Loňská zářijová povodeň poničila také krnovský Domov pro osoby se zdravotním postižením PONTOS. Voda zaplavila tři nízkopodlažní domky v Blahoslavově ulici až do výšky 70 centimetrů. Všech 12 klientů muselo být evakuováno a celý rok strávili v náhradním ubytování.
Velká voda zničila nejen budovy, ale i jejich vybavení a zahradu. Obnova areálu si vyžádala 15 milionů korun. Dnes už jsou domky po náročné rekonstrukci opět připravené poskytovat bezpečné a moderní zázemí.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Jsem moc rád, že se to podařilo opravit v relativně krátkém čase. Je vidět, že když se lidi spojí dohromady, tak se dají dělat malé zázraky. Ten domov byl relativně nový, byl vlastně postavený za nějakých 30 milionů a teď vlastně přijde voda a dalších 15 milionů za rekonstrukcí.”
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Tento areál byl vybudován v roce 2023 a byl konstrukčně stavěn na valu, který by měl odolat té vysoké vodě. Bohužel se tak na konci minulého roku nestalo a ta voda dosahovala více jak 70 cm vody. Byly zničené všechny tři domečky, včetně podlahových vytápění, technologií, ale i nábytků a samozřejmě osobních věcí klientů.”
Velká voda se k domkům dostala 15. září, kdy už byli klienti s poruchami autistického spektra v bezpečí. Jejich evakuace proběhla den předem.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Díky tomu individuálnímu přístupu a skvělému personálu se nám to podařilo. I občané města nám v těch nejtěžších chvílích pomohli s tou evakuací.”
anketa: klienti domova PONTOS: “Jsem velice ráda, trvalo to sice dlouho, ale stojí to za to aspoň. Je to ještě lepší než to bylo.”
“Dobře, ale musím si zvykat.”
Martina Nováková, ředitelka domova PONTOS: “Máme tady tři domky pro 12 klientů. Bohužel povodeň nám zasáhla 70% vlastně areálu a muselo se vyměnit úplně všechno. Domky jsou rekuperační, jsou stavěné v pasivu, aby byly co nejekologičtější.”
Na památku byl v rámci slavnostního otevření domova vysazen strom vavřínu jako symbol stability a budoucnosti pro klienty.
---
V Ostravě-Michálkovicích byla slavnostně odhalena pamětní deska Františku Vladimírovi Hrbáčovi. Ostravští legionáři tak uctili památku jednoho ze svých členů, který zahynul v koncentračním táboře.
Pamětní deska visí na zdi základní školy, která je následovnicí někdejší smíšené obecné školy, kde František Hrbáč působil jako řídící učitel. Odhalení desky byli přítomní také jeho potomci, kteří se k legionářům stále hlásí.
Dan Zatloukal, vnuk Františka V. Hrbáče: “Na Františka Vladimira Hrbáče vzpomínám převážně díky mojí babičce, která mi vyprávěla celý jeho život a jeho anabázi, která pocházela od začátku od Zborova až po odjezd ve Vladivostoku. Co se týkalo samotného zatčení - 5. prosince ráno ve 4 hodiny, to poznamenalo člověka na celý život.”
Pietního aktu se účastnili také školáci, kteří si vyslechli životní příběhu Františka Hrbáče, aby věděli, koho deska připomíná.
Martin Lokaj, předseda Jednoty Čsl. obce legionářské Ostrava 1: “Nechceme, aby ten památník zapadl. Aby byl viděn a aby památka Hrbáčova zůstala živá právě v těch dětech, které se o něm budou učit, které budou o něm mluvit a budou šířit ten jeho příběh dále.”
Právě za osvětu mladých žáků a studentů je rád i Hrbáčův vnuk.
Dan Zatloukal, vnuk Františka V. Hrbáče: “Aby věděli, jak se zachovat čestně, hrdě a aby byli pravými Čechy, za což položil můj děda svůj život.”
Společně s Františkem Hrbáčem si škola připomíná také památku učitelů a bojovníků proti fašismu Miloslava Tvrdého a Karla Číhalíka.
---
Krajský úřad v Ostravě otevřel své dveře veřejnosti. Návštěvníci měli možnost projít si prostory hejtmanství, nahlédnout do kanceláře hejtmana a zažít program plný technologií, ukázek složek IZS i prezentací škol.
Stovky lidí, a hlavně rodin s dětmi, zaplnily postupně prostory Krajského úřadu Moravskoslezského kraje i prostranství před ním. Na Den české státnosti se přišli podívat na Den otevřených dveří.
Marcela Janiurková, Odbor školství, mládeže a sportu MSK: „Návštěvník může vidět příspěvkové organizace zřizované Moravskoslezským krajem, může vidět kanceláře, starou radu, novou radu, a také kanceláře hejtmana. Prohlédnou si celý krajský úřad.“
Anketa: 1.) „Krásné to bylo, papoušci byli super.“ 2.) „Ta virtuální realita je super. Viděli jsme hejtmana naživo.“
Technologie i zábava byly na více než dvaceti stanovištích. Od virtuální reality, chemických pokusů a robotů až po zvířátka nebo ukázky kadeřníků, či cukrářů. Kraj totiž prezentoval i své školy.
Ondřej Schenk, Odbor kancelář hejtmana kraje: „Školy tvoří velkou část našich příspěvkových organizací a vlastně i naši budoucnost. Chceme ukázat nejen kolik těch škol máme, ale také jaké obory tady nabízí.“
Venku byli k vidění i hasiči, záchranáři, policisté a vězeňská služba.
Josef Bělica (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: „Letos přišlo opravdu hodně lidí a myslím si, že bylo úžasné ukázat, jaké agendy a jak to na krajském úřadě funguje.“
Krajský úřad tak ukázal, že není jen místo, kde se vyřizují dokumenty, ale také prostor pro nápady a služby pro lidi v regionu.
---
V Havířově se konal pochod na záchranu závodních chrtů, který byl součástí celosvětové kampaně. Smyslem akce bylo upozornit na nelidské zacházení s těmito zvířaty a podporu adopce.
Na šedesát chrtů se stalo v Havířově symbolem boje proti nelidskému zacházení, které tyto psy v některých zemích čeká po skončení závodní kariéry. Ve Španělsku, Irsku či Velké Británii jsou pro mnohé jen nástrojem k vydělávání peněz. Tento pochod měl připomenout, že každý pes si zaslouží domov a lásku, že adopce může být jejich druhou šancí na život.
Daria Bačová, majitelka zachráněných chrtů: "Tady tu slečnu ze Španělska mám už šestým rokem a je to prostě anděl. A oni vlastně jako by věděli, že jsou zachránění z těch špatných podmínek, které tam měli, tak jsou strašně vděční.”
Stanislav Juřica, majitel zachráněného chrta: “No já to podporuji, protože pejsek je asi tak rok starý a my jsme ho dovezli před týdnem."
Sára Malá, majitelka zachráněných chrtů: "Podle mě to nejsou ani lidi, jak tohle dokážou udělat. Opravdu nechápu to. Já jsem ráda, že jsou nadace, které je vozí zpátky do Česka, kde můžou mít rodiny vlastně. Dobré a milující.”
Během společné procházky městem se lidé mohli dozvědět více o adopci těchto psů.
Karla Novotná, členka spolku Chrti v nouzi: “Pokud byste měli zájem pejska adoptovat, je velice jednoduché navštívit naše stránky, webové stránky Chrti v nouzi, kde je nabídka momentálních pejsků k adopci. Jestliže si některého vyberete a kliknete na něho, automaticky odchází mail a začíná mezi námi komunikace."
Společná procházka skončila focením na náměstí Republiky. Všichni účastníci pochodu věří, že měla smysl a najdou se další dobří lidé, kteří těmto ušlechtilým psům zachrání život.
---
Novojičíňáci mohou hlasováním rozhodnout o vítězi letošního participativního rozpočtu. Vybírají mezi dvěma podněty na zlepšení sportovního vyžití ve městě - a nápadem k podpoře prezentace kulturních a historických událostí.
Do letošního osmého ročníku participativního rozpočtu, který je realizován pod názvem Projekty pro Nový Jičín, bylo přihlášeno sedm nápadů na zkvalitnění života ve městě, předložených místními občany nebo spolky.
Lucie Plešková, Zdravé město Nový Jičín: “Z nich tři byly vybrány radou města do veřejného hlasování, které bude probíhat v říjnu. Vlastně ty tři projekty jsou discgolfové arény Nový Jičín 2025, Paměť národa - základ budoucností státu a revitalizace sportoviště na Lamberku.”
Michal Grepl, předkladatel návrhu: “Klub Moravian Gators vstupuje do tohoto projektu s návrhem rozšíření první etapy discgolfových arén, rádi bychom rozšířili současné discgolfové arény o další čtyři místa.”
Jan Kiral, předkladatel návrhu: “Jedná se o návrh revitalizace sportoviště na Lamberku, chtěli bychom modernizovat střídačky, brankové konstrukce a celkově zpříjemnit prostředí kolem hřiště.”
Lubomír Sazovský, předkladatel návrhu: “My jsme navrhli oboustranné mobilní panely, které by po městě mohly prezentovat některé významné dny, ať už republikové nebo městské, kde by třeba oslavy republiky a podobně byly v důstojných panelech. V mnoha městech to funguje, tak proč ne v Novém Jičíně.”
Na participativní rozpočet je vyčleněno 500 tisíc korun. O vítězném návrhu rozhodnou v elektronickém hlasování přes aplikaci Munipolis občané s trvalým pobytem v Novém Jičíně, a to v termínu od 1. do 31. října.
---
Loňská zářijová povodeň poničila také krnovský Domov pro osoby se zdravotním postižením PONTOS. Voda zaplavila tři nízkopodlažní domky v Blahoslavově ulici až do výšky 70 centimetrů. Všech 12 klientů muselo být evakuováno a celý rok strávili v náhradním ubytování.
Velká voda zničila nejen budovy, ale i jejich vybavení a zahradu. Obnova areálu si vyžádala 15 milionů korun. Dnes už jsou domky po náročné rekonstrukci opět připravené poskytovat bezpečné a moderní zázemí.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Jsem moc rád, že se to podařilo opravit v relativně krátkém čase. Je vidět, že když se lidi spojí dohromady, tak se dají dělat malé zázraky. Ten domov byl relativně nový, byl vlastně postavený za nějakých 30 milionů a teď vlastně přijde voda a dalších 15 milionů za rekonstrukcí.”
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Tento areál byl vybudován v roce 2023 a byl konstrukčně stavěn na valu, který by měl odolat té vysoké vodě. Bohužel se tak na konci minulého roku nestalo a ta voda dosahovala více jak 70 cm vody. Byly zničené všechny tři domečky, včetně podlahových vytápění, technologií, ale i nábytků a samozřejmě osobních věcí klientů.”
Velká voda se k domkům dostala 15. září, kdy už byli klienti s poruchami autistického spektra v bezpečí. Jejich evakuace proběhla den předem.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Díky tomu individuálnímu přístupu a skvělému personálu se nám to podařilo. I občané města nám v těch nejtěžších chvílích pomohli s tou evakuací.”
anketa: klienti domova PONTOS: “Jsem velice ráda, trvalo to sice dlouho, ale stojí to za to aspoň. Je to ještě lepší než to bylo.”
“Dobře, ale musím si zvykat.”
Martina Nováková, ředitelka domova PONTOS: “Máme tady tři domky pro 12 klientů. Bohužel povodeň nám zasáhla 70% vlastně areálu a muselo se vyměnit úplně všechno. Domky jsou rekuperační, jsou stavěné v pasivu, aby byly co nejekologičtější.”
Na památku byl v rámci slavnostního otevření domova vysazen strom vavřínu jako symbol stability a budoucnosti pro klienty.
---
V Ostravě-Michálkovicích byla slavnostně odhalena pamětní deska Františku Vladimírovi Hrbáčovi. Ostravští legionáři tak uctili památku jednoho ze svých členů, který zahynul v koncentračním táboře.
Pamětní deska visí na zdi základní školy, která je následovnicí někdejší smíšené obecné školy, kde František Hrbáč působil jako řídící učitel. Odhalení desky byli přítomní také jeho potomci, kteří se k legionářům stále hlásí.
Dan Zatloukal, vnuk Františka V. Hrbáče: “Na Františka Vladimira Hrbáče vzpomínám převážně díky mojí babičce, která mi vyprávěla celý jeho život a jeho anabázi, která pocházela od začátku od Zborova až po odjezd ve Vladivostoku. Co se týkalo samotného zatčení - 5. prosince ráno ve 4 hodiny, to poznamenalo člověka na celý život.”
Pietního aktu se účastnili také školáci, kteří si vyslechli životní příběhu Františka Hrbáče, aby věděli, koho deska připomíná.
Martin Lokaj, předseda Jednoty Čsl. obce legionářské Ostrava 1: “Nechceme, aby ten památník zapadl. Aby byl viděn a aby památka Hrbáčova zůstala živá právě v těch dětech, které se o něm budou učit, které budou o něm mluvit a budou šířit ten jeho příběh dále.”
Právě za osvětu mladých žáků a studentů je rád i Hrbáčův vnuk.
Dan Zatloukal, vnuk Františka V. Hrbáče: “Aby věděli, jak se zachovat čestně, hrdě a aby byli pravými Čechy, za což položil můj děda svůj život.”
Společně s Františkem Hrbáčem si škola připomíná také památku učitelů a bojovníků proti fašismu Miloslava Tvrdého a Karla Číhalíka.
---
Krajský úřad v Ostravě otevřel své dveře veřejnosti. Návštěvníci měli možnost projít si prostory hejtmanství, nahlédnout do kanceláře hejtmana a zažít program plný technologií, ukázek složek IZS i prezentací škol.
Stovky lidí, a hlavně rodin s dětmi, zaplnily postupně prostory Krajského úřadu Moravskoslezského kraje i prostranství před ním. Na Den české státnosti se přišli podívat na Den otevřených dveří.
Marcela Janiurková, Odbor školství, mládeže a sportu MSK: „Návštěvník může vidět příspěvkové organizace zřizované Moravskoslezským krajem, může vidět kanceláře, starou radu, novou radu, a také kanceláře hejtmana. Prohlédnou si celý krajský úřad.“
Anketa: 1.) „Krásné to bylo, papoušci byli super.“ 2.) „Ta virtuální realita je super. Viděli jsme hejtmana naživo.“
Technologie i zábava byly na více než dvaceti stanovištích. Od virtuální reality, chemických pokusů a robotů až po zvířátka nebo ukázky kadeřníků, či cukrářů. Kraj totiž prezentoval i své školy.
Ondřej Schenk, Odbor kancelář hejtmana kraje: „Školy tvoří velkou část našich příspěvkových organizací a vlastně i naši budoucnost. Chceme ukázat nejen kolik těch škol máme, ale také jaké obory tady nabízí.“
Venku byli k vidění i hasiči, záchranáři, policisté a vězeňská služba.
Josef Bělica (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: „Letos přišlo opravdu hodně lidí a myslím si, že bylo úžasné ukázat, jaké agendy a jak to na krajském úřadě funguje.“
Krajský úřad tak ukázal, že není jen místo, kde se vyřizují dokumenty, ale také prostor pro nápady a služby pro lidi v regionu.
---
V Havířově se konal pochod na záchranu závodních chrtů, který byl součástí celosvětové kampaně. Smyslem akce bylo upozornit na nelidské zacházení s těmito zvířaty a podporu adopce.
Na šedesát chrtů se stalo v Havířově symbolem boje proti nelidskému zacházení, které tyto psy v některých zemích čeká po skončení závodní kariéry. Ve Španělsku, Irsku či Velké Británii jsou pro mnohé jen nástrojem k vydělávání peněz. Tento pochod měl připomenout, že každý pes si zaslouží domov a lásku, že adopce může být jejich druhou šancí na život.
Daria Bačová, majitelka zachráněných chrtů: "Tady tu slečnu ze Španělska mám už šestým rokem a je to prostě anděl. A oni vlastně jako by věděli, že jsou zachránění z těch špatných podmínek, které tam měli, tak jsou strašně vděční.”
Stanislav Juřica, majitel zachráněného chrta: “No já to podporuji, protože pejsek je asi tak rok starý a my jsme ho dovezli před týdnem."
Sára Malá, majitelka zachráněných chrtů: "Podle mě to nejsou ani lidi, jak tohle dokážou udělat. Opravdu nechápu to. Já jsem ráda, že jsou nadace, které je vozí zpátky do Česka, kde můžou mít rodiny vlastně. Dobré a milující.”
Během společné procházky městem se lidé mohli dozvědět více o adopci těchto psů.
Karla Novotná, členka spolku Chrti v nouzi: “Pokud byste měli zájem pejska adoptovat, je velice jednoduché navštívit naše stránky, webové stránky Chrti v nouzi, kde je nabídka momentálních pejsků k adopci. Jestliže si některého vyberete a kliknete na něho, automaticky odchází mail a začíná mezi námi komunikace."
Společná procházka skončila focením na náměstí Republiky. Všichni účastníci pochodu věří, že měla smysl a najdou se další dobří lidé, kteří těmto ušlechtilým psům zachrání život.
---
Novojičíňáci mohou hlasováním rozhodnout o vítězi letošního participativního rozpočtu. Vybírají mezi dvěma podněty na zlepšení sportovního vyžití ve městě - a nápadem k podpoře prezentace kulturních a historických událostí.
Do letošního osmého ročníku participativního rozpočtu, který je realizován pod názvem Projekty pro Nový Jičín, bylo přihlášeno sedm nápadů na zkvalitnění života ve městě, předložených místními občany nebo spolky.
Lucie Plešková, Zdravé město Nový Jičín: “Z nich tři byly vybrány radou města do veřejného hlasování, které bude probíhat v říjnu. Vlastně ty tři projekty jsou discgolfové arény Nový Jičín 2025, Paměť národa - základ budoucností státu a revitalizace sportoviště na Lamberku.”
Michal Grepl, předkladatel návrhu: “Klub Moravian Gators vstupuje do tohoto projektu s návrhem rozšíření první etapy discgolfových arén, rádi bychom rozšířili současné discgolfové arény o další čtyři místa.”
Jan Kiral, předkladatel návrhu: “Jedná se o návrh revitalizace sportoviště na Lamberku, chtěli bychom modernizovat střídačky, brankové konstrukce a celkově zpříjemnit prostředí kolem hřiště.”
Lubomír Sazovský, předkladatel návrhu: “My jsme navrhli oboustranné mobilní panely, které by po městě mohly prezentovat některé významné dny, ať už republikové nebo městské, kde by třeba oslavy republiky a podobně byly v důstojných panelech. V mnoha městech to funguje, tak proč ne v Novém Jičíně.”
Na participativní rozpočet je vyčleněno 500 tisíc korun. O vítězném návrhu rozhodnou v elektronickém hlasování přes aplikaci Munipolis občané s trvalým pobytem v Novém Jičíně, a to v termínu od 1. do 31. října.
---
