Moravskoslezský kraj je na uhlí závislý mnohem více, než jiné regiony a proto řeší odborníci, zda odklon od tohoto fosilního paliva zvládne. Podle dopadové studie ano, ale na přechodnou dobu ho bude muset nahradit plyn. Bezemisní nebo obnovitelné zdroje to zatím nezvládnou.
V MS kraji se vyrábí z černého uhlí 64 procent tepla. Centrálního zásobování dodává teplo pro téměř 750.000 lidí. V tomto měsíci doporučila Státní uhelná komise ukončit využívání uhlí na výrobu tepla a elektřiny v roce 2038. Náš kraj je ale na uhlí tak závislý, že to bez plynu nepůjde.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Pokud chceme odejít od uhlí, tak jinou možnost než plyn zatím nemáme. Plyn je přechodový prvek, ale bez něho se v následujících letech neobejdeme."
Obnovitelné zdroje jsou prý sice ekologické, ale samy o sobě pokryjí jen zlomek energetických potřeb. Do roku 2030 lze využít biomasu, spalování odpadu a energii slunce a větru. Problém vyřeší až malé jaderné reaktory, které se teprve vyvíjejí.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Od roku 2040 do roku 2050 by mohlo dojít k tomu, že na třech nebo čtyřech místech v kraji by mohly být uhelné teplárny nahrazeny malými modulárními reaktůrky. Bude záležet na státu, jestli využije místo pro jadernou elektrárnu Blahutovice a postaví tam velký zdroj."
Přechod velkých podniků na bezuhelné technologie však bude složitější.
Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren: "Transformace našeho podniku bude samozřejmě velmi náročná, popravdě řečeno to vypořádání se s ní bude jenom tak rychlé, jak efektivní a rychlá bude dotační podpora pro tento proces z Evropské unie a ze státu."
Do roka by prý mělo být jasné, zda zachová centrální zásobování teplem pro jadernou energii a nebo bude u každého domu tepelné čerpadlo či plynová kotelna.
---
Infektologové, vakcinologové a epidemiologové vyzývají veřejnost, aby nepodléhala hoaxům, které se prostřednictvím internetu šíří v souvislosti s nově vyvinutou vakcínou proti koronaviru. Podle nich je to možnost, jak pandemii zastavit. Názory veřejnosti na očkování jsou různé.
Internet v poslední době zaplavily informace o vakcíně proti koronaviru, která bude brzy dostupná i u nás. Údajně může měnit genetickou výbavu člověka nebo také obsahovat nanočipy. Proti těmto fake news se odborníci ohradili.
Petr Kümpel, místopředseda Společnosti infekčního lékařství: „To je naprosto neuvěřitelné. Přesto jsem se setkal s chytrými lidmi, vysokoškoláky, kteří tomu věří a je to samozřejmě nesmyl.“
Ne každý sice podobné informace o očkování zaznamenal, nicméně názory veřejnosti na aplikaci očkovací látky se různí.
obyvatel Opavy: „Teď to teď to neřeším, ale pokud by tady byla povinnost se očkovat, tak bych se nechal naočkovat.
obyvatelka Opavy: „O očkování neuvažuju, protože jsem pro imunitu vlastní.“
Mnohým vadí relativně krátký čas pro vývoj vakcín a také to, že zatím není prozkoumáno jejich dlouhodobé působení v organismu.
Václav Hrabák, předseda Poočkování - společnost pacientů s následky po očkování: „V obou vakcínách, o kterých se teď uvažuje, ten princip je založený na genetice. O takových vakcínách nevíme, co s člověkem udělají za rok, za dva roky.“
Na vývoji vakcín pracovaly výzkumné týmy, které připravovaly očkovací látky např. proti onemocnění sars či AIDS a nyní využívají svých dřívějších zkušeností.
Nové vakcíny by měly být u nás k dispozici na začátku příštího roku. V první vlně budou určené seniorům, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. Očkovací schéma se bude skládat ze dvou dávek.
---
Silnici mezi Ostravou a Havířovem nově lemuje oplocení proti zvěři, přibyla nová svodidla a ŘSD opravilo jeden most. Plánované zvýšení rychlosti ještě brzdí požadavky obcí na protihlukovou stěnu a novou lávku pro pěší.
Přeměny úseku mezi Havířovem a Ostravou na silnici pro motorová vozidla a tím i zvýšení rychlosti na 110 km/h se motoristé hned tak nedočkají. Rychleji by přitom jezdit chtěli co nejdříve.
Anketa: “Já si myslím, že je to dobré. Pro motoristy je to určitě dobré.”
Součástí příprav na zvýšení rychlosti v tomto úseku byla také celková rekonstrukce mostu přes Podleský potok. Ta už je již dokončena.
Stejně tak bylo po celé délce šestikilometrového úseku postaveno oplocení, aby se na silnici nemohla dostat zvěř. Oplocení má samozřejmě řadu únikových východů, kterými se mohou lidé dostat do bezpečí například po nehodě.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Provedli jsme bezpečnostní audit tak, abychom tu dálnici zbezpečnili a uvedli do takového stavu, aby mohla být zvýšena maximální rychlost. V tuto chvíli jsme provedli řadu opatření, jako výměnu svodidel, prodloužení připojovacích a odbočovacích pruhů a dalších.”
Ředitelství silnic a dálnic však teď řeší ještě další opatření, která přeměnu úseku na silnici pro motorová vozidla oddalují.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Jednáme s jednotlivými obcemi o dalších opatřeních, která ony požadují, jako jsou protihlukové stěny, lávka přes silnici I/11.”
I po provedených bezpečnostních opatřeních budou řidiči moci jezdit stodesítkou jen mezi Ostravou a Šenovem. Před Havířovem budou muset zpomalit na 90 a pak až na 50 km/h. Tamní křižovatka už prošla úpravou a v opačném směru řidiče brzdí úsekový radar. Úprava provozu bude platit až do doby vybudování mimoúrovňové křižovatky.
---
Radnice počítají jaké příjmy mohou očekávat v příštím roce. Havířov vyčíslil výpadek na zhruba 118 milionů korun. Škrtit investice ale nechce a počítá se stejnou částkou jako v roce 2020. Ze 460 milionů korun pořídí nová parkoviště a investovat bude i do chytrých křižovatek.
Zastupitelé v Havířově schválili rozpočet. Město počítá s celkovými příjmy ve výši 2,126 miliardy korun. Výdajová stránka včetně konsolidačních položek je vypočítána na 2, 366 miliardy korun. Radnice prozatím spočítá s výpadkem na příjmové straně ve výši 118 milionů korun. I přes tento výhled nechce šetřit na investicích.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "Je to markantní výpadek, se kterým se musíme vyrovnat. To znamená, že radši volíme konzervativní variantu s tím, že nechceme moc omezovat investice. Ty investice jsme na příští rok naplánovali tak, aby odpovídaly zhruba letošní očekávané zkušenosti. To znamená cca 460 milionů, což si myslím, že je v našich silách."
Značné investice půjdou do nových parkovacích stání.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "V příštím roce máme naplánované tři nová parkoviště. Věřím, že rozšířením investičních akcí se nám podaří realizovat ještě jedno parkoviště. Další velkou akcí jsou chytré křižovatky, kde aktuálně soutěžíme zhotovitele a věříme, že když se nám podaří vybrat zhotovitele, tak v příštím roce město bude opět bezpečnější. Chceme ještě opravovat a vyměnit okna ve školách a další věci."
Kdo bude muset více šetřit, jsou příspěvkové organizace, kde radnice musela přijmout určitá opatření.
---
Na přehradě Slezská Harta teď platí přísnější podmínky. A to jak pro rybáře, tak pro návštěvníky, kteří tady stanují. Kvůli nepořádku, který po sobě zanechávali, se rozšířilo ochranné pásmo 2. stupně o celou zátopovou plochu, ve které se nesmí kempovat a lovit ryby od půlnoci do 4 hodin ráno.
Přehrada Slezská Harta je teď více chráněná před znečišťovateli. Ochranné pásmo se rozšířilo o bezmála 1000 hektarů. Cílem Povodí Odry je zlepšit kvalitu vody pro vodárenskou nádrž Kružberk, která slouží jako zdroj pitné vody a se kterou nádrž Slezská Harta aktivně spolupracuje.
Petr Poledna, hrázný: “Kružberk vlastně posílá přivaděčem tlakovým surovou vodu na úpravnu vody na Podhradí a ta musí být v co nejvyšší kvalitě. Proto my chceme tady na Slezské Hartě tím druhým ochranným pásmem docílit toho, ať my máme tady co nejkvalitnější surovou vodu."
Největšími znečišťovateli jsou podle dlouhodobých průzkumů rybáři.
Jeden z rybářů: "Bohužel poslední dobu neberou. Ti násaďáci jsou takoví čtyřicítky, padesátky."
Petr Poledna, hrázný: “Rybáři vlastně tady nejezdí sami, ale jezdí tady celé rodiny, které tady vlastně pobývají 8, někdy 10 dní ."
Někteří rybáři si dokonce v lese stavějí záchody, které tady po odjezdu samozřejmě nechají. O tom, co se na přehradě smí, nebo naopak nesmí, budou nově informovat naučné cedule, které budou nainstalovány kolem celé zátopové plochy.
Petr Poledna, hrázný: “Ta tabule informační je označena QR kódem, kde si do chytrého telefonu můžete stáhnout vlastně všechny informace.”
Slezskou Hartu ročně navštíví na 70 tisíc rybářů. Když k tomu připočteme přátelé, nebo rodinné příslušníky, počet znečišťovatelů stoupne až na trojnásobek.
---
Moravskoslezský kraj je na uhlí závislý mnohem více, než jiné regiony a proto řeší odborníci, zda odklon od tohoto fosilního paliva zvládne. Podle dopadové studie ano, ale na přechodnou dobu ho bude muset nahradit plyn. Bezemisní nebo obnovitelné zdroje to zatím nezvládnou.
V MS kraji se vyrábí z černého uhlí 64 procent tepla. Centrálního zásobování dodává teplo pro téměř 750.000 lidí. V tomto měsíci doporučila Státní uhelná komise ukončit využívání uhlí na výrobu tepla a elektřiny v roce 2038. Náš kraj je ale na uhlí tak závislý, že to bez plynu nepůjde.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Pokud chceme odejít od uhlí, tak jinou možnost než plyn zatím nemáme. Plyn je přechodový prvek, ale bez něho se v následujících letech neobejdeme."
Obnovitelné zdroje jsou prý sice ekologické, ale samy o sobě pokryjí jen zlomek energetických potřeb. Do roku 2030 lze využít biomasu, spalování odpadu a energii slunce a větru. Problém vyřeší až malé jaderné reaktory, které se teprve vyvíjejí.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Od roku 2040 do roku 2050 by mohlo dojít k tomu, že na třech nebo čtyřech místech v kraji by mohly být uhelné teplárny nahrazeny malými modulárními reaktůrky. Bude záležet na státu, jestli využije místo pro jadernou elektrárnu Blahutovice a postaví tam velký zdroj."
Přechod velkých podniků na bezuhelné technologie však bude složitější.
Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren: "Transformace našeho podniku bude samozřejmě velmi náročná, popravdě řečeno to vypořádání se s ní bude jenom tak rychlé, jak efektivní a rychlá bude dotační podpora pro tento proces z Evropské unie a ze státu."
Do roka by prý mělo být jasné, zda zachová centrální zásobování teplem pro jadernou energii a nebo bude u každého domu tepelné čerpadlo či plynová kotelna.
---
Infektologové, vakcinologové a epidemiologové vyzývají veřejnost, aby nepodléhala hoaxům, které se prostřednictvím internetu šíří v souvislosti s nově vyvinutou vakcínou proti koronaviru. Podle nich je to možnost, jak pandemii zastavit. Názory veřejnosti na očkování jsou různé.
Internet v poslední době zaplavily informace o vakcíně proti koronaviru, která bude brzy dostupná i u nás. Údajně může měnit genetickou výbavu člověka nebo také obsahovat nanočipy. Proti těmto fake news se odborníci ohradili.
Petr Kümpel, místopředseda Společnosti infekčního lékařství: „To je naprosto neuvěřitelné. Přesto jsem se setkal s chytrými lidmi, vysokoškoláky, kteří tomu věří a je to samozřejmě nesmyl.“
Ne každý sice podobné informace o očkování zaznamenal, nicméně názory veřejnosti na aplikaci očkovací látky se různí.
obyvatel Opavy: „Teď to teď to neřeším, ale pokud by tady byla povinnost se očkovat, tak bych se nechal naočkovat.
obyvatelka Opavy: „O očkování neuvažuju, protože jsem pro imunitu vlastní.“
Mnohým vadí relativně krátký čas pro vývoj vakcín a také to, že zatím není prozkoumáno jejich dlouhodobé působení v organismu.
Václav Hrabák, předseda Poočkování - společnost pacientů s následky po očkování: „V obou vakcínách, o kterých se teď uvažuje, ten princip je založený na genetice. O takových vakcínách nevíme, co s člověkem udělají za rok, za dva roky.“
Na vývoji vakcín pracovaly výzkumné týmy, které připravovaly očkovací látky např. proti onemocnění sars či AIDS a nyní využívají svých dřívějších zkušeností.
Nové vakcíny by měly být u nás k dispozici na začátku příštího roku. V první vlně budou určené seniorům, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. Očkovací schéma se bude skládat ze dvou dávek.
---
Silnici mezi Ostravou a Havířovem nově lemuje oplocení proti zvěři, přibyla nová svodidla a ŘSD opravilo jeden most. Plánované zvýšení rychlosti ještě brzdí požadavky obcí na protihlukovou stěnu a novou lávku pro pěší.
Přeměny úseku mezi Havířovem a Ostravou na silnici pro motorová vozidla a tím i zvýšení rychlosti na 110 km/h se motoristé hned tak nedočkají. Rychleji by přitom jezdit chtěli co nejdříve.
Anketa: “Já si myslím, že je to dobré. Pro motoristy je to určitě dobré.”
Součástí příprav na zvýšení rychlosti v tomto úseku byla také celková rekonstrukce mostu přes Podleský potok. Ta už je již dokončena.
Stejně tak bylo po celé délce šestikilometrového úseku postaveno oplocení, aby se na silnici nemohla dostat zvěř. Oplocení má samozřejmě řadu únikových východů, kterými se mohou lidé dostat do bezpečí například po nehodě.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Provedli jsme bezpečnostní audit tak, abychom tu dálnici zbezpečnili a uvedli do takového stavu, aby mohla být zvýšena maximální rychlost. V tuto chvíli jsme provedli řadu opatření, jako výměnu svodidel, prodloužení připojovacích a odbočovacích pruhů a dalších.”
Ředitelství silnic a dálnic však teď řeší ještě další opatření, která přeměnu úseku na silnici pro motorová vozidla oddalují.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Jednáme s jednotlivými obcemi o dalších opatřeních, která ony požadují, jako jsou protihlukové stěny, lávka přes silnici I/11.”
I po provedených bezpečnostních opatřeních budou řidiči moci jezdit stodesítkou jen mezi Ostravou a Šenovem. Před Havířovem budou muset zpomalit na 90 a pak až na 50 km/h. Tamní křižovatka už prošla úpravou a v opačném směru řidiče brzdí úsekový radar. Úprava provozu bude platit až do doby vybudování mimoúrovňové křižovatky.
---
Radnice počítají jaké příjmy mohou očekávat v příštím roce. Havířov vyčíslil výpadek na zhruba 118 milionů korun. Škrtit investice ale nechce a počítá se stejnou částkou jako v roce 2020. Ze 460 milionů korun pořídí nová parkoviště a investovat bude i do chytrých křižovatek.
Zastupitelé v Havířově schválili rozpočet. Město počítá s celkovými příjmy ve výši 2,126 miliardy korun. Výdajová stránka včetně konsolidačních položek je vypočítána na 2, 366 miliardy korun. Radnice prozatím spočítá s výpadkem na příjmové straně ve výši 118 milionů korun. I přes tento výhled nechce šetřit na investicích.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "Je to markantní výpadek, se kterým se musíme vyrovnat. To znamená, že radši volíme konzervativní variantu s tím, že nechceme moc omezovat investice. Ty investice jsme na příští rok naplánovali tak, aby odpovídaly zhruba letošní očekávané zkušenosti. To znamená cca 460 milionů, což si myslím, že je v našich silách."
Značné investice půjdou do nových parkovacích stání.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "V příštím roce máme naplánované tři nová parkoviště. Věřím, že rozšířením investičních akcí se nám podaří realizovat ještě jedno parkoviště. Další velkou akcí jsou chytré křižovatky, kde aktuálně soutěžíme zhotovitele a věříme, že když se nám podaří vybrat zhotovitele, tak v příštím roce město bude opět bezpečnější. Chceme ještě opravovat a vyměnit okna ve školách a další věci."
Kdo bude muset více šetřit, jsou příspěvkové organizace, kde radnice musela přijmout určitá opatření.
---
Na přehradě Slezská Harta teď platí přísnější podmínky. A to jak pro rybáře, tak pro návštěvníky, kteří tady stanují. Kvůli nepořádku, který po sobě zanechávali, se rozšířilo ochranné pásmo 2. stupně o celou zátopovou plochu, ve které se nesmí kempovat a lovit ryby od půlnoci do 4 hodin ráno.
Přehrada Slezská Harta je teď více chráněná před znečišťovateli. Ochranné pásmo se rozšířilo o bezmála 1000 hektarů. Cílem Povodí Odry je zlepšit kvalitu vody pro vodárenskou nádrž Kružberk, která slouží jako zdroj pitné vody a se kterou nádrž Slezská Harta aktivně spolupracuje.
Petr Poledna, hrázný: “Kružberk vlastně posílá přivaděčem tlakovým surovou vodu na úpravnu vody na Podhradí a ta musí být v co nejvyšší kvalitě. Proto my chceme tady na Slezské Hartě tím druhým ochranným pásmem docílit toho, ať my máme tady co nejkvalitnější surovou vodu."
Největšími znečišťovateli jsou podle dlouhodobých průzkumů rybáři.
Jeden z rybářů: "Bohužel poslední dobu neberou. Ti násaďáci jsou takoví čtyřicítky, padesátky."
Petr Poledna, hrázný: “Rybáři vlastně tady nejezdí sami, ale jezdí tady celé rodiny, které tady vlastně pobývají 8, někdy 10 dní ."
Někteří rybáři si dokonce v lese stavějí záchody, které tady po odjezdu samozřejmě nechají. O tom, co se na přehradě smí, nebo naopak nesmí, budou nově informovat naučné cedule, které budou nainstalovány kolem celé zátopové plochy.
Petr Poledna, hrázný: “Ta tabule informační je označena QR kódem, kde si do chytrého telefonu můžete stáhnout vlastně všechny informace.”
Slezskou Hartu ročně navštíví na 70 tisíc rybářů. Když k tomu připočteme přátelé, nebo rodinné příslušníky, počet znečišťovatelů stoupne až na trojnásobek.
---
