MS kraji přijede na pomoc v boji s Covidem 19 armáda
V boji s lokálními ohnisky nemoci Covid 19 pomůže MS kraji armáda. Rozhodla o tom vláda na pondělním zasedání. Do regionu tak přijedou jednak kompletní odběrové týmy a s chytrou karanténou budou pomáhat i mladí medici s Univerzity obrany v Hradci Králové.
Kvůli šíření nemoci Covid 19 mezi horníky a jejich rodinami na Karvinsku požádal už v minulém týdnu hejtman Ivo Vondrák o pomoc poslaneckou sněmovnu a mistra zdravotnictví. Kapacity nemocnic totiž na plošné testování bez pomoci armády nestačí.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Žádal jsem o to ministra zdravotnictví v pátek, ve čtvrtek jsme o tom jednali i v parlamentu. Vzniká mylný dojem, že musí být stav nouze, aby zasahovala armáda. V dolech OKD armáda testovala a stav nouze nebyl. Bez pomoci armády se to zajistit nedá, testovat 6000 lidí v kapacitě, kterou máme. Nemůžeme zdravotníky přesměrovat na odběry, řeší si své povinnosti v nemocnicích."
Vláda v pondělí rozhodla, že armáda v krajích pomůže. Hygienici totiž nařídili vedení OKD opakované testování zaměstnanců. PCR testy se od 19. do 22. července provedou u pracovníků dolů ČSM Sever a ČSM Jih a dolu ČSA. Půjde o 6 tisíc lidí. Do našeho kraje tak dorazí 5 odběrových týmů armády a pomohou i medici s trasováním kontaktů nakažených.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: "Bylo vyčleněno 68 vojáků. Z nich podstatnou část tvoří odběrové týmy. Je jich 14, pro každý kraj ČR jeden. Podle potřeby budou ty týmy jezdit po republice a zajišťovat hromadné odběry."
Odběrové týmy armády dorazí do Ostravy v sobotu. Nejprve budou muset být proškoleni zdravotníky a pak už se pustí do odběrů. Pomoci by měla i Krnovská nemocnice, jejíž odběrové centrum denně odbaví až 50 lidí, ale přesto pošle další tým do Karviné.
---
Starostové Karvinska jednali s hejtmanem a KHS
Starostové Svazku měst a obcí okresu Karviná se v úterý sešli s hejtmanem MSK a zástupci krajské hygieny, aby projednali nejasnosti týkající se zveřejňování rozdílných dat pozitivně testovaných lidí. Starostům vadí nejasnosti v číslech a selhání komunikace.
Už před týdnem vydali starostové prohlášení, že chytrá karanténa nefunguje, výsledky testů se lidé dozvídají pozdě a selhává jakákoliv komunikace. Navíc jsou zveřejňována různá data pozitivně testovaných lidí. Jednání v Karviné se zúčastnil i hejtman kraje a zástupci hygieny.
Pavla Svrčinová, ředitelka KHS Ostrava: "Vyříkali jsme si, v čem vznikají rozdíly v datech. Vznikají na základě jiných informací, my vykazujeme až v okamžiku, kdy s nimi máme uděláno epidemiologické vyšetření, data z ÚZIS jsou syrová, kdy dostanou hlášku, že je člověk pozitivní, ale on se vykazuje pro MSK, ale žije dlouhodobě v Praze a tam se mohl nakazit."
Vedoucí jednotlivých územních pracovišť hygieny bude mít také k dispozici spojení na jednotlivé starosty.
Jan Lipner (STAN), předseda SMOOK, starosta Horní Suché: "Odcházím s dobrým pocitem, že hygiena, co se týče paní ředitelky, je hodně vstřícná a chce nám ty informace poskytovat, snažila se vysvětlit hodně věcí, necháme si verifikovat záznam, protože se nestaneme odborníky přes epidemiologii přes noc."
Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: "Vysvětlilo se to starostům a věřím, že ty informace budou předávat občanům, aby došlo k uklidnění situace."
Na jednání také zaznělo, že kapacita Krajské hygienické stanice bude posílena o 11 nových pracovníků.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MSK: "Budou tady nové lidé, kteří budou pomáhat s trasováním a dohledávání kontaktů."
Zástupci krajské hygienické stanice v úterý také odjeli na jednání s polskými hygieniky kvůli pendlerům, podle hlavní hygieničky je problémem svážení zaměstnanců z Polska autobusy na Novojičínsko a Ostravsko, nefungování předávání výsledků testování z polské strany a rozdílná kritéria k ukončení karantény.
---
Červnový déšť vrátil lesům vláhu
Díky deštivému počasí v červnu přestalo být sucho strašákem správců lesa. Kvůli nedostatku vody se totiž stromy stávají lehkou kořistí pro kůrovce, který je napadá. Vláhy by teď mělo být v půdě dost.
Ještě
na jaře vypadala situace v lesích velmi kriticky. Půda byla suchá
tak, že lesníci mnohdy přesouvali výsadbu nových stromků na
podzim. Situace se zlepšila v měsících květnu a červnu, které
byly srážkově vysoce nadprůměrné. A voda opět naplnila koryta
řek.
Šárka
Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Můžeme říci, že na celém
povodí Odry je hydrologická situace velmi dobrá: Co se týká
naplněnosti přehrad, tak tam jsme u všech vodních nádrží na
100%.“
Dostatek
vláhy stromům v lese prospívá především v boji s nejrůznějšími
škůdci, jako je například houba václavka nebo kůrovec, který v
poslední době lesy decimuje. V okolí Skřipova, kvůli tomu ročně
pokácí až 8 000 kubíků dřeva. A tak lesníci doufají, že
letos bude tohoto dřevokazného brouka méně.
Radomír
Drašák,ředitel Městských lesů Opava: „Stromy,
jako jsou buk, dub i ostatní dřeviny jsou více odolné působení
patogenů. Když mají vodu, jsou více odolné.“
Pohroma
v podobě sucha hrozila také sazenicím, které se bez vody špatně
ujímají. Jarní deště ji nakonec odvrátily, a tak ztráty jsou
jen minimální.
Radomír
Drašák,ředitel Městských lesů Opava: "Hlavní
škody byly na sazenicích, kdy ujímavost bez vody byla špatná.
Ztráty mohly být na 30-40%jarní výsadby. Ale
díky tomu, že nakonec voda přišla,
tak máme ztráty na 1-2%.“
Více
škody letos napáchaly spíš teploty, které dlouho v úvodu roku
klesaly v zalesněných údolích často pod nulou. Přízemní
mrazíky mnohé nově vysazené rostliny spálily.
Po
sazenicích zejména listnatých stromů je nyní velká poptávka.
Mnozí správci lesa totiž nahrazují méně odolné smrkové
porosty listnatými tak, jak to bylo v minulosti.
---
Na sousedskou snídani čekala Žilina několik měsíců
Obyvatelé a příznivci novojičínské místní části Žilina se sešli na letošní první sousedské snídani. Setkání pojali jako poděkování všem, kdo v době epidemie šili roušky, které proslavily i zdejší rouškovník, jeden z prvních v republice.
Pravidelné sousedské snídaně provází novojičínskou místní část Žilina třetím rokem. Na tu letos první si ale museli lidé počkat až do července. Setkání naplánovaná na duben, květen a červen zhatila vládní omezení nebo deště a hrozba povodní.
účastník akce: “Přišli jsme se podívat a zatím si to užíváme.”
účastník akce: “Konečně jsem se tady všichni sešli a můžeme si popovídat a hlavně bez roušek.”
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), zastupitel Nového Jičína: “Navíc ta snídaně je taková o to zvláštnější, že jsme se rozhodli, že ji spojíme s takovým poděkováním lidem, kteří se starají o postižené nebo staré lidi nebo nám pomáhali šít roušky, kterých jsme i díky rouškovníku ušili skoro čtyři tisíce.”
Patricie Plášilová, dobrovolnice: “Tyto srdíčka jsou takové upomínkové děkovné předměty, které jsem vyrobila jako poděkování všem, kdo se zapojili do šití roušek.”
Posnídat se sousedy přišlo také devět klientů chráněného bydlení Archa, které sídlí v Žilině. Do společnosti se dostali poprvé po několika týdnech nucené izolace.
Radka Čapková, Chráněné bydlení ARCHA v Novém Jičíně-Žilině: “jsme určitě moc rádi, klienti strašně moc těšili, když se dozvěděli, že bude sousedská snídaně.”
Na jídelním lístku společné konzumace byly dobroty, které si místní sami napekli a navařili. Bylo jich tolik, že se ranní aktivita protáhla i přes oběd, téměř do večeře.
---
Na Olešné a U splavu jsou servisní stojany na kola
Seřízení brzd nebo třeba dofouknutí kol bez obav přímo v terénu. Cyklisté mohou nově kolem Olešné a poblíž splavu u Ostravice využít servisní stojany. Za 115 tisíc korun je pořídilo město, které tak postupně rozšiřuje možnosti pro cyklisty.
Cykloturistika nejen kolem přehrady Olešná, je zvláště v letních měsících velmi oblíbená. Co ale dělat, když se vám třeba na kole během jízdy něco pokazí, uvolní nebo budete jen potřebovat nafoukat kolo, ale nemáte u sebe pumpičku? Každý, kdo ví, že by si poradil, aniž by vezl kolo do servisu, tak může využít možností servisního stojanu.
Anketa: 1.) "No je to dobré, já teď přemýšlím, že si dofouknu svoje kolo, které tam mám. Jsem se díval, že to je na opravy a tak, je to dobrá věc." 2.) "Jako je to fajne, když se tady kolo pokazí, tak se to využije." 3.) "Jako super, to je dobrá věc, určitě, pro cyklisty, že." 4.) "Tady hodně chodí lidi na kole, tak že by toho využili no."
Na stojanu lidé najdou kromě pumpičky na kolo také sadu různého nářadí v podobě šroubováků a klíčů.
Karel Deutscher, náměstek primátora F-M: "Město Frýdek-Místek podporuje cykloturistiku, takže už dříve jsme tady instalovali nabíječky na elektrokola a nyní doplňujeme i cyklistickou infrastrukturu o servisní místo. To znamená, uživatel kola, které má buďto špatně nafoukané kolo, nebo má nějaký povolený šroubek, tak si tady může přijít se svým kolem, může ho umístit na ten stojan a dotáhnout si a udělat nějaký základní servis na svém kole."
Servisní místa jsou ve městě zatím dvě. Jedno najdou lidé na cyklostezce hned pod Aquaparkem a druhé je poblíž splavu u Ostravice.
Karel Deutscher, náměstek primátora F-M: "Jedno servisní místo máme tady na Olešné a druhé je v blízkosti restaurace U Žida, kde je rovněž elektronabíječka. My jsme zkopírovali tu teorii, že tady se nám opravdu pohybuje velké množství cyklistů, stejně jako u cyklostezky, která je kolem řeky Ostravice, tak i tam jsme doplnili to cykloservisní místo."
Pořízení obou stojanů stálo 115 tisíc korun. Mobiliář pro cyklisty město postupně rozšiřuje, protože cyklistika představuje ekologický způsob dopravy a podporuje zdravý životní styl. Na území Frýdku-Místku najdou lidé už na 20 kilometrů cyklostezek, které dále vedou do Beskyd, krajského města i do dalších zajímavých míst.
---