Zhoršenou kvalitu vody má prozatím jen Těrlická přehrada

Návštěvníci Těrlické přehrady by měli být při koupání opatrní. Kvalita vody se zhoršuje a hygienici varují před parazity, kteří způsobují cerkáriovou dermatitidu. Dobré podmínky pro koupání jsou naopak v Žermanické přehradě, nebo v Karvinském moři.

Na základě hygienických opatření může být v jednu dobu na koupalištích 500 lidí. Havířov má to štěstí, že má v blízkosti dvě přehrady. Teplé počasí má ale vliv na kvalitu vody. Zatímco Žermanická přehrada je stále vhodná ke koupání bez omezení, v Těrlické varují hygienici před možným onemocněním cerkáriovou dermatitidou. Způsobuje ji parazit, který se zavrtává do kůže.

Petr Kopřivík, mluvčí KHS Ostrava: "Ta cerkárie je schopná proniknout poměrně rychle. Pokud se budou lidé ve vodě koupat desítky minut, tak k té nákaze dojít může. Pokud se u nich prokáže taková vyrážka, no tak doporučuji, aby kontaktovali svého lékaře a řekli, že se koupali v této rizikové lokalitě. Proto se tam to koupání nedoporučuje.”

Svědivou vyrážku si před dvěma lety odnesly z koupání v Těrlické přehradě desítky lidí. Mezi nimi i pan Johan. Prozatím si návštěvníci na zdravotní komplikace nestěžují.

pan Johan, návštěvník Těrlické přehrady: "To jsem měl i já. To jsem se jenom tady kolem břehu proběhl a měl jsem nohy červené a syn také. Voda má kolem 24 stupňů a začíná kvést. Tím, že kvete, je špatná, ale ještě není natolik špatná, že by se v ní nedalo koupat. Člověk se vykoupe v přehradě a pak jde pod sprchu."

Informace o kvalitě vody se lidé dozvědí z nástěnek, které jsou umístěny na několika místech u přehrady. Oranžová značka znamená zhoršenou jakost vody.

Pokud se tento symbol změní na červenou nebo černou barvu, lidé by do vody rozhodně vstupovat neměli.

Hygienici provádějí kontrolu i na dalších přírodních koupalištích a přehradách. Například dobrou kvalitu vody v regionu má prozatím i Karvinské moře, letní koupaliště v Ostravě-Porubě nebo Vrbické jezero v Bohumíně. Nevhodná voda ke koupání je naopak ve vodní nádrži Brušperk.

---

Na noční požár v Porubě upozornily kočky, hasiči evakuovali desítky lidí

Kočkám mohou zřejmě vděčit za záchranu života obyvatelé jedenáctipatrového domu v Ostravě-Porubě. V noci z úterý na středu tam zasahovali hasiči u požáru jednoho z bytů.

Požár byl hasičům oznámen krátce po půl čtvrté ráno, hořelo v osmém podlaží v jedenáctipatrovém domě na ulici Vietnamská.

Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: "Hořelo v bytě 3+1 v jednom pokoji. Hasiči dostali požár pod kontrolu za šest minut. Další hodinu jim zabralo dohašování."

Na místě zasahovaly dvě jednotky hasičů. Předběžná škoda byla odhadnuta na 800 tisíc korun. Příčina požáru je zatím v šetření. Na místě bylo třeba ošetřit několik zraněných.

Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: "Evidujeme čtyři osoby, nejprve muže, který vynesl na balkon hořící matraci a od ní byly teplem a kouřem poškozeny další tři balkony nad bytem. S podezřením na nadýchání byla do nemocnice odvezena matka s dítětem. Čtvrtá osoba se měla zranit při evakuaci ještě před příjezdem hasičů."

Zvláštností je, že na požár upozornily spící obyvatele domu kočky.

Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: "Vhodnější by byl určitě autonomní hlásič požáru, který zde ale nebyl instalován."

---

Ostrava získala miliony na čištění silnic

Ostrava získala miliony korun na čištění silnic. Je to vůbec poprvé, co ministerstvo životního prostředí tento dotační program vyhlásilo a je určen pouze pro města postižená vysokou prašností.

Bezmála 10 milionů korun získala od ministerstva životního prostředí Ostrava na čištění komunikací na území celého města. Peníze se dají využít až do listopadu příštího roku. Magistrát za čištění silnic vydává 30 milionů korun ročně a tyto peníze pomohou výdaje snížit. 

Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Kvalitu ovzduší v Ostravě ovlivňuje více faktorů a sekundární prašnost je z velké části způsobená nejen místní dopravou a domácími kotly, ale hlavně průmyslem a přeshraničním přenosem, domnívám se proto, že bychom neměli vše hradit pouze z městských financí, tedy z peněz všech Ostravanů, ale že by se měl v takto postižených regionech na zlepšení ovzduší podílet také stát.“

Vznik tohoto dotačního programu ministerstva životního prostředí iniciovala právě Ostrava už v roce 2018. Sekundární prašnost, tedy prach zvířený vozidly na cestách je významným faktorem, který ovzduší v Ostravě dlouhodobě zhoršuje. 

Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Jsem ráda, že ministerstvo takovou dotační výzvu vypsalo, že jsme uspěli a že nám stát s náklady na snížení prašnosti pomůže. Již několik let čistíme silnice mnohonásobně častěji, než ukládá zákon, a zahrnujeme do úklidu také cesty krajské a státní."

O čištění silnic se starají Ostravské komunikace, které mají k dispozici dostatek moderní techniky. Většina z vozů pohltí díky výkonným filtrům i prachové částice PM 10, tedy o velkosti 10 mikrometrů. 

Pavel Krol, vedoucí dopravy a mechanizace, Ostravské komunikace: "Ostravské komunikace vlastní celkem 8 samosběrných zametacích vozidel. Z toho 7 vozů plní normu PM 10. Také vlastníme 4 kropící vozidla." 

Dotace ministerstva životního prostředí na nadlimitní čištění silnic byly určeny pro 9 měst v republice. Z toho je 6 z našeho regionu a žadatelem může být i kraj. Dotaci získal kromě Ostravy ještě Třinec. 

---

Nový Jičín v obležení 10 tisíc vojáků

Patrně největší vojenské cvičení, které se kdy u Nového Jičína uskutečnilo, svedlo na jedno místo 10 tisíc vojáků. Konalo se ovšem před 130 lety. Doklady o této události jsou uloženy v okresním archivu.

Manželé Markéta a Petr Veličkovi se oba věnují práci krajinářských architektů a k tomu rádi fotografují. Vznikla tak výstava s názvem Aleje české a moravské krajiny. Jejich velkoformátové fotografie v létě zakotvily v Novém Jičíně v sídle Klubu rodáků a přátel města.

Petr Velička, spoluautor výstavy: “Jsou tady v té sérii snímky z Vlčího kopce u Náměště nad Oslavou, u Zámku Moravec. Je tady pár fotografií, které dokumentují aleje v Itálii, jako v kolébce tohoto fenoménu.”

Vnitřní prostor bašty vyplňuje 13 fotoobrazů. Na jednom z nich například Markéta Veličková zachytila pozoruhodnou lipovou alej.

Markéta Veličková, spoluautorka výstavy: “Můžete vidět to, co žádný jiný strom než lípa neudělá, a to je tahleta klenba. V podstatě dokáže simulovat architekturu, můžeme se v tom projít jako v katedrálním prostor.”

Manželé Veličkovi spolupracovali také na odborných televizních dokumentech věnovaných alejím. Zahájení této výstavy tak provázela i přednáška na téma historie a současný význam alejí v naší krajině. Samotná prezentace velkoformátových snímků tu potrvá do konce září.

---

Skanzen v Malých Hošticích představuje historii obce

V opavské městské části Malé Hoštice před šesti lety opravili nejstarším dům na návsi a vybudovali tady malý skanzen. Mnohé z exponátů sem věnovali samy obyvatelé obce.

V Malých Hošticích na návsi najdete malebný domek. Tento objekt ještě před několika lety chátral. Obec jej ale vykoupila a opravila. Od r. 2014 tady uvnitř najdete zařízenou domácnost chalupnické rodiny, která tady kdysi žila.

Miroslava Konečná (BEZPP), zakladatelka skanzenu, starostka Malých Hoštic: „Tady v té největší místnosti byla ložnice, kde byly dvě velké skříně a postele pro rodiče Tady v té menší místnosti spalo 5 dětí a pouze dvě postele tady byla umístěné. Tady v té menší místnosti byla kuchyň.“

Ačkoliv se život rodiny odehrával právě tady, v kuchyni s kamny, je to nejmenší místnost v domě, jehož podstatnou část zabíraly chlévy s domácími zvířaty. Na půdě se našla fotografie posledního majitele a obyvatele domku a také mnohé předměty. Třeba tento dřevěný houpací koník. Většinu exponátů ale přinesli sami občané Malých Hoštic.

Miroslava Konečná (BEZPP), zakladatelka skanzenu, starostka Malých Hoštic: „Dodneška tady tu sbírku doplňují o nějaké maličkosti a tím skanzen dostává nějakou novou fazónu.“

V podkroví narazíte na výstavu nejrůznějšího nářadí, které používali řemeslníci, kteří měli v obci své dílny. Je zde třeba zemědělské nářadí, ševcovské náčiní i potřeby včelaře či mlékaře. Ve skleněných vitrínách jsou pak exponáty, které představují pravěkou historii obce, např. kosterní pozůstatky či keramika z přechodu doby kamenné a bronzové nalezené při výstavbě kanalizace v obci.

Před domem vás omámí vůně bylinkové zahrádky a také majestátní moruše, která už dvě století, rok co rok, v létě plodí výtečné sladkokyselé plody. Přijďte se nadechnout starých časů vždy v neděli odpoledne


SKANZEN V MALÝCH HOŠTICÍCH                                                                                                                                                                otevírací doba:  neděle 14,00 - 18,00 hod.

---