Dnes pro vás máme mimořádně dobrou zprávu. Po mnoha letech byla konečně zlikvidována jedna z největších ekologických zátěží v Ostravě ropné kaly po chemičce Ostramo. Většina tohoto nebezpečného odpadu posloužila jako palivo.
Ropné kaly po chemičce Ostramo v Ostravě - Mariánských Horách byly několik desítek let jednou z největších ekologických zátěží v zemi. Těžba a likvidace začala v roce 2003, ale provázela ji řada problémů. V roce 2011 bylo vytěženo 200 tisíc tun kalů, ale ukázalo se, že je jich tam ještě nejméně dalších 90 tisíc tun. O ty se postarala společnost AVE.
Petr Kříž, ředitel odštěpného závodu Odra, státní podnik Diamo: Základní podmínka byla, že do konce letošního roku budou nadbilančí kaly vymístěny z Ostravy, takže jsem rád, že se to podařilo."
Kaly nejprve končily ve Vřesové na Sokolovsku. Tamní spalovna z nich vytvářela plyn pro další využití. Od srpna je ale spalovna uzavřena a firma AVE vozí nebezpečný odpad k likvidaci do Německa.
Martin Chyba, společnost AVE.CZ: "Největší problémy byly v případě předúpravy zavápněných kalů páleným vápnem, kdy byla koncentrace oxidu siřičitého a pachová zátěž pro okolní zástavbu opravdu enormní."
Co bude s kontaminovanou lokalitou dále zatím není jasné. Ostrava i MS kraj odmítají vytvoření sarkofágu, který by oblast zakonzervoval, jak plánuje ministerstvo financí.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Pro Ostravu je to zcela zásadní milník pro celkovou sanaci lagun Ostramo. Víte, že původně začala sanace v roce 2003 a trvala dlouhých 16, 17 let."
Zároveň v lokalitě bude ještě několik let fungovat čistička spodních vod, kterou spravuje společnost Diamo. Po vyčištění zemin by oblast měla sloužit pro lehký průmysl.
---
„Musíme s dětmi ven a za pohybem, doma se tak dlouho být nedá,“ to jsou nejčastější komentáře těch, co vyrazili do hor za sněhem. Lyžařské areály v Jeseníkách tak byly hned po vánocích zcela zaplněné.
Parkoviště na Kopřivné v Malé Morávce bylo plné hned od rána. Vyrazili sem především rodiny s dětmi. Ty jediné mají ze zastavení lanovek radost a můžou tak sáňkovat po celé šíři sjezdovky. A stejná situace je také v areálech v Karlově nebo na Pradědu.
Karel Ležatka, provozovatel: „No tak tady je vidět, že lidi prostě na hory přijeli, a žádné vládní restrikce ani zákazy jim nezabrání strávit na čerstvém vzduchu vánoční čas a tady je vidět, že areál je úplně plný. Myslím si, že to, tyto obrázky musí vidět lidé v Praze, aby se přesvědčili o tom, že ty rozhodnutí, který dělají od stolu, prostě nemají šanci v praxi vůbec uspět, a nemají žádné ekonomické racio, kromě toho, že poškozují ty, kteří vynakládají spoustu peněz na to, aby ti lidé ten čas na těch horách trávit mohli.“
Lidé se do areálů sjíždějí po celý den. Od rána až do večera.
Anketa, návštěvníci areálu: „No dobrý, lepší jak vez sněhu.“
„Tak líbí, kvůli děcek jsme vyjeli.“
„Super, přijeli jsme s dětma z Prostějova.“
„Super dneska dobrý, vleky nejedou, co se dá dělat. Musíme se zabavit jinak. Máme tady s mladým sněžnice, tak jdeme sportovat.“
„Včera večer jsme byli na večerním lyžování, bylo to příjemné vlastně ukončení lyžování, bohužel, doba je taková, nedá se nic dělat.“
Jediným efektem zastavení lanovek je pak ztráta příjmu jejich provozovatelů, kteří svoje sjezdovky musí tak jako tak zasněžovat a upravovat.
---
Týmy zdravotnické záchranné služby si přes Vánoce příliš neodpočinuly. Počet výjezdů se totiž dokonce zvýšil ve srovnáním s běžnými dny. Zdravotníci nejčastěji ošetřovali pacienty s interními potížemi.
Klidné Vánoce rozhodně neměla Zdravotnická záchranná služba MS kraje. Tísňových volání přibylo o více než 20 procent. Za tři dny vyjeli záchranáři 1136 případům nejčastěji interního charakteru. Oběhové obtíže, vysoký krevní tlak, dušnost a kolapsy. Také přibylo pacientů s diabetem, ale i osoby s psychiatrickými stavy.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Jedním z důvodů je každoročně několika denní uzavření ordinací praktických lékařů, ale také skutečnost, že i vážněji nemocní bývají, pokud je to možné, propuštěni na Vánoce domů z nemocnic a léčeben. Při zhoršení zdravotního stavu pak tito pacienti nebo jejich příbuzní volají záchrannou službu."
Mezi obtížemi bylo mnoho nevolností se zvracením a bolesti břicha. Posádky ošetřovaly také zraněné při úrazech – nejčastěji pádech, kterých bylo zhruba sto padesát. Zdravotníci vyjížděli také ke Covid pozitivním pacientům.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Zasahovaly u nich jak specializované týmy, kterých je v MSK pro tento účel v činnosti pět, tak i posádky z běžného provozu. Množství těchto pacientů nebylo vyšší, než činí průměr několika posledních týdnů a denně jsme tak zasahovali u 30-40 nemocných s koronavirem."
Za tyto tři dny zemřelo ještě před příjezdem sanitky 23 osob napříč nejrůznějšími diagnózami.
---
Zastupitelé v Havířově schválili navýšení poplatku za odpad o 84 korun. Podle vedení radnice je to ale naposled. Naopak město nepočítá, že by v příštím roce upravovalo ceny nájemného.
Lidé v Havířově od nového roku budou více platit za odpad, a to zejména kvůli novým zákonům. Město zvýšilo sazbu z částky 588 korun na 672 korun.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "V roce 2022 neplánujeme další navýšení, a to z toho důvodu, že pořád věříme v projekt CEVYKO, který by měl vycházet ze závěru právě schváleného zákona o odpadech. To znamená, že chceme zvýšit podíl míry recyklace a separace a díky tomu ušetřit prostředky tak, abychom nevyváželi odpadky na skládky v takovém množství odpadu, které vyvážíme dneska.”
S čím se v příštím roce naopak nepočítá, je zvýšení nájemného v městských bytech.
Róbert Masarovič (ANO), zastupitel, jednatel MRA: "Městská realitní agentura nebude upravovat nájemné v lednu příštího roku. Ani v průběhu příštího roku toto v plánu není. Opravujeme a rekonstruujeme pouze do výše příjmu z nájemného. To znamená, příjem je takový, jaký je a z toho budeme opravovat. Opravy výtahů, které začnou v lednu jsou financovány úvěrem.”
Městské realitní agentuře se v poslední době daří snižovat dluhy z nájemného. Podle společnosti se nejedná o výkyv způsobený koronavirovou krizí, ale o stabilní problém, který musí dlouhodobě řešit.
---
Novojičínské kino Květen slaví 90 let. Poprvé se v něm promítalo během vánočních svátků v roce 1930. Jeho podobu navrhl vídeňský architekt, který se také například podepsal pod stavbou biografu v Berlíně.
Když si chtěli lidé zajít v Novém Jičíně do biografu před rokem 1930, museli navštívit například soukromé kino v restauraci Nové Slunce, případně tehdejší Německý spolkový dům. O stavbě městského kina se začalo vážně uvažovat v dubnu 1930.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Ze tří konkurenčních architektonických návrhů byl vybrán architekt Leo Kammel z Vídně, který měl již zkušenosti s realizací podobných staveb, například realizoval kino v Krnově, ale také v Německu v Berlíně, jehož kino se podle kunsthistoriků právě srovnává s tím novojičínským.”
Součástí projektu stavby, který se dochoval v archivu, byl i výrazný balkón a kino tak pojalo až 720 diváků. Slavnostně otevřeno bylo premiérou filmu natočeného podle povídky Lva Nikolajeviče Tolstého Bílý ďábel 25. prosince 1930.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Byla to unikátní stavba a myslím si, že dodnes ta funkcionalistická stavba, žáka slavného architekta Jana Kotěry, kterým Leo Kammel byl, je jednou z významných staveb meziválečného období, minimálně v Moravskoslezském kraji.”
Budova kina je ve své podstatě dodnes zachována ve své původní podobě. Zásadní rekonstrukce proběhla v polovině 70. let, ovšem byla i k originálnímu interiéru velmi šetrná.
---
Pomáhají druhým bez nároku na odměnu. Docházejí za seniory, nemocnými dospělými i dětmi. V letošním roce prokázali dobrovolníci neuvěřitelné nasazení, za které si zaslouží poděkování. Dobrovolnická organizace ADRA Frýdek-Místek jich má už pod sebou na čtyři stovky a stále by uvítala další zájemce, kteří by chtěli pomáhat.
Veškerý svůj čas, energii, vědomosti a dovednosti věnují ve prospěch ostatních lidí. Tak pomáhají dobrovolníci. Letos během pandemie koronaviru je jejich nasazení obzvláště důležité, najdeme je navíc ve všech věkových kategoriích.
Veronika Masařová, dobrovolnice: "Dobré ráno, moje jméno je Veronika, je asi 6 hodin ráno a já vyrážím do Domova pokojného stáří ve Frýdku-Místku pomáhat."
Matyáš Crhák, dobrovolník: "Jsem Matyáš a už pět let se věnuji dobrovolnictví v Hospici ve Frýdku-Místku. Kvůli nedostatku personálu jsem začal pomáhat i v domově pro seniory, kde jsem nápomocný jak personálu, tak uživatelům."
Přihlásili se sami nebo na výzvu Moravskoslezského kraje Bosmepartyja, který zapojil i dobrovolníky spadající pod dobrovolnickou organizaci ADRA.
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Oslovujeme veřejnost, aby pomohla tady v této situaci, takže v tuto chvíli pracujeme asi se 42 dobrovolníky, které jsme takto zapojili do různých zařízení, které potřebovaly pomoct."
Petr Adamus, zástupce vedoucího ADRA Frýdek-Místek: "Musím říct, že pořád dobrovolníků je málo, že bychom potřebovali pořád ochotné lidi, kteří budou ochotni chodit do těch organizací a samozřejmě jakýmkoliv jiným způsobem v této složité době přiložit teda ruku k dílu a být užitečným člověkem."
ADRA Frýdek-Místek má pod sebou v celém okrese běžně na čtyři stovky dobrovolníků z toho v samotném městě jich je 150. Letošní rok pro ně byl velmi specifický. V první vlně nemohli nikoho navštěvovat a většina tak přešla na moderní formy komunikace.
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Hodně si se svými, jak my jim říkáme, parťáky, telefonují nebo jsou to videohovory, u některých to jsou třeba sociální sítě, zprávy přes Messenger nebo přes WhatsApp a nebo to jsou i ty klasické dopisy."
V aktuální druhé vlně pandemie začali právě pomáhat v nemocnicích a domovech pro seniory.
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Jsou to takové ty pomocné ruce, takže pomáhají třeba s roznosem stravy, s tříděním prádla a s dalšími věcmi, které jsou schopni zvládnout."
Veronika Masařová, dobrovolnice: "Jedna naše paní klientka si rozbaluje dáreček od svojí neteře a my jsme před chviličkou převlékli postel na sváteční povlečení."
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Na jaře to bylo hodně o nakupování seniorům. Nákupy běží i v této době, i když úplně minimálně, ale specializujeme se na lidi, kteří jsou v karanténě."
5. prosince byl Mezinárodní den dobrovolníků, ve Frýdku-Místku jim proto každoročně před Vánoci vždycky poděkují za odvedenou práci, letos bohužel převážně na dálku.
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Pro nás je to právě příležitost, abychom všem našim dobrovolníkům, všem lidem, kteří takto nezištně pomáhají, mohli poděkovat. Takže milí dobrovolníci, děkujeme vám."
Petr Adamus, zástupce vedoucího ADRA Frýdek-Místek: "My jsme nesmírně rádi, že nám naši dobrovolníci zůstávají věrní a že i v této době vlastně nám pomáhají zvládat tu náročnou situaci. Jsme samozřejmě rádi za to, že nás výrazným způsobem i město podporuje."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Chtěl bych poděkovat všem z Adry, všem dobrovolníkům, všem zaměstnancům, všem, kteří přiložili ruku k dílu a pomáhají. Pomoc a dobrovolnická práce je velmi potřebná, obzvlášť v tomto roce jsme všichni zažili, že situace není lehká a chtěl bych opravdu poděkovat všem, kdo nasadili svoje srdce, kdo obětovali svůj volný a pomáhali ostatním. Moc vám všem děkuji."
Pokud máte zájem stát se dobrovolníkem, stačí kontaktovat organizaci ADRA nebo další podobné organizace, jako je Charita a podobně.
---
Dnes pro vás máme mimořádně dobrou zprávu. Po mnoha letech byla konečně zlikvidována jedna z největších ekologických zátěží v Ostravě ropné kaly po chemičce Ostramo. Většina tohoto nebezpečného odpadu posloužila jako palivo.
Ropné kaly po chemičce Ostramo v Ostravě - Mariánských Horách byly několik desítek let jednou z největších ekologických zátěží v zemi. Těžba a likvidace začala v roce 2003, ale provázela ji řada problémů. V roce 2011 bylo vytěženo 200 tisíc tun kalů, ale ukázalo se, že je jich tam ještě nejméně dalších 90 tisíc tun. O ty se postarala společnost AVE.
Petr Kříž, ředitel odštěpného závodu Odra, státní podnik Diamo: Základní podmínka byla, že do konce letošního roku budou nadbilančí kaly vymístěny z Ostravy, takže jsem rád, že se to podařilo."
Kaly nejprve končily ve Vřesové na Sokolovsku. Tamní spalovna z nich vytvářela plyn pro další využití. Od srpna je ale spalovna uzavřena a firma AVE vozí nebezpečný odpad k likvidaci do Německa.
Martin Chyba, společnost AVE.CZ: "Největší problémy byly v případě předúpravy zavápněných kalů páleným vápnem, kdy byla koncentrace oxidu siřičitého a pachová zátěž pro okolní zástavbu opravdu enormní."
Co bude s kontaminovanou lokalitou dále zatím není jasné. Ostrava i MS kraj odmítají vytvoření sarkofágu, který by oblast zakonzervoval, jak plánuje ministerstvo financí.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Pro Ostravu je to zcela zásadní milník pro celkovou sanaci lagun Ostramo. Víte, že původně začala sanace v roce 2003 a trvala dlouhých 16, 17 let."
Zároveň v lokalitě bude ještě několik let fungovat čistička spodních vod, kterou spravuje společnost Diamo. Po vyčištění zemin by oblast měla sloužit pro lehký průmysl.
---
„Musíme s dětmi ven a za pohybem, doma se tak dlouho být nedá,“ to jsou nejčastější komentáře těch, co vyrazili do hor za sněhem. Lyžařské areály v Jeseníkách tak byly hned po vánocích zcela zaplněné.
Parkoviště na Kopřivné v Malé Morávce bylo plné hned od rána. Vyrazili sem především rodiny s dětmi. Ty jediné mají ze zastavení lanovek radost a můžou tak sáňkovat po celé šíři sjezdovky. A stejná situace je také v areálech v Karlově nebo na Pradědu.
Karel Ležatka, provozovatel: „No tak tady je vidět, že lidi prostě na hory přijeli, a žádné vládní restrikce ani zákazy jim nezabrání strávit na čerstvém vzduchu vánoční čas a tady je vidět, že areál je úplně plný. Myslím si, že to, tyto obrázky musí vidět lidé v Praze, aby se přesvědčili o tom, že ty rozhodnutí, který dělají od stolu, prostě nemají šanci v praxi vůbec uspět, a nemají žádné ekonomické racio, kromě toho, že poškozují ty, kteří vynakládají spoustu peněz na to, aby ti lidé ten čas na těch horách trávit mohli.“
Lidé se do areálů sjíždějí po celý den. Od rána až do večera.
Anketa, návštěvníci areálu: „No dobrý, lepší jak vez sněhu.“
„Tak líbí, kvůli děcek jsme vyjeli.“
„Super, přijeli jsme s dětma z Prostějova.“
„Super dneska dobrý, vleky nejedou, co se dá dělat. Musíme se zabavit jinak. Máme tady s mladým sněžnice, tak jdeme sportovat.“
„Včera večer jsme byli na večerním lyžování, bylo to příjemné vlastně ukončení lyžování, bohužel, doba je taková, nedá se nic dělat.“
Jediným efektem zastavení lanovek je pak ztráta příjmu jejich provozovatelů, kteří svoje sjezdovky musí tak jako tak zasněžovat a upravovat.
---
Týmy zdravotnické záchranné služby si přes Vánoce příliš neodpočinuly. Počet výjezdů se totiž dokonce zvýšil ve srovnáním s běžnými dny. Zdravotníci nejčastěji ošetřovali pacienty s interními potížemi.
Klidné Vánoce rozhodně neměla Zdravotnická záchranná služba MS kraje. Tísňových volání přibylo o více než 20 procent. Za tři dny vyjeli záchranáři 1136 případům nejčastěji interního charakteru. Oběhové obtíže, vysoký krevní tlak, dušnost a kolapsy. Také přibylo pacientů s diabetem, ale i osoby s psychiatrickými stavy.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Jedním z důvodů je každoročně několika denní uzavření ordinací praktických lékařů, ale také skutečnost, že i vážněji nemocní bývají, pokud je to možné, propuštěni na Vánoce domů z nemocnic a léčeben. Při zhoršení zdravotního stavu pak tito pacienti nebo jejich příbuzní volají záchrannou službu."
Mezi obtížemi bylo mnoho nevolností se zvracením a bolesti břicha. Posádky ošetřovaly také zraněné při úrazech – nejčastěji pádech, kterých bylo zhruba sto padesát. Zdravotníci vyjížděli také ke Covid pozitivním pacientům.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Zasahovaly u nich jak specializované týmy, kterých je v MSK pro tento účel v činnosti pět, tak i posádky z běžného provozu. Množství těchto pacientů nebylo vyšší, než činí průměr několika posledních týdnů a denně jsme tak zasahovali u 30-40 nemocných s koronavirem."
Za tyto tři dny zemřelo ještě před příjezdem sanitky 23 osob napříč nejrůznějšími diagnózami.
---
Zastupitelé v Havířově schválili navýšení poplatku za odpad o 84 korun. Podle vedení radnice je to ale naposled. Naopak město nepočítá, že by v příštím roce upravovalo ceny nájemného.
Lidé v Havířově od nového roku budou více platit za odpad, a to zejména kvůli novým zákonům. Město zvýšilo sazbu z částky 588 korun na 672 korun.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "V roce 2022 neplánujeme další navýšení, a to z toho důvodu, že pořád věříme v projekt CEVYKO, který by měl vycházet ze závěru právě schváleného zákona o odpadech. To znamená, že chceme zvýšit podíl míry recyklace a separace a díky tomu ušetřit prostředky tak, abychom nevyváželi odpadky na skládky v takovém množství odpadu, které vyvážíme dneska.”
S čím se v příštím roce naopak nepočítá, je zvýšení nájemného v městských bytech.
Róbert Masarovič (ANO), zastupitel, jednatel MRA: "Městská realitní agentura nebude upravovat nájemné v lednu příštího roku. Ani v průběhu příštího roku toto v plánu není. Opravujeme a rekonstruujeme pouze do výše příjmu z nájemného. To znamená, příjem je takový, jaký je a z toho budeme opravovat. Opravy výtahů, které začnou v lednu jsou financovány úvěrem.”
Městské realitní agentuře se v poslední době daří snižovat dluhy z nájemného. Podle společnosti se nejedná o výkyv způsobený koronavirovou krizí, ale o stabilní problém, který musí dlouhodobě řešit.
---
Novojičínské kino Květen slaví 90 let. Poprvé se v něm promítalo během vánočních svátků v roce 1930. Jeho podobu navrhl vídeňský architekt, který se také například podepsal pod stavbou biografu v Berlíně.
Když si chtěli lidé zajít v Novém Jičíně do biografu před rokem 1930, museli navštívit například soukromé kino v restauraci Nové Slunce, případně tehdejší Německý spolkový dům. O stavbě městského kina se začalo vážně uvažovat v dubnu 1930.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Ze tří konkurenčních architektonických návrhů byl vybrán architekt Leo Kammel z Vídně, který měl již zkušenosti s realizací podobných staveb, například realizoval kino v Krnově, ale také v Německu v Berlíně, jehož kino se podle kunsthistoriků právě srovnává s tím novojičínským.”
Součástí projektu stavby, který se dochoval v archivu, byl i výrazný balkón a kino tak pojalo až 720 diváků. Slavnostně otevřeno bylo premiérou filmu natočeného podle povídky Lva Nikolajeviče Tolstého Bílý ďábel 25. prosince 1930.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Byla to unikátní stavba a myslím si, že dodnes ta funkcionalistická stavba, žáka slavného architekta Jana Kotěry, kterým Leo Kammel byl, je jednou z významných staveb meziválečného období, minimálně v Moravskoslezském kraji.”
Budova kina je ve své podstatě dodnes zachována ve své původní podobě. Zásadní rekonstrukce proběhla v polovině 70. let, ovšem byla i k originálnímu interiéru velmi šetrná.
---
Pomáhají druhým bez nároku na odměnu. Docházejí za seniory, nemocnými dospělými i dětmi. V letošním roce prokázali dobrovolníci neuvěřitelné nasazení, za které si zaslouží poděkování. Dobrovolnická organizace ADRA Frýdek-Místek jich má už pod sebou na čtyři stovky a stále by uvítala další zájemce, kteří by chtěli pomáhat.
Veškerý svůj čas, energii, vědomosti a dovednosti věnují ve prospěch ostatních lidí. Tak pomáhají dobrovolníci. Letos během pandemie koronaviru je jejich nasazení obzvláště důležité, najdeme je navíc ve všech věkových kategoriích.
Veronika Masařová, dobrovolnice: "Dobré ráno, moje jméno je Veronika, je asi 6 hodin ráno a já vyrážím do Domova pokojného stáří ve Frýdku-Místku pomáhat."
Matyáš Crhák, dobrovolník: "Jsem Matyáš a už pět let se věnuji dobrovolnictví v Hospici ve Frýdku-Místku. Kvůli nedostatku personálu jsem začal pomáhat i v domově pro seniory, kde jsem nápomocný jak personálu, tak uživatelům."
Přihlásili se sami nebo na výzvu Moravskoslezského kraje Bosmepartyja, který zapojil i dobrovolníky spadající pod dobrovolnickou organizaci ADRA.
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Oslovujeme veřejnost, aby pomohla tady v této situaci, takže v tuto chvíli pracujeme asi se 42 dobrovolníky, které jsme takto zapojili do různých zařízení, které potřebovaly pomoct."
Petr Adamus, zástupce vedoucího ADRA Frýdek-Místek: "Musím říct, že pořád dobrovolníků je málo, že bychom potřebovali pořád ochotné lidi, kteří budou ochotni chodit do těch organizací a samozřejmě jakýmkoliv jiným způsobem v této složité době přiložit teda ruku k dílu a být užitečným člověkem."
ADRA Frýdek-Místek má pod sebou v celém okrese běžně na čtyři stovky dobrovolníků z toho v samotném městě jich je 150. Letošní rok pro ně byl velmi specifický. V první vlně nemohli nikoho navštěvovat a většina tak přešla na moderní formy komunikace.
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Hodně si se svými, jak my jim říkáme, parťáky, telefonují nebo jsou to videohovory, u některých to jsou třeba sociální sítě, zprávy přes Messenger nebo přes WhatsApp a nebo to jsou i ty klasické dopisy."
V aktuální druhé vlně pandemie začali právě pomáhat v nemocnicích a domovech pro seniory.
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Jsou to takové ty pomocné ruce, takže pomáhají třeba s roznosem stravy, s tříděním prádla a s dalšími věcmi, které jsou schopni zvládnout."
Veronika Masařová, dobrovolnice: "Jedna naše paní klientka si rozbaluje dáreček od svojí neteře a my jsme před chviličkou převlékli postel na sváteční povlečení."
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Na jaře to bylo hodně o nakupování seniorům. Nákupy běží i v této době, i když úplně minimálně, ale specializujeme se na lidi, kteří jsou v karanténě."
5. prosince byl Mezinárodní den dobrovolníků, ve Frýdku-Místku jim proto každoročně před Vánoci vždycky poděkují za odvedenou práci, letos bohužel převážně na dálku.
Irena Blablová, hlavní koordinátorka dobrovolníků ADRA F-M: "Pro nás je to právě příležitost, abychom všem našim dobrovolníkům, všem lidem, kteří takto nezištně pomáhají, mohli poděkovat. Takže milí dobrovolníci, děkujeme vám."
Petr Adamus, zástupce vedoucího ADRA Frýdek-Místek: "My jsme nesmírně rádi, že nám naši dobrovolníci zůstávají věrní a že i v této době vlastně nám pomáhají zvládat tu náročnou situaci. Jsme samozřejmě rádi za to, že nás výrazným způsobem i město podporuje."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Chtěl bych poděkovat všem z Adry, všem dobrovolníkům, všem zaměstnancům, všem, kteří přiložili ruku k dílu a pomáhají. Pomoc a dobrovolnická práce je velmi potřebná, obzvlášť v tomto roce jsme všichni zažili, že situace není lehká a chtěl bych opravdu poděkovat všem, kdo nasadili svoje srdce, kdo obětovali svůj volný a pomáhali ostatním. Moc vám všem děkuji."
Pokud máte zájem stát se dobrovolníkem, stačí kontaktovat organizaci ADRA nebo další podobné organizace, jako je Charita a podobně.
---
