Policisté dopadli 13letého lupiče, schovával se v posteli
Včera odpoledne ukončili policisté kauzu 13letého lupiče z Ostravy. Jak z našeho zpravodajství víte, jde o chlapce, který neustále utíkal z dětského domova a na útěku pak páchal loupeže. Po zveřejnění tohoto případu, se pro něj zázračně rychle našlo místo ve výchovném ústavu s přísnějším režimem. V úterý jej policisté dopadli. Ukrýval se v ostravském bytě pod peřinami v posteli.
Fotografie 13letého lupiče, která se 21. února objevila v policejním pátrání rychle obletěla média po celé zemi. Tento školák spáchal od začátku roku v Ostravě tři loupeže. Trestnou činnost páchal delší dobu a tak mu byla už v roce 2018 nařízena ústavní výchova. Jenže ústavy jsou plné a tak žil v dětském domově se školou v Těrlicku, odkud utekl, kdy se mu zachtělo. Vygradovalo to loupeží, kdy pod vlivem drog pobodal a okradl na ulici v Ostravě ženu. Poté, co o případu informovala média, našlo se najednou zázračně místo v ústavu pro mládež s extrémními poruchami chování v Janové. "Ministerstvo školství na situaci okamžitě reagovalo a přes naplněné kapacity příslušných výchovných ústavů místo zajistilo," pochlubila se mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Aneta Lednová.
Jenže když už bylo konečně místo, nebyl zase k dispozici mladistvý delikvent. Ten totiž dva dny po loupeži utekl a nebyl k nalezení. Policisté ho dopadli po 5 dnech. Schovával se u příbuzných v Ostravě. Byl nalezen v úložném prostoru postele, na které navíc seděli nájemníci bytu. "Policisté obvodního oddělení Mariánské Hory včera na základě poznatků našli nezletilého hledaného mladíka v bytě v Ostravě - Přívozu. Byl skrytý v gauči," potvrzuje mluvčí policie Eva Michalíková.
Ministerstvo řeší nedostatek míst v diagnostických ústavech dlouhodobě a vyřešeno to stále není. Neuvolnilo se totiž ani místo ani v Janové. Pouze se obsadila postel, kterou musí ústav rezervovat pro své chovance, kteří jsou momentálně ve výkonu trestu.
---
Pracovníci ÚP hledají volná místa přímo ve firmách
Nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovní síly – to jsou důvody, proč pracovníci úřadu práce vyrážejí do firem a zjišťují, které konkrétní profese tady chybí. Vloni takto navštívili na tři stovky firem. Vhodné adepty na jednotlivá místa pak hledají v evidenci nezaměstnaných.
Tato rodinná strojírenská firma z Otic má 75 zaměstnanců. Vyrábí drobná ložiska i velká vlaková kola. Stejně, jako jiné firmy v regionu se potýká s nedostatkem pracovníků.
„Určitě nám chybí programátoři, obsluha CNC strojů, konstruktéři. Případně je problém nalézt také někoho, kdo umí ještě nějakou další dovednost, jako třeba jazyk,“ vyjmenovává obchodní ředitelka Lucie Vehovská.
„Dnes už nejde o konkurenční prostředí mezi zakázkami, ale spíš je to boj o zaměstnance, který i my cítíme a musíme dělat vše proto, abychom obstáli,“ dodává výrobní ředitel Matěj Vehovský.
Díky nízké míře nezaměstnanosti, která aktuálně činí 2,7%, je problém volná pracovní místa pokrýt. A tak přímo do firem vyráží specialista monitoringu úřadu práce, který se snaží pro konkrétní pracovní pozici najít vhodného kandidáta z evidence. Může také vypsat výběrové řízení a udělat jakýsi předvýběr vhodných zaměstnanců pro vedení firmy.
„U zaměstnavatele zjišťujeme volná pracovní místa. Získáváme informace o tomto pracovním místě a můžeme tak párovat uchazeče přímo k zaměstnavateli,“ vysvětluje Radek Ziegl z Úřadu práce.
Zaměstnavatelé se pak snaží udržet si lidi benefity, jak je třeba delší dovolená, příspěvek na dopravu či stravování. V otických strojírnách ještě k tomu sázejí na studenty, kteří sem chodí na praxi. Získat mohou stipendium a po ukončení studia i pracovní místo.
„Snažíme se je vzdělávat, mají svůj vlastní kvalifikační program a odpovědného zaměstnance, který se jim věnuje,“ dodává Vehovský.
Ve firmách na Opavsku chybí nyní široká škála profesí: například dělníci, kuchaři, řidiči, konstruktéři či zdravotní sestry. Podle prognóz nízká nezaměstnanost, a tedy i nedostatek pracovní síly, bude pokračovat také v letošním roce.
---
Benefiční koncert pro Slezskou nemocnici
Velkým rozčarováním skončil benefiční koncert pro Slezskou nemocnici. Jeho organizátor Petr Tomeček nevyplatil vystupujícím umělcům dohodnuté honoráře ani další služby. Vybrané peníze za vstupné ale nemocnice dostane.
Na benefičním koncertě pro anesteziologicko-resuscitační oddělení Slezské nemocnice v Opavě vystoupila celá plejáda umělců - např. zpěváci Daniel Hůlka, Bára Basiková, sopranistka Vanda Šípová nebo klavíristka Lucie Kaucká. Během dvouhodinového programu zazněla chrámová, klasická i muzikálová hudba. S vystupujícími hvězdami si zazpívaly také děti z opavského pěveckého sboru Domino.
"Já často spolupracuji s dětskými i dospělými sbory. A když ten sbor je dobře vedený, má náročný repetoár, tak je to krásná spolupráce," pochvalovala si Bára Basiková
Tuto benefiční akci připravil ve spolupráci s Opavskou kulturní organizací Petr Tomeček, který na něm také sám vystoupil. Hned po koncertě ale odjel. Aniž by umělcům vyplatil honoráře. Neuhradil ani smluvené ubytování pro účinkující a občerstvení. Podle našich informací se jedná dohromady o 200 000 korun.
"Bylo domluveno, že je vyplatí umělce před výkonem svého vystoupení, ale oni ty peníze nedostali," říká Štěpánka Perková, která je manažerkou Dana Hůlky. A Ondřej Málek, manažer Báry Basikové dodává: "Zaskočilo mne, že došlo k této faux pas záležitosti."
Tomeček musel své jednání vysvětlovat policii. Jit by totiž mohlo o podvod či zpronevěru. Organizátor slíbil, že své závazky uhradí.
"Umělci si vystavili na tyto částky faktury a ty jim budou proplaceny," zavázal se Tomeček.
Asi 56 000 korun, které za prodej lístků utržila spolupořádající Opavská kulturní organizace, nakonec dobré věci poslouží.
"Veškeré peníze, které vybrala Opavská kulturní organizace půjdou na účet Slezské nemocnice, tak jak to bylo od začátku nastaveno," slibuje Heříková.
---
První výměny výtahů v Havířově jsou dokončeny
Žít několik týdnů v domě bez výtahu je nepříjemné zejména pro starší lidi nebo rodiny s malými dětmi. Přesto se Havířov musel pustit do výměny zhruba 140 z nich. První nové výtahy už jsou v provozu.
Havířov na konci roku začal ve svých domech s výměnou výtahů. Desítky z nich jsou v havarijním stavu. Na prvních výměnách si Městská realitní agentura otestovala, zda se tak velká akce obejde bez problémů.
"Od začátku ledna teď už dokončeny máme tři výtahy a dva dokončujeme a budou v nejbližších čtrnácti dnech spuštěné do provozu. Firmy na celkovou realizaci mají třicet dní a stíhají to za 25 dni, což si myslím, že je perfektní a nájemníci jsou spokojení,” řekl jednatel společnosti MRA Jiří Lankočí.
Lidé v domě oceňují především, že je nový výtah prostornější, tišší a hlavně už nestojí v mezipatrech.
"Dalo se to zvládnout. Je to super, je to tiché. A co říkáte na to, že už to nestojí v mezi patře? Je to ještě lepší, protože se muselo chodit osm schodů a teď to přímo zastaví na patře. Když je někdo vozíčkář, je to lepší," řekl nájemník.
“Konečně to je. I když já jsem po úraze páteře a lezla jsem skoro po čtyřech, ale zvládla jsem to. Začínali až v osm, takže ani nebyl rámus,” dodala nájemnice.
V letošním roce bude chtít město vyměnit celkem 45 výtahů. Dalších zhruba 80 pak do roku 2022.
---
Angličtinu se v NJ učí s paletou barev v ruce
Hodina anglického jazyka nemusí být jen zoufalým sezením nad učebnicí. Moderní a hravé metody výuky podporují na novojičínské Základní škole Komenského 68. Jednou z nich je kombinace cizího jazyka s druhým předmětem.
Malířský stojan, paleta s barvami a štětec. Na první pohled hodina výtvarné výchovy. Ovšem podle rozvrhu výuka angličtiny. Na Základní škole Komenského 68 v Novém Jičíně takto učí děti cizí jazyk metodou CLIL.
“Máme tzv. clilovskou hodinu, kdy spojujeme angličtinu a druhý předmět a tentokrát jsem si vzali výtvarnou výchovu. Děti ze třetí třídy se učí angličtinu od první třídy, takže nějaké malé základy mají, a nebojí se. Nebojí se ani malovat, ani mluvit anglicky,” vysvětlila Jana Bártová, učitelka AJ, ZŠ Komenského 68, Nový Jičín.
“Mi se taková angličtina líbí, protože se mi líbí to vyslovovat a líbí se mi i ty obrazy. Já jsem si totiž vždycky chtěl namalovat svůj vlastní obraz a teď se mi to podařilo,” podotkl jeden z žáků. “Spojení dvou hodin dohromady se mi moc líbí,” přidala se spolužačka.
“Já si myslím, že angličtina není k tomu, abychom se ji učili z učebnic a seděli zoufale nad knížkami, ale abychom věděli, že angličtinu můžeme použít kdykoliv a kdekoliv,” zdůraznila Jana Bártová.
Podobně kombinované hodiny připravují i na další předměty, například na zeměpis a přírodopis.
“Není to úplná novinka. CLIL je podporován ministerstvem školství, jsou to věci, které by se měly zavádět,” podotkla učitelka anglického jazyka.
Zábavné formy učení se na této škole snaží podporovat i díky metodě Jolly Phonics. Právě Jana Bártová už své zkušenosti s ní předala mnoha kolegům nejen z Moravskoslezského kraje.
---