Známá válcová věž Trúba ve Štramberku prochází kompletní opravou střechy. Hrad je nyní přístupný jen částečně, ale plný provoz bude obnoven už od května.
Dominanta nad historickým centrem Štramberka je jednou z nejvýraznějších památek města. Společně s opravou střechy Trúby probíhala i rekonstrukce kanalizace.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po 60 letech jsme zhodnotili stav střechy válcové věže Trúba jako nedostatečný, respektive už byl nekvalitní a propouštěl déšť a sníh, takže jsme se rozhodli ho opravit. Jedná se o opravu, která je v souladu s památkovou péčí, to znamená výměna střešních šindelů dřevěných za opět smrkový šindel, tradiční valašský tady z našeho regionu. Takže střecha bude vlastně stejně kvalitní jako byla dříve, stejná mistrná práce. Trúba se opravuje už vlastně od začátku dubna a bude probíhat celý měsíc duben, plánujeme otevřít 1. května.”
Přístup na hrad je po dobu oprav možný jen po schodišti od náměstí.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Aktuálně probíhá současně s opravou střechy i budování nové kanalizace z areálu. To znamená, že je ten prostor trošičku omezený, přesto je nádvoří hradu přístupno i po dobu obou rekonstrukcí. A vlastně od toho května už plánujeme, že bude přístup zcela bez dalších omezení.”
Město přikládá opravě kulturní památky značnou důležitost a při výběru postupů i dodavatelů klade důraz na historickou autentičnost.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “My se vždy snažíme spolupracovat s památkáři a ctít jejich názory, to znamená, že na tuto akci máme závazné stanovisko a v souladu s ním postupujeme. Vybírali jsme samozřejmě firmy, které se opravou historických střech zabývají. Takže je to firma, která s tím má bohaté zkušenosti.”
Společně s Trúbou a historickým centrem mohou lidé ve Štramberku navštívit i jeskyni Šipka, která byla do začátku dubna uzavřena kvůli narušení skalního masivu po povodních.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po povodních v září loňského roku jsme zjistili, že v jeskyni Šipce se objevily trhliny a opadající kamení. Proto jsme oslovili geologa, který nám celý skalní masiv zhodnotil a posoudil. Byl to vlastně takový první posudek v celé historii Štramberka, protože nikdy nebylo nic odborného zpracováno. Na základě tohoto odborného posudku jsme potom byli nuceni jeskyni uzavřít pro veřejnost. Probíhaly monitorovací práce a dnes jsou zde opatření k tomu, abychom byli schopni průběžně zjišťovat, zda ten masiv nějakým způsobem pracuje. Od pátku minulého týdne jsme již povolili vstup veřejnosti. Existuje takzvaný návštěvní řád, který je nutné ctít, ale Šipka už je přístupná a bude po celou sezónu. Podle názoru geologa máme sadu opatření, která jsme byli nuceni provést a ještě některá provedená budou. Jedná se o monitorování pomocí geologických sklíček, odstranili jsme některé dřeviny, které svým kořenovým systémem narušovaly ten skalní masiv, a taktéž jsme byli nuceni provést takzvanou obírku toho přepadávajícího nebo visícího kamení, tak aby bylo to riziko pro návštěvníky co nejnižší.”
---
Zapomenutý kout přírody v Ostravě-Hrabové se probouzí k životu. Ještě letos se otevře veřejnosti jako jedinečná oáza s tůněmi a mokřady. Z místa, kam se dalo projít jen za sucha, vzniká přírodní areál plný herních i naučných prvků pro děti i dospělé.
Mokřady na okraji Hrabové byly ještě nedávno zcela nepřístupný veřejný prostor, kde nejen že nebyl důvod jít, ale hlavně to ani nešlo, aniž by se člověk nebořil do bahna anebo po dešti neskončil po kolena ve vodě. To je už minulostí a brzy se tato lokailta stane vyhledávaným místem pro procházky.
Milan Slíva (nez.) starosta Ostravy-Hrabové: "Byla to neprostupná lokalita, byla neudržovaná tzn. nikdo ji nemohl navštěvovat, což je škoda, protože ulice Domovská je hodně navštěvovaná, funguje i jako cyklostezka."
Bylo zapotřebí pokácet 17 stromů s ohledem na jejich špatný zdravotní stav a odstranit i náletovou vegetaci. Realizovány byly terénní úpravy, čtyři stávající tůně byly prohloubeny a další tři tůně byly vyhloubeny nově.
Magda Cigánková Fialová, autorka projektu: "Nám se na tom líbilo to, že je to uvnitř obvodu, je to v docházkové vzdálenosti lidí, kteří tam bydlí, ale neobklopují to bytové domy."
Mokřady se nacházejí u ulice Paskovské a bezprostředně sousedí s rezidencí pro seniory. Nezanedbatelným benefitem projektu je podpora biodiverzity.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je důležité, že místě, které bylo celou dobu prázdnější, být přívětivý k přírodě, umět zadržet vodu a přitom ho otevřít lidem."
Náklady na projekt jsou přes sedm milionu korun. Hotovo by mohlo být v polovině roku 2025.
---
POLICISTÉ POMOHLI S PORODEM
V pondělí odpoledne se policisté z Hlučína nečekaně stali porodními asistenty. Budoucí otec volal na linku 158 s prosbou o pomoc, protože jeho žena začala rodit cestou do porodnice. Kvůli hustému provozu musel zastavit za městem – a právě tam policisté dorazili v pravý čas. Porod díky spolupráci s linkou 155 zvládli na výbornou. Na svět tak přišel zdravý Filípek.
ŽENA UVĚŘILA FALEŠNÉMU BANKÉŘI
Přestože je scénář s falešným bankéřem známý, podvodníkům se stále daří obelstít další oběti. Seniorku z Kopřivnice přesvědčili, že je její účet v ohrožení, a pod záminkou ochrany ji přiměli převést přes 500 tisíc korun na údajně bezpečný účet. Po zjištění, že jde o podvod, už nebylo možné platby zablokovat. Policie případ vyšetřuje jako podvod.
---
Ostravané mohou být příkladem v recyklaci odpadu a to nejen v tom běžném, který už téměř každý třídí díky barveným kontejnerům, ale i v elektrospotřebičích. Ve sběrných dvorech a červených kontejnerech končí tisíce tun elektroodpadu, který se dále využívá.
Vysloužilý fén, zkažená pračka nebo starý mobil. Elektroodpad, který by mohl skončit na skládce, dostává v našem kraji druhou šanci. Ostravané jsou v jeho recyklaci dlouhodobě příkladem. Za 13 let odevzdali téměř 7 900 tun elektrozařízení – to odpovídá váze dvaceti souprav Pendolina.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Doufám, že v Ostravě není občan ani dítě, který by nevěděl, že odpad je třeba třídit, že tady máme Reuse centrum, kde mohu dávat věci tak, aby dostaly druhý život a do stejné oblasti patří i elektrospotřebiče."
V Ostravě je 11 sběrných dvorů, kam mohou občané elektroodpad bezplatně odkládat. Přibývají i červené kontejnery na drobnou elektroniku, rozmístěné po celém městě. Zájem veřejnosti roste, což potvrzuje i loňský rekord – téměř 600 tun odevzdaného elektra, které převzala společnost Elektrowin k dalšímu zpracování.
Roman Tvrzník, předseda představenstva Elekrowin a.s.: "Největší výzvou v recyklaci je získání prvků vzácných zemin, což jsou prvky, které potřebujeme digitalizaci nebo třeba pro fotovoltaiku."
Množství odevzdaného elektroodpadu v MS kraji je od roku 2013 téměř 50 kg na obyvatele.
Pavel Staněk (SPD), náměstek hejtmana MS kraje: "MS kraj podporuje obce při vytváření sběrných dvorů, kde dochází k třídění těch odpadů nebo tak, jak jsou zapojeni dobrovolní hasiči."
U příležitosti 20. výročí připravil Elektrowin putovní výstavu, která mapuje cestu vysloužilých elektrospotřebičů. V Ostravě je do 23. dubna na Prokešovo náměstí.
---
Křest knihy v Městské nemocnici Ostrava ukončil šestitýdenní kampaň na podporu pacientů se vzácnou neurologickou poruchou – dystonií. Cílem autorky Andrey Urbanové je pomoct dalším dystonikům se zvládáním nemoci a její osvěta.
Hlavu vzhůru aneb můj život s dystonií. Tak se jmenuje kniha chirurgické sestry městské nemocnice Ostrava Andrey Urbanové, kde popisuje svůj boj s nevyléčitelnou neurologickou chorobou.
Andrea Urbanová, autorka knihy: „Je to vlastně taková zpověď moje. Původně nevznikala jako kniha, ale je to takový můj deník, který mi po přečtení pár lidí doporučilo, že bych to mohla vydat, že by to mohla pomoct našim lidem.“
Jana Vičarová, předsedkyně pacientské organizace Dystonie – rodina spolu: „Dystonie jsou vlastně nedobrovolné stahy svalů různých částí těla. Postihuje to třeba obličej, kdy se nedobrovolně zavírají oči nebo postihuje krk, což je ta cervikální dystonie nebo končetiny.“
Křest knihy zakončil šestitýdenní kampaň s názvem Dej za nás hlavu vzhůru. Své fotografie se zdviženou hlavou zveřejnili na sociálních sítích projektu také zdravotníci ostravské městské nemocnice, která vydání knihy podpořila i finančně.
Andrea Vojkovská, mluvčí Městské nemocnice Ostrava: „Pokud si tu knihu nepořídí dneska, přímo tady v MNO, tak mají samozřejmě i jiné šance. Mohou kontaktovat přímo pacientskou organizaci nebo přímo Andreu Urbanovou prostřednictvím sociálních sítí s názvem Dej za nás hlavu vzhůru.“
Kniha má pomoci hlavně dystonikům, ale také zdravotníkům. V České republice dystonií trpí asi 1 500 lidí.
---
KRAJ ŘEŠÍ PEÁŽNÍ TRAŤ PŘES POLSKO
Moravskoslezský kraj jedná s polskou stranou kvůli trati přes Glucholazy, kudy vede peážní trať z Krnova do Jeseníků. Náměstek hejtmana pro dopravu Radek Podstawka kvůli tomu navštívil vojvodství Opolské.
---
Městský fotbalový klub Karviná opět nabíral děvčata, která mají ne možná tak úplně typický sportovní zájem. Tím je fotbal. V současnosti trénuje v Karviné zhruba kolem padesáti dívek a jejich řady se rozšiřují.
Od dob covidu karvinský fotbal každoročně pořádá také nábor děvčat. Letos se uskutečnil nábor nových dívek před jedním ze zápasů Městského fotbalového klubu a nabíraly se ročníky 2007 až 2018, aby se pokryly všechny věkové kategorie.
Michael Klos, hlavní trenér přípravek chlapců a dívek: “Rozjíždělo se to pomalu… tak pro holky.”
Děvčata se pro fotbal rozhodují především kvůli zájmu sportovat a být v kolektivu, který má společný zájem.
Michael Klos, hlavní trenér přípravek chlapců a dívek: “Ti chlapci možná mají vidinu, že budou… zásadní rozdíl neviděl.” 01:02
anketa: dívky se zájmem o fotbal: “Moje mamka… odteď chodit.” “Baví mě fotbal a… tak proto.”
Že fotbal rozhodně není už dávno pouze sportem pro chlapce a muže, jde vidět i na tribunách stadionů. V Karviné navíc trénují děvčata pravidelně a rády, a to každé pondělí, středu a pátek na Bažantnici. Všechny zájemkyně o tento sport jsou stále vítány.
---
Známá válcová věž Trúba ve Štramberku prochází kompletní opravou střechy. Hrad je nyní přístupný jen částečně, ale plný provoz bude obnoven už od května.
Dominanta nad historickým centrem Štramberka je jednou z nejvýraznějších památek města. Společně s opravou střechy Trúby probíhala i rekonstrukce kanalizace.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po 60 letech jsme zhodnotili stav střechy válcové věže Trúba jako nedostatečný, respektive už byl nekvalitní a propouštěl déšť a sníh, takže jsme se rozhodli ho opravit. Jedná se o opravu, která je v souladu s památkovou péčí, to znamená výměna střešních šindelů dřevěných za opět smrkový šindel, tradiční valašský tady z našeho regionu. Takže střecha bude vlastně stejně kvalitní jako byla dříve, stejná mistrná práce. Trúba se opravuje už vlastně od začátku dubna a bude probíhat celý měsíc duben, plánujeme otevřít 1. května.”
Přístup na hrad je po dobu oprav možný jen po schodišti od náměstí.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Aktuálně probíhá současně s opravou střechy i budování nové kanalizace z areálu. To znamená, že je ten prostor trošičku omezený, přesto je nádvoří hradu přístupno i po dobu obou rekonstrukcí. A vlastně od toho května už plánujeme, že bude přístup zcela bez dalších omezení.”
Město přikládá opravě kulturní památky značnou důležitost a při výběru postupů i dodavatelů klade důraz na historickou autentičnost.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “My se vždy snažíme spolupracovat s památkáři a ctít jejich názory, to znamená, že na tuto akci máme závazné stanovisko a v souladu s ním postupujeme. Vybírali jsme samozřejmě firmy, které se opravou historických střech zabývají. Takže je to firma, která s tím má bohaté zkušenosti.”
Společně s Trúbou a historickým centrem mohou lidé ve Štramberku navštívit i jeskyni Šipka, která byla do začátku dubna uzavřena kvůli narušení skalního masivu po povodních.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po povodních v září loňského roku jsme zjistili, že v jeskyni Šipce se objevily trhliny a opadající kamení. Proto jsme oslovili geologa, který nám celý skalní masiv zhodnotil a posoudil. Byl to vlastně takový první posudek v celé historii Štramberka, protože nikdy nebylo nic odborného zpracováno. Na základě tohoto odborného posudku jsme potom byli nuceni jeskyni uzavřít pro veřejnost. Probíhaly monitorovací práce a dnes jsou zde opatření k tomu, abychom byli schopni průběžně zjišťovat, zda ten masiv nějakým způsobem pracuje. Od pátku minulého týdne jsme již povolili vstup veřejnosti. Existuje takzvaný návštěvní řád, který je nutné ctít, ale Šipka už je přístupná a bude po celou sezónu. Podle názoru geologa máme sadu opatření, která jsme byli nuceni provést a ještě některá provedená budou. Jedná se o monitorování pomocí geologických sklíček, odstranili jsme některé dřeviny, které svým kořenovým systémem narušovaly ten skalní masiv, a taktéž jsme byli nuceni provést takzvanou obírku toho přepadávajícího nebo visícího kamení, tak aby bylo to riziko pro návštěvníky co nejnižší.”
---
Zapomenutý kout přírody v Ostravě-Hrabové se probouzí k životu. Ještě letos se otevře veřejnosti jako jedinečná oáza s tůněmi a mokřady. Z místa, kam se dalo projít jen za sucha, vzniká přírodní areál plný herních i naučných prvků pro děti i dospělé.
Mokřady na okraji Hrabové byly ještě nedávno zcela nepřístupný veřejný prostor, kde nejen že nebyl důvod jít, ale hlavně to ani nešlo, aniž by se člověk nebořil do bahna anebo po dešti neskončil po kolena ve vodě. To je už minulostí a brzy se tato lokailta stane vyhledávaným místem pro procházky.
Milan Slíva (nez.) starosta Ostravy-Hrabové: "Byla to neprostupná lokalita, byla neudržovaná tzn. nikdo ji nemohl navštěvovat, což je škoda, protože ulice Domovská je hodně navštěvovaná, funguje i jako cyklostezka."
Bylo zapotřebí pokácet 17 stromů s ohledem na jejich špatný zdravotní stav a odstranit i náletovou vegetaci. Realizovány byly terénní úpravy, čtyři stávající tůně byly prohloubeny a další tři tůně byly vyhloubeny nově.
Magda Cigánková Fialová, autorka projektu: "Nám se na tom líbilo to, že je to uvnitř obvodu, je to v docházkové vzdálenosti lidí, kteří tam bydlí, ale neobklopují to bytové domy."
Mokřady se nacházejí u ulice Paskovské a bezprostředně sousedí s rezidencí pro seniory. Nezanedbatelným benefitem projektu je podpora biodiverzity.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je důležité, že místě, které bylo celou dobu prázdnější, být přívětivý k přírodě, umět zadržet vodu a přitom ho otevřít lidem."
Náklady na projekt jsou přes sedm milionu korun. Hotovo by mohlo být v polovině roku 2025.
---
POLICISTÉ POMOHLI S PORODEM
V pondělí odpoledne se policisté z Hlučína nečekaně stali porodními asistenty. Budoucí otec volal na linku 158 s prosbou o pomoc, protože jeho žena začala rodit cestou do porodnice. Kvůli hustému provozu musel zastavit za městem – a právě tam policisté dorazili v pravý čas. Porod díky spolupráci s linkou 155 zvládli na výbornou. Na svět tak přišel zdravý Filípek.
ŽENA UVĚŘILA FALEŠNÉMU BANKÉŘI
Přestože je scénář s falešným bankéřem známý, podvodníkům se stále daří obelstít další oběti. Seniorku z Kopřivnice přesvědčili, že je její účet v ohrožení, a pod záminkou ochrany ji přiměli převést přes 500 tisíc korun na údajně bezpečný účet. Po zjištění, že jde o podvod, už nebylo možné platby zablokovat. Policie případ vyšetřuje jako podvod.
---
Ostravané mohou být příkladem v recyklaci odpadu a to nejen v tom běžném, který už téměř každý třídí díky barveným kontejnerům, ale i v elektrospotřebičích. Ve sběrných dvorech a červených kontejnerech končí tisíce tun elektroodpadu, který se dále využívá.
Vysloužilý fén, zkažená pračka nebo starý mobil. Elektroodpad, který by mohl skončit na skládce, dostává v našem kraji druhou šanci. Ostravané jsou v jeho recyklaci dlouhodobě příkladem. Za 13 let odevzdali téměř 7 900 tun elektrozařízení – to odpovídá váze dvaceti souprav Pendolina.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Doufám, že v Ostravě není občan ani dítě, který by nevěděl, že odpad je třeba třídit, že tady máme Reuse centrum, kde mohu dávat věci tak, aby dostaly druhý život a do stejné oblasti patří i elektrospotřebiče."
V Ostravě je 11 sběrných dvorů, kam mohou občané elektroodpad bezplatně odkládat. Přibývají i červené kontejnery na drobnou elektroniku, rozmístěné po celém městě. Zájem veřejnosti roste, což potvrzuje i loňský rekord – téměř 600 tun odevzdaného elektra, které převzala společnost Elektrowin k dalšímu zpracování.
Roman Tvrzník, předseda představenstva Elekrowin a.s.: "Největší výzvou v recyklaci je získání prvků vzácných zemin, což jsou prvky, které potřebujeme digitalizaci nebo třeba pro fotovoltaiku."
Množství odevzdaného elektroodpadu v MS kraji je od roku 2013 téměř 50 kg na obyvatele.
Pavel Staněk (SPD), náměstek hejtmana MS kraje: "MS kraj podporuje obce při vytváření sběrných dvorů, kde dochází k třídění těch odpadů nebo tak, jak jsou zapojeni dobrovolní hasiči."
U příležitosti 20. výročí připravil Elektrowin putovní výstavu, která mapuje cestu vysloužilých elektrospotřebičů. V Ostravě je do 23. dubna na Prokešovo náměstí.
---
Křest knihy v Městské nemocnici Ostrava ukončil šestitýdenní kampaň na podporu pacientů se vzácnou neurologickou poruchou – dystonií. Cílem autorky Andrey Urbanové je pomoct dalším dystonikům se zvládáním nemoci a její osvěta.
Hlavu vzhůru aneb můj život s dystonií. Tak se jmenuje kniha chirurgické sestry městské nemocnice Ostrava Andrey Urbanové, kde popisuje svůj boj s nevyléčitelnou neurologickou chorobou.
Andrea Urbanová, autorka knihy: „Je to vlastně taková zpověď moje. Původně nevznikala jako kniha, ale je to takový můj deník, který mi po přečtení pár lidí doporučilo, že bych to mohla vydat, že by to mohla pomoct našim lidem.“
Jana Vičarová, předsedkyně pacientské organizace Dystonie – rodina spolu: „Dystonie jsou vlastně nedobrovolné stahy svalů různých částí těla. Postihuje to třeba obličej, kdy se nedobrovolně zavírají oči nebo postihuje krk, což je ta cervikální dystonie nebo končetiny.“
Křest knihy zakončil šestitýdenní kampaň s názvem Dej za nás hlavu vzhůru. Své fotografie se zdviženou hlavou zveřejnili na sociálních sítích projektu také zdravotníci ostravské městské nemocnice, která vydání knihy podpořila i finančně.
Andrea Vojkovská, mluvčí Městské nemocnice Ostrava: „Pokud si tu knihu nepořídí dneska, přímo tady v MNO, tak mají samozřejmě i jiné šance. Mohou kontaktovat přímo pacientskou organizaci nebo přímo Andreu Urbanovou prostřednictvím sociálních sítí s názvem Dej za nás hlavu vzhůru.“
Kniha má pomoci hlavně dystonikům, ale také zdravotníkům. V České republice dystonií trpí asi 1 500 lidí.
---
KRAJ ŘEŠÍ PEÁŽNÍ TRAŤ PŘES POLSKO
Moravskoslezský kraj jedná s polskou stranou kvůli trati přes Glucholazy, kudy vede peážní trať z Krnova do Jeseníků. Náměstek hejtmana pro dopravu Radek Podstawka kvůli tomu navštívil vojvodství Opolské.
---
Městský fotbalový klub Karviná opět nabíral děvčata, která mají ne možná tak úplně typický sportovní zájem. Tím je fotbal. V současnosti trénuje v Karviné zhruba kolem padesáti dívek a jejich řady se rozšiřují.
Od dob covidu karvinský fotbal každoročně pořádá také nábor děvčat. Letos se uskutečnil nábor nových dívek před jedním ze zápasů Městského fotbalového klubu a nabíraly se ročníky 2007 až 2018, aby se pokryly všechny věkové kategorie.
Michael Klos, hlavní trenér přípravek chlapců a dívek: “Rozjíždělo se to pomalu… tak pro holky.”
Děvčata se pro fotbal rozhodují především kvůli zájmu sportovat a být v kolektivu, který má společný zájem.
Michael Klos, hlavní trenér přípravek chlapců a dívek: “Ti chlapci možná mají vidinu, že budou… zásadní rozdíl neviděl.” 01:02
anketa: dívky se zájmem o fotbal: “Moje mamka… odteď chodit.” “Baví mě fotbal a… tak proto.”
Že fotbal rozhodně není už dávno pouze sportem pro chlapce a muže, jde vidět i na tribunách stadionů. V Karviné navíc trénují děvčata pravidelně a rády, a to každé pondělí, středu a pátek na Bažantnici. Všechny zájemkyně o tento sport jsou stále vítány.
---
