Školy finišují s opravami svých budov
Mnohé školy využily prázdninový čas k přestavbě či modernizaci svých budov. Někde už je hotovo, jinde finišují s dodělávkami. V Opavě investice dosáhly celkem 60 milionů korun.
ZŠ
Boženy Němcové v Opavě sídlí v historické už víc jak 70 let.
A tak je jasné, že nároky na provoz se během té doby proměnily.
Úpravou stávajících prostor vznikne
poradenské pracoviště. A protože tady dlouhodobě bojují
především s chybějícími třídami pro současných 470 žáků,
vyrůstá na školním dvoře nová přístavba, která nabídne 6
učeben.
Ivana
Lexová, ředitelka ZŠ B. Němcové, Opava:
„Máme
nedostatek odborných učeben. Máme dvě starší počítačové
učebny, jazykovou učebnu, ale absolutně nám chyběla
multimediální učebna pro fyziku přírodopis a chemii.“
Zatímco
nové prostory budou mít školáci k dispozici až příští rok v
květnu, venkovní učebna na nedaleké zahradě už je připravená
a okolí osázené květinami.
Hotovo
mají také v Komárově, kde dělníci postavili pavilon pro zdejší
školku.
K
závěru se blíží také celková rekonstrukce školní kuchyně na
ZŠ Englišova, která vaří pro víc jak 1 300 strávníků.
Lukáš
Peterek, vedoucí školní jídelny, ZŠ Englišova, Opava:
"Podlahy
byly staré lité, protékaly a propouštěly. Nestačily rozvody
elektrické, odpady."
Kamil
Grigar, majitel dodavatelské firmy:
„Termín
předání stavby bude v pátek 5. září s tím, že 7. září se
začíná vařit. Oproti
smlouvy o dílo budeme o tři týdny dřív.“
V
nové kuchyni pak bude i moderní technika pro přípravu pokrmů. Ta
stávající po 17 letech provozu už dosloužila.
Zřizovatel
školských zařízení, tedy město, investoval do oprav školských
budov na 60 mil. korun.
Hana
Brňáková (Piráti), 1. náměstkyně primátora Opavy:
„Pokračujeme
dále v investicích, které směřují do školské infastruktury.
Do oprav MŠ a ZŠ, které jsou v našem majetku.“
Město
hodlá v opravách pokračovat. Už nyní se plánuje celková
rekonstrukce ZŠ v městské části Komárov, která už je delší
čas ve špatném stavu. Chystá se také zateplení budovy školy v
Malých Hošticích.
---
Tablety pro prvňáčky i navyšování peněz do sociální oblasti. Lidovci spustili předvolební kampaň
Volby do krajských zastupitelstev už pomalu klepou na dveře. I my sledujeme předvolební dění a další kdo spustil svou kampaň jsou lidovci. Během následujícího měsíce by rádi objeli téměř všechny obce v kraji a osobně probrali s lidmi své plány do budoucna.
Dolní oblast Vítkovice se stala symbolickým místem, odkud vyjedou lidovci rozmlouvat s občany do tří stovek obcí v kraji. Coby současní správci především kulturní, památkové a sociální oblasti mají velké plány i do dalšího volebního období.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: "Prvním tématem je, že bychom chtěli prosadit každému prvňáčkovi tablet, jedná se o to, že chceme mladým lidem a hlavně žákům umožnit distanční vzdělávání a zavést trošku nové trendy do školství a povzbudit tento trend, stejně jako je to třeba například v Izraeli."
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MSK pro oblast sociální: "Chci dále navyšovat peníze pro neziskové organizace, které poskytují sociální služby na našem území kraje a to do výše 160 milionů korun, na jejich provoz, na jejich financování a zlepšování kvality."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku pro oblast sociální: "Chtěl bych se zasadit o to, aby v našem regionu Frýdecko-Místecka vyrostlo nové Alzheimercentrum."
V září a říjnu se v kraji otevřou desítky hradů, zámků a památek turistům zdarma. Mají přilákat mladé lidi a nastartovat cestovní ruch.
Lukáš Curylo – náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: "Mmladí lidé přestali chodit do našich muzeí a hradů a myslím si, že by se měli vrátit zpátky a měli by tu možnost mít právě zdarma a chtěli bychom také přilákat turisty a mimo krajské občany, tak aby náš region navštěvovali, poznávali a tím podpoříme naše služby, hotely a podobně."
V oživování ekonomiky po koronavirové krizi by rád pokračoval i senátor Jiří Carbol.
Jiří Carbol, senátor a starosta obce Dobrá: "Půjde o to správnými hospodářskými opatřeními se starat o to, aby ty pracovní místa nezanikala, obzvláště v našem kraji Moravskoslezském, kde bude docházet ještě k útlumu těžby uhlí."
O hlasy voličů do krajského zastupitelstva se bude v kraji ucházet celkem 911 politiků z dvaceti stran.
---
Nová magnetická rezonance v KHN
V rámci postupné obměny přístrojové techniky radiodiagnostického oddělení pořídila Karvinská hornická nemocnice novou magnetickou rezonanci za více jak 16,5 milionu korun. Jedná o upgrade původního přístroje za modernější typ skeneru, bez nutnosti stavební úpravy a uzavírání pracoviště.
Radiodiagnostického oddělení v Karvinské hornické nemocnici má k dispozici výkonnější a modernější přístroj magnetické rezonance. Obnova původního přístroje, který tady fungoval nepřetržitě 14 let, zaplatila nemocnice ze svých prostředků.
Roman Najder, primář Radiodiagnostického oddělení v KHN: "Došlo ke zkvalitnění gradientních systémů, radiofrekvenčních systémů, díky tomu, že jde dopředu i softwarové vybavení, můžeme používat sekvence, které jsou časově kratší a je kvalitnější výstup, kvalitnější obraz."
Z celého přístroje zůstal pouze původní magnet o síle magnetického pole 1,5 Tesla.
Roman Najder, primář Radiodiagnostického oddělení v KHN: "Vše se znovu ocívkovalo,vybavilo, je nový hardware, software."
Jana Múčková, radiologická asistentka: "Teď ten magnet je vlastně šikovnější, chytřejší, pomáhá nám v nastavení a usnadňuje nám trochu i práci."
Doby samotného vyšetření pacientů se díky vylepšení zkracuje v řádech minut. Nejčastěji jsou k vyšetření na magnetické rezonanci objednáváni pacienti z neurologie, ortopedie a spondylochirurgie, ale i pacienti z jiných oborů – například onkologie, gastroenterologie, nebo urologie.
---
Silnici “nikoho” u Nového Jičína převezme kraj
Nový Jičín se dohodl s Moravskoslezským krajem na vzájemném převodu některých komunikací. Kraj v tomto procesu převezme do správy i tak zvaný úsek “nikoho”, který vede kolem bývalých sirných lázní. Tuto silnici ještě do konce roku opraví.
Silnice „nikoho“ vede z Nového Jičína kolem bývalých sirných lázní, leží na území města, obcí Rybí a Šenov u Nového Jičína. K vlastnictví se léta nikdo nehlásil. Město Nový Jičín vyvolalo jednání s Moravskoslezským krajem a ten inkriminovaný úsek komunikace převezme.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Pro občany města ale i přilehlých obcí Rybí, Libhošť i Příbora je to velmi příznivá zpráva v tom, že konečně po mnoha letech bude mít svého majetkového správce.”
Miroslava Chlebounová, tisková mluvčí MSK: “Moravskoslezský kraj už od roku 2008 deklaroval, že by návaznosti na rekonstrukci silnice I/48 na dálnici II. třídy zajistil provozování komunikace v krajské silniční síti. Převzetí ale podmínil vyváženým uspořádáním majetkových vztahů. “
V rámci optimalizace silnic tedy radnice dále předá kraji ulice Propojovací, Suvorovova a část Hřbitovní, tedy asi dva kilometry cest, a výměnou získá 4,3 kilometru dlouhou silnici vedoucí do místní části Kojetín.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Byť ten náš úsek bude delší, tak co se týká kvality, stavebně technického stavu a šíře vozovky, budeme na tom stejně jako kraj.”
Moravskoslezský kraj předpokládá, že do konce roku rozbitou silnici “nikoho” opraví. Rekonstrukce je pak v plánu v souvislosti s realizací stavby D48 v úseku Bělotín–Rybí kolem roku 2023.
---
Farma ve Staré Vodě získala titul regionální potravina
Bruntálsko se může pochlubit dalším oceněním Regionální potravina. Získal je Jesenický horský sýr, který v moderní mlékárně na farmě U Stromovouse ve Staré Vodě u Světlé Hory vyrábějí manželé Valerie a Stanislav Zámečníkovi. Není to první ocenění, které získali. Už před dvěma lety dostal stejné ocenění jejich sýr Jesenický bochník.
Výroba
sýrů se může zdát na první pohled jednoduchá. Ve skutečnosti
je to složitá záležitost, tak trochu potravinářská alchymie,
na kterou mají vliv také třeba venkovní teplota a vlhkost
vzduchu. Vývoj Jesenického horského sýra trval přibližně dva
roky.
Stanislav
Zámečník, sýrař a farmář: „Jde
o sýr švýcarského alpského typu, něco do ementálu. Je to
typický švýcarský alpský horský sýr. Jsou tam speciální
kultury, které tomu dávají oříškovou sladkou příchuť, tak
jako ementály. My zrajeme půl roku při třech různých teplotách.
Povedl se velice dobře.“
Mléko
se při výrobě sýra musí nejdříve jemně pasterizovat, to
znamená zahřát na 63 °C po dobu třiceti minut. Poté se zchladí
a očkuje se mléčnými kulturami, což je naprosto zásadní
záležitost.
Stanislav
Zámečník, sýrař a farmář: „Očkuje
se vlastně směsí kultur, to jenom takovou poznámku na okraj,
vlastně ten vývoj toho sýru opravdu trval dva roky, než se
vyšperkovalo ta směs těch kultur tak, aby to mělo tu chuť, takže
ono to není nic jednoduchého.“
Anketa,
návštěvníci farmy: „Dal
jsem si sýr, ten talíř jejich a bylo to vynikající. Jsem stárka
spokojený nad míru. U nás na Ostravě to není taková věc.“
„No
samozřejmě jsme přijeli na sýry, takže jsme měli talíř
s výběrem sýrů, hrozně nám chutnaly, hlavně ten kozí,
takže jsme ho musei hned zakoupit a nadchly nás ty bylinky na tom,
ty byly skvělý. Jsme tady poprvé, přijeli jsme až z Prahy.“
„Jezdíme
sem pravidelně, vracíme se sem pořád, kupujeme si s sebou i
produkty i pro malé prcky bereme. Super, jsme spokojeni.“
„My
jsme z Malé Morávky, bydlíme tady opodál a máme to tu moc
rádi. Chodíme sem často a vždycky si tady nakoupíme, dáme si
tady kafíčko, posedíme a pak zase jedeme domů. Nejradši ten
kozí, my máme rádi tu kozí příchuť.“
Mléko
na výrobu sýrů získávají Zámečníkovi z vlastního
chovu. Chovají čtyři krávy plemena Jersey
a dvacet pět hnědých krátkosrstých koz. Tato plemena dávají
mléka sice méně, zato jeho kvalita je vysoká.
Stanislav
Zámečník, sýrař a farmář: „To
mléko má tu výhodu, že má velký obsah tuku a bílkovin.
V podstatě my máme tučnost mléka, když jsou krávy na
pastvě v létě 7 procent, bílkovina je také dvakrát vyšší. Je
to mléko, které je vlastně předurčené k tomu, aby bylo
jako surovina pro kvalitní tučné sýry.“
Důležité
je rovněž balení sýrů. U Stromovouse používají ty
nemodernější technologie.
Stanislav
Zámečník, sýrař a farmář: „Je
to v podstatě nanotechnologie, kdy ten sýr vlastně pouští
ven, ale nepouští dovnitř, takže on je vlastně hygienicky
zabalený, ale zároveň dýchá. Tady na tomto případu je vidět,
že plast je geniální surovina a nemůže za to, že ji lidé neumí
používat.“
Pro
děti pořádají U Stromovouse exkurze. Jejich součástí je i
naučná stezka Zdraví a příroda. Seznámí se na ní třeba
s historií pastevectví v Jeseníkách, mohou si projít
chodník bosých nohou a získat další vědomosti.
Valerie Zámečníková, farmářka: „Toto
je vlastně hmyzí hotel a tady vlastně můžeme pozorovat hmyzáky,
jak se tady zabydlují. Je to nové, takže oni se teprve zabydlují,
blanokřídlí, včelky samotářky, různý hmyz. Děti tady mohou
pozorovat přírodu na vlastní oči.“
Na
farmě se děti mohou také přesvědčit, co obnáší práce
sedláka. Není žádná procházka růžovou zahradou.
Valerie
Zámečníková, farmářka: „Děti
si můžou zkusit být chvilku tím farmářem, zkusit si podojit,
jak je to těžké podojit krávu. Takhle si můžou zkusit, sednout
a podojit.“
Farma
U Stromovouse byla, je a bude rodinným podnikem. O náboru nových
zaměstnanců a rozšíření výroby Zámečníkovi neuvažuj.
---