Opava navyšuje participativní rozpočet na 1,5 mil. korun
Opavská radnice už po čtvrté zapojila občany do rozhodování, kam investovat peníze z participativního rozpočtu. Letos bude ve hře 1,5 milionu korun. Návrhy úředníci přijímají už nyní.
Poprvé vyhlásilo vedení města participativní rozpočet v roce 2017. Na realizaci projektů mohli tenkrát občané rozdělit 300 000 korun. Ty putovaly na opravu dětského hřiště v Suchých Lazcích a pak také na vybudování hudební zkušebny. Vloni lidé poslali na dva tisíce hlasů projektu na rekonstrukci chodníčků v zahradě Mateřské školy na Čajkovského ulici. Stavěla se také fitness zóna v Městských sadech. Letos budou občané rozdělovat 1,5 milionu korun. Návrhy, jak peníze investovat, mohou na radnici posílat už nyní.
"Nápad musí být realizován na místě, které je v majetku Statutárního města Opavy a především musí být veřejně přínosný," shrnula Veronika Bittová, z odboru rozvoje města a strategického plánování Magistrátu Opava.
V letošním roce bude stačit pouze 30 podpisů pod nápadem, jak zvelebit město oproti původním 50. Zásadní novinkou je rozdělení projektů na dvě skupiny: ty do 100. 000 a pak do 400 000 korun.
"Chceme dát šanci i více projektům. Proto jsme změnili podmínky, aby mohly uspět jak malé, tak i větší projekty, říká náměstkyně primátora Hana Brňáková (Piráti).
Zájem podílet se na utváření města rok od roku roste. Zatímco před třemi lety se sešlo pouze 12 nápadů, vloni to už byly téměř tři desítky. Bohužel, až 2/3 z nich ale musely být vyřazeny pro neúplnost.
"Žadatelé nepřiložili všechny potřebné dokumenty, seznam podporovatelů projektu nebo fotodokumentaci. Nebo neměli zájem svůj nápad doplnit, takže se s ním již nepracovalo," dodává Bittová.
Informace o tom, jak správně projekt sepsat, a co by měl obsahovat, najdou zájemci na webových stránkách města. Projekty mohou podávat až do 2. března. V červnu pak o nejlepších rozhodnou lidé v internetovém hlasování.
---
Socha Věry Špinarové z Ostravy bude prodána v aukci
Kauza nechtěné sochy Věry Špinarové se chýlí ke konci. Radnice centrálního obvodu Ostravy se dohodla s autorem díla, že socha bude prodána v aukci. V budoucnu by se měl z Kuřího rynku přestěhovat na klidnější místo i Leoš Janáček.
Jak už asi víte, socha Věry Špinarové na zastávce v Husově sadu se nesetkala s velkým pochopením. Mnoha lidem se nelíbila socha a ani místo, kde byla umístěna. Vznikla petice a za její odstranění horoval i syn zpěvačky Adam Pavlík. Radnice nechala sochu posoudit odborníky a ti nakonec dali lidem za pravdu. Nyní se vedení obvodu podařilo domluvit i s autorem díla Davidem Moješčíkem a socha muže být prodána v aukci. "Nyní se pokusíme dohodnout ideální podmínky s aukční síní. Rádi bychom, aby socha šla do jarní aukční sezóny a prodala se minimálně za cenu, kterou obvod investoval do jejího pořízení, což je cca 680 tisíc korun?" potvrzuje radní MOaP Lukáš Jansa.
Kam až se vyšplhá v aukci cena se uvidí. Nový majitel by si Věru Špinarovou mohl hned potom odvézt. Stěhování čeká také sochu Leoše Janáčka. Na Kuřím rynku se z něj stala jakási pouťová atrakce a není to důstojné. "Budeme se snažit, aby to bylo místo komornější. Shodli jsme se s autorem, že to bude místo, kde Janáček zemřel, tedy areál městské nemocnice," vysvětluje dále radní.
V budoucnu už chce radnice na všechna významnější díla v centru vyhlašovat veřejné soutěže tak, aby už se podobný případ nemohl opakovat.
---
Ostravští strážníci mají čtyřnohé posily z Kladrub
Ostravští strážníci mají nové posily. Tentokrát ale nemusely skládat slavnostní slib před primátorem města. Stačilo je okovat a osedlat. Jde o dva starokladrubské koně, které nyní čeká náročný výcvik. Do služby by ale měli vyrazit už letos.
Dovolte mi představit dva nováčky ostravského policejního týmu. Bělouš má jméno Isca a tento vraník je Saki. Oba mají 6 let a právě nastoupili k městské policii v Ostravě. Nahradili dva jiné koně, kteří už šli do zaslouženého důchodu. Zatím se teprve rozkoukávají, ale vypadá to, že budou dobrými strážci pořádku. Všechno se teprve musejí naučit. "Zvyká si chodit pod sedlem, pak se bude zdokonalovat. Naučí se chodit v jízdárně, klusat, cválat a pak se zaměříme na policejní výcvik," plánuje vedoucí oddílu hipologie Miroslav Holý. "Jmenuje se Saki. Je to krátké a výstižné jméno, aby na něj slyšel a poslouchal. Už to pozná. Když přijdu do dveří a zavolám, hned zvedá hlavu," říká strážník, hipolog Libor Zedníček.
Oddíl hipologie je důležitou součástí ostravské městské policie. A jednotka se už mnohokrát osvědčila při nejrůznějších zásazích i při běžné hlídkové službě. Mnohdy působí mohutní koně pouze jako prevence, jde z nich respekt. "Strážníci používají koně k výkonu služby v okrajových částech města, jako jsou lesoparky a chatové oblasti, ale také k zajištění různých kulturních a především sportovních akcí," popisuje ředitel MP Ostrava Miroslav Plaček.
Starokladrubáky nyní čeká náročný výcvik. Na hlídku do okrajových částí města už zřejmě vyrazí letos, ale než budou moci například do davu fanoušků na fotbalový zápas, muže trvat i dva roky. Nesmí se totiž bát ohně ani dělobuchů.
---
Ve městech přibyly nádoby na sběr jedlých tuků a olejů
Od Nového roku musí všechny obce zajistit odběrová místa na jedlé tuky a oleje. Mnohá města se na to připravila už dopředu. Například v Orlové mohou lidé takto třídit odpad už čtyři roky.
Přepálený tuk po smažení by se rozhodně neměl vylévat do dřezu. V kanalizačním systému to způsobuje velké problémy. Od letošního roku platí zákon, že obce musí obyvatelům umožnit vyhazovat tuky a jedlé oleje na sběrných místech. Pro Orlovou to však není žádná novinka. Občané mohou tuky třídit už od roku 2015.
4,05 Na začátku projektu bylo vybudováno 17 stanovišť, kde lidé mají možnost odkládat tyto jedlé tuky a oleje. Postupem času a zkušeností byl počet snížen na patnáct stanovišť," řekla za společnost SMO Veronika Nogová.
V Havířově mohou lidé třídit tento druh odpadu od loňského léta.
"Teď kontejnerů bude třicet po celém městě, když uvidíme, že některé se nám rychle naplňují, tak je posílíme, když uvidíme, že pomalu, tak je přesuneme jinde,” řekl náměstek primátora Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL).
V Karviné mohou jedlé tuky a oleje lidé do sběrného dvora technických služeb odevzdávat od začátku jeho fungování. Nově Karviná na své náklady pořídila 35 nádob, které jsou rozmístěny různě po městě. Nejvíce je jich u školních jídelen, kde se vaří ve velkém.
I v ostatních městech mohou lidé oleje a tuky donést do sběrných dvorů, a to v uzavřených plastových nádobách.
---
Zámek v Hnojníku bude po záchraně vysokou školou
Zámek v Hnojníku se zřejmě konečně dočkal majitele, který ho dokáže zachránit před zkázou. Novým vlastníkem se stala skupina škol Prigo. Ta už začala s drobnými záchrannými pracemi a připravuje celkovou rekonstrukci památky.
Po dlouhých letech se památkově chráněný zámek v Hnojníku dočká záchrany. Od španělských vlastníků zámek koupila česká skupina škol Prigo. Po rekonstrukci by v zámku měli studovat vysokoškoláci. Revitalizací projde také zámecký park.
“Stav zámku je poměrně neutěšený, historie se na tom podepsala. Každopádně ve spolupráci s projekční kanceláři, respektive s památkáři, se pokusíme ten zámek dát do stavu, který byl na počátku 19. století a v souvislosti s tím chceme provést určité úpravy v duchu nové ve starém. Ten časový horizont máme 3 až 4 roky. Pak bychom chtěli otevřít budovu nejenom našim vysokoškolským studentům, ale taky, pokud jde o zámeckou zahradu, tak tady běžným občanům a samozřejmě návštěvníkům Hnojníku. Každopádně všechno to záleží na tom, jakým způsobem bude probíhat stavební řízení, komunikace s památkovým úřadem a v neposlední řadě také financování, protože takhle velká investice není financovatelná z vlastních zdrojů. Snažíme se o projektové fondy, a to nejen z České republiky ale i ze zahraničí. Myslím si, že Hnojníku by vysoká škola, respektive školské zařízení slušelo,” řekl Pavel Petr, zřizovatel skupiny Prigo.
V Hnojníku budou studovat budoucí zdravotníci i specialisté na kybernetickou bezpečnost.
“Školy Prigo se momentálně poměrně dynamicky rozvíjejí. Týká se to zejména vysoké školy, kde na rozdíl od jiných vysokých škol každoročně zaznamenáváme nárůst počtu studentů, zhruba o 25 procent. Naše vysoká škola momentálně sídlí v Havířově, což tak určitě zůstane. V Havířově máme vynikající vztahy a určitě bychom tam chtěli zůstat, nicméně budova, kde jsme momentálně v nájmu, nám kapacitně v následujících letech nebude postačovat. To byl důvod, proč jsme hledali nové prostory nejen pro vysokou školu, ale pro všechny skupiny a školy skupiny. Na školách Prigo se mentálně nejvíce rozvíjí zdravotnické obory, které nabízíme zejména na naší vyšší odborné škole. Je to například obor Diplomovaná dětská sestra, který nyní realizujeme v Havířově a i v Havířově na vysoké škole Prigo počítáme s tím, že bychom v budoucnu rádi akreditovali zdravotnické obory Dětskou sestru, Všeobecnou sestru, případně na vysoké a vyšší odborné škole uvažujeme o veterinářství. Čili je možné, že to budou zrovna ty zdravotnické obory, které budeme potom otevírat tady v Hnojníku. Dalším z oborů, které bychom rádi nabízeli v budoucnosti, je obor Kybernetická bezpečnost, který v regionu žádná škola momentálně nenabízí. I tam očekáváme poměrně výraznou poptávku a i tento obor by možná mohl být jednou otevřen tady v Hnojníku,” vysvětlila rektorka Vysoké školy Prigo Zuzana Machová.
Hnojnický zámek má zajímavou historii.
“Původně to byl velkostatek, který má kořeny už někdy ve 12. století. Ale v takové podobě, v jaké je to teď, tak do té podoby to dostali až Beesové z Chrostiny, kteří to koupili v 18. století a vlastnili zámek více než 200 let. V roce 1947 byla poslední majitelka, která na zámku žila, vystěhována do Německa. Pak měl zámek například místní Národní výbor, Rašelinářský ústav, který si ho přizpůsobil k tomu, aby tady mohli fungovat. Na zámku byla i obřadní síň, v přízemí byly byty. Těsně po revoluci byl zámek ještě v relativně dobrém stavu, kdy asi opravdu stačilo jenom vymalovat a v podstatě začít fungovat,” shrnula historii zámku Linda Foltýnová.
Zajímavostí hnojnického zámku je návštěva prezidenta Masaryka, který v roce 1930 při cestě na Těšínsko navštívil svého dřívějšího spolužáka, syna původního majitele zámku.
---
Opava navyšuje participativní rozpočet na 1,5 mil. korun
Opavská radnice už po čtvrté zapojila občany do rozhodování, kam investovat peníze z participativního rozpočtu. Letos bude ve hře 1,5 milionu korun. Návrhy úředníci přijímají už nyní.
Poprvé vyhlásilo vedení města participativní rozpočet v roce 2017. Na realizaci projektů mohli tenkrát občané rozdělit 300 000 korun. Ty putovaly na opravu dětského hřiště v Suchých Lazcích a pak také na vybudování hudební zkušebny. Vloni lidé poslali na dva tisíce hlasů projektu na rekonstrukci chodníčků v zahradě Mateřské školy na Čajkovského ulici. Stavěla se také fitness zóna v Městských sadech. Letos budou občané rozdělovat 1,5 milionu korun. Návrhy, jak peníze investovat, mohou na radnici posílat už nyní.
"Nápad musí být realizován na místě, které je v majetku Statutárního města Opavy a především musí být veřejně přínosný," shrnula Veronika Bittová, z odboru rozvoje města a strategického plánování Magistrátu Opava.
V letošním roce bude stačit pouze 30 podpisů pod nápadem, jak zvelebit město oproti původním 50. Zásadní novinkou je rozdělení projektů na dvě skupiny: ty do 100. 000 a pak do 400 000 korun.
"Chceme dát šanci i více projektům. Proto jsme změnili podmínky, aby mohly uspět jak malé, tak i větší projekty, říká náměstkyně primátora Hana Brňáková (Piráti).
Zájem podílet se na utváření města rok od roku roste. Zatímco před třemi lety se sešlo pouze 12 nápadů, vloni to už byly téměř tři desítky. Bohužel, až 2/3 z nich ale musely být vyřazeny pro neúplnost.
"Žadatelé nepřiložili všechny potřebné dokumenty, seznam podporovatelů projektu nebo fotodokumentaci. Nebo neměli zájem svůj nápad doplnit, takže se s ním již nepracovalo," dodává Bittová.
Informace o tom, jak správně projekt sepsat, a co by měl obsahovat, najdou zájemci na webových stránkách města. Projekty mohou podávat až do 2. března. V červnu pak o nejlepších rozhodnou lidé v internetovém hlasování.
---
Socha Věry Špinarové z Ostravy bude prodána v aukci
Kauza nechtěné sochy Věry Špinarové se chýlí ke konci. Radnice centrálního obvodu Ostravy se dohodla s autorem díla, že socha bude prodána v aukci. V budoucnu by se měl z Kuřího rynku přestěhovat na klidnější místo i Leoš Janáček.
Jak už asi víte, socha Věry Špinarové na zastávce v Husově sadu se nesetkala s velkým pochopením. Mnoha lidem se nelíbila socha a ani místo, kde byla umístěna. Vznikla petice a za její odstranění horoval i syn zpěvačky Adam Pavlík. Radnice nechala sochu posoudit odborníky a ti nakonec dali lidem za pravdu. Nyní se vedení obvodu podařilo domluvit i s autorem díla Davidem Moješčíkem a socha muže být prodána v aukci. "Nyní se pokusíme dohodnout ideální podmínky s aukční síní. Rádi bychom, aby socha šla do jarní aukční sezóny a prodala se minimálně za cenu, kterou obvod investoval do jejího pořízení, což je cca 680 tisíc korun?" potvrzuje radní MOaP Lukáš Jansa.
Kam až se vyšplhá v aukci cena se uvidí. Nový majitel by si Věru Špinarovou mohl hned potom odvézt. Stěhování čeká také sochu Leoše Janáčka. Na Kuřím rynku se z něj stala jakási pouťová atrakce a není to důstojné. "Budeme se snažit, aby to bylo místo komornější. Shodli jsme se s autorem, že to bude místo, kde Janáček zemřel, tedy areál městské nemocnice," vysvětluje dále radní.
V budoucnu už chce radnice na všechna významnější díla v centru vyhlašovat veřejné soutěže tak, aby už se podobný případ nemohl opakovat.
---
Ostravští strážníci mají čtyřnohé posily z Kladrub
Ostravští strážníci mají nové posily. Tentokrát ale nemusely skládat slavnostní slib před primátorem města. Stačilo je okovat a osedlat. Jde o dva starokladrubské koně, které nyní čeká náročný výcvik. Do služby by ale měli vyrazit už letos.
Dovolte mi představit dva nováčky ostravského policejního týmu. Bělouš má jméno Isca a tento vraník je Saki. Oba mají 6 let a právě nastoupili k městské policii v Ostravě. Nahradili dva jiné koně, kteří už šli do zaslouženého důchodu. Zatím se teprve rozkoukávají, ale vypadá to, že budou dobrými strážci pořádku. Všechno se teprve musejí naučit. "Zvyká si chodit pod sedlem, pak se bude zdokonalovat. Naučí se chodit v jízdárně, klusat, cválat a pak se zaměříme na policejní výcvik," plánuje vedoucí oddílu hipologie Miroslav Holý. "Jmenuje se Saki. Je to krátké a výstižné jméno, aby na něj slyšel a poslouchal. Už to pozná. Když přijdu do dveří a zavolám, hned zvedá hlavu," říká strážník, hipolog Libor Zedníček.
Oddíl hipologie je důležitou součástí ostravské městské policie. A jednotka se už mnohokrát osvědčila při nejrůznějších zásazích i při běžné hlídkové službě. Mnohdy působí mohutní koně pouze jako prevence, jde z nich respekt. "Strážníci používají koně k výkonu služby v okrajových částech města, jako jsou lesoparky a chatové oblasti, ale také k zajištění různých kulturních a především sportovních akcí," popisuje ředitel MP Ostrava Miroslav Plaček.
Starokladrubáky nyní čeká náročný výcvik. Na hlídku do okrajových částí města už zřejmě vyrazí letos, ale než budou moci například do davu fanoušků na fotbalový zápas, muže trvat i dva roky. Nesmí se totiž bát ohně ani dělobuchů.
---
Ve městech přibyly nádoby na sběr jedlých tuků a olejů
Od Nového roku musí všechny obce zajistit odběrová místa na jedlé tuky a oleje. Mnohá města se na to připravila už dopředu. Například v Orlové mohou lidé takto třídit odpad už čtyři roky.
Přepálený tuk po smažení by se rozhodně neměl vylévat do dřezu. V kanalizačním systému to způsobuje velké problémy. Od letošního roku platí zákon, že obce musí obyvatelům umožnit vyhazovat tuky a jedlé oleje na sběrných místech. Pro Orlovou to však není žádná novinka. Občané mohou tuky třídit už od roku 2015.
4,05 Na začátku projektu bylo vybudováno 17 stanovišť, kde lidé mají možnost odkládat tyto jedlé tuky a oleje. Postupem času a zkušeností byl počet snížen na patnáct stanovišť," řekla za společnost SMO Veronika Nogová.
V Havířově mohou lidé třídit tento druh odpadu od loňského léta.
"Teď kontejnerů bude třicet po celém městě, když uvidíme, že některé se nám rychle naplňují, tak je posílíme, když uvidíme, že pomalu, tak je přesuneme jinde,” řekl náměstek primátora Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL).
V Karviné mohou jedlé tuky a oleje lidé do sběrného dvora technických služeb odevzdávat od začátku jeho fungování. Nově Karviná na své náklady pořídila 35 nádob, které jsou rozmístěny různě po městě. Nejvíce je jich u školních jídelen, kde se vaří ve velkém.
I v ostatních městech mohou lidé oleje a tuky donést do sběrných dvorů, a to v uzavřených plastových nádobách.
---
Zámek v Hnojníku bude po záchraně vysokou školou
Zámek v Hnojníku se zřejmě konečně dočkal majitele, který ho dokáže zachránit před zkázou. Novým vlastníkem se stala skupina škol Prigo. Ta už začala s drobnými záchrannými pracemi a připravuje celkovou rekonstrukci památky.
Po dlouhých letech se památkově chráněný zámek v Hnojníku dočká záchrany. Od španělských vlastníků zámek koupila česká skupina škol Prigo. Po rekonstrukci by v zámku měli studovat vysokoškoláci. Revitalizací projde také zámecký park.
“Stav zámku je poměrně neutěšený, historie se na tom podepsala. Každopádně ve spolupráci s projekční kanceláři, respektive s památkáři, se pokusíme ten zámek dát do stavu, který byl na počátku 19. století a v souvislosti s tím chceme provést určité úpravy v duchu nové ve starém. Ten časový horizont máme 3 až 4 roky. Pak bychom chtěli otevřít budovu nejenom našim vysokoškolským studentům, ale taky, pokud jde o zámeckou zahradu, tak tady běžným občanům a samozřejmě návštěvníkům Hnojníku. Každopádně všechno to záleží na tom, jakým způsobem bude probíhat stavební řízení, komunikace s památkovým úřadem a v neposlední řadě také financování, protože takhle velká investice není financovatelná z vlastních zdrojů. Snažíme se o projektové fondy, a to nejen z České republiky ale i ze zahraničí. Myslím si, že Hnojníku by vysoká škola, respektive školské zařízení slušelo,” řekl Pavel Petr, zřizovatel skupiny Prigo.
V Hnojníku budou studovat budoucí zdravotníci i specialisté na kybernetickou bezpečnost.
“Školy Prigo se momentálně poměrně dynamicky rozvíjejí. Týká se to zejména vysoké školy, kde na rozdíl od jiných vysokých škol každoročně zaznamenáváme nárůst počtu studentů, zhruba o 25 procent. Naše vysoká škola momentálně sídlí v Havířově, což tak určitě zůstane. V Havířově máme vynikající vztahy a určitě bychom tam chtěli zůstat, nicméně budova, kde jsme momentálně v nájmu, nám kapacitně v následujících letech nebude postačovat. To byl důvod, proč jsme hledali nové prostory nejen pro vysokou školu, ale pro všechny skupiny a školy skupiny. Na školách Prigo se mentálně nejvíce rozvíjí zdravotnické obory, které nabízíme zejména na naší vyšší odborné škole. Je to například obor Diplomovaná dětská sestra, který nyní realizujeme v Havířově a i v Havířově na vysoké škole Prigo počítáme s tím, že bychom v budoucnu rádi akreditovali zdravotnické obory Dětskou sestru, Všeobecnou sestru, případně na vysoké a vyšší odborné škole uvažujeme o veterinářství. Čili je možné, že to budou zrovna ty zdravotnické obory, které budeme potom otevírat tady v Hnojníku. Dalším z oborů, které bychom rádi nabízeli v budoucnosti, je obor Kybernetická bezpečnost, který v regionu žádná škola momentálně nenabízí. I tam očekáváme poměrně výraznou poptávku a i tento obor by možná mohl být jednou otevřen tady v Hnojníku,” vysvětlila rektorka Vysoké školy Prigo Zuzana Machová.
Hnojnický zámek má zajímavou historii.
“Původně to byl velkostatek, který má kořeny už někdy ve 12. století. Ale v takové podobě, v jaké je to teď, tak do té podoby to dostali až Beesové z Chrostiny, kteří to koupili v 18. století a vlastnili zámek více než 200 let. V roce 1947 byla poslední majitelka, která na zámku žila, vystěhována do Německa. Pak měl zámek například místní Národní výbor, Rašelinářský ústav, který si ho přizpůsobil k tomu, aby tady mohli fungovat. Na zámku byla i obřadní síň, v přízemí byly byty. Těsně po revoluci byl zámek ještě v relativně dobrém stavu, kdy asi opravdu stačilo jenom vymalovat a v podstatě začít fungovat,” shrnula historii zámku Linda Foltýnová.
Zajímavostí hnojnického zámku je návštěva prezidenta Masaryka, který v roce 1930 při cestě na Těšínsko navštívil svého dřívějšího spolužáka, syna původního majitele zámku.
---
