V centru Ostravy vyroste nový bytový dům
V centru Ostravy naproti Divadla Antonína Dvořáka vyroste nový bytový dům. Pozemek prodá soukromému investorovi město. Bude tak zastavěno místo, kde dlouhé roky chátral objekt Vojanka, než byl loni zbourán.
V loňském roce jsme vás informovali o likvidaci nevzhledného chátrajícího objektu na nároží ulice Vojanova a Smetanova náměstí. Ostrava pozemek vyčistila a nabídla k prodeji investorům. Přihlásilo se jich celkem 5 a pracovní skupina složená z odborníků a zástupců města pak jejich nabídky hodnotila. Vybrána byla ostravská společnost Promet, která chce stavět bytový dům s komerčními prostory.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Zájem o lukrativní pozemek v centru města nedaleko budovy Divadla Antonína Dvořáka projevilo pět společností. Z toho dvě musely být vyřazeny pro nesplnění podmínek. Ostatní nabídky město hodnotilo komplexně ve všech souvislostech bez preference některého z kritérií. Jednání o podmínkách prodeje bylo náročné, protože město si, jako ve všech případech, potřebuje dostatečně smluvně zajistit plnění závazků ze strany kupujícího. Vybraný investor je díky svým dosavadním zkušenostem pro město kvalitním a silným partnerem a jeho návrh přinese možnost dalšího atraktivního bydlení v centrum města."
Pozemek o rozloze 635 metrů čtverečních prodá město za 9 milionů 200 tisíc korun. Jeho výhodou je blízkost významných kulturních a společenských institucí, jako jsou divadla, univerzitní kampus nebo památkově chráněný dům knihy.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Návrh společnosti Promet představuje atraktivní šestipodlažní bytový dům s 26 bytovými jednotkami, s prostory pro obchod a služby v přízemí a jedním patrem podzemního parkování. Po podpisu smlouvy bude následovat 3měsíční období prověrky, jejímž cílem je ověření proveditelnosti projektu. Následovat bude zpracování projektové dokumentace pro společné povolení do patnácti měsíců, a poté samotná výstavba objektu. Dokončení stavby se tak předpokládá na konci roku 2024 až 2025, v závislosti na průběhu stavebního řízení."
Pracovní skupina sice původně určila jako nejvhodnější nabídku společnosti Linkcity, která chtěla na pozemku stavět hotel, ale s tou se město nedohodlo na podmínkách smlouvy. Bytový dům by měl být hotov v polovině roku 2025.
---
V Karviné lidé vyrábí ptačí budky ve velkém
V covidové době dala parta lidé z Karviné dohromady inovativní zelený projekt, který má pomoci ptactvu v rámci České republiky. Reálně pomoc spočívá v tom, že organizátoři umožňují lidem postavit a zavěsit ptačí budky. Každou pak evidují v ornitologické mapě.
Na začátku všeho bylo obyčejné stloukání jedné ptačí budky na zahradě. Tato aktivita se stala základem myšlenky pro realizaci nového inovativního projektu radibudky, který podporuje hned tři roviny života. Trávení volného času, vzdělávání i pomoc přírodě jako takové. Podílí se na něm parta lidí různých profesí a také organizací.
Jan Firla, zástupce ředitele SVČ Juventus: "Během dvou hodin jsme rozdali 110 budek, to bylo úplně neuvěřitelné. Jediná podmínka toho je, že ten, kdo si tu budku vyvěsí a dá nám vědět, kde je. Má to přidanou hodnotu, naši kamarádi zpracovali ornitologickou mapu, kde se budky zakreslují, ať máme trochu přehled, ať je to trochu rozptýlené."
Má to i ale i další podstatný důvod.
Otakar Závalský, ornitolog: "Následně by se budky měly vyčistit. to je věc, na kterou se často zapomíná, protože lidi dělají budky, které ani otevřít nejdou, což je úplný nesmysl.
Kdo nemá prostor vyrobit budku doma, může využít dílnu Střediska volného času Juventus. Vyrobit ji zvládne každý.
anketa, mladí výrobci ptačích budek: "Není to makačka, člověk to zvládne doma na koleni." " Určitě jsem ráda, že se to dostane do přírody."
Tvůrci projektu počítají i s tím, že se projekt dostane i do škol.
---
V Ostravě-Jihu odstartoval 6. ročník projektu Náš Jih
Už 6. ročník participativního rozpočtu Náš Jih je tu. Lidé tak mohou opět podávat své návrhy na to, co v obvodu zlepšit, vybudovat, nebo zorganizovat. Čas na to mají do konce června. Za dobu existence participativního rozpočtu už v Ostravě-Jihu zrealizovali více než pět desítek projektů.
Máte jakýkoliv nápad, jak vylepšit veřejný prostor v Ostravě-Jihu? Sem s ním. Zahájen byl totiž 6. ročník projektu Náš Jih. Na vítězné nápady radnice vyčlenila stejně jako loni 10 milionů korun.
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Do konce června můžou naši obyvatelé podávat návrhy na projekty, které by chtěli realizovat a pro které si samozřejmě seženou potřebnou podporu.”
Veškeré potřebné informace včetně elektronického formuláře, který je potřeba vyplnit, najdete na webu Náš Jih.
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Inspirací jim může být opravený pramen v Korýtku, který 17. června v 17 hodin slavnostně za přítomnosti navrhovatele odhalíme a bude uveden do provozu.”
Právě tento projekt získal v loňském ročníku participativního rozpočtu nejvíce hlasů, téměř 1200. Pramen do Zábřehu-Korýtka teče až z oblasti Ondřejníku, právě tady je zdroj této vody nejvydatnější. Opraven byl za necelé dva měsíce.
Petr Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: “Mě velice překvapilo, že to bylo tak rychle. Trubka je zase opravená a teče z ní i voda tak, jak tedy má. Byl to takový jako můj trošku sen opravit jediný funkční pramen městského obvodu Ostrava-Jih po vzoru třeba jesenických pramenů, kde dobrovolníci taky zachraňují nějakým způsobem prameny.”
Původně tady v letech 1932 až 1981 stála vodárna a tento pramen se tehdy jímal do vodovodní sítě.
---
Havířov se pustil do oprav mostů ve špatném stavu
V Havířově-Bludovicích radnice zahájila opravu mostu přes řeku Lučinu. Silnice bude zcela uzavřena a řidiči budou muset využívat objízdné trasy. Práce potrvají čtyři měsíce. Po té přijdou na řadu i další mosty, které jsou ve špatném technickém stavu.
Radnice v Havířově má ve správě 10 mostů a 15 lávek. Před časem si nechala vypracovat posouzení technických stavů těchto staveb a ze studie vyplynulo, že některé mosty musí nechat opravit. Tento na ulici Na Kempách se vymění téměř celý.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Bude to rozsáhlá oprava, most půjde prakticky celý dolů. Zůstane z něho jen kamenná opěrná zeď. Půjde dolů mostová konstrukce, půjde dolů ta ocelová část a půjdou dolů také prahy."
Most přes řeku Lučinu se bude opravovat zhruba čtyři měsíce. Pro pěší a cyklisty bude zachována tato lávka.
anketa: "Já znám i okolo řeky stezky, takže pro mě to není žádný problém.”
anketa: "To je taková zkratka na přehradu Žermanickou, na kole super přes to pole.”
Motoristé naopak budou muset využívat objízdné trasy.
Ve velmi špatném technickém stavu je i tento most na ulici Prachatická. Jeho oprava je naplánována na příští rok. Město ale bude muset zajistit financování, protože rekonstrukce vyjde na několik desítek milionů korun.
---
Jan Kempa zdolává kilometry na podporu hendikepovaných
Nezvyklý fyzický výkon se rozhodl podat Jan Kempa z Ostravy. Plaváním, jízdou na kole nebo během po horách zdolává bezmála 700 kilometrů, aby získal finanční prostředky pro trénování fyzicky nebo mentálně hendikepovaných dětí a dospělých.
Po Beskydech bude o tomto víkendu běhat ostravský sportovec a trenér Jan Kempa. Ten se rozhodl vybrat 226 tisíc korun na cvičení hendikepovaných sportovců a vzdělávání jejich trenérů. Za každou tisícikorunu uběhne v horském terénu jeden kilometr, takže v součtu jich bude 226. Stejnou vzdálenost ale už v tomto měsíci zdolal dvakrát.
Jan Kempa, sportovec, trenér: “Jde o to, že ten projekt Makám srdcem trvá celý měsíc, celý květen. Hned 1. května to bylo 226 km na kolečkových běžkách, které už jsem ujel. A potom to bylo 15. května, to byl klasický Ironman, což je 4 km plavání, 180 km na kole a 42 běh. To dělá v součtu taky 226 km. A teď mě čeká poslední výzva přeběhnout Beskydskou sedmičku tam a zpátky, což bude dělat taky 226 km, ještě nějaké kilometry navíc se tam musí naběhat.”
Sbírku mohou podpořit také všichni ostatní. Buď přímo penězi nebo mohou aktivně zdolávat další kilometry, které sponzor promění v peníze. Ty pak budou použity na odborné školení trenérů hendikepovaných sportovců.
Stanislava Panáková, trenérka: “Je to jiné od prvopočátku trénování. Ten trénink musí být samozřejmě individuální, je to namáhavější, musíte si zjistit diagnózu toho člověka, nebo dětí. Jestli jsou to děti s vrozenou vadou, nebo dospělí po úraze či nehodě.”
Stanislav Kupčík, předseda spolku Colliery srdcem: “My se zaměřujeme hlavně na trénování běžné handicapované populace, ne na nějaké vrcholové sportovce, na paralympioniky. Podpora trénování hendikepovaných lidí by se měla časem rozšířit i do dalších měst.”
Projekt mohou lidé podpořit o víkendu například na Pustevnách, Lysé hoře a dalších místech v Beskydech.
---