Do Moravskoslezského kraje v pátek ráno dorazila vládní delegace. Premiér Babiš s ministrem Havlíčkem zahájili návštěvu v ostravském podniku Liberty, jehož majitel má v Anglii finanční problémy. I když se ostravské huti daří, problémy skupiny Liberty Steel Group ji mohou stáhnout ke dnu.
Majitel podniku Liberty Ostrava chtěl půjčit emisní povolenky v hodnotě přes 5 miliard korun rumunské sesterské firmě. To se ale nelíbilo odborářům a tak vyhlásili stávkovou pohotovost. Situace zaujala i naši vládu a premiér s ministrem průmyslu proto v pátek přijel do huti na jednání. Výsledkem je, že povolenky zůstanou v Ostravě.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: "Důrazně jsme požádali vedení, že si to nepřejeme. Skupina nekonsoliduje, takže neznáme transakce v rámci skupiny. Když investor vstupoval, slíbil, že bude investovat. Na tom trváme. Firmě se daří. Jde o to, aby to, co vydělala, zůstalo v Čechách."
Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu: "Povolenky vnímáme jako dlouhodobé aktivum, mohou sloužit jako zdroj pro budoucí investice nebo jako hotovostní pojistka, kdyby se společnost dostala do problémů. Pokud zůstanou povolenky, je zde předpoklad, že společnost může fungovat."
I když vedení podniku Liberty Ostrava slíbilo, že povolenky do Rumunska nepůjčí, odboráři ve stávkové pohotovosti zatím zůstanou.
Petr Slanina, předseda základní organizace OS KOVO Liberty Ostrava: "Do konce dubna stávkovou pohotovost necháme. Pokud se pak potvrdí vše, co zde bylo řečeno, tak ji zrušíme."
Ostravská huť emisní povolenky šetřila, aby je využila k modernizaci válcovny a k výstavbě hybridních pecí. Huti se nyní prý daří, ale ke dnu ji táhnou problémy kolem skupiny.
---
Vládní delegace během návštěvy v Moravskoslezském kraji zamířila i do Havířova. Premiér s ministrem průmyslu Havlíčkem navštívili tamní vysokokapacitní očkovací centrum, které spustí pilotní projekt rezervací pomocí QR kódů.
V Havířovském očkovacím centru se spustí pilotní projekt, kdy se lidé budou na místě do systému hlásit pomocí QR kódu. Moderní technologie značně zrychlí administraci. I to byl důvod, proč očkovací centrum navštívil premiér Babiš s vícepremiérem Havlíčkem.
Andrej Babiš (ANO), premiér Vlády ČR: "Pan hejtman je hlavní ajťák celého kraje. Tam jsou aplikované nejmodernější technologie, ten QR kód a podobné, to připravujeme v Praze v O2 Univerzum. Ta kapacita má být až 7 tisíc a tady to běží na 500 a kapacita je až 1300. Když v květnu, červnu přijdou podstatně větší dodávky vakcín, tak to bude velice dobře fungovat.”
Vedení radnice ukázalo vládní delegaci také nově zrekonstruovaný přednádražní prostor a prohlédli si i bývalou výpravní halu, ve které město plánuje provozovat kulturně sportovní centrum.
Karel Havlíček (ANO), vicepremiér Vlády ČR: "Je to opravdu ojedinělý projekt, protože sama o sobě ta budova byla postavena v bruselském stylu ze 60. let a je naprosto unikátní. A je dobře, že se nakonec rozhodlo, že bude využita. Takže se to udělalo chytře a z původní budovy se udělala budova pro cestující a z té hlavní budovy bude krásné sportovní a kulturní centrum.”
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Já bych chtěl panu premiérovi poděkovat, že se zasadil o to, aby Správa železnic ten projekt opravdu dokončila a my jsme za to moc rádi, Havířov to potřeboval."
Poslední zastávkou v rámci Moravskoslezského kraje byla prohlídka Národního centra stolního tenisu.
---
Ostravě se podařilo získat do průmyslové zóny v Mošnově dalšího investora. Italská společnost IRCE tam chce vystavět podnik na výrobu vodičů pro nejrůznější zařízení. Prodej pozemku už schválilo zastupitelstvo města a nyní se připravuje smlouva.
Ostrava prodá 5 hektarů plochy ve strategické průmyslové zóně v Mošnově italské firmě IRCE. Ta na nich chce vybudovat továrnu pro výrobu vodičů z mědi a hliníků, které se používají pro vinutí v elektrických strojích. Italové za pozemek zaplatí asi 28 milionů korun.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Firma má sídlo v italské Imole, má 9 závodů v šesti zemích po celém světě a z toho čtyři v Evropě. Tady chtějí vybudovat základnu pro celou střední a východní Evropu. Ta jednání o prodeji už vedeme více než rok. Nakonec ta smlouva je víceméně standardní."
Italové zvolili Mošnov kvůli jeho poloze, protože z něj budou zásobovat především zákazníky z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. V továrně bude zaměstnáno asi 100 pracovníků. Hotova by měla být v roce 2030.
Fillipo Casadie, jednatel společnosti IRCE: „Pro náš český závod počítáme s pořízením nejpokročilejších technologií a zařízení průmyslu 4.0,které budou splňovat nejpřísnější požadavky na úsporu energie a ochranu životního prostředí. Nově vytvořená pracovní místa obsluhy sofistikovaných výrobních zařízení na tváření drátu na válcovacích stolicích, jejich žíhání, potahování izolanty, vytvrzování, vinutí, kontrolu a balení tak budou technického směru s vyšší kvalifikací.
Pro Ostravu je to ve strategické průmyslové zóně devátý prodej pozemku investorovi. V Mošnově pracuje už téměř 3800 lidí a bylo tam proinvestováno asi 15 miliard korun.
---
Krnovská nemocnice působí i v dalších městech. Aktuálně převzala pod svá křídla plicní ambulanci v Bruntále, pro kterou už zakoupila nový rentgen a v budoucnu by v budově na Smetanově ulici chtěla zřídit i zubní ordinaci.
Lidé se nemusí bát. Plicní ambulance v Bruntále zůstane zachována. Její provoz bude nově zajišťovat krnovská nemocnice. Pokud by zanikla, pacienti ze spádových oblastí by museli dojíždět desítky kilometrů daleko.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Co jsme opravili, tak byly drobnosti, ale hlavně jsme zakoupili tady tento nový rentgenový přístroj, plně digitalizovaný, který stál nějakých 3 a půl milionů korun.“
V evidenci plicní ambulance už je asi 5 tisíc pacientů a stále přibývají další.
Blanka Vachová, lékařka: „Naše spádová oblast je poměrně rozsáhlá. Je to celé Bruntálsko, Vrbensko, Rýmařovsko a Hornobenešovsko.“
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Já jsem strašně rád, že nemocnice pod sebe v podstatě bere ambulance, které nějakým způsobem by měly zaniknout, protože pomůže tomu regionu a zároveň ti pacienti potom končí v těch našich zdravotnických zařízeních.“
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Určitě to je pro město významný krok, protože kdyby byla plícní ambulance zrušena, nebo přerušena její činnost, došlo by k omezení lékařské péče, což by nebylo příjemné pro kohokoli z Bruntálu.“
Krnovská nemocnice chce rozšířit i péči pro postcovidové pacienty, kteří mají dechové potíže. V areálu krnovské nemocnice pak chce nově vybudovat respírium.
---
16. dubna si lidé připomínají Mezinárodní den hlasu. Jeho smyslem je upozornit na to, jak je hlas důležitý komunikační nástroj a pro mnohé profese také nepostradatelný.
Lékaři k této příležitosti nabádají veřejnost ke správné péči o hlas a k nepodceňování příznaků onemocnění. Poruchou hlasu je chrapot. Aktuální trvá dva až čtyři týdny a bývá příznakem akutních zánětů.
Naděžda Kodytková, lékařka ORL NsP Karviná-Ráj: "Dojde k poškození hlasivek infekčním agens a další příčinou může být přetěžování hlasu při nadměrném křiku, zpívání, oslavách."
Většinou tyto akutní stavy vymizí bez následků. Závažnější je pak chrapot chronický, ten může signalizovat rakovinu hrtanu. Toto onemocnění změnilo v roce 2004 život od základů například umělci a herci Stanislavu Fišerovi, známém z mnoha filmů a divadelních představení. Daboval například Vinetoua. V dopise, který televizi Polar poslal, mimo jiné píše:
Stanislav Fišer, herec: “Jako němý jsem přečkal strašlivý šok, když jsem se snažil promluvit a bylo ticho.”
I když si i jako němý na jevišti ještě zahrál, náplň a smysl života našel v malování obrazů.
Stanislav Fišer, herec: “To jeviště to nenahradí. To malování je taková menší náplast, za ten tragický konec, který herec těžko zvládá. Ale podařilo se to.”
K dalším onemocněním patří například porucha hybnosti hlasivky třeba při onemocnění štítné žlázy, zpěvácké uzlíky, polypy nebo cysty.
Celý dopis umělce Stanislava Fišera si můžete přečíst zde:
"...Když tanečníkovi uříznou obě nohy už si nikdy nezatančí, taková protéza neexistuje a klavíristovi obě ruce už nezahraje a herci vezmou hlas tak si také nezahraje... To jsem si uvědomil, když jsem zjistil, že vlastně mě nemůže nikdo slyšet, a tak se mi zhroutil svět. Co tady budu dělat, když nebudu moci hrát, ani filmovat ani pracovat v televizi ani dabovat... Prostě zbytečný život. Ale měl jsem štěstí, zjevil se anděl, vzal na sebe lidskou podobu jménem Miroslav Hanuš, kterého jsem nikdy neviděl a neznal a on připravoval u nás v divadle jako režisér novou hru Šakalí léta, ve kterém mi upravil roli, která po celou dobu neřekne ani slovo, a přesto jsem byl dvě hodiny na jevišti. Měl jsem šest převleků a tři hodiny jsem neslezl z jeviště. Spoustu tanečních variací a zpěvní party, kdy jsem jen otevíral pusu. Hrál jsem to 200x. Pro mě něco neuvěřitelného, takže jako němý jsem přečkal strašlivý šok, když jsem se snažil promluvit a bylo ticho. Pak jsem dostal pomocnou a zázračnou mašinku, kterou jsem jako herec používat nemohl, ale v soukromém životě doma a kdekoliv mě lidé rozuměli. Mohl jsem nakupovat, mohl jsem chodit na pivo s kamarády, a tak jsem překonal tu životní situaci, která mě teprve začala. Vrátil jsem se do divadla, dokonce na svoje místo, na kterém jsem seděl přes 50 let. Potom přišla další příležitost ve hře Pan Kaplan má třídu rád. Velice úspěšná hra, kterou jsem absolvoval víc než 200x. Tedy dohromady 400 představení. Tedy velké díky Mirkovi Hanušovi a řediteli divadla ABC. Byl jsem tam za Wericha a hrál jsem s ním v těžké době až do posledního jeho představení. Měl stejnou nemoc jako já, odešel v tichu jako by se vůbec nic nedělo, přestože věděl, že už se na jeviště nevrátí. Sešlo se velké konzilium lékařů a první věta zněla: „Vemte Werichovi hlas a zabijete ho.“ Jenomže já nejsem Werich, mě do poslední chvíle před operací nutili, abych podepsal, že v případě potřeby mě vezmou obě hlasivky, tak se také stalo. Víc vám o tom vyprávět nebudu. Ale radím všem pacientům, pokud mají jenom trochu naděje, ať důvěřují našim doktorům, protože jsem sice němý, ale živý 17 let. Chtěl bych se dožít 90, ale nevím, nevím…. Chtěl bych žít jako vzpomínka a smích, pak se převléci do šatů z ptačího peří a zmizet ve větvích. To napsal básník Jaroslav Seifert. Líp bych to já říct neuměl…”herec Stanislav Fišer, 12.4.2021
---
Do Moravskoslezského kraje v pátek ráno dorazila vládní delegace. Premiér Babiš s ministrem Havlíčkem zahájili návštěvu v ostravském podniku Liberty, jehož majitel má v Anglii finanční problémy. I když se ostravské huti daří, problémy skupiny Liberty Steel Group ji mohou stáhnout ke dnu.
Majitel podniku Liberty Ostrava chtěl půjčit emisní povolenky v hodnotě přes 5 miliard korun rumunské sesterské firmě. To se ale nelíbilo odborářům a tak vyhlásili stávkovou pohotovost. Situace zaujala i naši vládu a premiér s ministrem průmyslu proto v pátek přijel do huti na jednání. Výsledkem je, že povolenky zůstanou v Ostravě.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: "Důrazně jsme požádali vedení, že si to nepřejeme. Skupina nekonsoliduje, takže neznáme transakce v rámci skupiny. Když investor vstupoval, slíbil, že bude investovat. Na tom trváme. Firmě se daří. Jde o to, aby to, co vydělala, zůstalo v Čechách."
Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu: "Povolenky vnímáme jako dlouhodobé aktivum, mohou sloužit jako zdroj pro budoucí investice nebo jako hotovostní pojistka, kdyby se společnost dostala do problémů. Pokud zůstanou povolenky, je zde předpoklad, že společnost může fungovat."
I když vedení podniku Liberty Ostrava slíbilo, že povolenky do Rumunska nepůjčí, odboráři ve stávkové pohotovosti zatím zůstanou.
Petr Slanina, předseda základní organizace OS KOVO Liberty Ostrava: "Do konce dubna stávkovou pohotovost necháme. Pokud se pak potvrdí vše, co zde bylo řečeno, tak ji zrušíme."
Ostravská huť emisní povolenky šetřila, aby je využila k modernizaci válcovny a k výstavbě hybridních pecí. Huti se nyní prý daří, ale ke dnu ji táhnou problémy kolem skupiny.
---
Vládní delegace během návštěvy v Moravskoslezském kraji zamířila i do Havířova. Premiér s ministrem průmyslu Havlíčkem navštívili tamní vysokokapacitní očkovací centrum, které spustí pilotní projekt rezervací pomocí QR kódů.
V Havířovském očkovacím centru se spustí pilotní projekt, kdy se lidé budou na místě do systému hlásit pomocí QR kódu. Moderní technologie značně zrychlí administraci. I to byl důvod, proč očkovací centrum navštívil premiér Babiš s vícepremiérem Havlíčkem.
Andrej Babiš (ANO), premiér Vlády ČR: "Pan hejtman je hlavní ajťák celého kraje. Tam jsou aplikované nejmodernější technologie, ten QR kód a podobné, to připravujeme v Praze v O2 Univerzum. Ta kapacita má být až 7 tisíc a tady to běží na 500 a kapacita je až 1300. Když v květnu, červnu přijdou podstatně větší dodávky vakcín, tak to bude velice dobře fungovat.”
Vedení radnice ukázalo vládní delegaci také nově zrekonstruovaný přednádražní prostor a prohlédli si i bývalou výpravní halu, ve které město plánuje provozovat kulturně sportovní centrum.
Karel Havlíček (ANO), vicepremiér Vlády ČR: "Je to opravdu ojedinělý projekt, protože sama o sobě ta budova byla postavena v bruselském stylu ze 60. let a je naprosto unikátní. A je dobře, že se nakonec rozhodlo, že bude využita. Takže se to udělalo chytře a z původní budovy se udělala budova pro cestující a z té hlavní budovy bude krásné sportovní a kulturní centrum.”
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Já bych chtěl panu premiérovi poděkovat, že se zasadil o to, aby Správa železnic ten projekt opravdu dokončila a my jsme za to moc rádi, Havířov to potřeboval."
Poslední zastávkou v rámci Moravskoslezského kraje byla prohlídka Národního centra stolního tenisu.
---
Ostravě se podařilo získat do průmyslové zóny v Mošnově dalšího investora. Italská společnost IRCE tam chce vystavět podnik na výrobu vodičů pro nejrůznější zařízení. Prodej pozemku už schválilo zastupitelstvo města a nyní se připravuje smlouva.
Ostrava prodá 5 hektarů plochy ve strategické průmyslové zóně v Mošnově italské firmě IRCE. Ta na nich chce vybudovat továrnu pro výrobu vodičů z mědi a hliníků, které se používají pro vinutí v elektrických strojích. Italové za pozemek zaplatí asi 28 milionů korun.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Firma má sídlo v italské Imole, má 9 závodů v šesti zemích po celém světě a z toho čtyři v Evropě. Tady chtějí vybudovat základnu pro celou střední a východní Evropu. Ta jednání o prodeji už vedeme více než rok. Nakonec ta smlouva je víceméně standardní."
Italové zvolili Mošnov kvůli jeho poloze, protože z něj budou zásobovat především zákazníky z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. V továrně bude zaměstnáno asi 100 pracovníků. Hotova by měla být v roce 2030.
Fillipo Casadie, jednatel společnosti IRCE: „Pro náš český závod počítáme s pořízením nejpokročilejších technologií a zařízení průmyslu 4.0,které budou splňovat nejpřísnější požadavky na úsporu energie a ochranu životního prostředí. Nově vytvořená pracovní místa obsluhy sofistikovaných výrobních zařízení na tváření drátu na válcovacích stolicích, jejich žíhání, potahování izolanty, vytvrzování, vinutí, kontrolu a balení tak budou technického směru s vyšší kvalifikací.
Pro Ostravu je to ve strategické průmyslové zóně devátý prodej pozemku investorovi. V Mošnově pracuje už téměř 3800 lidí a bylo tam proinvestováno asi 15 miliard korun.
---
Krnovská nemocnice působí i v dalších městech. Aktuálně převzala pod svá křídla plicní ambulanci v Bruntále, pro kterou už zakoupila nový rentgen a v budoucnu by v budově na Smetanově ulici chtěla zřídit i zubní ordinaci.
Lidé se nemusí bát. Plicní ambulance v Bruntále zůstane zachována. Její provoz bude nově zajišťovat krnovská nemocnice. Pokud by zanikla, pacienti ze spádových oblastí by museli dojíždět desítky kilometrů daleko.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Co jsme opravili, tak byly drobnosti, ale hlavně jsme zakoupili tady tento nový rentgenový přístroj, plně digitalizovaný, který stál nějakých 3 a půl milionů korun.“
V evidenci plicní ambulance už je asi 5 tisíc pacientů a stále přibývají další.
Blanka Vachová, lékařka: „Naše spádová oblast je poměrně rozsáhlá. Je to celé Bruntálsko, Vrbensko, Rýmařovsko a Hornobenešovsko.“
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Já jsem strašně rád, že nemocnice pod sebe v podstatě bere ambulance, které nějakým způsobem by měly zaniknout, protože pomůže tomu regionu a zároveň ti pacienti potom končí v těch našich zdravotnických zařízeních.“
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Určitě to je pro město významný krok, protože kdyby byla plícní ambulance zrušena, nebo přerušena její činnost, došlo by k omezení lékařské péče, což by nebylo příjemné pro kohokoli z Bruntálu.“
Krnovská nemocnice chce rozšířit i péči pro postcovidové pacienty, kteří mají dechové potíže. V areálu krnovské nemocnice pak chce nově vybudovat respírium.
---
16. dubna si lidé připomínají Mezinárodní den hlasu. Jeho smyslem je upozornit na to, jak je hlas důležitý komunikační nástroj a pro mnohé profese také nepostradatelný.
Lékaři k této příležitosti nabádají veřejnost ke správné péči o hlas a k nepodceňování příznaků onemocnění. Poruchou hlasu je chrapot. Aktuální trvá dva až čtyři týdny a bývá příznakem akutních zánětů.
Naděžda Kodytková, lékařka ORL NsP Karviná-Ráj: "Dojde k poškození hlasivek infekčním agens a další příčinou může být přetěžování hlasu při nadměrném křiku, zpívání, oslavách."
Většinou tyto akutní stavy vymizí bez následků. Závažnější je pak chrapot chronický, ten může signalizovat rakovinu hrtanu. Toto onemocnění změnilo v roce 2004 život od základů například umělci a herci Stanislavu Fišerovi, známém z mnoha filmů a divadelních představení. Daboval například Vinetoua. V dopise, který televizi Polar poslal, mimo jiné píše:
Stanislav Fišer, herec: “Jako němý jsem přečkal strašlivý šok, když jsem se snažil promluvit a bylo ticho.”
I když si i jako němý na jevišti ještě zahrál, náplň a smysl života našel v malování obrazů.
Stanislav Fišer, herec: “To jeviště to nenahradí. To malování je taková menší náplast, za ten tragický konec, který herec těžko zvládá. Ale podařilo se to.”
K dalším onemocněním patří například porucha hybnosti hlasivky třeba při onemocnění štítné žlázy, zpěvácké uzlíky, polypy nebo cysty.
Celý dopis umělce Stanislava Fišera si můžete přečíst zde:
"...Když tanečníkovi uříznou obě nohy už si nikdy nezatančí, taková protéza neexistuje a klavíristovi obě ruce už nezahraje a herci vezmou hlas tak si také nezahraje... To jsem si uvědomil, když jsem zjistil, že vlastně mě nemůže nikdo slyšet, a tak se mi zhroutil svět. Co tady budu dělat, když nebudu moci hrát, ani filmovat ani pracovat v televizi ani dabovat... Prostě zbytečný život. Ale měl jsem štěstí, zjevil se anděl, vzal na sebe lidskou podobu jménem Miroslav Hanuš, kterého jsem nikdy neviděl a neznal a on připravoval u nás v divadle jako režisér novou hru Šakalí léta, ve kterém mi upravil roli, která po celou dobu neřekne ani slovo, a přesto jsem byl dvě hodiny na jevišti. Měl jsem šest převleků a tři hodiny jsem neslezl z jeviště. Spoustu tanečních variací a zpěvní party, kdy jsem jen otevíral pusu. Hrál jsem to 200x. Pro mě něco neuvěřitelného, takže jako němý jsem přečkal strašlivý šok, když jsem se snažil promluvit a bylo ticho. Pak jsem dostal pomocnou a zázračnou mašinku, kterou jsem jako herec používat nemohl, ale v soukromém životě doma a kdekoliv mě lidé rozuměli. Mohl jsem nakupovat, mohl jsem chodit na pivo s kamarády, a tak jsem překonal tu životní situaci, která mě teprve začala. Vrátil jsem se do divadla, dokonce na svoje místo, na kterém jsem seděl přes 50 let. Potom přišla další příležitost ve hře Pan Kaplan má třídu rád. Velice úspěšná hra, kterou jsem absolvoval víc než 200x. Tedy dohromady 400 představení. Tedy velké díky Mirkovi Hanušovi a řediteli divadla ABC. Byl jsem tam za Wericha a hrál jsem s ním v těžké době až do posledního jeho představení. Měl stejnou nemoc jako já, odešel v tichu jako by se vůbec nic nedělo, přestože věděl, že už se na jeviště nevrátí. Sešlo se velké konzilium lékařů a první věta zněla: „Vemte Werichovi hlas a zabijete ho.“ Jenomže já nejsem Werich, mě do poslední chvíle před operací nutili, abych podepsal, že v případě potřeby mě vezmou obě hlasivky, tak se také stalo. Víc vám o tom vyprávět nebudu. Ale radím všem pacientům, pokud mají jenom trochu naděje, ať důvěřují našim doktorům, protože jsem sice němý, ale živý 17 let. Chtěl bych se dožít 90, ale nevím, nevím…. Chtěl bych žít jako vzpomínka a smích, pak se převléci do šatů z ptačího peří a zmizet ve větvích. To napsal básník Jaroslav Seifert. Líp bych to já říct neuměl…”herec Stanislav Fišer, 12.4.2021
---
