovat.
---
Už 120 let slouží pacientům Slezská nemocnice v Opavě. Na svou dobu moderní pavilonový systém výstavby jednotlivých oddělení vznikl podle vzorů z rakouských a německých zemí. Během víc jak století byl mnohokrát doplňován o další budovy. Některé jsou na seznamu kulturních památek.
Stavba Slezské nemocnice v Opavě byla zahájené v lednu r. 1899. Jednalo se o komplex budov za městem, které měly soustředit do jednoho místa jednotlivé lékařské obory, do té doby roztroušené na mnoha místech ve městě. Areál byl postavený za necelé dva roky. Na sklonku roku 1900 byl otevřený pro veřejnost.
David Váhala, historik, Slezské zemské muzeum v Opavě: „V tom nejranějším období se vystavělo asi 10 velkých pavilonů. V následujících letech se další pavilony podle potřeby a financí dostavovaly.“
Do prestižní nemocnice, kterou zřizovala zemská vláda, přijížděli pracovat ti nejlepší odborníci z široka daleka. Nejvýznačnější osobností byl profesor Alois Materna, který založil oddělení patologie, a shromáždil zde mnoho exponátů určených pro vzdělávání lékařů. Dnes jsou vystaveny v malém muzeu, které je součástí nemocnice.
David Váhala, historik, Slezské zemské muzeum v Opavě: „Není zvláštností, že na tato místa se dostávali nejen lidé z rakouských zemí, ale i z uherské části monarchie, příp. i z německých zemí.“
Nyní je zřizovatelem nemocnice Moravskoslezský kraj. K dispozici je tady 540 lůžek na 24 odděleních a počet pavilonů se rozrostl na 20. Letos v létě se dočkalo opravy 7 památkově chráněných budov nemocničního areálu.
---
V úterý začalo očkování klientů sociálních zařízení v MS kraji. Jako první přišel na řadu Domov pro seniory Slunečnice v Ostravě a zařízení Fontána v Hlučíně, kde žijí handicapovaní. Ve Slunečnici pomohli první den s očkování zkušené sestry z fakultní nemocnice, ale v příštích dnech už si domovy budou klienty očkovat samy.
Domov pro seniory Slunečnice byl prvním v našem regionu, kde dorazily vakcíny proti nemoci Covid 19 určené přímo pro rizikové skupiny lidí. Přivezli je zdravotníci z fakultní nemocnice a rovnou se ujali i role učitelů. Sestry z oddělení pracovního a preventivního lékařství se totiž podílejí na očkování zdravotníků přímo ve fakultní nemocnici a tak už mají s vakcínou firmy Pfizer zkušenosti.
Andrea Polanská, náměstkyně ředitele FN Ostrava pro ošetřovatelskou péči: "Naše role tady je především edukační. Kolegyně sestry, které tu pracují, standardně aplikují očkovací látky v rámci prevence chřipky. My je jen blíže seznámíme s technikou tohoto očkování a upozorníme, na co se před podáním vakcíny dotazovat.“
O očkování je ve Slunečnici velký zájem. Očkovat se kromě klientů budou samozřejmě i ošetřovatelé a další personál.
Kateřina Nicielniková, vedoucí sociálně zdravotního útvaru Domova Slunečnice: "Máme přihlášeno 270 klientů a zatím 134 zaměstnanců. Jsme velmi rádi, že jsme mohli vidět v praxi, jak má celý proces správně probíhat.“
anketa, klienti Domova Slunečnice: 1/ "Radila jsem se s rodinou a říkali mi, ať do toho jdu." 2/ "Jednou už jsem Covid prodělala a nechci to zažívat znovu."
V úterý se podařilo naočkovat 90 lidí a další přijdou na řadu v příštích dnech. Slunečnice patří s kapacitou 400 lůžek k největším zařízením v kraji.
---
Špatně zaparkovaná auta komplikují zimní údržbu ve Frýdku-Místku. Pracovníci technických služeb často na přeplněných sídlištích neprojedou a vznikají tak situace, kdy není možné některé úseky udržovat. Město proto žádá řidiče, aby dodržovali předpisy a neparkovali tam, kde nemají.
Přeplněná parkoviště, úzké uličky, stání v křižovatkách nebo dokonce přímo na chodníku. Situace, které dávají pracovníkům technických služeb v zimě pořádně zabrat. Bojují totiž s neukázněnými řidiči, kterým je zřejmě mnohdy úplně jedno, kde zaparkují, jen aby to měli často co nejblíže domů. Pokud ale napadne sníh, uklidit ho v některých místech je velký problém.
Miroslav Kohut, ředitel TS F-M: "S prvním letošním zimním zásahem jsme se setkali, nebo naši zaměstnanci, s letitými problémy, které jsou na území prakticky celého města. Někdy ve větší, někdy v menší míře, nicméně je to problém parkujících vozidel. Je nám zcela jasné, že parkování na území města je obrovský problém, na druhé straně především v těch večerních a nočních hodinách mnohá vozidla parkují, ať už na chodnících i v místech, kde je to zakázáno i dopravním značením."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tím jak opětně začalo probíhat zimní období a řekneme to sněžení přichází z nenadála, tak bych chtěl upozornit řidiče, kde parkují, protože v případě, že začne v jednu, ve dvě v noci sněžit a technické služby potom vyjedou, tak díky parkujícím vozidlům tu situaci mají velmi zkomplikovanou a naopak některé části sídlišť vůbec nemohou protáhnout."
Miroslav Kohut, ředitel TS F-M: "Mnohdy musíme jezdit až do zeleně, samozřejmě tam je pak poškození té zeleně, my to pak v jarních měsících musíme pracně na naše náklady opravovat."
Pluhy potřebují k bezpečnému průjezdu opravdu hodně místa a to jak v ulicích, tak i na chodnících.
Miroslav Kohut, ředitel TS F-M: "Pokud my dneska provádíme třeba jenom posyp tím chemickým materiálem, tak je to ještě relativně jako malý problém, ale v momentě, kdy přijde první sněhové přeháňky a budeme muset plužit, tak je to hodně velký problém, protože samozřejmě v těch sídlištích, kde je ta kumulace těch vozidel obrovská, tak naši řidiči mají problém se vyhnout. Musí ta vozidla objíždět, tím pádem nahromaděný sníh se nahromadí k těm vozidlům. Ti, kteří, když ráno opustí své místo, tak pak to vypadá jako že je defacto nevypluženo."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Pak se zas na druhou stranu ty auta od tama nemohou dostat, takže bych chtěl poprosit řidiče, aby se zasoustředili a zkusili trochu pouvažovat o tom, kde stojí, aby tu situaci nekomplikovali, protože ty výkyvy počasí jsou a nedá se na to vůbec spolehnout."
Na správné parkování by v ulicích měli dohlížet také strážníci městské policie.
---
Ostrava znovu podpoří drobné podnikatele, kteří museli kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru omezit nebo zcela přerušit činnost. Mohou si zažádat o okamžitou jednorázovou podporu ve výši 20 tisíc korun.
Ostravský magistrát, stejně jako loni, pomůže drobným podnikatelům, které postihl zákaz poskytování služeb přijatý k zamezení šíření nemoci Covid 19. Těmto živnostníkům město poskytne okamžitou jednorázovou finanční podporu 20 tisíc korun.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Uvědomujeme si, že současná ekonomická situace je pro řadu drobných ostravských podnikatelů ještě horší, než byla loni na jaře. A přestože i město bylo vlivem pandemie covid-19 významně postiženo poklesem svých daňových příjmů, cítíme, že i nyní se musíme za živnostníky, kteří provozují ve městě své restaurace, kavárny, butiky a různé další služby a podílejí se tak na vytváření atmosféry města a jeho ekonomické kondici, postavit. Navazujeme na zkušenosti z loňského jara, kdy se tato rychlá a jednoduchá forma podpory velmi osvědčila. Alokováno pro tento účel máme předběžně 40 milionů korun."
O podporu mohou žádat fyzické i právnické osoby, pokud vládní opatření výslovně zakázalo jejich podnikatelskou činnost spočívající v maloobchodním prodeji a prodeji služeb v provozovně na území města. Restauracím, které musely zavřít, bude podpora vyplacena i v případě, že zvolili náhradní formu prodeje přes výdejová okna nebo rozvozem zákazníkům.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Je jasné, že nejde o částky, které mohou podnikatelům kompenzovat jejich finanční ztráty, a jde spíš o gesto solidarity, které však v kombinaci s různými druhy vládní podpory pomůže překlenout současné mimořádně složité období."
O peníze lze žádat výhradně prostřednictvím jednoduché počítačové aplikace, do které podnikatelé nahrají jen scan podepsané žádosti, prohlášení a scan svého občanského průkazu. Žadatel nesmí být v insolvenci a nesmí mít dluh vůči městu. Celková výše jeho ročních příjmů za rok 2020 musí být minimálně 180 tisíc a maximálně 12 milionů korun.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Tato pomoc je jednorázová a alokováno pro tento účel máme předběžně 40 milionů korun."
Podpora je vyhlašována jako časově neomezená a bude otevřená do vyčerpání částky. Rada města Ostravy bude žádosti schvalovat v týdenních intervalech. Veškeré informace jsou zveřejněny na webu města www.ostrava.cz/pomoc-podnikatelum. O Pomoc lze žádat od 18. ledna.
---
Stále oblíbenějším se v poslední době stává provoz bezpilotních letadel. Drony se liší technickým provedením, hmotností a účelem použití. Mezi laickou veřejností se těší velké oblibě především menší drony, jejichž cena je dělá čím dál víc dostupnými. Létání má ale přísná pravidla a za jejich porušení úřad vyměřuje tučné pokuty.
Se vzrůstajícím počtem dronů se začala řešit také bezpečnost. Jednotlivé národní předpisy sjednotilo evropské nařízení, které vstoupilo v platnost na přelomu roku. Český Úřad pro civilní letectví však okamžitě přispěchal se svou vlastní vyhláškou, která evropské nařízení doplňuje. Nově byla zavedena registrace dronů a teoretické zkoušky pilotů. Ti musí mít znalosti o tom, za jakých okolnosti mohou své drony používat.
Většina pilotů si uvědomuje, že nesmí létat poblíž letišť, ale zakázaných prostorů je mnohem více. Některé jsou stále, jiné jen dočasné. Jeden takový dočasně zakázaný prostor si nechala vymezit policie v okolí sportovní haly v Ostravě-Vítkovicích, když se tam v roce 2015 konalo MS v hokeji.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR: “Policie České republiky má možnost požádat Úřad pro civilní letectví o dočasné omezení konkrétního vzdušného prostoru. Pokud požadavek splňuje podmínky dané zákonem, vyhlásí úřad dočasně zakázaný letecký prostor tak, jak tomu bylo v roce 2015 při Mistrovství světa v ledním hokeji. Požadavky směrem k úřadu musí být oprávněné, mezi důvody patří například nutnost zajištění veřejného pořádku, ochrana zdraví a zajištění bezpečnosti.
O tom, že porušovat takto vymezené bezletové zóny se nevyplácí, se jeden pilot přesvědčil na vlastní kůži. Poté, co se svým dronem kolem sportovní haly létal, dostal od úřadu pokutu ve výši 50 tisíc korun.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR: “Policie při zvažování požadavku vždy vyhodnocuje konkrétní akci a situaci, přičemž z poslední doby jsme využili naše oprávnění podat žádost o vymezení dočasně zakázaného leteckého prostoru právě jen u mistrovství. Pokud v budoucnu vyvstane nutnost vzhledem ke konkrétní akci či události zažádat úřad, určitě tak po řádném vyhodnocení učiníme.”
Současná pravidla nastavená pro drony nejsou konečná a budou se zřejmě ještě v průběhu tohoto roku upravovat.
---
Už 120 let slouží pacientům Slezská nemocnice v Opavě. Na svou dobu moderní pavilonový systém výstavby jednotlivých oddělení vznikl podle vzorů z rakouských a německých zemí. Během víc jak století byl mnohokrát doplňován o další budovy. Některé jsou na seznamu kulturních památek.
Stavba Slezské nemocnice v Opavě byla zahájené v lednu r. 1899. Jednalo se o komplex budov za městem, které měly soustředit do jednoho místa jednotlivé lékařské obory, do té doby roztroušené na mnoha místech ve městě. Areál byl postavený za necelé dva roky. Na sklonku roku 1900 byl otevřený pro veřejnost.
David Váhala, historik, Slezské zemské muzeum v Opavě: „V tom nejranějším období se vystavělo asi 10 velkých pavilonů. V následujících letech se další pavilony podle potřeby a financí dostavovaly.“
Do prestižní nemocnice, kterou zřizovala zemská vláda, přijížděli pracovat ti nejlepší odborníci z široka daleka. Nejvýznačnější osobností byl profesor Alois Materna, který založil oddělení patologie, a shromáždil zde mnoho exponátů určených pro vzdělávání lékařů. Dnes jsou vystaveny v malém muzeu, které je součástí nemocnice.
David Váhala, historik, Slezské zemské muzeum v Opavě: „Není zvláštností, že na tato místa se dostávali nejen lidé z rakouských zemí, ale i z uherské části monarchie, příp. i z německých zemí.“
Nyní je zřizovatelem nemocnice Moravskoslezský kraj. K dispozici je tady 540 lůžek na 24 odděleních a počet pavilonů se rozrostl na 20. Letos v létě se dočkalo opravy 7 památkově chráněných budov nemocničního areálu.
---
