V následující reportáži vám ukážeme dvě drzé krádeže elektroniky, které zloději zvládli neuvěřitelně rychle. Kriminalistům nechali zloději jen velmi málo stop, ale přesto se je podařilo dopadnout. Ukázalo se, že do Ostravy jezdili loupit dva Slováci.
Nejprve se můžete podívat na vloupání do prodejny s elektronikou v Ostravě Hrabůvce, kde zloději vypáčili dveře a pak jako ve filmu následovala blesková akce. Přesně věděli, kde co je a zaměřili se na drahé zboží. Rozbíjeli výlohy a brali mobily, tablety nebo hodinky.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Aby zjistili, jak prodejny uvnitř vypadají, měli si muži nejprve objednat zboží přes internet, které si následně vyzvedli. O několik hodin později se do obou obchodů měli vloupat."
Na druhý obchod v Mariánských Horách si přinesli kladivo. Jeden z mužů rozbil spodní část výlohy a pak kladivo odhodil. Nechali projet několik aut a pak otvorem prolezli dovnitř. Tentokrát byli ještě rychlejší. Měli štěstí, že v prodejna byla vybavena zbožím na vánoční nápor.
vedoucí prodejny: "Ukradli to tak rychle, protože jsme měli špatně naskladněné věci. Samozřejmě teď už to tak není. V podstatě by se dalo říct, že tady byly krabice plné mobilů. Měli vlastně štěstí."
Kriminalisté nakonec vypátrali dva Slováky, kteří jezdili do naší země auty z půjčovny a hned po činu se vraceli domů prodat zboží. Nakradli elektroniku za 800 tisíc korun. Jsou ve vazbě a hrozí jim 5 let vězení. Je možné, že toho mají na svědomí více.
---
Začalo stěhování exponátů do nového muzea nákladních automobilů v Kopřivnici. Otevřeno bude na podzim. Uvnitř haly už stojí Tatra, která objela svět, nebo vůz, který svou posádku provezl Afrikou. Do kabin znovu usedli i jejich slavní řidiči.
Karel Valchař znovu nastartoval speciál Tatry, se kterou před více než 30 lety spolu s dalšími členy posádky objel svět. Nyní je vůz jedním z unikátních exponátů Technického muzea v Kopřivnici. V těchto dnech se ale vystavené nákladní automobily dávají do pohybu a stěhují se do nového muzea.
Karel Valchař, člen expedice Tatra kolem světa: “Trošku se vybavily nějaké vzpomínky a bylo to velice příjemné. Já jsem s tím jel naposledy do Mnichova na výstavu off road, to bylo v roce 1991.”
Tentokrát strávil za volantem jen pár minut, Tatra přejela k objektu bývalé slévárny, kde nové muzeum vzniká. Na místě už je například vůz Karla Lopraise a nebo další tatrovka, která absolvovala expedici Živá Afrika.
Miroslav Chovanec, člen expedice Živá Afrika: “Přes třicet tisíc kilometrů jsem na tom najel, tu cestu po Africe, mohu říci, že auto poslouchalo. Teď se na něj půjdeme podívat i s vnukem do nového muzea.”
Rekonstrukce budovy skončila v prosinci 2020. Převoz exponátů potrvá do června.
Lukáš Filip, vedoucí Muzea nákladních automobilů Tatra, Muzeum Novojičínska: “Přibližně tady bude 77 exponátů plus další drobné věci, jako jsou podvozky, motory a další. Ale my ještě máme druhou fázi, kdy chceme doplnit tu expozici o interaktivní prvky.”
Projekt přijde na zhruba 170 milionů korun. Financován je ze zdrojů Evropské unie a Moravskoslezského kraje. Muzeum bude otevřeno na podzim.
---
Radnice v Havířově má kompletní data z prvního antigenního testování ve školách a mateřinkách. Pozitivita se ukázala jen u jednoho žáka. Školy musely prokázat i lidovou tvořivost a vytvořit stojánky na zkumavky, které v sadách chyběly. Hlídka strážníků musela řešit konflikt s nespokojenými rodiči.
anketa: “Pro mě bylo nejlepší, že mi vyšel negativní test, protože kdybychom zase trčeli na distanční výuce, to by byla pro každého hrůza hrůzoucí. A kdyby mi vyšel pozitivní, já bych si vyškubal snad všechny vlasy.”
I takto reagovali žáci na první testování ve školách v Havířově. Radnice už má výsledky. Ze zhruba 2 tisíc dětí, i těch předškolních, zaznamenali jen jeden pozitivní výsledek. 206 žáků se rozhodli rodiče nechat v domácí výuce. Někteří si to chtěli vyříkat přímo ve škole.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Na jedné základní škole v Prostřední Suché musela být přivolaná hlídka, trochu tam matky aktivistky dělaly nezdravé prostředí, ale vše se uklidnilo a dopadlo to dobře.”
Školy musely také projevit lidovou tvořivost. Součástí testovacích sad nebyly samostatné stojánky na zkumavky.
Tomáš Ptáček, ředitel ZŠ F. Hrubína Havířov: "Takže jsme si to vyřešili tím, že jsme si vytvořili stojánky z dřevěného hranolu, kdy každé dítě mělo svůj.”
Tento problém školám pomůže vyřešit kraj.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "U těch testů, kde chyběly nějaké komponenty, stojany, jsme to včera řešili s krajem, takže si je mohou školy a školky vyzvednout na kraji.”
Mateřské školy radnici také informovaly, že pokud by se vrátily všechny děti, neví, jak by organizačně zvládly dvakrát týdně testovat.
---
Do škol se vrátila téměř polovina dětí prvního stupně. Existuje však stále rostoucí skupina rodičů, kteří s nastavenými podmínkami školní výuky zásadně nesouhlasí. Jejich děti se tedy prezenční školní výuky nemohou účastnit a oni sami přijdou i o nárok na ošetřovné. Takových dětí je v každé škole průměrně 3 až 5 procent.
Ani postupná obnova školní docházky nesmazala vrásky na čelech ředitelů základních škol. Kromě testování žáků a bezpečnostních opatření musí řešit také výuku žáků, kteří do školy nemohou chodit z důvodů nesouhlasu rodičů. Těm vadí jak systém testování, tak nutnost nošení roušek po celý den výuky.
Anna Vaverová, matka, Krnov: „Nesouhlasím s testováním bezpříznakových zdravých dětí. protože si myslím, že já své děti posílám zdravé.“
Ludmila Továrková, matka, Krnov: „Mě na tom vadí nošení roušek, že vlastně i negativní dítě musí mít roušku a prosedí celý den v roušce. Myslím si, že dech je život a že to stojí vlastně proti životu a na dechu jsou závislé veškeré pochody v těle.“
Lukáš Vodička, otec, Krnov: „Mě by dávalo mnohem větší smysl, kdybychom ty, které příznaky mají, nechávali striktně doma, abychom to oddělili a pro ty prcky by to bylo mnohem šetrnější.“
Anketa, děti: „Já bysem se nenechal testovat protože chci být zdravej a nechci se šťourat v nose “
„Skoro všichni mají ty testy ale to je hnusné.“
Školy v těchto případech nemohou jinak, než se řídit pokyny ministerstva.
Milena Zatloukalová, ředitelka ZŠ Školní, Bruntál: „Objevili se rodiče, kteří nesouhlasili s testováním dětí. My potom na tyto děti pohlížíme tak, jako by byly nemocné.“
Leoš Sekanina, ředitel ZŠ Okružní, Bruntál: „Budeme brát samozřejmě absenci jako omluvenou, a děti budou dostávat úkoly.“
Rodiče jsou rozhodnuti situaci řešit podle petičního zákona, případně i soudně. První žaloba již byla podána.
---
Několik pytlů plných odpadků nasbíraly děti z Lesní školy Hnízdo, když se v pondělí pustily do úklidu podél turistických tras k Horské chatě Prašivá. Nejčastěji po turistech v lesích zůstávají mikrotenové sáčky, PET lahve a plechovky od nápojů.
Školáci, jejich učitelé a průvodci vyšli od řeky Morávky z Raškovic. Podobně Lesní škola Hnízdo pomohla uklidit okolí Prašivé po nepořádných turistech už loni.
Martin Stiller, provozovatel Horské chaty Prašivá: “Letos to opakujeme. Uklidíme všechny stezky ze všech stran, ať už je to od Komorní Lhotky nebo od Kohutky, případně žlutá turistická trasa z Vyšních Lhot nebo modrá z Pražma. Postupně jsou skupiny a uklízí se všechno, co tam turisté během, roku zanechali.”
První várku odpadu museli mladí sběrači uložit ke kontejnerům ještě v údolí. Další pytle naplnili cestou k horské chatě.
Michal Chýlek, průvodce, Lesní škola Hnízdo: “Tak ze zajímavostí, to byla velká pneumatika, nějaký sprej od montážní pěny, pak nějaké ocelové dráty, spoustu různých plechovek. Dokonce plnou hořčici, plechovka Coca Coly a především sáčky, pytle, vajgly, těch je vždycky nejvíce. A dále igelity a PET lahve.”
Anketa: “No většinou je to plast. Sáčky, a takové věci.”
Anketa: “Já jsem našel třeba tady tuto plovací desku.”
Ekologie a vztah k přírodě je samozřejmě jedním z nosných témat výuky v lesní škole.
Tereza Odstrčilová, školní psycholožka, Lesní škola Hnízdo: “Pro nás je asi hodně důležitý vztah k okolí. K okolí jak k okolním vesnicím, dobré vztahy se sousedy, ale hlavně ten důležitý vztah k přírodě. Les a příroda je jedním z hlavních pedagogů v té lesní škole, kde děti zažívají třeba nějakou frustraci, kterou běžně nemohou zažít v tom opečovávaném prostředí. A zároveň se učí pečovat o tu přírodu, protože to je něco, bez čeho se neobejdeme.”
Po záslužné práci si děti na Prašivé odpočinuly a společně opekly párky.
---
V následující reportáži vám ukážeme dvě drzé krádeže elektroniky, které zloději zvládli neuvěřitelně rychle. Kriminalistům nechali zloději jen velmi málo stop, ale přesto se je podařilo dopadnout. Ukázalo se, že do Ostravy jezdili loupit dva Slováci.
Nejprve se můžete podívat na vloupání do prodejny s elektronikou v Ostravě Hrabůvce, kde zloději vypáčili dveře a pak jako ve filmu následovala blesková akce. Přesně věděli, kde co je a zaměřili se na drahé zboží. Rozbíjeli výlohy a brali mobily, tablety nebo hodinky.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Aby zjistili, jak prodejny uvnitř vypadají, měli si muži nejprve objednat zboží přes internet, které si následně vyzvedli. O několik hodin později se do obou obchodů měli vloupat."
Na druhý obchod v Mariánských Horách si přinesli kladivo. Jeden z mužů rozbil spodní část výlohy a pak kladivo odhodil. Nechali projet několik aut a pak otvorem prolezli dovnitř. Tentokrát byli ještě rychlejší. Měli štěstí, že v prodejna byla vybavena zbožím na vánoční nápor.
vedoucí prodejny: "Ukradli to tak rychle, protože jsme měli špatně naskladněné věci. Samozřejmě teď už to tak není. V podstatě by se dalo říct, že tady byly krabice plné mobilů. Měli vlastně štěstí."
Kriminalisté nakonec vypátrali dva Slováky, kteří jezdili do naší země auty z půjčovny a hned po činu se vraceli domů prodat zboží. Nakradli elektroniku za 800 tisíc korun. Jsou ve vazbě a hrozí jim 5 let vězení. Je možné, že toho mají na svědomí více.
---
Začalo stěhování exponátů do nového muzea nákladních automobilů v Kopřivnici. Otevřeno bude na podzim. Uvnitř haly už stojí Tatra, která objela svět, nebo vůz, který svou posádku provezl Afrikou. Do kabin znovu usedli i jejich slavní řidiči.
Karel Valchař znovu nastartoval speciál Tatry, se kterou před více než 30 lety spolu s dalšími členy posádky objel svět. Nyní je vůz jedním z unikátních exponátů Technického muzea v Kopřivnici. V těchto dnech se ale vystavené nákladní automobily dávají do pohybu a stěhují se do nového muzea.
Karel Valchař, člen expedice Tatra kolem světa: “Trošku se vybavily nějaké vzpomínky a bylo to velice příjemné. Já jsem s tím jel naposledy do Mnichova na výstavu off road, to bylo v roce 1991.”
Tentokrát strávil za volantem jen pár minut, Tatra přejela k objektu bývalé slévárny, kde nové muzeum vzniká. Na místě už je například vůz Karla Lopraise a nebo další tatrovka, která absolvovala expedici Živá Afrika.
Miroslav Chovanec, člen expedice Živá Afrika: “Přes třicet tisíc kilometrů jsem na tom najel, tu cestu po Africe, mohu říci, že auto poslouchalo. Teď se na něj půjdeme podívat i s vnukem do nového muzea.”
Rekonstrukce budovy skončila v prosinci 2020. Převoz exponátů potrvá do června.
Lukáš Filip, vedoucí Muzea nákladních automobilů Tatra, Muzeum Novojičínska: “Přibližně tady bude 77 exponátů plus další drobné věci, jako jsou podvozky, motory a další. Ale my ještě máme druhou fázi, kdy chceme doplnit tu expozici o interaktivní prvky.”
Projekt přijde na zhruba 170 milionů korun. Financován je ze zdrojů Evropské unie a Moravskoslezského kraje. Muzeum bude otevřeno na podzim.
---
Radnice v Havířově má kompletní data z prvního antigenního testování ve školách a mateřinkách. Pozitivita se ukázala jen u jednoho žáka. Školy musely prokázat i lidovou tvořivost a vytvořit stojánky na zkumavky, které v sadách chyběly. Hlídka strážníků musela řešit konflikt s nespokojenými rodiči.
anketa: “Pro mě bylo nejlepší, že mi vyšel negativní test, protože kdybychom zase trčeli na distanční výuce, to by byla pro každého hrůza hrůzoucí. A kdyby mi vyšel pozitivní, já bych si vyškubal snad všechny vlasy.”
I takto reagovali žáci na první testování ve školách v Havířově. Radnice už má výsledky. Ze zhruba 2 tisíc dětí, i těch předškolních, zaznamenali jen jeden pozitivní výsledek. 206 žáků se rozhodli rodiče nechat v domácí výuce. Někteří si to chtěli vyříkat přímo ve škole.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Na jedné základní škole v Prostřední Suché musela být přivolaná hlídka, trochu tam matky aktivistky dělaly nezdravé prostředí, ale vše se uklidnilo a dopadlo to dobře.”
Školy musely také projevit lidovou tvořivost. Součástí testovacích sad nebyly samostatné stojánky na zkumavky.
Tomáš Ptáček, ředitel ZŠ F. Hrubína Havířov: "Takže jsme si to vyřešili tím, že jsme si vytvořili stojánky z dřevěného hranolu, kdy každé dítě mělo svůj.”
Tento problém školám pomůže vyřešit kraj.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "U těch testů, kde chyběly nějaké komponenty, stojany, jsme to včera řešili s krajem, takže si je mohou školy a školky vyzvednout na kraji.”
Mateřské školy radnici také informovaly, že pokud by se vrátily všechny děti, neví, jak by organizačně zvládly dvakrát týdně testovat.
---
Do škol se vrátila téměř polovina dětí prvního stupně. Existuje však stále rostoucí skupina rodičů, kteří s nastavenými podmínkami školní výuky zásadně nesouhlasí. Jejich děti se tedy prezenční školní výuky nemohou účastnit a oni sami přijdou i o nárok na ošetřovné. Takových dětí je v každé škole průměrně 3 až 5 procent.
Ani postupná obnova školní docházky nesmazala vrásky na čelech ředitelů základních škol. Kromě testování žáků a bezpečnostních opatření musí řešit také výuku žáků, kteří do školy nemohou chodit z důvodů nesouhlasu rodičů. Těm vadí jak systém testování, tak nutnost nošení roušek po celý den výuky.
Anna Vaverová, matka, Krnov: „Nesouhlasím s testováním bezpříznakových zdravých dětí. protože si myslím, že já své děti posílám zdravé.“
Ludmila Továrková, matka, Krnov: „Mě na tom vadí nošení roušek, že vlastně i negativní dítě musí mít roušku a prosedí celý den v roušce. Myslím si, že dech je život a že to stojí vlastně proti životu a na dechu jsou závislé veškeré pochody v těle.“
Lukáš Vodička, otec, Krnov: „Mě by dávalo mnohem větší smysl, kdybychom ty, které příznaky mají, nechávali striktně doma, abychom to oddělili a pro ty prcky by to bylo mnohem šetrnější.“
Anketa, děti: „Já bysem se nenechal testovat protože chci být zdravej a nechci se šťourat v nose “
„Skoro všichni mají ty testy ale to je hnusné.“
Školy v těchto případech nemohou jinak, než se řídit pokyny ministerstva.
Milena Zatloukalová, ředitelka ZŠ Školní, Bruntál: „Objevili se rodiče, kteří nesouhlasili s testováním dětí. My potom na tyto děti pohlížíme tak, jako by byly nemocné.“
Leoš Sekanina, ředitel ZŠ Okružní, Bruntál: „Budeme brát samozřejmě absenci jako omluvenou, a děti budou dostávat úkoly.“
Rodiče jsou rozhodnuti situaci řešit podle petičního zákona, případně i soudně. První žaloba již byla podána.
---
Několik pytlů plných odpadků nasbíraly děti z Lesní školy Hnízdo, když se v pondělí pustily do úklidu podél turistických tras k Horské chatě Prašivá. Nejčastěji po turistech v lesích zůstávají mikrotenové sáčky, PET lahve a plechovky od nápojů.
Školáci, jejich učitelé a průvodci vyšli od řeky Morávky z Raškovic. Podobně Lesní škola Hnízdo pomohla uklidit okolí Prašivé po nepořádných turistech už loni.
Martin Stiller, provozovatel Horské chaty Prašivá: “Letos to opakujeme. Uklidíme všechny stezky ze všech stran, ať už je to od Komorní Lhotky nebo od Kohutky, případně žlutá turistická trasa z Vyšních Lhot nebo modrá z Pražma. Postupně jsou skupiny a uklízí se všechno, co tam turisté během, roku zanechali.”
První várku odpadu museli mladí sběrači uložit ke kontejnerům ještě v údolí. Další pytle naplnili cestou k horské chatě.
Michal Chýlek, průvodce, Lesní škola Hnízdo: “Tak ze zajímavostí, to byla velká pneumatika, nějaký sprej od montážní pěny, pak nějaké ocelové dráty, spoustu různých plechovek. Dokonce plnou hořčici, plechovka Coca Coly a především sáčky, pytle, vajgly, těch je vždycky nejvíce. A dále igelity a PET lahve.”
Anketa: “No většinou je to plast. Sáčky, a takové věci.”
Anketa: “Já jsem našel třeba tady tuto plovací desku.”
Ekologie a vztah k přírodě je samozřejmě jedním z nosných témat výuky v lesní škole.
Tereza Odstrčilová, školní psycholožka, Lesní škola Hnízdo: “Pro nás je asi hodně důležitý vztah k okolí. K okolí jak k okolním vesnicím, dobré vztahy se sousedy, ale hlavně ten důležitý vztah k přírodě. Les a příroda je jedním z hlavních pedagogů v té lesní škole, kde děti zažívají třeba nějakou frustraci, kterou běžně nemohou zažít v tom opečovávaném prostředí. A zároveň se učí pečovat o tu přírodu, protože to je něco, bez čeho se neobejdeme.”
Po záslužné práci si děti na Prašivé odpočinuly a společně opekly párky.
---
