Náš kraj Lékařskou fakultu OU potřebuje
Lékařskou fakultu Ostravské univerzity rozhodně potřebujeme kvůli zachování dostupnosti zdravotní péče. Shodli se na tom zástupci univerzity, nemocnic i politici z vedení kraje a města. Pro zachování medicíny se všichni spojili a chtějí udělat maximum. Hrozí totiž, že fakulta nedostane na další období potřebnou akreditaci.
Lékařská fakulta Ostravské univerzity vznikla před deseti lety a za dobu svého působení vychovala více než 3300 absolventů, ze kterých je 282 lékařů. 80 procent z nich pracuje v našem kraji. Přesto v současné době chybí v regionu 232 lékařů. To je hlavní důvod, proč fakultu MS kraj potřebuje a hrozící neudělení akreditace by mohlo být fatální.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „I když mám z pozice hejtmana kraje nulové možnosti do procesu udělení akreditace lékařské fakultě Národním akreditačním úřadem vstupovat, tak tuto situaci samozřejmě neustále sleduji a snažím se napomoci jejímu řešení. Tuto kauzu totiž vnímám jako klíčovou pro budoucnost našeho kraje. Dostupnost zdravotní péče je faktor, který je pro celou společnost zásadní a nesmírně důležitý. Stačí se podívat na stav počtu lékařů, kteří u nás prostě chybí. Lékařská fakulta v našem kraji je proto v našem kraji nepostradatelná.“
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Já jsem velice rád, že vznikla nějaká společná aktivita proto, abychom ten krizový stav překonali, aby fakulta všeobecného lékařství pokračovala dále. Já bych chtěl za Ostravu deklarovat připravenost pomoci, například pokud by vznikly potřeby bydlení pro lidí, kteří by tady přijeli vyučovat a nebo kdyby byly nějaké finanční potřeby."
Fakulta nyní žádá o udělení akreditace na dalších 10 let. Jedinou slabinou školy je prý nedostatečné personální zabezpečení vedení klinik a ústavů.
Arnošt Martínek, děkan Lékařské fakulty OU: „Akreditační spis jsme poctivě připravovali zhruba dva roky. O tom, že byl spis připraven dobře, svědčí fakt, že se výtky ze strany pracovní komise Národního akreditačního úřadu a odborného zpravodaje týkají výhradně nedostatečného personální zabezpečení vedení klinik a ústavů odpovídajícím počtem docentů a profesorů. Podle komise jde ale o výtky natolik závažné, že se rozhodla doporučit Národnímu akreditačnímu úřadu akreditaci nakonec neudělit. Některé výtky se nám podařilo odstranit, k jiným výtkám jsme zase podali vysvětlení, a proto stále doufáme, že by se nám akreditaci mohlo podařit získat.“
Jiří Havrlant, ředitel FNO: „Studenti jsou u nás jako doma, mají tady zázemí skvěle vybavených výukových pracovišť i široké možnosti budoucího uplatnění. Těší mě, že řada absolventů ostravské fakulty „zakotví“ po studiu právě ve fakultní nemocnici nebo v ostatních nemocnicích našeho regionu. Tito absolventi jsou velmi dobře připraveni. My potřebujeme medicínu omladit, region stárne a s ním i lékaři, kterých tady chybí desítky. Existenci a stabilní fungování Lékařské fakulty v Ostravě pokládám za naprosto zásadní podmínku poskytování kvalitní zdravotní péče v celém Moravskoslezském regionu v následujících letech.”
Představitelé kraje, města, akademici, ředitelé nemocnic i zástupci zdravotních pojišťoven podepsali společné prohlášení na podporu akreditace oboru všeobecného lékařství. O osudu medicíny v Ostravě bude Národní akreditační úřad rozhodovat na začátku července.
---
V Havířově už nemusí mít pes na vodítku náhubek
Zastupitelé v Havířově schválili vyhlášku, podle které už nemusí mít psi na vodítku za určitých podmínek náhubek. Stejná pravidla platí například také v Orlové. Pejskaři to vítají.
Dlouhé roky v Havířově platilo, že pes musí být na vodítku a musí mít náhubek. Mnozí pejskaři ale právě k náhubku měli výhrady. Zastupitelé nyní schválili změnu vyhlášky.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Vycházíme ze zkušeností z minulých let, kdy jsme zjistili, že toto není problém, aby takto v Havířově vyhláška fungovala."
Reagujete tak i na to, že právě v létě nemůže pes dobře dýchat v tom košíku, špatně se mu dýchá?
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Vychází to samozřejmě z těchto požadavků občanů, které se nám hromadili a tak jsme přistoupili právě k tomuto řešení. Věříme, že to bude pro všechny přínosné.”
anketa: “Myslím si, že to je perfektní. Náš pes je alergický na kovy a dělala se mu vyrážka. Tak to velice ocením, je to super. Hlavně to není žádný agresivní pes.”
anketa: “Člověk má za psa zodpovídat. A jestli vím, že pes je nebezpečný, tak automaticky s tím košem musí chodit. Jestli ví, že to je milé zvíře, každý si na něho může sáhnout i děti, tak jsem moc rád.”
Když nebude mít pes náhubek, o to více musí být jeho vůdce zodpovědný.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: "Tady je důležitý ten vůdce, který vede toho psa na ulici a vede ho aktivně. Má ho na vodítku a dneska se hodně používají flexi vodítka. To neznamená, že ten pes bude běhat pět metrů ode mě a bude si dělat co chce. Já ho aktivně vedu, jakmile jsou tam děti, jiní lidé, stáhnu si toho psa k sobě, vedu ho u nohy. Jakmile se prostor uvolní, můžu ho povolit. Rozhodně to neznamená, že pes si bude kolem člověka běhat, jak se mu bude chtít.”
Změnu ve vyhlášce schválili také v Orlové. V Karviné musí mít pes náhubek na veřejných prostranstvích, kde je větší počet lidí, jako je například náměstí.
---
Do Hückelových vil se dostane každý, ale pouze virtuálně
Kulturní památku, novojičínské Hückelovy vily, budou moci lidé virtuálně navštívit na webu. Díky snímání 3D kamerou se jim otevřou veškeré prostory, včetně sklepení. Záznam také poslouží pro budoucí restaurátorské práce.
Novojičínské Hückelovy vily, přestože jsou zchátralé a opuštěné, si mohli lidé občas prohlédnout v rámci výjimečných akcí, naposledy například před dvěma lety na Dnech architektury. Už brzy se ale do jejich nitra bude moci podívat každý. Město, jako jejich majitel, zajistilo 3D nasnímání veškerých prostor obou staveb.
Pavel Černý, tvorba 3D virtuálních prohlídek: Tady vidíme sklepení, kde je přes sto skenů a lidé se budou moci pohybovat po těch jednotlivých bodech, točit se v 360 stupních a uvidí, jak to tady je v reálu.”
Virtuální pohled do historických objektů ale není jen atrakcí pro veřejnost.
Radek Polách, koordinátor záchrany Hückelových vil: “Přestože máme několik tisíc fotografií interiérů, 3D snímání je nová technologie a myslím si, že hodně pomůže pro architekty, kteří budou v budoucnu řešit využití vil.”
Pavel Černý, tvorba 3D virtuálních prohlídek: “Uvidí, jaké jsou tu materiály, v jakém to je stavu, nebudou tu muset opakovaně jezdit, ale budou mít vily přístupné dvacet čtyři hodin denně.”
Nasnímání detailů interiérů obou vil, a také exteriérů pomocí dronu potrvá tři dny. 3D prohlídka památkově chráněných objektů by měly být na webu města spuštěna v průběhu srpna.
---
Přívoz Rouza opět vyplul na hladinu Slezské Harty
Razová a Roudno jsou sousední obce, vzdálené od sebe pouhé 3 kilometry. Sousedé se navštěvovali, děti z Roudna jezdily do Razovské školy. Povodeň v roce 1997 však nečekaně rychle zaplnila sotva dokončenou přehradu Slezská Harta a obce tím od sebe oddělila voda.
Teprve před pěti lety obě obce spojily své síly a na hladinu přehrady tak vyplul přívoz Rouza. Ten opět nahradil zaplavenou silnici.
Ivan Fehervári (nez.), starosta Razové: „Dneska zahajujeme letošní sezónu, již pátou sezónu, a v průměru každý rok přepravíme více jak 3 a půl tisíce turistů, přívoz jezdí jako v minulých letech, o půl v každé hodině z Razové, v celou z Roudna, červen a září jezdíme víkendy a o prázdninách potom jezdíme každý den.“
Plavba přívozem z Razovské do Roudenské zátoky je příjemným zážitkem pro místní i pro turisty.
Ivan Fehervári (nez.), starosta Razové: „Nejčastěji cyklisti a rodiny s dětmi, kteří se chcou podívat po Hartě, je to široká škála, i místní občané se přepravují do Roudna. Jedeme zhruba 5 km v hodině a celá jízda trvá necelých 20 minut, takže za půl hodiny ten převozník se stačí připravit, vysadit pasažéry, nalodit a vrátit se zpátky. Jsme pravidelná doprava, takže každý na konečné musí vystoupit a pokud je volno, tak zpátky naloděn a přepraven zpátky.“
Anketa, cestující přívozem: „Zpátky do Roudna, my tam bydlíme v Penzionu U vody, takže jsme byli na výletě, jsme dopoledne sem přijeli a teďka se vracíme s malou.“
„Jedeme zpátky do Roudna. Tam jsme na víkendovce.“
V Razové můžete navštívit třeba přírodní památku Razovské tufity anebo v Roudně si vyšlápnout na rozhlednu Velký Roudný. V Razovské zátoce tak opět ožívá turistický ruch, budují se zde i další mola a zázemí.
Ivan Fehervári (nez.), starosta Razové: „Určitě jste zaznamenali nějaký posun, provedli jsme nějaké drobné úpravy, elektrifikaci, je tady nové molo, které tady provozuje místní jacht klub, má tady přibýt ještě molo Mikroregionu Slezská Harta, kde bude přistávat velká loď Slezská Harta, takže ten rozvoj je znatelný a doufám, že bude přínosem pro všechny turisty.“
Samozřejmostí u obou stanic přívozu Rouza jsou stánky s občerstvením i sociální zázemí. Kapacita přívozu je 10 osob a příroda kolem Razové a Roudna opravdovým zážitkem pro cyklovýlet nebo vyjížďku třeba i s kočárkem.
---
Krajiny ticha objektivem Z. Stuchlíka
V galerii obchodního centra Breda & Weinstein vystavuje své fotografie astrofyzik Zdeněk Stuchlík. Kdo ale čeká zobrazení vesmírných galaxií, hvězd nebo černých děr – plete se. Autor zde prezentuje své snímky ze služebních cest. Výstava se jmenuje Krajiny ticha.
Terst, Kátmándú nebo oblíbené Rio de Janeiro – v těchto metropolích pobýval astrofyzyk Zdeněk Stuchlík na vědeckých konferencích. Volný čas trávil v ulicích světových měst
nebo v přírodě. Vždy si s sebou vzal fotoaparát, aby zvěčnil místa, která jej zaujala.
Zdeněk Stuchlík, fotograf : „Mám svoji představu a pak se snažím realitu využít k tomu, abych zhmotnil tuto představu.“
Fotografie vznikaly většinou v prvních letech tohoto století a jsou zároveň i vzpomínkou na místa, která autor navštívil. Na mnohých snímcích hraje důležitou úlohu voda, většinou v podobě moře. Zobrazovaná krajina je jakoby nehybná. Stuchlík zachycuje detaily městského prostředí, náhodné momentky i abstraktní krajiny.
Vladimír Birgus, kurátor výstavy: „Je to kombinace reality a subjektivního pohledu.Velice pečlivě se mu daří odstranit z fotografie vše zbytečné a pečlivě pracuje s barvou.“
Všechny vystavené snímky mají společný jakýsi statický klid. V obraze není nic, co by rozptylovalo či rušilo.
Inspiraci Stuchlík hledal nejen ve světě, ale také doma, v Opavě. Jde o nejmladší snímky prezentované na výstavě, které odkazují k jeho současné, spíše abstraktní tvorbě.
Zdeněk Stuchlík, fotograf: „Člověk musí být pohotový a když najde zajímanou situaci, okamžik, pak stojí za to reagovat.“
Vysokoškolský profesor Zdeněk Stuchlík je v současné době ředitelem nedávno ustaveného Fyzikálního ústavu na Slezské univerzitě, se kterou je spjatý od dob jejího vzniku před třiceti lety. Přibližně stejně dlouho trvá také jeho zájem o fotografování, které se stalo jeho životním koníčkem.
---
Náš kraj Lékařskou fakultu OU potřebuje
Lékařskou fakultu Ostravské univerzity rozhodně potřebujeme kvůli zachování dostupnosti zdravotní péče. Shodli se na tom zástupci univerzity, nemocnic i politici z vedení kraje a města. Pro zachování medicíny se všichni spojili a chtějí udělat maximum. Hrozí totiž, že fakulta nedostane na další období potřebnou akreditaci.
Lékařská fakulta Ostravské univerzity vznikla před deseti lety a za dobu svého působení vychovala více než 3300 absolventů, ze kterých je 282 lékařů. 80 procent z nich pracuje v našem kraji. Přesto v současné době chybí v regionu 232 lékařů. To je hlavní důvod, proč fakultu MS kraj potřebuje a hrozící neudělení akreditace by mohlo být fatální.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „I když mám z pozice hejtmana kraje nulové možnosti do procesu udělení akreditace lékařské fakultě Národním akreditačním úřadem vstupovat, tak tuto situaci samozřejmě neustále sleduji a snažím se napomoci jejímu řešení. Tuto kauzu totiž vnímám jako klíčovou pro budoucnost našeho kraje. Dostupnost zdravotní péče je faktor, který je pro celou společnost zásadní a nesmírně důležitý. Stačí se podívat na stav počtu lékařů, kteří u nás prostě chybí. Lékařská fakulta v našem kraji je proto v našem kraji nepostradatelná.“
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Já jsem velice rád, že vznikla nějaká společná aktivita proto, abychom ten krizový stav překonali, aby fakulta všeobecného lékařství pokračovala dále. Já bych chtěl za Ostravu deklarovat připravenost pomoci, například pokud by vznikly potřeby bydlení pro lidí, kteří by tady přijeli vyučovat a nebo kdyby byly nějaké finanční potřeby."
Fakulta nyní žádá o udělení akreditace na dalších 10 let. Jedinou slabinou školy je prý nedostatečné personální zabezpečení vedení klinik a ústavů.
Arnošt Martínek, děkan Lékařské fakulty OU: „Akreditační spis jsme poctivě připravovali zhruba dva roky. O tom, že byl spis připraven dobře, svědčí fakt, že se výtky ze strany pracovní komise Národního akreditačního úřadu a odborného zpravodaje týkají výhradně nedostatečného personální zabezpečení vedení klinik a ústavů odpovídajícím počtem docentů a profesorů. Podle komise jde ale o výtky natolik závažné, že se rozhodla doporučit Národnímu akreditačnímu úřadu akreditaci nakonec neudělit. Některé výtky se nám podařilo odstranit, k jiným výtkám jsme zase podali vysvětlení, a proto stále doufáme, že by se nám akreditaci mohlo podařit získat.“
Jiří Havrlant, ředitel FNO: „Studenti jsou u nás jako doma, mají tady zázemí skvěle vybavených výukových pracovišť i široké možnosti budoucího uplatnění. Těší mě, že řada absolventů ostravské fakulty „zakotví“ po studiu právě ve fakultní nemocnici nebo v ostatních nemocnicích našeho regionu. Tito absolventi jsou velmi dobře připraveni. My potřebujeme medicínu omladit, region stárne a s ním i lékaři, kterých tady chybí desítky. Existenci a stabilní fungování Lékařské fakulty v Ostravě pokládám za naprosto zásadní podmínku poskytování kvalitní zdravotní péče v celém Moravskoslezském regionu v následujících letech.”
Představitelé kraje, města, akademici, ředitelé nemocnic i zástupci zdravotních pojišťoven podepsali společné prohlášení na podporu akreditace oboru všeobecného lékařství. O osudu medicíny v Ostravě bude Národní akreditační úřad rozhodovat na začátku července.
---
V Havířově už nemusí mít pes na vodítku náhubek
Zastupitelé v Havířově schválili vyhlášku, podle které už nemusí mít psi na vodítku za určitých podmínek náhubek. Stejná pravidla platí například také v Orlové. Pejskaři to vítají.
Dlouhé roky v Havířově platilo, že pes musí být na vodítku a musí mít náhubek. Mnozí pejskaři ale právě k náhubku měli výhrady. Zastupitelé nyní schválili změnu vyhlášky.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Vycházíme ze zkušeností z minulých let, kdy jsme zjistili, že toto není problém, aby takto v Havířově vyhláška fungovala."
Reagujete tak i na to, že právě v létě nemůže pes dobře dýchat v tom košíku, špatně se mu dýchá?
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Vychází to samozřejmě z těchto požadavků občanů, které se nám hromadili a tak jsme přistoupili právě k tomuto řešení. Věříme, že to bude pro všechny přínosné.”
anketa: “Myslím si, že to je perfektní. Náš pes je alergický na kovy a dělala se mu vyrážka. Tak to velice ocením, je to super. Hlavně to není žádný agresivní pes.”
anketa: “Člověk má za psa zodpovídat. A jestli vím, že pes je nebezpečný, tak automaticky s tím košem musí chodit. Jestli ví, že to je milé zvíře, každý si na něho může sáhnout i děti, tak jsem moc rád.”
Když nebude mít pes náhubek, o to více musí být jeho vůdce zodpovědný.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: "Tady je důležitý ten vůdce, který vede toho psa na ulici a vede ho aktivně. Má ho na vodítku a dneska se hodně používají flexi vodítka. To neznamená, že ten pes bude běhat pět metrů ode mě a bude si dělat co chce. Já ho aktivně vedu, jakmile jsou tam děti, jiní lidé, stáhnu si toho psa k sobě, vedu ho u nohy. Jakmile se prostor uvolní, můžu ho povolit. Rozhodně to neznamená, že pes si bude kolem člověka běhat, jak se mu bude chtít.”
Změnu ve vyhlášce schválili také v Orlové. V Karviné musí mít pes náhubek na veřejných prostranstvích, kde je větší počet lidí, jako je například náměstí.
---
Do Hückelových vil se dostane každý, ale pouze virtuálně
Kulturní památku, novojičínské Hückelovy vily, budou moci lidé virtuálně navštívit na webu. Díky snímání 3D kamerou se jim otevřou veškeré prostory, včetně sklepení. Záznam také poslouží pro budoucí restaurátorské práce.
Novojičínské Hückelovy vily, přestože jsou zchátralé a opuštěné, si mohli lidé občas prohlédnout v rámci výjimečných akcí, naposledy například před dvěma lety na Dnech architektury. Už brzy se ale do jejich nitra bude moci podívat každý. Město, jako jejich majitel, zajistilo 3D nasnímání veškerých prostor obou staveb.
Pavel Černý, tvorba 3D virtuálních prohlídek: Tady vidíme sklepení, kde je přes sto skenů a lidé se budou moci pohybovat po těch jednotlivých bodech, točit se v 360 stupních a uvidí, jak to tady je v reálu.”
Virtuální pohled do historických objektů ale není jen atrakcí pro veřejnost.
Radek Polách, koordinátor záchrany Hückelových vil: “Přestože máme několik tisíc fotografií interiérů, 3D snímání je nová technologie a myslím si, že hodně pomůže pro architekty, kteří budou v budoucnu řešit využití vil.”
Pavel Černý, tvorba 3D virtuálních prohlídek: “Uvidí, jaké jsou tu materiály, v jakém to je stavu, nebudou tu muset opakovaně jezdit, ale budou mít vily přístupné dvacet čtyři hodin denně.”
Nasnímání detailů interiérů obou vil, a také exteriérů pomocí dronu potrvá tři dny. 3D prohlídka památkově chráněných objektů by měly být na webu města spuštěna v průběhu srpna.
---
Přívoz Rouza opět vyplul na hladinu Slezské Harty
Razová a Roudno jsou sousední obce, vzdálené od sebe pouhé 3 kilometry. Sousedé se navštěvovali, děti z Roudna jezdily do Razovské školy. Povodeň v roce 1997 však nečekaně rychle zaplnila sotva dokončenou přehradu Slezská Harta a obce tím od sebe oddělila voda.
Teprve před pěti lety obě obce spojily své síly a na hladinu přehrady tak vyplul přívoz Rouza. Ten opět nahradil zaplavenou silnici.
Ivan Fehervári (nez.), starosta Razové: „Dneska zahajujeme letošní sezónu, již pátou sezónu, a v průměru každý rok přepravíme více jak 3 a půl tisíce turistů, přívoz jezdí jako v minulých letech, o půl v každé hodině z Razové, v celou z Roudna, červen a září jezdíme víkendy a o prázdninách potom jezdíme každý den.“
Plavba přívozem z Razovské do Roudenské zátoky je příjemným zážitkem pro místní i pro turisty.
Ivan Fehervári (nez.), starosta Razové: „Nejčastěji cyklisti a rodiny s dětmi, kteří se chcou podívat po Hartě, je to široká škála, i místní občané se přepravují do Roudna. Jedeme zhruba 5 km v hodině a celá jízda trvá necelých 20 minut, takže za půl hodiny ten převozník se stačí připravit, vysadit pasažéry, nalodit a vrátit se zpátky. Jsme pravidelná doprava, takže každý na konečné musí vystoupit a pokud je volno, tak zpátky naloděn a přepraven zpátky.“
Anketa, cestující přívozem: „Zpátky do Roudna, my tam bydlíme v Penzionu U vody, takže jsme byli na výletě, jsme dopoledne sem přijeli a teďka se vracíme s malou.“
„Jedeme zpátky do Roudna. Tam jsme na víkendovce.“
V Razové můžete navštívit třeba přírodní památku Razovské tufity anebo v Roudně si vyšlápnout na rozhlednu Velký Roudný. V Razovské zátoce tak opět ožívá turistický ruch, budují se zde i další mola a zázemí.
Ivan Fehervári (nez.), starosta Razové: „Určitě jste zaznamenali nějaký posun, provedli jsme nějaké drobné úpravy, elektrifikaci, je tady nové molo, které tady provozuje místní jacht klub, má tady přibýt ještě molo Mikroregionu Slezská Harta, kde bude přistávat velká loď Slezská Harta, takže ten rozvoj je znatelný a doufám, že bude přínosem pro všechny turisty.“
Samozřejmostí u obou stanic přívozu Rouza jsou stánky s občerstvením i sociální zázemí. Kapacita přívozu je 10 osob a příroda kolem Razové a Roudna opravdovým zážitkem pro cyklovýlet nebo vyjížďku třeba i s kočárkem.
---
Krajiny ticha objektivem Z. Stuchlíka
V galerii obchodního centra Breda & Weinstein vystavuje své fotografie astrofyzik Zdeněk Stuchlík. Kdo ale čeká zobrazení vesmírných galaxií, hvězd nebo černých děr – plete se. Autor zde prezentuje své snímky ze služebních cest. Výstava se jmenuje Krajiny ticha.
Terst, Kátmándú nebo oblíbené Rio de Janeiro – v těchto metropolích pobýval astrofyzyk Zdeněk Stuchlík na vědeckých konferencích. Volný čas trávil v ulicích světových měst
nebo v přírodě. Vždy si s sebou vzal fotoaparát, aby zvěčnil místa, která jej zaujala.
Zdeněk Stuchlík, fotograf : „Mám svoji představu a pak se snažím realitu využít k tomu, abych zhmotnil tuto představu.“
Fotografie vznikaly většinou v prvních letech tohoto století a jsou zároveň i vzpomínkou na místa, která autor navštívil. Na mnohých snímcích hraje důležitou úlohu voda, většinou v podobě moře. Zobrazovaná krajina je jakoby nehybná. Stuchlík zachycuje detaily městského prostředí, náhodné momentky i abstraktní krajiny.
Vladimír Birgus, kurátor výstavy: „Je to kombinace reality a subjektivního pohledu.Velice pečlivě se mu daří odstranit z fotografie vše zbytečné a pečlivě pracuje s barvou.“
Všechny vystavené snímky mají společný jakýsi statický klid. V obraze není nic, co by rozptylovalo či rušilo.
Inspiraci Stuchlík hledal nejen ve světě, ale také doma, v Opavě. Jde o nejmladší snímky prezentované na výstavě, které odkazují k jeho současné, spíše abstraktní tvorbě.
Zdeněk Stuchlík, fotograf: „Člověk musí být pohotový a když najde zajímanou situaci, okamžik, pak stojí za to reagovat.“
Vysokoškolský profesor Zdeněk Stuchlík je v současné době ředitelem nedávno ustaveného Fyzikálního ústavu na Slezské univerzitě, se kterou je spjatý od dob jejího vzniku před třiceti lety. Přibližně stejně dlouho trvá také jeho zájem o fotografování, které se stalo jeho životním koníčkem.
---
