Očkovací centra v kraji nejsou zcela vytížená, a to i přes to, že se mohou registrovat stále mladší ročníky. Například v Havířově očkují nyní převážně starší lidi, kteří přicházejí na druhou dávku. U první převládá zájem v kategorii 40+.
Očkovat už se mohou nechat i mladí lidé nad třicet let, ale žádný bum se nekoná. Tak to vnímají i ve velkokapacitním centru v Havířově.
Očkovací centrum v Havířově by denně mohlo naočkovat až 1300 lidí. Na tuto kapacitu se ale ještě nikdy nedostalo.
Halina Musiolová, vedoucí očkovacího centra Havířov: "V našem očkovacím centru takový bum úplně nenastal, zájem o očkování je, ale stále ještě nejedeme na plnou kapacitu. V současné době čeká asi na přihlášení, očkování 50 lidí v kategorii 35+. Na první dávky stále ještě převládá kategorie 40+.
anketa: "Tak uvažovala jsem, ze začátku jsem se bála toho očkování, ale rozhodla jsem se, že nakonec ano. Abych byla já chráněna, ale i oni.”
anketa: “Je tady vidět zejména starší generace a myslím, že to je docela škoda, protože to očkování má smysl ve společnosti.”
anketa: “Jsem z toho trochu zklamaný, čekal bych, že ten zájem bude větší zejména z pohledu ohleduplnosti vůči třeba starším příbuzným, kteří se nemohou, nebo nechtějí očkovat.”
Vedoucí očkovacího centra věří, že jakmile celkově padne věková hranice pro možnost očkování, mladých lidí možná přibude.
Halina Musiolová, vedoucí očkovacího centra Havířov: "Myslím, že nějaký zájem bude, protože spousta náhradníků se hlásí v té mladší skupině kolem 20 let, studenti se hlásí, ptají se, zda se mohou nahlásit jako náhradníci.”
Registrace pro lidi od 16 do 29 let by se měla spustit 1. června.
---
Od začátku roku využívá letecká záchranná služba v našem kraji novou metodu vyzvednutí pacienta z nepřístupného terénu. Vrtulník je vybaven navijákem, který záchranářům práci zjednodušuje. V minulém týdnu se záchranáři s horskou službou zdokonalovali ve speciálních činnostech v Beskydech.
Od roku 2017 provozovala leteckou záchranou službu v MS kraji rakouská společnost HAT a záchrana osob v náročném terénu se prováděla pomocí podvěsu. Od začátku roku přišla s novým provozovatelem, slovenskou ATE nová metoda, kdy je záchranář spouštěn z vrtulníku pomocí navijáku.
Martin Vaniš, pilot Letecké záchranné služby: “Značně zrychlí zásah v nepřístupném terénu. Výhoda jeřábu je ta, že není potřeba před tím zásahem přistát a z chodu lze vysadit doktora. Máme jeřáb vybaven 50ti metrovým lanem, takže je schopen zásahu více méně v jakýchkoliv podmínkách i v lesnatém terénu.”
Letečtí záchranáři samozřejmě musejí mít použití nové metody perfektně zvládnuto a proto se konal na Grúni v Beskydech další výcvik.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Letečtí záchranáři nenacvičují pouze tyto činnosti, nýbrž prochází také řadou dalších povinných školení a nácviků. Precizně připraveného a zorganizovaného výcviku se účastnili i členové Horské služby Beskydy, s nimiž moravskoslezští záchranáři často spolupracují. Jsou secvičeni a připraveni ke společným zásahům v horách."
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: "Každé školení, každé cvičení je vždycky přínos. Pokud je dobré počasí a viditelnost a my potřebujeme pacienta transportovat, tak je vrtulník s navijákem přínos. Přínosem je i pro pacienty, protože my hrajeme o čas."
Od začátku roku už využili zdravotníci k záchraně pacienta v nepřístupném terénu vrtulník s navijákem v sedmi případech, zatímco o rok dříve, kdy se ještě používala metoda s podvěsem, pouze jednou.
---
Studenti Matičního gymnázia v Ostravě vydali vlastní knihu. Do zbrusu nového projektu, jehož cílem bylo zlepšit si angličtinu a tvůrčí schopnosti, se jich zapojily více než 2 desítky. Jedni psali příběhy, druzí k nim malovali obrázky.
Timeless, to je nová kniha, kterou sepsali a vydali studenti Matičního gymnázia v Ostravě. Nápad vznikl loni v březnu, kdy se Česko dostalo do prvního lockdownu kvůli pandemii koronaviru. Po více než roce je kniha na světě.
Hana English, učitelka angličtiny, Matiční gymnázium Ostrava: “Já jsem nadšená, protože když jsem do toho šla, tak jsem netušila, že se nakonec z toho vyvrbí takový obrovský, rok dlouhý projekt. Chceme, aby ti čtenáři byli lidé, kteří už anglicky trochu umí a chtějí si nějakou zábavnou formou jenom vlastně trošku více ten jazyk osvěžit.”
Ondřej Folta, student, Matičního gymnázia Ostrava :“Máme to vlastně přizpůsobené pro učitele, máme k tomu pracovní listy. Myslím si, že ten výsledek je lepší než jsme očekávali a jsem na to docela hrdý.”
Kniha obsahuje více než 3 desítky různých povídek a přístupná je úplně všem, a to na stránkách matičního gymnázia.
Pojmenována byla podle jedné z povídek.
Daniela Paclutová, autorka povídky Timeless, studentka Matičního gymnázia Ostrava: “Ta povídka se jmenuje Timeless. Protože to v překladu znamená nadčasový a hezky nám to sedí k tomu tématu knížky a i k prologu a epilogu.”
Valentýna Kovšanová, studentka Matičního gymnázia Ostrava: “Já jsem vlastně přispěla jedním příběhem, který je hororový a je vlastně o Sněhurce a jejím traumatickém životě. Aa taky jsem dělala korektury textů.
V budoucnu by k této knize, která je plná pohádek, fantasy i hororových příběhů, mohla vzniknout i audiokniha.
---
Betonové lavičky s reklamními tabulemi. Podle vedení Frýdku-Místku starý přežitek, který nedělá dobrý dojem zvláště v historických částech města. Proto bylo nedávno rozhodnuto, že tyto staré lavičky zmizí a budou nahrazeny klasickými, které se po městě už dlouhodobě instalují.
Často i desítky let staré betonové lavičky, na kterých jsou velké reklamní tabule. Stojí převážně na autobusových zastávkách ve Frýdku-Místku a v místech, kde je velký pohyb lidí. Důvod je prostý, aby jejich reklama oslovila co nejvíce lidí.
Anketa: 1.) "Mi to osobně nevadí." 2.) "To se mi nelíbí. Kdyby byly čisté nebo dřevěné, tak by to bylo pěknější."
Už v roce 2017 vznikla koncepce na rekultivaci veřejného prostoru jejíž součástí byla i obměna laviček, na které se dlouhodobě pracuje. Nyní přijdou na řadu právě i ty betonové.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V posledním období o tom vedení města jednalo a dospělo se k většinovému názoru, či závěru, že ty lavičky, které byly shledány nevyhovující, to znamená zejména ty betonové lavičky, budou postupně nahrazovány lavičkami, které vyrobí technické služby."
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nechceme tady prostě takový typ laviček, který nezapadá do naší koncepce. Není ani estetický a rada rozhodla o tom, že tady tento typ laviček už nebude. Což považuji za dobrý počin a určité odstraňování věcí a nějakého balastu v tom veřejném prostoru, který tam nemá co dělat a přispívá to k daleko vyšší estetizaci města."
Poslední roky už se ve městě instalují pouze dva typy laviček, historický typ Schönbrunn a střídmější typ s vlastním vzorem, na který mají zdejší technické služby dokonce patent. Lavičku totiž navrhl jeden ze zaměstnanců.
Jaromír Chovaneček, pracovník technických služeb: "Tenhle typ jsem viděl z litiny, tam to bude asi podstatně dražší než z těchto profilů, zkusili jsme to, konstrukčně to vychází nastejno, protože ta litina měla stejnou stavbu té lavičky, jak tvarem toho profilu, tak i výrobou."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Samozřejmě, že kromě těch betonových laviček a jejich nahrazování jsou i průběžně měněny a doplňovány ty stávající lavičky ve městě a jde o to, aby správa obecního majetku si dohodla časový harmonogram s technickými službami tak, aby došlo k průběžnému doplňování těch laviček, aby samozřejmě byly tam, kde jsou potřeba."
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ty historická jádra, v podstatě jsou to kostely, hřbitovy a všechny ty historické prvky tam mají jednotný mobiliář."
Na území města je přes 1 300 laviček, které se postupně obměňují. Ty nové dostávají navíc do dřeva vyryté citáty vztahující se k předmětné lokalitě.
---
V třídění plastů, skla nebo papíru patříme v Evropě ke špičce. Ovšem do kanalizace jsme schopni vypustit kde co z kuchyně, koupelny nebo toalety. Pracovníci Ostravských vodáren a kanalizací už dokonce našli v útrobách sítě sloup veřejného osvětlení nebo televizi.
918 km, to je délka kanalizace, kterou v Ostravě provozuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace. Celou síť jsou pracovníci schopni vyčistit za deset let, ročně to vychází na zhruba 90 km kanalizace, kterou zkontrolují a zbaví nežádoucích nečistot.
Jan Baštínský, vedoucí střediska údržby kanalizační sítě, OVAK: “Toto děláme proto, aby síť byla plně funkční a abychom zavčasu eliminovali nějaké nedostatky a nedošlo k problémům.”
A ty mohou způsobit například chemické látky, barvy, léky a řada dalších látek, mezi nimi také biologický odpad, jedlé tuky a oleje i hygienické potřeby. Všechny tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod.
Jan Baštínský, vedoucí střediska údržby kanalizační sítě, OVAK: “Chtěl bych apelovat na občany, aby do kanalizace nevhazovali zbytky potravin a tuků. Způsobují tím více práce na kanalizační síti a potraviny a tuk chutnají potkanům, kteří jsou velkým problémem.”
Petr Šimkovič, čistič kanalizačního zařízení, OVAK: “Jako taková zajímavost, co pamatuji, tak se v kanalizaci objevil sloup veřejného osvětlení, pamatuji třeba i koberce, televizi, najdete tam kolikrát zajímavé věci.”
Zatímco zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů, odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se vážou zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplného ucpání.
---
Očkovací centra v kraji nejsou zcela vytížená, a to i přes to, že se mohou registrovat stále mladší ročníky. Například v Havířově očkují nyní převážně starší lidi, kteří přicházejí na druhou dávku. U první převládá zájem v kategorii 40+.
Očkovat už se mohou nechat i mladí lidé nad třicet let, ale žádný bum se nekoná. Tak to vnímají i ve velkokapacitním centru v Havířově.
Očkovací centrum v Havířově by denně mohlo naočkovat až 1300 lidí. Na tuto kapacitu se ale ještě nikdy nedostalo.
Halina Musiolová, vedoucí očkovacího centra Havířov: "V našem očkovacím centru takový bum úplně nenastal, zájem o očkování je, ale stále ještě nejedeme na plnou kapacitu. V současné době čeká asi na přihlášení, očkování 50 lidí v kategorii 35+. Na první dávky stále ještě převládá kategorie 40+.
anketa: "Tak uvažovala jsem, ze začátku jsem se bála toho očkování, ale rozhodla jsem se, že nakonec ano. Abych byla já chráněna, ale i oni.”
anketa: “Je tady vidět zejména starší generace a myslím, že to je docela škoda, protože to očkování má smysl ve společnosti.”
anketa: “Jsem z toho trochu zklamaný, čekal bych, že ten zájem bude větší zejména z pohledu ohleduplnosti vůči třeba starším příbuzným, kteří se nemohou, nebo nechtějí očkovat.”
Vedoucí očkovacího centra věří, že jakmile celkově padne věková hranice pro možnost očkování, mladých lidí možná přibude.
Halina Musiolová, vedoucí očkovacího centra Havířov: "Myslím, že nějaký zájem bude, protože spousta náhradníků se hlásí v té mladší skupině kolem 20 let, studenti se hlásí, ptají se, zda se mohou nahlásit jako náhradníci.”
Registrace pro lidi od 16 do 29 let by se měla spustit 1. června.
---
Od začátku roku využívá letecká záchranná služba v našem kraji novou metodu vyzvednutí pacienta z nepřístupného terénu. Vrtulník je vybaven navijákem, který záchranářům práci zjednodušuje. V minulém týdnu se záchranáři s horskou službou zdokonalovali ve speciálních činnostech v Beskydech.
Od roku 2017 provozovala leteckou záchranou službu v MS kraji rakouská společnost HAT a záchrana osob v náročném terénu se prováděla pomocí podvěsu. Od začátku roku přišla s novým provozovatelem, slovenskou ATE nová metoda, kdy je záchranář spouštěn z vrtulníku pomocí navijáku.
Martin Vaniš, pilot Letecké záchranné služby: “Značně zrychlí zásah v nepřístupném terénu. Výhoda jeřábu je ta, že není potřeba před tím zásahem přistát a z chodu lze vysadit doktora. Máme jeřáb vybaven 50ti metrovým lanem, takže je schopen zásahu více méně v jakýchkoliv podmínkách i v lesnatém terénu.”
Letečtí záchranáři samozřejmě musejí mít použití nové metody perfektně zvládnuto a proto se konal na Grúni v Beskydech další výcvik.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Letečtí záchranáři nenacvičují pouze tyto činnosti, nýbrž prochází také řadou dalších povinných školení a nácviků. Precizně připraveného a zorganizovaného výcviku se účastnili i členové Horské služby Beskydy, s nimiž moravskoslezští záchranáři často spolupracují. Jsou secvičeni a připraveni ke společným zásahům v horách."
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: "Každé školení, každé cvičení je vždycky přínos. Pokud je dobré počasí a viditelnost a my potřebujeme pacienta transportovat, tak je vrtulník s navijákem přínos. Přínosem je i pro pacienty, protože my hrajeme o čas."
Od začátku roku už využili zdravotníci k záchraně pacienta v nepřístupném terénu vrtulník s navijákem v sedmi případech, zatímco o rok dříve, kdy se ještě používala metoda s podvěsem, pouze jednou.
---
Studenti Matičního gymnázia v Ostravě vydali vlastní knihu. Do zbrusu nového projektu, jehož cílem bylo zlepšit si angličtinu a tvůrčí schopnosti, se jich zapojily více než 2 desítky. Jedni psali příběhy, druzí k nim malovali obrázky.
Timeless, to je nová kniha, kterou sepsali a vydali studenti Matičního gymnázia v Ostravě. Nápad vznikl loni v březnu, kdy se Česko dostalo do prvního lockdownu kvůli pandemii koronaviru. Po více než roce je kniha na světě.
Hana English, učitelka angličtiny, Matiční gymnázium Ostrava: “Já jsem nadšená, protože když jsem do toho šla, tak jsem netušila, že se nakonec z toho vyvrbí takový obrovský, rok dlouhý projekt. Chceme, aby ti čtenáři byli lidé, kteří už anglicky trochu umí a chtějí si nějakou zábavnou formou jenom vlastně trošku více ten jazyk osvěžit.”
Ondřej Folta, student, Matičního gymnázia Ostrava :“Máme to vlastně přizpůsobené pro učitele, máme k tomu pracovní listy. Myslím si, že ten výsledek je lepší než jsme očekávali a jsem na to docela hrdý.”
Kniha obsahuje více než 3 desítky různých povídek a přístupná je úplně všem, a to na stránkách matičního gymnázia.
Pojmenována byla podle jedné z povídek.
Daniela Paclutová, autorka povídky Timeless, studentka Matičního gymnázia Ostrava: “Ta povídka se jmenuje Timeless. Protože to v překladu znamená nadčasový a hezky nám to sedí k tomu tématu knížky a i k prologu a epilogu.”
Valentýna Kovšanová, studentka Matičního gymnázia Ostrava: “Já jsem vlastně přispěla jedním příběhem, který je hororový a je vlastně o Sněhurce a jejím traumatickém životě. Aa taky jsem dělala korektury textů.
V budoucnu by k této knize, která je plná pohádek, fantasy i hororových příběhů, mohla vzniknout i audiokniha.
---
Betonové lavičky s reklamními tabulemi. Podle vedení Frýdku-Místku starý přežitek, který nedělá dobrý dojem zvláště v historických částech města. Proto bylo nedávno rozhodnuto, že tyto staré lavičky zmizí a budou nahrazeny klasickými, které se po městě už dlouhodobě instalují.
Často i desítky let staré betonové lavičky, na kterých jsou velké reklamní tabule. Stojí převážně na autobusových zastávkách ve Frýdku-Místku a v místech, kde je velký pohyb lidí. Důvod je prostý, aby jejich reklama oslovila co nejvíce lidí.
Anketa: 1.) "Mi to osobně nevadí." 2.) "To se mi nelíbí. Kdyby byly čisté nebo dřevěné, tak by to bylo pěknější."
Už v roce 2017 vznikla koncepce na rekultivaci veřejného prostoru jejíž součástí byla i obměna laviček, na které se dlouhodobě pracuje. Nyní přijdou na řadu právě i ty betonové.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V posledním období o tom vedení města jednalo a dospělo se k většinovému názoru, či závěru, že ty lavičky, které byly shledány nevyhovující, to znamená zejména ty betonové lavičky, budou postupně nahrazovány lavičkami, které vyrobí technické služby."
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nechceme tady prostě takový typ laviček, který nezapadá do naší koncepce. Není ani estetický a rada rozhodla o tom, že tady tento typ laviček už nebude. Což považuji za dobrý počin a určité odstraňování věcí a nějakého balastu v tom veřejném prostoru, který tam nemá co dělat a přispívá to k daleko vyšší estetizaci města."
Poslední roky už se ve městě instalují pouze dva typy laviček, historický typ Schönbrunn a střídmější typ s vlastním vzorem, na který mají zdejší technické služby dokonce patent. Lavičku totiž navrhl jeden ze zaměstnanců.
Jaromír Chovaneček, pracovník technických služeb: "Tenhle typ jsem viděl z litiny, tam to bude asi podstatně dražší než z těchto profilů, zkusili jsme to, konstrukčně to vychází nastejno, protože ta litina měla stejnou stavbu té lavičky, jak tvarem toho profilu, tak i výrobou."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Samozřejmě, že kromě těch betonových laviček a jejich nahrazování jsou i průběžně měněny a doplňovány ty stávající lavičky ve městě a jde o to, aby správa obecního majetku si dohodla časový harmonogram s technickými službami tak, aby došlo k průběžnému doplňování těch laviček, aby samozřejmě byly tam, kde jsou potřeba."
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ty historická jádra, v podstatě jsou to kostely, hřbitovy a všechny ty historické prvky tam mají jednotný mobiliář."
Na území města je přes 1 300 laviček, které se postupně obměňují. Ty nové dostávají navíc do dřeva vyryté citáty vztahující se k předmětné lokalitě.
---
V třídění plastů, skla nebo papíru patříme v Evropě ke špičce. Ovšem do kanalizace jsme schopni vypustit kde co z kuchyně, koupelny nebo toalety. Pracovníci Ostravských vodáren a kanalizací už dokonce našli v útrobách sítě sloup veřejného osvětlení nebo televizi.
918 km, to je délka kanalizace, kterou v Ostravě provozuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace. Celou síť jsou pracovníci schopni vyčistit za deset let, ročně to vychází na zhruba 90 km kanalizace, kterou zkontrolují a zbaví nežádoucích nečistot.
Jan Baštínský, vedoucí střediska údržby kanalizační sítě, OVAK: “Toto děláme proto, aby síť byla plně funkční a abychom zavčasu eliminovali nějaké nedostatky a nedošlo k problémům.”
A ty mohou způsobit například chemické látky, barvy, léky a řada dalších látek, mezi nimi také biologický odpad, jedlé tuky a oleje i hygienické potřeby. Všechny tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod.
Jan Baštínský, vedoucí střediska údržby kanalizační sítě, OVAK: “Chtěl bych apelovat na občany, aby do kanalizace nevhazovali zbytky potravin a tuků. Způsobují tím více práce na kanalizační síti a potraviny a tuk chutnají potkanům, kteří jsou velkým problémem.”
Petr Šimkovič, čistič kanalizačního zařízení, OVAK: “Jako taková zajímavost, co pamatuji, tak se v kanalizaci objevil sloup veřejného osvětlení, pamatuji třeba i koberce, televizi, najdete tam kolikrát zajímavé věci.”
Zatímco zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů, odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se vážou zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplného ucpání.
---
