Od září čekají cestující ve veřejné dopravě MS kraje změny
Pandemie nového koronaviru zasadila silnou ránu veřejné dopravě. Lidé ji totiž téměř nevyužívali, ale autobusy i vlaky přesto musely jezdit dále. Od 30. srpna proto dopravu čeká řada změn, které přinesou úspory. Pasažéři by ale prý rušení některých spojů neměli příliš pocítit.
V době nouzového stavu poklesl počet cestujících ve veřejné dopravě téměř na nulu. Lidé pracovali z domu nebo jezdili auty či na kolech, školáci i studenti přestali dojíždět do škol. Příjmy dopravců tak klesly téměř na nulu.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Výpadek příjmů je zhruba 250 milionů korun. 200 milionů je v autobusové dopravě a 50 jsou tržby z vlaků. Rozhodli jsme se, že to musíme v krajském rozpočtu alespoň trošku nahradit, takže jsme škrtli zhruba 3 a půl procenta výkonu, což je úspora nějakých 35 milionů korun."
Proto bude od 30. srpna veřejná doprava optimalizována. Neznamená to ale, že by to nějak výrazně pocítili cestující. Spíše se jedna o slučování a vylepšování stávajících spojů. Zrušeny byly jen ty nevytížené.
Aleš Stejskal, jednatel společnosti KODIS: "Samozřejmě jsme vycházeli z čísel, která máme k dispozici z období před covidem, ale i tady se našla celá řada spojů, která byla vytížená velice málo, takže tady jsme šetřili. Šetření jsme dosáhli i spojováním linek."
Novinkou bude také aplikace do mobilních telefonů, která bude plnit více funkcí.
Aleš Stejskal, jednatel společnosti KODIS: "Její jedinečnost spočívá v tom, že na základě vyhledaného spojení umožní i prodej jízdenky v podobě QR kódu."
ODIS se také snaží, aby se co nejevíce využívaly bezkontaktní způsoby prodeje jízdenek. V některých obcích s rozšířenou působností proto budou mít senioři možnost si vyřídit ODISku přímo na úřadu.
---
Silnici “nikoho” u Nového Jičína převezme kraj
Nový Jičín se dohodl s Moravskoslezským krajem na vzájemném převodu některých komunikací. Kraj v tomto procesu převezme do správy i tak zvaný úsek “nikoho”, který vede kolem bývalých sirných lázní. Tuto silnici ještě do konce roku opraví.
Silnice „nikoho“ vede z Nového Jičína kolem bývalých sirných lázní, leží na území města, obcí Rybí a Šenov u Nového Jičína. K vlastnictví se léta nikdo nehlásil. Město Nový Jičín vyvolalo jednání s Moravskoslezským krajem a ten inkriminovaný úsek komunikace převezme.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Pro občany města ale i přilehlých obcí Rybí, Libhošť i Příbora je to velmi příznivá zpráva v tom, že konečně po mnoha letech bude mít svého majetkového správce.”
Miroslava Chlebounová, tisková mluvčí MSK: “Moravskoslezský kraj už od roku 2008 deklaroval, že by návaznosti na rekonstrukci silnice I/48 na dálnici II. třídy zajistil provozování komunikace v krajské silniční síti. Převzetí ale podmínil vyváženým uspořádáním majetkových vztahů. “
V rámci optimalizace silnic tedy radnice dále předá kraji ulice Propojovací, Suvorovova a část Hřbitovní, tedy asi dva kilometry cest, a výměnou získá 4,3 kilometru dlouhou silnici vedoucí do místní části Kojetín.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Byť ten náš úsek bude delší, tak co se týká kvality, stavebně technického stavu a šíře vozovky, budeme na tom stejně jako kraj.”
Moravskoslezský kraj předpokládá, že do konce roku rozbitou silnici “nikoho” opraví. Rekonstrukce je pak v plánu v souvislosti s realizací stavby D48 v úseku Bělotín–Rybí kolem roku 2023.
---
Na ZŠ jsou v plném proudu přípravy na nový školní rok
Základní školy v Ostravě-Porubě se připravují na nový školní rok, ve kterém přivítají více než 550 prvňáčků. A mají záložní plán. V případě, že by kvůli covidu museli uzavřít třídu, nebo i celou školu, okamžitě jsou schopny najet na distanční výuku.
Základní školy se díky pandemii koronaviru posunuly o kus dál. Jsou schopny reagovat i na kritické situace a navíc v dnešní době, která není textová ani literární, ale vizuální, se tak víc přibližují dětem a mládeži.
Martin Tomášek, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Naštěstí nejsme ve stejné situaci jako jsme byli na jaře, kdy většina škol i nás, kteří školství podporujeme, byla nepřipravena. Díky magistrátu města Ostravy, díky Ministerstvu školství by mělo na distanční výuku, tedy i na vybavení učitelů i dětí potřebnou technikou, přitéct dostatek peněz.”
Renáta Fialová, ředitelka školy: “Budeme zavádět všem žákům od 1. tříd gmaily. Učitelé se teď skrze webináře seznamují se správou virtuální učebny google classroom, google meet a budeme tedy tento systém rozjíždět pro všechny žáky teď už od září. Takže ten přestup, pokud by se něco stalo, na tu distanční výuku by byl tedy jednodušší."
Většina škol nebude moci zabezpečit to, aby se žáci na chodbách nebo v jídelnách nepotkávali, budou v nich ale platit přísná hygienická opatření jako dezinfekce rukou. Vše bude na ředitelích škol včetně doprovodu prvňáčků.
Martin Tomášek, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Takže existuje celá řada doporučení a velice málo příkazů. Jenom ty nezbytné, které mají chránit zdraví dětí i pedagogického sboru.”
Například ZŠ Komenského první školní den přivítá nejen prvňáčky, ale také jejich rodiče, kteří ale musí mít roušky.
Martin Tomášek, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Z rozhovoru s paní ředitelkou vím, že jsou připraveni poskytnout i roušky těm, kteří snad zapomenou, takže všechno bude, jak má být.”
Základní školy doufají, že nový školní rok proběhne stejně jako předchozí. O případném uzavření třídy nebo celé školy bude mít hlavní slovo hygiena.
---
Nová magnetická rezonance v KHN
V rámci postupné obměny přístrojové techniky radiodiagnostického oddělení pořídila Karvinská hornická nemocnice novou magnetickou rezonanci za více jak 16,5 milionu korun. Jedná o upgrade původního přístroje za modernější typ skeneru, bez nutnosti stavební úpravy a uzavírání pracoviště.
Radiodiagnostického oddělení v Karvinské hornické nemocnici má k dispozici výkonnější a modernější přístroj magnetické rezonance. Obnova původního přístroje, který tady fungoval nepřetržitě 14 let, zaplatila nemocnice ze svých prostředků.
Roman Najder, primář Radiodiagnostického oddělení v KHN: "Došlo ke zkvalitnění gradientních systémů, radiofrekvenčních systémů, díky tomu, že jde dopředu i softwarové vybavení, můžeme používat sekvence, které jsou časově kratší a je kvalitnější výstup, kvalitnější obraz."
Z celého přístroje zůstal pouze původní magnet o síle magnetického pole 1,5 Tesla.
Roman Najder, primář Radiodiagnostického oddělení v KHN: "Vše se znovu ocívkovalo,vybavilo, je nový hardware, software."
Jana Múčková, radiologická asistentka: "Teď ten magnet je vlastně šikovnější, chytřejší, pomáhá nám v nastavení a usnadňuje nám trochu i práci."
Doby samotného vyšetření pacientů se díky vylepšení zkracuje v řádech minut. Nejčastěji jsou k vyšetření na magnetické rezonanci objednáváni pacienti z neurologie, ortopedie a spondylochirurgie, ale i pacienti z jiných oborů – například onkologie, gastroenterologie, nebo urologie.
---
Farma ve Staré Vodě získala titul regionální potravina
Bruntálsko se může pochlubit dalším oceněním Regionální potravina. Získal je Jesenický horský sýr, který v moderní mlékárně na farmě U Stromovouse ve Staré Vodě u Světlé Hory vyrábějí manželé Valerie a Stanislav Zámečníkovi. Není to první ocenění, které získali. Už před dvěma lety dostal stejné ocenění jejich sýr Jesenický bochník.
Výroba sýrů se může zdát na první pohled jednoduchá. Ve skutečnosti je to složitá záležitost, tak trochu potravinářská alchymie, na kterou mají vliv také třeba venkovní teplota a vlhkost vzduchu. Vývoj Jesenického horského sýra trval přibližně dva roky.
Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „Jde o sýr švýcarského alpského typu, něco do ementálu. Je to typický švýcarský alpský horský sýr. Jsou tam speciální kultury, které tomu dávají oříškovou sladkou příchuť, tak jako ementály. My zrajeme půl roku při třech různých teplotách. Povedl se velice dobře.“
Mléko se při výrobě sýra musí nejdříve jemně pasterizovat, to znamená zahřát na 63 °C po dobu třiceti minut. Poté se zchladí a očkuje se mléčnými kulturami, což je naprosto zásadní záležitost.
Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „Očkuje se vlastně směsí kultur, to jenom takovou poznámku na okraj, vlastně ten vývoj toho sýru opravdu trval dva roky, než se vyšperkovalo ta směs těch kultur tak, aby to mělo tu chuť, takže ono to není nic jednoduchého.“
Anketa, návštěvníci farmy: „Dal jsem si sýr, ten talíř jejich a bylo to vynikající. Jsem stárka spokojený nad míru. U nás na Ostravě to není taková věc.“
„No samozřejmě jsme přijeli na sýry, takže jsme měli talíř s výběrem sýrů, hrozně nám chutnaly, hlavně ten kozí, takže jsme ho musei hned zakoupit a nadchly nás ty bylinky na tom, ty byly skvělý. Jsme tady poprvé, přijeli jsme až z Prahy.“
„Jezdíme sem pravidelně, vracíme se sem pořád, kupujeme si s sebou i produkty i pro malé prcky bereme. Super, jsme spokojeni.“
„My jsme z Malé Morávky, bydlíme tady opodál a máme to tu moc rádi. Chodíme sem často a vždycky si tady nakoupíme, dáme si tady kafíčko, posedíme a pak zase jedeme domů. Nejradši ten kozí, my máme rádi tu kozí příchuť.“
Mléko na výrobu sýrů získávají Zámečníkovi z vlastního chovu. Chovají čtyři krávy plemena Jersey a dvacet pět hnědých krátkosrstých koz. Tato plemena dávají mléka sice méně, zato jeho kvalita je vysoká.
Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „To mléko má tu výhodu, že má velký obsah tuku a bílkovin. V podstatě my máme tučnost mléka, když jsou krávy na pastvě v létě 7 procent, bílkovina je také dvakrát vyšší. Je to mléko, které je vlastně předurčené k tomu, aby bylo jako surovina pro kvalitní tučné sýry.“
Důležité je rovněž balení sýrů. U Stromovouse používají ty nemodernější technologie.
Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „Je to v podstatě nanotechnologie, kdy ten sýr vlastně pouští ven, ale nepouští dovnitř, takže on je vlastně hygienicky zabalený, ale zároveň dýchá. Tady na tomto případu je vidět, že plast je geniální surovina a nemůže za to, že ji lidé neumí používat.“
Pro děti pořádají U Stromovouse exkurze. Jejich součástí je i naučná stezka Zdraví a příroda. Seznámí se na ní třeba s historií pastevectví v Jeseníkách, mohou si projít chodník bosých nohou a získat další vědomosti.
Valerie Zámečníková, farmářka: „Toto je vlastně hmyzí hotel a tady vlastně můžeme pozorovat hmyzáky, jak se tady zabydlují. Je to nové, takže oni se teprve zabydlují, blanokřídlí, včelky samotářky, různý hmyz. Děti tady mohou pozorovat přírodu na vlastní oči.“
Na farmě se děti mohou také přesvědčit, co obnáší práce sedláka. Není žádná procházka růžovou zahradou.
Valerie Zámečníková, farmářka: „Děti si můžou zkusit být chvilku tím farmářem, zkusit si podojit, jak je to těžké podojit krávu. Takhle si můžou zkusit, sednout a podojit.“
Farma U Stromovouse byla, je a bude rodinným podnikem. O náboru nových zaměstnanců a rozšíření výroby Zámečníkovi neuvažuj.
---
Od září čekají cestující ve veřejné dopravě MS kraje změny
Pandemie nového koronaviru zasadila silnou ránu veřejné dopravě. Lidé ji totiž téměř nevyužívali, ale autobusy i vlaky přesto musely jezdit dále. Od 30. srpna proto dopravu čeká řada změn, které přinesou úspory. Pasažéři by ale prý rušení některých spojů neměli příliš pocítit.
V době nouzového stavu poklesl počet cestujících ve veřejné dopravě téměř na nulu. Lidé pracovali z domu nebo jezdili auty či na kolech, školáci i studenti přestali dojíždět do škol. Příjmy dopravců tak klesly téměř na nulu.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Výpadek příjmů je zhruba 250 milionů korun. 200 milionů je v autobusové dopravě a 50 jsou tržby z vlaků. Rozhodli jsme se, že to musíme v krajském rozpočtu alespoň trošku nahradit, takže jsme škrtli zhruba 3 a půl procenta výkonu, což je úspora nějakých 35 milionů korun."
Proto bude od 30. srpna veřejná doprava optimalizována. Neznamená to ale, že by to nějak výrazně pocítili cestující. Spíše se jedna o slučování a vylepšování stávajících spojů. Zrušeny byly jen ty nevytížené.
Aleš Stejskal, jednatel společnosti KODIS: "Samozřejmě jsme vycházeli z čísel, která máme k dispozici z období před covidem, ale i tady se našla celá řada spojů, která byla vytížená velice málo, takže tady jsme šetřili. Šetření jsme dosáhli i spojováním linek."
Novinkou bude také aplikace do mobilních telefonů, která bude plnit více funkcí.
Aleš Stejskal, jednatel společnosti KODIS: "Její jedinečnost spočívá v tom, že na základě vyhledaného spojení umožní i prodej jízdenky v podobě QR kódu."
ODIS se také snaží, aby se co nejevíce využívaly bezkontaktní způsoby prodeje jízdenek. V některých obcích s rozšířenou působností proto budou mít senioři možnost si vyřídit ODISku přímo na úřadu.
---
Silnici “nikoho” u Nového Jičína převezme kraj
Nový Jičín se dohodl s Moravskoslezským krajem na vzájemném převodu některých komunikací. Kraj v tomto procesu převezme do správy i tak zvaný úsek “nikoho”, který vede kolem bývalých sirných lázní. Tuto silnici ještě do konce roku opraví.
Silnice „nikoho“ vede z Nového Jičína kolem bývalých sirných lázní, leží na území města, obcí Rybí a Šenov u Nového Jičína. K vlastnictví se léta nikdo nehlásil. Město Nový Jičín vyvolalo jednání s Moravskoslezským krajem a ten inkriminovaný úsek komunikace převezme.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Pro občany města ale i přilehlých obcí Rybí, Libhošť i Příbora je to velmi příznivá zpráva v tom, že konečně po mnoha letech bude mít svého majetkového správce.”
Miroslava Chlebounová, tisková mluvčí MSK: “Moravskoslezský kraj už od roku 2008 deklaroval, že by návaznosti na rekonstrukci silnice I/48 na dálnici II. třídy zajistil provozování komunikace v krajské silniční síti. Převzetí ale podmínil vyváženým uspořádáním majetkových vztahů. “
V rámci optimalizace silnic tedy radnice dále předá kraji ulice Propojovací, Suvorovova a část Hřbitovní, tedy asi dva kilometry cest, a výměnou získá 4,3 kilometru dlouhou silnici vedoucí do místní části Kojetín.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Byť ten náš úsek bude delší, tak co se týká kvality, stavebně technického stavu a šíře vozovky, budeme na tom stejně jako kraj.”
Moravskoslezský kraj předpokládá, že do konce roku rozbitou silnici “nikoho” opraví. Rekonstrukce je pak v plánu v souvislosti s realizací stavby D48 v úseku Bělotín–Rybí kolem roku 2023.
---
Na ZŠ jsou v plném proudu přípravy na nový školní rok
Základní školy v Ostravě-Porubě se připravují na nový školní rok, ve kterém přivítají více než 550 prvňáčků. A mají záložní plán. V případě, že by kvůli covidu museli uzavřít třídu, nebo i celou školu, okamžitě jsou schopny najet na distanční výuku.
Základní školy se díky pandemii koronaviru posunuly o kus dál. Jsou schopny reagovat i na kritické situace a navíc v dnešní době, která není textová ani literární, ale vizuální, se tak víc přibližují dětem a mládeži.
Martin Tomášek, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Naštěstí nejsme ve stejné situaci jako jsme byli na jaře, kdy většina škol i nás, kteří školství podporujeme, byla nepřipravena. Díky magistrátu města Ostravy, díky Ministerstvu školství by mělo na distanční výuku, tedy i na vybavení učitelů i dětí potřebnou technikou, přitéct dostatek peněz.”
Renáta Fialová, ředitelka školy: “Budeme zavádět všem žákům od 1. tříd gmaily. Učitelé se teď skrze webináře seznamují se správou virtuální učebny google classroom, google meet a budeme tedy tento systém rozjíždět pro všechny žáky teď už od září. Takže ten přestup, pokud by se něco stalo, na tu distanční výuku by byl tedy jednodušší."
Většina škol nebude moci zabezpečit to, aby se žáci na chodbách nebo v jídelnách nepotkávali, budou v nich ale platit přísná hygienická opatření jako dezinfekce rukou. Vše bude na ředitelích škol včetně doprovodu prvňáčků.
Martin Tomášek, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Takže existuje celá řada doporučení a velice málo příkazů. Jenom ty nezbytné, které mají chránit zdraví dětí i pedagogického sboru.”
Například ZŠ Komenského první školní den přivítá nejen prvňáčky, ale také jejich rodiče, kteří ale musí mít roušky.
Martin Tomášek, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Z rozhovoru s paní ředitelkou vím, že jsou připraveni poskytnout i roušky těm, kteří snad zapomenou, takže všechno bude, jak má být.”
Základní školy doufají, že nový školní rok proběhne stejně jako předchozí. O případném uzavření třídy nebo celé školy bude mít hlavní slovo hygiena.
---
Nová magnetická rezonance v KHN
V rámci postupné obměny přístrojové techniky radiodiagnostického oddělení pořídila Karvinská hornická nemocnice novou magnetickou rezonanci za více jak 16,5 milionu korun. Jedná o upgrade původního přístroje za modernější typ skeneru, bez nutnosti stavební úpravy a uzavírání pracoviště.
Radiodiagnostického oddělení v Karvinské hornické nemocnici má k dispozici výkonnější a modernější přístroj magnetické rezonance. Obnova původního přístroje, který tady fungoval nepřetržitě 14 let, zaplatila nemocnice ze svých prostředků.
Roman Najder, primář Radiodiagnostického oddělení v KHN: "Došlo ke zkvalitnění gradientních systémů, radiofrekvenčních systémů, díky tomu, že jde dopředu i softwarové vybavení, můžeme používat sekvence, které jsou časově kratší a je kvalitnější výstup, kvalitnější obraz."
Z celého přístroje zůstal pouze původní magnet o síle magnetického pole 1,5 Tesla.
Roman Najder, primář Radiodiagnostického oddělení v KHN: "Vše se znovu ocívkovalo,vybavilo, je nový hardware, software."
Jana Múčková, radiologická asistentka: "Teď ten magnet je vlastně šikovnější, chytřejší, pomáhá nám v nastavení a usnadňuje nám trochu i práci."
Doby samotného vyšetření pacientů se díky vylepšení zkracuje v řádech minut. Nejčastěji jsou k vyšetření na magnetické rezonanci objednáváni pacienti z neurologie, ortopedie a spondylochirurgie, ale i pacienti z jiných oborů – například onkologie, gastroenterologie, nebo urologie.
---
Farma ve Staré Vodě získala titul regionální potravina
Bruntálsko se může pochlubit dalším oceněním Regionální potravina. Získal je Jesenický horský sýr, který v moderní mlékárně na farmě U Stromovouse ve Staré Vodě u Světlé Hory vyrábějí manželé Valerie a Stanislav Zámečníkovi. Není to první ocenění, které získali. Už před dvěma lety dostal stejné ocenění jejich sýr Jesenický bochník.
Výroba sýrů se může zdát na první pohled jednoduchá. Ve skutečnosti je to složitá záležitost, tak trochu potravinářská alchymie, na kterou mají vliv také třeba venkovní teplota a vlhkost vzduchu. Vývoj Jesenického horského sýra trval přibližně dva roky.
Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „Jde o sýr švýcarského alpského typu, něco do ementálu. Je to typický švýcarský alpský horský sýr. Jsou tam speciální kultury, které tomu dávají oříškovou sladkou příchuť, tak jako ementály. My zrajeme půl roku při třech různých teplotách. Povedl se velice dobře.“
Mléko se při výrobě sýra musí nejdříve jemně pasterizovat, to znamená zahřát na 63 °C po dobu třiceti minut. Poté se zchladí a očkuje se mléčnými kulturami, což je naprosto zásadní záležitost.
Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „Očkuje se vlastně směsí kultur, to jenom takovou poznámku na okraj, vlastně ten vývoj toho sýru opravdu trval dva roky, než se vyšperkovalo ta směs těch kultur tak, aby to mělo tu chuť, takže ono to není nic jednoduchého.“
Anketa, návštěvníci farmy: „Dal jsem si sýr, ten talíř jejich a bylo to vynikající. Jsem stárka spokojený nad míru. U nás na Ostravě to není taková věc.“
„No samozřejmě jsme přijeli na sýry, takže jsme měli talíř s výběrem sýrů, hrozně nám chutnaly, hlavně ten kozí, takže jsme ho musei hned zakoupit a nadchly nás ty bylinky na tom, ty byly skvělý. Jsme tady poprvé, přijeli jsme až z Prahy.“
„Jezdíme sem pravidelně, vracíme se sem pořád, kupujeme si s sebou i produkty i pro malé prcky bereme. Super, jsme spokojeni.“
„My jsme z Malé Morávky, bydlíme tady opodál a máme to tu moc rádi. Chodíme sem často a vždycky si tady nakoupíme, dáme si tady kafíčko, posedíme a pak zase jedeme domů. Nejradši ten kozí, my máme rádi tu kozí příchuť.“
Mléko na výrobu sýrů získávají Zámečníkovi z vlastního chovu. Chovají čtyři krávy plemena Jersey a dvacet pět hnědých krátkosrstých koz. Tato plemena dávají mléka sice méně, zato jeho kvalita je vysoká.
Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „To mléko má tu výhodu, že má velký obsah tuku a bílkovin. V podstatě my máme tučnost mléka, když jsou krávy na pastvě v létě 7 procent, bílkovina je také dvakrát vyšší. Je to mléko, které je vlastně předurčené k tomu, aby bylo jako surovina pro kvalitní tučné sýry.“
Důležité je rovněž balení sýrů. U Stromovouse používají ty nemodernější technologie.
Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „Je to v podstatě nanotechnologie, kdy ten sýr vlastně pouští ven, ale nepouští dovnitř, takže on je vlastně hygienicky zabalený, ale zároveň dýchá. Tady na tomto případu je vidět, že plast je geniální surovina a nemůže za to, že ji lidé neumí používat.“
Pro děti pořádají U Stromovouse exkurze. Jejich součástí je i naučná stezka Zdraví a příroda. Seznámí se na ní třeba s historií pastevectví v Jeseníkách, mohou si projít chodník bosých nohou a získat další vědomosti.
Valerie Zámečníková, farmářka: „Toto je vlastně hmyzí hotel a tady vlastně můžeme pozorovat hmyzáky, jak se tady zabydlují. Je to nové, takže oni se teprve zabydlují, blanokřídlí, včelky samotářky, různý hmyz. Děti tady mohou pozorovat přírodu na vlastní oči.“
Na farmě se děti mohou také přesvědčit, co obnáší práce sedláka. Není žádná procházka růžovou zahradou.
Valerie Zámečníková, farmářka: „Děti si můžou zkusit být chvilku tím farmářem, zkusit si podojit, jak je to těžké podojit krávu. Takhle si můžou zkusit, sednout a podojit.“
Farma U Stromovouse byla, je a bude rodinným podnikem. O náboru nových zaměstnanců a rozšíření výroby Zámečníkovi neuvažuj.
---
