Ostrava chce pomoci vyřešit zápach ze společnosti Brembo v průmyslové zóně Hrabová, na který si stěžují tamní obyvatelé. Pomoci by měla spolupráce s odborníky z Vysoké školy báňské. Do vyřešení problému město nebude souhlasit s rozšířením výroby, které firma plánuje.
Italská společnost Brembo vyrábí v Ostravě brzdové systémy pro auta i motorky, ale má továrny po celém světě a zásobuje brzdami také například vozidla formule 1. Bohužel se ale o firmě začalo mluvit především v souvislosti se zápachem, který se kolem fabriky v průmyslové zóně Hrabová šíří, což vadí tamním obyvatelům. Vyřešit tento problém by měli odborníci z Vysoké školy báňské.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "My jsme se se společností a s Vysokou školou báňskou dohodli na způsobu měření, bádání a zjišťování takových technických faktů, které by měly právě zlepšit ten dopad na životní prostředí."
Stanislav Mišák, ředitel CEET VŠB-TU Ostrava: " My se pokusíme se navrhnout opatření, která by mohla snížit pachovou zátěž v průmyslovém areálu, ale to budeme ladit až poté, co budeme mít výsledky ze základního experimentálního měření."
Do vyřešení problémů nedá Ostrava kladné stanovisko v procesu EIA o dopadech na životní prostředí k rozšíření, které společnost plánuje. Vedení města se zároveň podivuje i nad tím, že Moravskoslezský kraj s rozšířením souhlasí.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Město se samozřejmě odvolá proti tomu dokumentu. Nesouhlasíme s tím a nemáme stejný názor jako kraj. Máme za to, že by se nemělo rozšiřovat vůbec nic v této průmyslové zóně, dokud se nevyřeší problém zápachu."
Brembo uvádí, že v posledních letech investovalo více než 50 milionů korun do pokročilých systémů filtrace vzduchu a chystá se investovat dalších téměř dvacet milionů. Možné řešení by měli navrhnout akademici po expertíze.
---
Největší investiční akci města za posledních dvacet let byla rekonstrukce venkovního bazénu. Stála 110 milionů korun. Celkem ovšem do tohoto areálu, včetně krytého bazénu, směřovala od roku 2015 už téměř dvojnásobná částka.
Novojičínské venkovní koupaliště bylo kvůli rekonstrukci minulé léto zavřené, na letošní sezonu už si návštěvníci mohou areál užívat v jeho modernizované podobě.
návštěvníci bazénu:
“Je to strašně supr, ten bazén i tobogán.”
“Je to úžasné.”
“Bazén je velký, všechno je tu nové.”
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Celkové náklady této akce rekonstrukce venkovního bazénu si vyžádaly zhruba 110 milionů korun. Troufnu si říct, že to může být největší investiční akce města Nový Jičín za posledních dvacet let. Tato akce byla náročná jak finančně, tak časově, tudíž byla rozložena do dvou let nebo do dvou stavebních sezon.”
Významné investice směřují do koupacího areálu zhruba posledních deset let. V roce 2015 proběhla rekonstrukce krytého bazénu, obsahovala mimo jiné opravu střechy, zateplení budovy a výměnu vzduchotechniky. To vše stálo více než 70 milionů korun. Následně uvnitř přibyla vířívka, opraven byl dětský bazén, sprchy a parní místnosti.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Pokud jde o objekt vnitřního bazénu, tak je zpracovávána projektová dokumentace na rekonstrukci vnitřního bazénu, to znamená bazénová vana, kachličky, technologie a další infrastruktura, a taktéž kompletní rekonstrukce topení objektu vnitřního bazénu.”
Kromě toho také město připravuje na střechu bazénu instalaci fotovoltaické elektrárny.
---
Vagonářské muzeum ve Studénce zažívá svou sedmdesátou sezonu. Výročí svého otevření připomíná třeba vystavením zakládací listiny, dobových kronik nebo detailů z původní ředitelské vily.
Jediné muzeum v České republice zaznamenávající vagonovou výrobu - to je právě instituce, která sedmdesát let sídlí ve věžovité části studéneckého Novém zámku, který prochází postupnou obnovou.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Co se týká letošní sezony, ta je opravdu jubilejní a takřka i vybočující, můžu říct, zásluhou těch stavebních úprav. Samozřejmě jsou to omezující věci, ale na druhou stranu jsme velice rádi, protože málokdo má to štěstí být u toho, když se ten zámek proměňuje a opravdu posouvá někam, což ocení potom návštěvníci, až všechny ty práce budou dokončeny.”
Pavel Michal Lichý, brigádník, Vagonářské muzeum: “Vím, že kdysi zámek vypadal úplně jinak, kdy si pamatuju i zevnitř interiér, jak vypadal. Více je tady různých příkladů, co se týče různých věcí, těch vagonků a podobně, což mi přijde fajn. ”
Samotný vznik muzea připomíná vystavení zakládací listiny, k vidění jsou tu dobové fotografie a kroniky Rudolfa Hübschera, které mapují historii výroby ve zdejší továrně Vagonka.
návštěvnice muzea: “My to máme za humny, přišli jsme se sem podívat z Bílovce, ale právě proto, že má muzeum výročí těch sedmdesát let, tak chceme sehnat tu výroční vizitku.”
Zajímavostmi, které tu lze zaznamenat, jsou i drobnosti z původní ředitelské budovy Vagonky, která je v soukromém vlastnictví.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Z ředitelské vily máme dlaždičky, které lemovaly krb. Návštěvníci potom budou moci obdivovat tento krb v prostorách druhého patra, kde v kanceláři vytvoříme tento krb. Máme originální rošt a dlaždice.”
Stáří ředitelského sídla se pojí s počátky výstavby areálu, tedy s rokem 1900.
---
Ostrava je jedním z měst, kde se mohou handicapovaní, ale i senioři se zhoršenou mobilitou nebo maminky s kočárky orientovat pomocí mapy přístupnosti. Mohou si tak dopředu zjistit, jestli vše zvládnou sami a anebo budou potřebovat pomoc.
Jen málokdo si uvědomuje, jak může být pro vozíčkáře složité, když si třeba chce něco vyřídit na úřadu v jiné části města, anebo si jen nakoupit. V Ostravě mu ulehčuje život takzvaná mapa přístupnosti, která objekty ve městě a zastávky městské hromadné dopravy rozděluje barevně podle přístupnosti na přístupné, částečně přístupné a přístupné jen obtížně nebo nepřístupné.
Markéta Langrová (ANO), členka Rady města Ostravy: "Zde nalezneme informace o kavárnách, cukrárnách a obchodech. Jsou zde zanesena různá zdravotnická a sociální zařízení, najdeme zde informace i o ubytování."
Aby byla mapa co nejvíce aktuální, stará se například Tomáš Dvořák z ostravské organizace vozíčkářů, který často vyráží do ulic, aby na vlastní kůži prověřoval bariéry.
Tomáš Dvořák, Ostravská organizace vozíčkářů: "Většinou lidi přijedou MHD, že? Takže změřím, tady to je třeba 7 cm obrubník, vyfotím to."
Podle Tomáše Dvořáka se situace v Ostravě neustále zlepšuje. Pokud dobře plánujete, není problém ani s hromadnou dopravou.
Tomáš Dvořák, Ostravská organizace vozíčkářů:: "Já jsem od roku 80 na vozíku, takže můžu porovnávat. Ohromně se to zlepšilo."
Mapu najdou zájemci na internetu v odkazu mapy.ostrava.cz nebo na webu Bez bariér Ostravsko. Mapa je v Ostravě zdokonalována už deset let.
---
Stará třinecká Werk Arena z roku 1967, ještě před několika lety se tam hrával hokej, ale po vybudování nové haly přestala sloužit svému původnímu účelu. Po její demolici se uvolnil prostor pro projekt vývojového centra CirkAreny. Stavba má být dokončena v roce 2027.
Na místě bývalého stadionu postupně roste CirkArena, nové výzkumně-vývojové centrum zaměřené na cirkulární ekonomiku. Jeho cílem bude hledat způsoby, jak omezovat vznik odpadu a materiály, které už dosloužily, znovu vracet do výroby.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Samotný projekt CirkAreny se věnuje třem důležitým oblastem odpadů. Jsou to bioodpad, stavební odpady a průmyslové odpady."
Principy cirkulární ekonomiky se přitom neprojeví až po otevření laboratoří.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Z té původní hokejové haly jsme více než 80 % původního materiálu zachovali tady na místě."
Václav Dronský, stavbyvedoucí: "Veškeré kovy odjížděly do Třineckých železáren. Co se týče betonu, tak ten se drtil a na místě jsme ho používali."
CirkAréna ale nebude pouze uzavřeným vědeckým pracovištěm. Má propojit výzkumníky s firmami, které budou moci nové postupy ověřovat a následně zavádět do výroby.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Žádné podobné centrum neexistuje nejen v České republice, ale ani ve střední Evropě. Pokud se tomu nezačneme věnovat my, tak pak ta řešení budeme draze nakupovat někde ze zahraničí."
Celkové náklady projektu CirkArena se aktuálně odhadují na zhruba 2,2 miliardy korun. Přibližně 1,85 miliardy má pokrýt podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace. Dokončení centra se plánuje na závěr roku 2027.
---
Studenti Střední školy podnikatelské Primat ve Frýdku-Místku uspěli s projektem Spojme generace. V celostátním finále programu Social Innovation Relay 2026 získali druhé místo.
Nejlepší týmy ze středních škol celé České republiky představily ve finále programu Social Innovation Relay svá funkční řešení na palčivé problémy společnosti, jako je nedostatek bytů, osamělost seniorů nebo duševní zdraví a závislost mládeže na nikotinu. Uspěl i tým frýdecko-místecké střední školy.
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Studenti na něm pracovali půl roku a určitě nejobtížnější bylo prokousat se tou administrativou, protože studenti se už moc těší na realizaci tohoto projektu. Opravdu naživo."
To už je přidaná hodnota, nebo to je pořád ještě součást toho projektu, ta praktická část?
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Určitě je to součást projektu. Náš projekt byl oceněn hlavně proto, že je realizovatelný a hlavně udržitelný."
Jaká je invence vašich svěřenců, když vymýšlejí ty výlety, večírky atd.?
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Invence je velká, opravdu se těší. Jsou velice motivovaní."
Projekt z Frýdku-Místku byl zaměřen na posilování mezigeneračních vztahů pomocí společných aktivit seniorů a studentů.
Adéla Krupová, studentka, PrimMat: "Náš projekt je hlavně založen na tom, aby se propojovaly generace, protože v posledních letech se ty generace opravdu míjí. A právě tomuto bychom chtěli předejít tím, že budeme dělat společné akce, workshopy, nějaké taneční odpoledne nebo zájezdy, výlety někde poblíž do okolí. A tímto bychom chtěli předejít těm komplikacím, aby se ty generace míjely."
Vy studujete turistický ruch. Jak se vám tato zkušenost do budoucna může hodit?
Adéla Krupová, studentka, PrimMat: "Určitě se nám to může hodit, co se týče třeba organizace, komunikace a i třeba jak vést skupinu lidí, jak tu akci prostě zorganizovat."
Jaký si myslíte, že bude největší přínos toho projektu jak pro vás, tak pro ty seniory?
Ema Marie Čaplová, studentka, PrimMat: "No tak já si myslím, že pro nás to je hlavně ta praxe, že si to vyzkoušíme, ty výlety, tu organizaci a pro ty seniory. Já si myslím, že je důležité, aby se zapojovali do dnešní společnosti, ať nejsou vyčleňováni. Takže si myslím, že to bude výhodné pro obě strany, že oběma nám to pomůže."
Úspěch svých studentů ocenilo i město Frýdek-Místek.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Projekt pro mě znamená zase to, že má smysl pracovat s lidmi z mladé generace, kterým není vůbec lhostejná generace. Ta nejstarší právě."
Je projekt opravdu realizovatelný v rámci Frýdku-Místku?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zcela určitě v Centru aktivních seniorů, ale podle mě i na dalších místech, mohou tito studenti nabídnout seniorům různé exkurze, přednášky a hlavně scházení se s nimi. A to je podle mě to nejdůležitější, že ti lidé mají pořád pocit a oprávněný, že se o ně někdo zajímá."
Město si od realizace projektu slibuje užší propojení dvou věkově vzdálených generací.
---
Ostrava chce pomoci vyřešit zápach ze společnosti Brembo v průmyslové zóně Hrabová, na který si stěžují tamní obyvatelé. Pomoci by měla spolupráce s odborníky z Vysoké školy báňské. Do vyřešení problému město nebude souhlasit s rozšířením výroby, které firma plánuje.
Italská společnost Brembo vyrábí v Ostravě brzdové systémy pro auta i motorky, ale má továrny po celém světě a zásobuje brzdami také například vozidla formule 1. Bohužel se ale o firmě začalo mluvit především v souvislosti se zápachem, který se kolem fabriky v průmyslové zóně Hrabová šíří, což vadí tamním obyvatelům. Vyřešit tento problém by měli odborníci z Vysoké školy báňské.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "My jsme se se společností a s Vysokou školou báňskou dohodli na způsobu měření, bádání a zjišťování takových technických faktů, které by měly právě zlepšit ten dopad na životní prostředí."
Stanislav Mišák, ředitel CEET VŠB-TU Ostrava: " My se pokusíme se navrhnout opatření, která by mohla snížit pachovou zátěž v průmyslovém areálu, ale to budeme ladit až poté, co budeme mít výsledky ze základního experimentálního měření."
Do vyřešení problémů nedá Ostrava kladné stanovisko v procesu EIA o dopadech na životní prostředí k rozšíření, které společnost plánuje. Vedení města se zároveň podivuje i nad tím, že Moravskoslezský kraj s rozšířením souhlasí.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Město se samozřejmě odvolá proti tomu dokumentu. Nesouhlasíme s tím a nemáme stejný názor jako kraj. Máme za to, že by se nemělo rozšiřovat vůbec nic v této průmyslové zóně, dokud se nevyřeší problém zápachu."
Brembo uvádí, že v posledních letech investovalo více než 50 milionů korun do pokročilých systémů filtrace vzduchu a chystá se investovat dalších téměř dvacet milionů. Možné řešení by měli navrhnout akademici po expertíze.
---
Největší investiční akci města za posledních dvacet let byla rekonstrukce venkovního bazénu. Stála 110 milionů korun. Celkem ovšem do tohoto areálu, včetně krytého bazénu, směřovala od roku 2015 už téměř dvojnásobná částka.
Novojičínské venkovní koupaliště bylo kvůli rekonstrukci minulé léto zavřené, na letošní sezonu už si návštěvníci mohou areál užívat v jeho modernizované podobě.
návštěvníci bazénu:
“Je to strašně supr, ten bazén i tobogán.”
“Je to úžasné.”
“Bazén je velký, všechno je tu nové.”
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Celkové náklady této akce rekonstrukce venkovního bazénu si vyžádaly zhruba 110 milionů korun. Troufnu si říct, že to může být největší investiční akce města Nový Jičín za posledních dvacet let. Tato akce byla náročná jak finančně, tak časově, tudíž byla rozložena do dvou let nebo do dvou stavebních sezon.”
Významné investice směřují do koupacího areálu zhruba posledních deset let. V roce 2015 proběhla rekonstrukce krytého bazénu, obsahovala mimo jiné opravu střechy, zateplení budovy a výměnu vzduchotechniky. To vše stálo více než 70 milionů korun. Následně uvnitř přibyla vířívka, opraven byl dětský bazén, sprchy a parní místnosti.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Pokud jde o objekt vnitřního bazénu, tak je zpracovávána projektová dokumentace na rekonstrukci vnitřního bazénu, to znamená bazénová vana, kachličky, technologie a další infrastruktura, a taktéž kompletní rekonstrukce topení objektu vnitřního bazénu.”
Kromě toho také město připravuje na střechu bazénu instalaci fotovoltaické elektrárny.
---
Vagonářské muzeum ve Studénce zažívá svou sedmdesátou sezonu. Výročí svého otevření připomíná třeba vystavením zakládací listiny, dobových kronik nebo detailů z původní ředitelské vily.
Jediné muzeum v České republice zaznamenávající vagonovou výrobu - to je právě instituce, která sedmdesát let sídlí ve věžovité části studéneckého Novém zámku, který prochází postupnou obnovou.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Co se týká letošní sezony, ta je opravdu jubilejní a takřka i vybočující, můžu říct, zásluhou těch stavebních úprav. Samozřejmě jsou to omezující věci, ale na druhou stranu jsme velice rádi, protože málokdo má to štěstí být u toho, když se ten zámek proměňuje a opravdu posouvá někam, což ocení potom návštěvníci, až všechny ty práce budou dokončeny.”
Pavel Michal Lichý, brigádník, Vagonářské muzeum: “Vím, že kdysi zámek vypadal úplně jinak, kdy si pamatuju i zevnitř interiér, jak vypadal. Více je tady různých příkladů, co se týče různých věcí, těch vagonků a podobně, což mi přijde fajn. ”
Samotný vznik muzea připomíná vystavení zakládací listiny, k vidění jsou tu dobové fotografie a kroniky Rudolfa Hübschera, které mapují historii výroby ve zdejší továrně Vagonka.
návštěvnice muzea: “My to máme za humny, přišli jsme se sem podívat z Bílovce, ale právě proto, že má muzeum výročí těch sedmdesát let, tak chceme sehnat tu výroční vizitku.”
Zajímavostmi, které tu lze zaznamenat, jsou i drobnosti z původní ředitelské budovy Vagonky, která je v soukromém vlastnictví.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Z ředitelské vily máme dlaždičky, které lemovaly krb. Návštěvníci potom budou moci obdivovat tento krb v prostorách druhého patra, kde v kanceláři vytvoříme tento krb. Máme originální rošt a dlaždice.”
Stáří ředitelského sídla se pojí s počátky výstavby areálu, tedy s rokem 1900.
---
Ostrava je jedním z měst, kde se mohou handicapovaní, ale i senioři se zhoršenou mobilitou nebo maminky s kočárky orientovat pomocí mapy přístupnosti. Mohou si tak dopředu zjistit, jestli vše zvládnou sami a anebo budou potřebovat pomoc.
Jen málokdo si uvědomuje, jak může být pro vozíčkáře složité, když si třeba chce něco vyřídit na úřadu v jiné části města, anebo si jen nakoupit. V Ostravě mu ulehčuje život takzvaná mapa přístupnosti, která objekty ve městě a zastávky městské hromadné dopravy rozděluje barevně podle přístupnosti na přístupné, částečně přístupné a přístupné jen obtížně nebo nepřístupné.
Markéta Langrová (ANO), členka Rady města Ostravy: "Zde nalezneme informace o kavárnách, cukrárnách a obchodech. Jsou zde zanesena různá zdravotnická a sociální zařízení, najdeme zde informace i o ubytování."
Aby byla mapa co nejvíce aktuální, stará se například Tomáš Dvořák z ostravské organizace vozíčkářů, který často vyráží do ulic, aby na vlastní kůži prověřoval bariéry.
Tomáš Dvořák, Ostravská organizace vozíčkářů: "Většinou lidi přijedou MHD, že? Takže změřím, tady to je třeba 7 cm obrubník, vyfotím to."
Podle Tomáše Dvořáka se situace v Ostravě neustále zlepšuje. Pokud dobře plánujete, není problém ani s hromadnou dopravou.
Tomáš Dvořák, Ostravská organizace vozíčkářů:: "Já jsem od roku 80 na vozíku, takže můžu porovnávat. Ohromně se to zlepšilo."
Mapu najdou zájemci na internetu v odkazu mapy.ostrava.cz nebo na webu Bez bariér Ostravsko. Mapa je v Ostravě zdokonalována už deset let.
---
Stará třinecká Werk Arena z roku 1967, ještě před několika lety se tam hrával hokej, ale po vybudování nové haly přestala sloužit svému původnímu účelu. Po její demolici se uvolnil prostor pro projekt vývojového centra CirkAreny. Stavba má být dokončena v roce 2027.
Na místě bývalého stadionu postupně roste CirkArena, nové výzkumně-vývojové centrum zaměřené na cirkulární ekonomiku. Jeho cílem bude hledat způsoby, jak omezovat vznik odpadu a materiály, které už dosloužily, znovu vracet do výroby.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Samotný projekt CirkAreny se věnuje třem důležitým oblastem odpadů. Jsou to bioodpad, stavební odpady a průmyslové odpady."
Principy cirkulární ekonomiky se přitom neprojeví až po otevření laboratoří.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Z té původní hokejové haly jsme více než 80 % původního materiálu zachovali tady na místě."
Václav Dronský, stavbyvedoucí: "Veškeré kovy odjížděly do Třineckých železáren. Co se týče betonu, tak ten se drtil a na místě jsme ho používali."
CirkAréna ale nebude pouze uzavřeným vědeckým pracovištěm. Má propojit výzkumníky s firmami, které budou moci nové postupy ověřovat a následně zavádět do výroby.
Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Žádné podobné centrum neexistuje nejen v České republice, ale ani ve střední Evropě. Pokud se tomu nezačneme věnovat my, tak pak ta řešení budeme draze nakupovat někde ze zahraničí."
Celkové náklady projektu CirkArena se aktuálně odhadují na zhruba 2,2 miliardy korun. Přibližně 1,85 miliardy má pokrýt podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace. Dokončení centra se plánuje na závěr roku 2027.
---
Studenti Střední školy podnikatelské Primat ve Frýdku-Místku uspěli s projektem Spojme generace. V celostátním finále programu Social Innovation Relay 2026 získali druhé místo.
Nejlepší týmy ze středních škol celé České republiky představily ve finále programu Social Innovation Relay svá funkční řešení na palčivé problémy společnosti, jako je nedostatek bytů, osamělost seniorů nebo duševní zdraví a závislost mládeže na nikotinu. Uspěl i tým frýdecko-místecké střední školy.
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Studenti na něm pracovali půl roku a určitě nejobtížnější bylo prokousat se tou administrativou, protože studenti se už moc těší na realizaci tohoto projektu. Opravdu naživo."
To už je přidaná hodnota, nebo to je pořád ještě součást toho projektu, ta praktická část?
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Určitě je to součást projektu. Náš projekt byl oceněn hlavně proto, že je realizovatelný a hlavně udržitelný."
Jaká je invence vašich svěřenců, když vymýšlejí ty výlety, večírky atd.?
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Invence je velká, opravdu se těší. Jsou velice motivovaní."
Projekt z Frýdku-Místku byl zaměřen na posilování mezigeneračních vztahů pomocí společných aktivit seniorů a studentů.
Adéla Krupová, studentka, PrimMat: "Náš projekt je hlavně založen na tom, aby se propojovaly generace, protože v posledních letech se ty generace opravdu míjí. A právě tomuto bychom chtěli předejít tím, že budeme dělat společné akce, workshopy, nějaké taneční odpoledne nebo zájezdy, výlety někde poblíž do okolí. A tímto bychom chtěli předejít těm komplikacím, aby se ty generace míjely."
Vy studujete turistický ruch. Jak se vám tato zkušenost do budoucna může hodit?
Adéla Krupová, studentka, PrimMat: "Určitě se nám to může hodit, co se týče třeba organizace, komunikace a i třeba jak vést skupinu lidí, jak tu akci prostě zorganizovat."
Jaký si myslíte, že bude největší přínos toho projektu jak pro vás, tak pro ty seniory?
Ema Marie Čaplová, studentka, PrimMat: "No tak já si myslím, že pro nás to je hlavně ta praxe, že si to vyzkoušíme, ty výlety, tu organizaci a pro ty seniory. Já si myslím, že je důležité, aby se zapojovali do dnešní společnosti, ať nejsou vyčleňováni. Takže si myslím, že to bude výhodné pro obě strany, že oběma nám to pomůže."
Úspěch svých studentů ocenilo i město Frýdek-Místek.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Projekt pro mě znamená zase to, že má smysl pracovat s lidmi z mladé generace, kterým není vůbec lhostejná generace. Ta nejstarší právě."
Je projekt opravdu realizovatelný v rámci Frýdku-Místku?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zcela určitě v Centru aktivních seniorů, ale podle mě i na dalších místech, mohou tito studenti nabídnout seniorům různé exkurze, přednášky a hlavně scházení se s nimi. A to je podle mě to nejdůležitější, že ti lidé mají pořád pocit a oprávněný, že se o ně někdo zajímá."
Město si od realizace projektu slibuje užší propojení dvou věkově vzdálených generací.
---
