V Moravskoslezském kraji jsou stále místa, kde není dostatečný mobilní signál, nebo tam dokonce není vůbec žádný. Mezi problémové lokality patří především horské oblasti. Ve Frýdlantě nad Ostravicí se proto konala schůzka starostů se zástupci mobilních operátorů.
Zatímco ve městech berou lidé kvalitní mobilní signál jako samozřejmost a zvykli si i na velmi rychlé datové služby, na horách je situace jiná. Na mnoha místech lidé nemohou pracovat, protože nemají přístup k datům, a někde se dokonce ani nedovolají.
Lukáš Plánička (STAN), místostarosta Janovic: „Na mnoha místech v Janovicích i v místní části Bystré je nedostatečný mobilní signál a internetové připojení. U nás jsou lokality, kde se nedá dovolat vůbec – kde funguje jen spojení na integrovaný záchranný systém. Je také mnoho míst se slabým připojením, které je pro běžné činnosti i různé aplikace nedostatečné. Na základě podnětů občanů jsme zjistili, že těchto míst je docela dost, a proto jsme rádi, že paní Pešatová svolala tuto konferenci, kde se problematika řeší s cílem posílení sítí a zlepšení internetového připojení. V dnešní době je to velmi důležité – lidé připojení potřebují jak pro práci, tak pro zábavu.“
Podobně na tom jsou i v Palkovicích.
David Kula (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), místostarosta Palkovic: „Obec Palkovice leží vedle Frýdku-Místku, takže jsme si mysleli, že problémů s pokrytím moc nebude, ale občané nás upozornili na opak. Posbírali jsme více než deset připomínek, které pokrývají prakticky celé území obce. Nejčastěji se jedná o problémy u operátora T-Mobile – lidé hlásí slabý signál nebo výpadky. V Palkovicích je terén mírně kopcovitý, máme zde Palkovické hůrky, z druhé strany Čupek a další vyvýšeniny. Na některých místech proto signál buď není vůbec, nebo je velmi slabý. Potřebujeme tedy dokrýt několik těchto lokalit, jinak ale problém se signálem není zásadní.“
Schůzku s operátory svolala starostka Frýdlantu nad Ostravicí, která chce ke zlepšení situace se signálem využít i svého vlivu v Senátu.
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí: „Stále více lidí potřebuje pracovat z domova. Beskydy jsou ideálním místem pro rekreaci, ale práce zde bývá často komplikovaná kvůli nekvalitnímu signálu. Některé oblasti nejsou pokryté vůbec – jde o tzv. bílá místa. Proto jsem uspořádala besedu pro starosty svého senátního obvodu s Českým telekomunikačním úřadem, ministerstvem průmyslu a obchodu, poskytovateli mobilních sítí – Vodafone, O2, T-Mobile a také s firmou Cetin. Pozvala jsem odborníky, kteří o tématu diskutovali, a předem jsem požádala starosty, aby zjistili situaci ve svých obcích. Dnes jsme řešili, jak s těmito podněty dál pracovat a na koho se mohou starostové obrátit, pokud chtějí zlepšit pokrytí signálem.“
Pokrytí některých lokalit si starostové domluvili přímo na místě, u jiných oblastí bude postup složitější.
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí: „Bylo nám doporučeno, aby starostové nebojovali každý sám za sebe, ale společně – ideálně v rámci sdružení obcí. Některé špatně pokryté lokality totiž sousedí mezi sebou, takže dvě nebo tři obce si mohou navzájem pomoci nejen rozšiřováním optiky, ale i výstavbou nových vysílačů. Myslím, že i sdružení, která u nás působí – například mikroregion Frýdlantsko-Beskydy či další mikroregiony – mají v tomto velký význam. Starostové jsou navíc sdruženi ve Svazu místních samospráv a dalších organizacích, díky nimž mohou své požadavky prosazovat i ve vyšších patrech – v Senátu, Poslanecké sněmovně či ve vládě.“
---
Bílovec bude mít lepší dopravní dostupnost i propojení jednotlivých částí města. Postarají se o to tři nové dopravní stavby. Dvě z nich by mohly být hotové ještě letos, dokončení nového chodníku ve Staré Vsi by se pak Bílovečtí měli dočkat v příštím roce.
Město Bílovec se snaží zajistit svým občanům vyšší bezpečnost a lepší plynulost dopravy. V letošním roce proto zahájilo stavbu autobusového zálivu na frekventované ulici Ostravská.
Tereza Grabcová Hozová, místostarostka Bílovce: „Součástí této investiční akce je výstavba autobusového zálivu, který v této lokalitě dosud chyběl, a také výstavba nového parkoviště pro 13 vozidel u Gymnázia Mikuláše Koperníka.“
V rámci stavby vzniká taky nové místo pro přecházení a došlo i na obnovu schodiště k místní restauraci.
Radek Cvikl, stavbyvedoucí: „Začali jsme vlastně stranou autobusového zálivu. Stavba se realizuje po etapách, abychom předcházeli zahlcování dopravy.“
Autobusový záliv byl dokončen už v září a parkoviště by mělo být hotové ještě do konce roku. Bílovec ale v létě zahájil několik dalších investičních akcí, které rovněž zlepší bezpečnost, ale taky zvýší komfort a propojení jednotlivých částí města.
Tereza Grabcová Hozová, místostarostka Bílovce: „Byla zahájena výstavba chodníku, který propojuje Starou Ves, což je naše místní část, s ulicí Opavskou ve městě Bílovec. Jedná se o úsek, který je dlouhý zhruba 600 metrů. Dále probíhá výstavba mostu do parku Střelnice, kdy původní most měl již nevyhovující nosnost a byl ve vyžilém stavu.“
Obě stavby by měly občanům Bílovce začít sloužit nejpozději v příštím roce.
---
Spolek Velká náruč v Horní Suché se věnuje převážně romským rodinám. V komunitě se snaží zachovávat tradice, ke kterým patří i podpora romského jazyka.
Spolek Velká náruč v Horní Suché si připomněl Mezinárodní den romského jazyka kulturním programem a čtením z knih romských autorů. Cílem akce bylo ukázat, že romština má své místo.
Květoslava Podhradská, vedoucí literárního klubu Ostravské Noty Notička: "Nakladatelství Kher je jedině v České republice, které podporuje romskou literaturu. A my s touto romskou literaturou prostě jezdíme a publikujeme ji a děláme různé besedy. Jde nám o to a snažíme se zachovat naše kulturní dědictví, což je romský jazyk.”
Publikaci knížek a povídek se věnují i mladí autoři. Mezi nimi i studentka Lenka Janová.
Lenka Janová, autorka povídek: “Tak povídky píšu, protože u nás u Romů píše jenom starší generace, kde vlastně oni předávají to, co oni kdysi zažili. A tím vlastně já chci ukázat, jak to cítí teďka mladá generace.”
Eva Kropivnická, romská autorka: “Já bych řekla, že zájem je hodně. Já myslím, že se mluví tímto jazykem v rodinách. Obzvlášť tam, kde je více dětí. Já třeba píšu romské pohádky.”
Mnohé děti ale přiznaly, že romsky už mluví jen jejich rodiče.
Kristián, účastník akce: “Moje mamka je vlastně ze Slovenska a tam se u ní mluvilo romsky. Ale teď už není čas se zase učit romsky, protože škola ta je těžká. Takhle, já zvládnu jako šukar jakha, myslím, že to jsou krásné oči. Pár slovům jako rozumím, ale že bych řekl větu, to asi ne.”
---
Začaly další práce, které významně zlepší vizuální dojem z dominanty Studénky - takzvaného Nového zámku. Zahájena byla rekonstrukce přístupové cesty a schodiště.
Stávající přístupovou cestu ke studéneckému zámku tvoří nevzhledný zvlněný asfalt, částečně zborcené schodiště a zchátralé zídky. Některé tyto prvky už teď ale zmizely, začala rekonstrukce komunikace od spodní brány až po vstup do zámku.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Bude se nahrazovat litý asfalt žulovou dlažební kostkou. Budou se rekonstruovat prakticky celé nájezdové rampy s opěrnými zídkami.”
Na nové zídky se vrátí čtyři kamenné vázy, které jsou nyní v rukou restaurátorů. Dvě chybějící budou vyhotoveny jako kopie. Práce za více než 6 milionu korun mají být hotovy na konci května.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Postupně pokračujeme v rekonstrukci a obnově místního zámku ve Studence, tak aby se z něho stalo turisticky atraktivní místo. Finišují práce uvnitř obřadní síně. Dále budou pokračovat další práce ve foyer, restaurátorské na stěnách, elektroinstalace a další prvky.”
Dalších téměř 10 milionů korun si příští rok vyžádá oprava části střechy zámku, do které zatéká.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Je to část střechy, která je nad schodištěm ve vstupní hale, s tím, že my, abychom mohli pokračovat s dokončením restaurátorských prací na druhé polovině vstupního stropu, tak potřebujeme nejprve opravit tu střechu.”
Současná střecha zámku byla realizována před zhruba 30 lety.
---
Slezská Ostrava už vyhlíží zimu. Vedení městského obvodu už od začátku listopadu aktivovalo zimní pohotovost a technické služby tak jsou připraveny okamžitě vyrazit do terénu a zajistit bezpečné silnice a chodníky. Nachystána je i nová technika.
Pranostika praví, že 11. listopadu přijede Martin na bílém koni, a tedy že napadne první sníh. I když to už v posledních letech příliš neplatí, Slezská Ostrava je na tuto možnost připravena a technické služby mají od začátku listopadu pohotovost.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva TS Slezská Ostrava: "Všechno je založeno na zimním operačním plánu pro rok 2025 až 2026. Ten plán je každoročně aktualizovaný. Už tedy v září pracujeme ve spolupráci s obvodem Slezská Ostrava na jeho aktualizaci."
Hlavní tahy mají na starosti Ostravské komunikace a technické služby udržují silnice třetí a čtvrté třídy. Slezská má řadu specifik, což údržbu znesnadňuje.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava se stará o 110 kilometrů chodníků a 110 kilometrů silnic. Jsou to místní komunikace třetí a čtvrté třídy."
Slezská je velmi kopcovitá, při sněžení tak musí být silnice například v Muglinově nebo Koblově důkladně ošetřeny. Jde například o ulici Komerční, Gogolovu nebo Parcelní. Ve skladu je nyní připraveno asi 20 tun soli pro běžný provoz.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva TS Slezská Ostrava:"Nejsou to jenom komunikace a chodníky, jsou to veřejná prostranství, jsou to schodiště a jsou to samozřejmě cyklostezky. Zastávek je strašně moc, myslím, že kolem 200 zastávek, takže když opravdu nasněží, tak máme co dělat."
Pro občany je také k dispozici na webu technickesluzby.cz linka, kde mohou zavolat, pokud někde narazí na nebezpečné místo.
---
Hrabůvskovké K-Trio opět zaplnila soutěž pro žáky 9. tříd Řemeslo má zlaté dno. Interaktivní soutěž v praktických dovednostech jim má pomoci navázat spolupráci s odbornými učilišti, středními školami i zaměstnavateli. Zájem o soutěž každoročně roste a letos se konal již 18. ročník.
Otázku, kam se vydat po dokončení základní školy si klade mnoho deváťáků. Odpověď může nabídnou například interaktivní soutěž Řemeslo má zlaté dno, která žáky seznamuje s nabídkou oborů a ověří si jejich studijní předpoklady a zručnost.
David Věžník, mluvčí Kulturního zařízení Ostrava-Jih: „Je to v podstatě představení středních škol žákům a žákyním základních škol, devátých ročníků základních škol, formou soutěže a zábavy.“
Na celkem šestnácti soutěžních stanovištích se žákům představila desítka středních škol z Moravskoslezského kraje.
Natálie Piskařová, studentka oboru zubní technik, Střední zdravotnická škola: „Tady mají třeba za úkol si vymodelovat zuby podle předlohy.“
Lukáš Lindovský, mistr odborného výcviku, Vítkovická střední průmyslová škola: „My tady dneska prezentujeme naše obory, mezi které patří vlastně strojařina. Máme tady i například elektrikáře, máme tady i lidi, kteří pracují se dřevem, to znamená truhláře.“
anketa, soutěžící žáci 9. tříd: „Máš už vybranou nějakou střední školu a pokud ne, tak je tady něco, co tě zaujalo?“ –„No, možná bych ráda chtěla na obchodní akademii, ale ještě nevím, takže doufám, že se tady něco najdu.“
anketa, soutěžící žáci 9. tříd: „Já už mám vybranou Střední školu technickou a dopravní.“
Program zpestřila například barmanská show v režii SŠ společného stravování. Obdobnou akci připravuje Kultura Jih tradičně i na jaro, a to 4. a 5. března 2026.
---
V Moravskoslezském kraji jsou stále místa, kde není dostatečný mobilní signál, nebo tam dokonce není vůbec žádný. Mezi problémové lokality patří především horské oblasti. Ve Frýdlantě nad Ostravicí se proto konala schůzka starostů se zástupci mobilních operátorů.
Zatímco ve městech berou lidé kvalitní mobilní signál jako samozřejmost a zvykli si i na velmi rychlé datové služby, na horách je situace jiná. Na mnoha místech lidé nemohou pracovat, protože nemají přístup k datům, a někde se dokonce ani nedovolají.
Lukáš Plánička (STAN), místostarosta Janovic: „Na mnoha místech v Janovicích i v místní části Bystré je nedostatečný mobilní signál a internetové připojení. U nás jsou lokality, kde se nedá dovolat vůbec – kde funguje jen spojení na integrovaný záchranný systém. Je také mnoho míst se slabým připojením, které je pro běžné činnosti i různé aplikace nedostatečné. Na základě podnětů občanů jsme zjistili, že těchto míst je docela dost, a proto jsme rádi, že paní Pešatová svolala tuto konferenci, kde se problematika řeší s cílem posílení sítí a zlepšení internetového připojení. V dnešní době je to velmi důležité – lidé připojení potřebují jak pro práci, tak pro zábavu.“
Podobně na tom jsou i v Palkovicích.
David Kula (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), místostarosta Palkovic: „Obec Palkovice leží vedle Frýdku-Místku, takže jsme si mysleli, že problémů s pokrytím moc nebude, ale občané nás upozornili na opak. Posbírali jsme více než deset připomínek, které pokrývají prakticky celé území obce. Nejčastěji se jedná o problémy u operátora T-Mobile – lidé hlásí slabý signál nebo výpadky. V Palkovicích je terén mírně kopcovitý, máme zde Palkovické hůrky, z druhé strany Čupek a další vyvýšeniny. Na některých místech proto signál buď není vůbec, nebo je velmi slabý. Potřebujeme tedy dokrýt několik těchto lokalit, jinak ale problém se signálem není zásadní.“
Schůzku s operátory svolala starostka Frýdlantu nad Ostravicí, která chce ke zlepšení situace se signálem využít i svého vlivu v Senátu.
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí: „Stále více lidí potřebuje pracovat z domova. Beskydy jsou ideálním místem pro rekreaci, ale práce zde bývá často komplikovaná kvůli nekvalitnímu signálu. Některé oblasti nejsou pokryté vůbec – jde o tzv. bílá místa. Proto jsem uspořádala besedu pro starosty svého senátního obvodu s Českým telekomunikačním úřadem, ministerstvem průmyslu a obchodu, poskytovateli mobilních sítí – Vodafone, O2, T-Mobile a také s firmou Cetin. Pozvala jsem odborníky, kteří o tématu diskutovali, a předem jsem požádala starosty, aby zjistili situaci ve svých obcích. Dnes jsme řešili, jak s těmito podněty dál pracovat a na koho se mohou starostové obrátit, pokud chtějí zlepšit pokrytí signálem.“
Pokrytí některých lokalit si starostové domluvili přímo na místě, u jiných oblastí bude postup složitější.
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí: „Bylo nám doporučeno, aby starostové nebojovali každý sám za sebe, ale společně – ideálně v rámci sdružení obcí. Některé špatně pokryté lokality totiž sousedí mezi sebou, takže dvě nebo tři obce si mohou navzájem pomoci nejen rozšiřováním optiky, ale i výstavbou nových vysílačů. Myslím, že i sdružení, která u nás působí – například mikroregion Frýdlantsko-Beskydy či další mikroregiony – mají v tomto velký význam. Starostové jsou navíc sdruženi ve Svazu místních samospráv a dalších organizacích, díky nimž mohou své požadavky prosazovat i ve vyšších patrech – v Senátu, Poslanecké sněmovně či ve vládě.“
---
Bílovec bude mít lepší dopravní dostupnost i propojení jednotlivých částí města. Postarají se o to tři nové dopravní stavby. Dvě z nich by mohly být hotové ještě letos, dokončení nového chodníku ve Staré Vsi by se pak Bílovečtí měli dočkat v příštím roce.
Město Bílovec se snaží zajistit svým občanům vyšší bezpečnost a lepší plynulost dopravy. V letošním roce proto zahájilo stavbu autobusového zálivu na frekventované ulici Ostravská.
Tereza Grabcová Hozová, místostarostka Bílovce: „Součástí této investiční akce je výstavba autobusového zálivu, který v této lokalitě dosud chyběl, a také výstavba nového parkoviště pro 13 vozidel u Gymnázia Mikuláše Koperníka.“
V rámci stavby vzniká taky nové místo pro přecházení a došlo i na obnovu schodiště k místní restauraci.
Radek Cvikl, stavbyvedoucí: „Začali jsme vlastně stranou autobusového zálivu. Stavba se realizuje po etapách, abychom předcházeli zahlcování dopravy.“
Autobusový záliv byl dokončen už v září a parkoviště by mělo být hotové ještě do konce roku. Bílovec ale v létě zahájil několik dalších investičních akcí, které rovněž zlepší bezpečnost, ale taky zvýší komfort a propojení jednotlivých částí města.
Tereza Grabcová Hozová, místostarostka Bílovce: „Byla zahájena výstavba chodníku, který propojuje Starou Ves, což je naše místní část, s ulicí Opavskou ve městě Bílovec. Jedná se o úsek, který je dlouhý zhruba 600 metrů. Dále probíhá výstavba mostu do parku Střelnice, kdy původní most měl již nevyhovující nosnost a byl ve vyžilém stavu.“
Obě stavby by měly občanům Bílovce začít sloužit nejpozději v příštím roce.
---
Spolek Velká náruč v Horní Suché se věnuje převážně romským rodinám. V komunitě se snaží zachovávat tradice, ke kterým patří i podpora romského jazyka.
Spolek Velká náruč v Horní Suché si připomněl Mezinárodní den romského jazyka kulturním programem a čtením z knih romských autorů. Cílem akce bylo ukázat, že romština má své místo.
Květoslava Podhradská, vedoucí literárního klubu Ostravské Noty Notička: "Nakladatelství Kher je jedině v České republice, které podporuje romskou literaturu. A my s touto romskou literaturou prostě jezdíme a publikujeme ji a děláme různé besedy. Jde nám o to a snažíme se zachovat naše kulturní dědictví, což je romský jazyk.”
Publikaci knížek a povídek se věnují i mladí autoři. Mezi nimi i studentka Lenka Janová.
Lenka Janová, autorka povídek: “Tak povídky píšu, protože u nás u Romů píše jenom starší generace, kde vlastně oni předávají to, co oni kdysi zažili. A tím vlastně já chci ukázat, jak to cítí teďka mladá generace.”
Eva Kropivnická, romská autorka: “Já bych řekla, že zájem je hodně. Já myslím, že se mluví tímto jazykem v rodinách. Obzvlášť tam, kde je více dětí. Já třeba píšu romské pohádky.”
Mnohé děti ale přiznaly, že romsky už mluví jen jejich rodiče.
Kristián, účastník akce: “Moje mamka je vlastně ze Slovenska a tam se u ní mluvilo romsky. Ale teď už není čas se zase učit romsky, protože škola ta je těžká. Takhle, já zvládnu jako šukar jakha, myslím, že to jsou krásné oči. Pár slovům jako rozumím, ale že bych řekl větu, to asi ne.”
---
Začaly další práce, které významně zlepší vizuální dojem z dominanty Studénky - takzvaného Nového zámku. Zahájena byla rekonstrukce přístupové cesty a schodiště.
Stávající přístupovou cestu ke studéneckému zámku tvoří nevzhledný zvlněný asfalt, částečně zborcené schodiště a zchátralé zídky. Některé tyto prvky už teď ale zmizely, začala rekonstrukce komunikace od spodní brány až po vstup do zámku.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Bude se nahrazovat litý asfalt žulovou dlažební kostkou. Budou se rekonstruovat prakticky celé nájezdové rampy s opěrnými zídkami.”
Na nové zídky se vrátí čtyři kamenné vázy, které jsou nyní v rukou restaurátorů. Dvě chybějící budou vyhotoveny jako kopie. Práce za více než 6 milionu korun mají být hotovy na konci května.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Postupně pokračujeme v rekonstrukci a obnově místního zámku ve Studence, tak aby se z něho stalo turisticky atraktivní místo. Finišují práce uvnitř obřadní síně. Dále budou pokračovat další práce ve foyer, restaurátorské na stěnách, elektroinstalace a další prvky.”
Dalších téměř 10 milionů korun si příští rok vyžádá oprava části střechy zámku, do které zatéká.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Je to část střechy, která je nad schodištěm ve vstupní hale, s tím, že my, abychom mohli pokračovat s dokončením restaurátorských prací na druhé polovině vstupního stropu, tak potřebujeme nejprve opravit tu střechu.”
Současná střecha zámku byla realizována před zhruba 30 lety.
---
Slezská Ostrava už vyhlíží zimu. Vedení městského obvodu už od začátku listopadu aktivovalo zimní pohotovost a technické služby tak jsou připraveny okamžitě vyrazit do terénu a zajistit bezpečné silnice a chodníky. Nachystána je i nová technika.
Pranostika praví, že 11. listopadu přijede Martin na bílém koni, a tedy že napadne první sníh. I když to už v posledních letech příliš neplatí, Slezská Ostrava je na tuto možnost připravena a technické služby mají od začátku listopadu pohotovost.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva TS Slezská Ostrava: "Všechno je založeno na zimním operačním plánu pro rok 2025 až 2026. Ten plán je každoročně aktualizovaný. Už tedy v září pracujeme ve spolupráci s obvodem Slezská Ostrava na jeho aktualizaci."
Hlavní tahy mají na starosti Ostravské komunikace a technické služby udržují silnice třetí a čtvrté třídy. Slezská má řadu specifik, což údržbu znesnadňuje.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava se stará o 110 kilometrů chodníků a 110 kilometrů silnic. Jsou to místní komunikace třetí a čtvrté třídy."
Slezská je velmi kopcovitá, při sněžení tak musí být silnice například v Muglinově nebo Koblově důkladně ošetřeny. Jde například o ulici Komerční, Gogolovu nebo Parcelní. Ve skladu je nyní připraveno asi 20 tun soli pro běžný provoz.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva TS Slezská Ostrava:"Nejsou to jenom komunikace a chodníky, jsou to veřejná prostranství, jsou to schodiště a jsou to samozřejmě cyklostezky. Zastávek je strašně moc, myslím, že kolem 200 zastávek, takže když opravdu nasněží, tak máme co dělat."
Pro občany je také k dispozici na webu technickesluzby.cz linka, kde mohou zavolat, pokud někde narazí na nebezpečné místo.
---
Hrabůvskovké K-Trio opět zaplnila soutěž pro žáky 9. tříd Řemeslo má zlaté dno. Interaktivní soutěž v praktických dovednostech jim má pomoci navázat spolupráci s odbornými učilišti, středními školami i zaměstnavateli. Zájem o soutěž každoročně roste a letos se konal již 18. ročník.
Otázku, kam se vydat po dokončení základní školy si klade mnoho deváťáků. Odpověď může nabídnou například interaktivní soutěž Řemeslo má zlaté dno, která žáky seznamuje s nabídkou oborů a ověří si jejich studijní předpoklady a zručnost.
David Věžník, mluvčí Kulturního zařízení Ostrava-Jih: „Je to v podstatě představení středních škol žákům a žákyním základních škol, devátých ročníků základních škol, formou soutěže a zábavy.“
Na celkem šestnácti soutěžních stanovištích se žákům představila desítka středních škol z Moravskoslezského kraje.
Natálie Piskařová, studentka oboru zubní technik, Střední zdravotnická škola: „Tady mají třeba za úkol si vymodelovat zuby podle předlohy.“
Lukáš Lindovský, mistr odborného výcviku, Vítkovická střední průmyslová škola: „My tady dneska prezentujeme naše obory, mezi které patří vlastně strojařina. Máme tady i například elektrikáře, máme tady i lidi, kteří pracují se dřevem, to znamená truhláře.“
anketa, soutěžící žáci 9. tříd: „Máš už vybranou nějakou střední školu a pokud ne, tak je tady něco, co tě zaujalo?“ –„No, možná bych ráda chtěla na obchodní akademii, ale ještě nevím, takže doufám, že se tady něco najdu.“
anketa, soutěžící žáci 9. tříd: „Já už mám vybranou Střední školu technickou a dopravní.“
Program zpestřila například barmanská show v režii SŠ společného stravování. Obdobnou akci připravuje Kultura Jih tradičně i na jaro, a to 4. a 5. března 2026.
---
