Některým lidem záleží na typu vakcíny, kterou dostanou. Objevují se totiž různé informace, které kvalitu vakcín zpochybňují. Případně dezinformace, že v očkovacích centrech mají vakcíny ředit, aby jich měli větší množství. Odborníci samozřejmě spekulace vyvrací.
Očkování proti koronaviru se opět posunulo do další fáze. Po otevření registrací pro lidi starší šedesáti let minulý pátek, byla posunuta už ve středu hranice na registrace pro starší 55 let. Pro některé je ale důležité, jakou vakcínu dostanou.
Anketa: 1.) "Vzhledem k tomu, co se píše v tisku, tak je člověk takový trošku nejistý, protože nevíte co. Takže podle mě ten Pfizer, kterým se tady očkuje, je asi to nejlepší, co momentálně je." 2.) "Jsem očkovaný Pfizerem a jsem rád, že jsem tím Pfizerem. Jsem rád, že to nebyla žádná jiná vakcína."
Podle odborníků ale není důvod k obavám, všechny vakcíny používané u nás jsou schváleny Evropskou komisí na základě doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky. Kritéria pro registraci vakcín jsou přitom mnohem přísnější než pro léky. V souvislosti s očkováním ale vychází na povrch stále řada dezinformací.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Mám informaci, že se ředí vakcíny, aby těch vakcín bylo více, tak musím toto dementovat. My očkujeme dvěma vakcínami. První, ta největší, z devadesáti procent je vakcína Pfizer, druhá je Moderna. Moderna je vakcína, která je dodávána přímo už k aplikaci, kdežto vakcína Pfizer se musí ředit. Ta se ředí 1,5 mililitry fyziologického roztoku."
Takto ji musí ředit na základě přesného postupu každé očkovací centrum, protože výrobce ji dodává v koncentrovanější podobě.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: " To očkování teď jde velmi rychle. Ta situace, kdy nebyly vakcíny a kdy se očkovalo za dlouhou dobu, tak teď už je minulostí. Vakcín máme dostatek a určitě těch vakcín bude dostatek i v budoucnu. Takže očkujeme opravdu všechny, kteří se zaregistrují."
V očkovacím centru ve Frýdku-Místku jsou schopni za den naočkovat až tisíc lidí. Přesto se dostali do situace, že během předchozích dní velmi rychle naočkovali všechny dopředu zaregistrované. Podobně jsou na tom například v Havířově nebo v Krnově. Jde ale o celorepublikový problém, někde mají totiž přeplněno. Nyní se proto připravuje systémové řešení, které umožní lidem registraci pouze do očkovacích center, která mají volné kapacity.
---
Proces likvidace dolu Frenštát na Novojičínsku začne v listopadu letošního roku. Do té doby by mělo být jasno, jak bude naloženo s pozemky a objekty v bývalé těžební lokalitě. Zástupci dotčených obcí a Moravskoslezského kraje se k tématu sešli na první schůzce.
Důl Frenštát na Novojičínsku od nového roku převzal od OKD státní podnik DIAMO, který provede jeho likvidaci. Současně se bude podílet na rozvojových projektech využití pozemků a objektů bývalé šachty. Právě kvůli tomu se na první schůzce ve Frenštátě pod Radhoštěm sešli také zástupci dotčených obcí a Moravskoslezského kraje.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: “My jsme definovali kontaktní osoby, což je Moravskoslezské investice a development, kde ty obce by měly předložit všechny rozvojové projekty. Dohodli jsme se, že na počátku června se sejdeme znova a budeme se bavit, které z nich mají šanci na jednak, řekněme, to papírové projití, a potom třeba na spolufinancování z nějakých zdrojů.”
Miroslav Halatin (ODS), starosta Frenštátu pod Radhoštěm: “Území, které jsou na našem prostoru, tam o to zájem máme, akorát si musíme my tady probrat, do čeho bychom tam chtěli jít.”
Jiří Novotný (Naše Beskydy bez PP), starosta Trojanovic: “Za mě, lidsky, by nejlepší varianta byla, kdyby se tam vrátily například louky a nebylo tam vůbec nic. Na druhou stranu chápu, že je tam něco vybudováno, a že by se ty kapacity mohly využít na nějaký budoucí rozvoj.”
Starosta Trojanovice současně ale vyslovil obavy, aby se k těmto majetkům nedostali soukromí investoři s divokými projekty, kteří obce svým kapitálem přeplatí. Právě na katastru Trojanovic se nachází věže a jeden kilometr hluboká důlní jáma, která by měla být do dvou let zasypána.
---
Centrum Ostravy bude obohaceno o další atraktivní veřejný prostor. Úprava čeká levý břeh - prostor mezi mostem Miloše Sýkory a hradní lávkou, který je součástí tzv. malé Kodaně. Na Havlíčkově nábřeží vznikne mimo jiné velká visutá galerie.
Už od roku 2015 pracuje vedení magistrátu na celkové estetizaci prostoru v okolí Ostravice v centru města. Nyní se zaměří na lokalitu mezi Hradní lávkou a mostem Miloše Sýkory na levém břehu. Práce už začaly v těchto dnech přeložkou elektrického vedení.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Pracujeme na těch úpravách, proto abychom více lidí přitáhli právě k řece a k trávení volného času a teď právě i během té pandemie, kdy lidé nemohli cestovat mimo Ostravu, mimo okres se ukázalo, že vlastně taková místa vyhledávají."
Na Havlíčkově nábřeží bude nová visutá galerie. Navýšením nábřežní zdi se prostorově oddělí trasa pro cyklisty od chodníku a upraví se okolní plochy a komunikace.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Cílem je hlavně oddělit tu pěší trasu od cyklostezky, protože potenciálně by mohlo dojít vlastně ke kolizím cyklistů s chodci a celá ta oprava bude spočívat navýšením té nábřežní zdi."
Nejprve se bude upravovat chodník a cyklotrasa mezi Hradní lávkou a Střelniční lávkou. V září se tam položí nový asfalt. Pak přijdou na řadu pěší a cyklistické trasy mezi Střelniční lávkou a ulicí Biskupskou. Práce se budou dělat po etapách, které si vyžádají dopravní omezení. Na rekonstrukci Havlíčkova nábřeží naváže v květnu druhá stavba zahrnující úsek mezi ulicemi Na Hradbách a Kostelní.
---
Na měřiče rychlosti vozidel projíždějících hlavními tahy nedají dopustit v Rychvaldě. Přestože radary neslouží k pokutování hříšníků, doprava se zpomalila a město teď řeší další ulice.
Město Rychvald má za sebou zhruba rok měření rychlosti vozidel na hlavních tazích, kde bylo zapotřebí snížit rychlost projíždějících automobilů s ohledem na zajištění bezpečnosti provozu.
Pavel Staněk (SPD), místostarosta Rychvaldu: "Z výsledků toho zhruba více než ročního měření nám vyplývá, že polovina řidičů, kteří projíždějí obcí, dodržuje stanovenou rychlost. Jsou i tací, kteří prostě ignoruji vše a jakékoliv značky a informační ukazatele berou opravdu, že to je pouze pro ně informační."
Anketa: "Radar je dobrý, správně postavený. Řidiči respektují, byť ne všichni."
Anketa: "Tam když jedete, tak vám to ukáže zpomalit. A když se vám tam ukáže číslo, to znamená, že tu padesátku překročíte a objeví se tam značka auta."
Radary nejen, že měří rychlost vozidel, ale také monitorují hustotu dopravy.
Pavel Staněk (SPD), místostarosta Rychvaldu: "Z dat, které z těch měřičů máme, tak to z těch příjezdových cest, které měříme, vyplývá že, jak po těch cestách, tak zejména středem obce je hustota dopravy zhruba šest tisíc vozidel v průměru za den"
Tři radary na hlavních tazích hodlá radnice zachovat a současně zvažuje, že provede takzvané skryté měření na jiných místech. Podle výsledků se na tato místa zaměří strážníci se svým radarem.
Pavel Staněk (SPD), místostarosta Rychvaldu: "Důležité pro nás je vědět, kdy postihneme právě ty, kteří ignorují absolutně vše."
Záznamy z radarů v Rychvaldě už také posloužily republikové policii při vyšetřování trestné činnosti, když zaznamenaly průjezd vozidel pachatelů.
---
Nemocnice jsou pro mnohé lidi velkým bludištěm. To si uvědomili i v Havířově, kde naprosto změnili systém při návštěvě pacienta. Urgentní příjem prošel vizuální i technologickou modernizací.
Nemocnice v Havířově zmodernizovala urgentní příjem. Pacient už nemusí přemýšlet, na koho se má se svým zdravotním problémem obrátit. Při vstupu se pacienta ujme pracovník, který ho nejdříve navede k vyvolávacímu systému.
Lenka Škutová, vedoucí sestra urgentního příjmu NsP Havířov: "Následně je přivolán k recepci, kde je zapsán do příslušné ambulance, jsou mu změřeny základní fyziologické funkce. Následně je odeslán do ambulance, kam sestra odvádí pacienta a kde předá dokumentaci sestře daného pracoviště a tam už je o pacienta postaráno. Odpadlo teda to, že pacient už nebloudí, neposílají si ambulance mezi sebou pacienta."
Každý pacient dostane také identifikační náramek, aby při ošetření nemohlo dojít k záměně pacienta.
anketa: “Překvapilo mě to tím, že jsem nemusela čekat dlouho než se mě někdo ujal, ošetřil a celkově je to tahy hezčí, než to staré. A také se mi líbilo, že mě všude doprovázeli a nemusela jsem nikde po nemocnici bloudit.”
Urgentní příjem funguje 24 hodin denně.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NsP Havířov: “Tato změna se připravovala dlouho a jsme za ni rádi a znamenalo to i navýšení personálu ošetřovatelského, protože bez personálu, bez lidských zdrojů bychom tuto změnu nemohli realizovat."
Zdravotníci mají i díky novému systému přehled o pohybu sanitních vozů.
---
Některým lidem záleží na typu vakcíny, kterou dostanou. Objevují se totiž různé informace, které kvalitu vakcín zpochybňují. Případně dezinformace, že v očkovacích centrech mají vakcíny ředit, aby jich měli větší množství. Odborníci samozřejmě spekulace vyvrací.
Očkování proti koronaviru se opět posunulo do další fáze. Po otevření registrací pro lidi starší šedesáti let minulý pátek, byla posunuta už ve středu hranice na registrace pro starší 55 let. Pro některé je ale důležité, jakou vakcínu dostanou.
Anketa: 1.) "Vzhledem k tomu, co se píše v tisku, tak je člověk takový trošku nejistý, protože nevíte co. Takže podle mě ten Pfizer, kterým se tady očkuje, je asi to nejlepší, co momentálně je." 2.) "Jsem očkovaný Pfizerem a jsem rád, že jsem tím Pfizerem. Jsem rád, že to nebyla žádná jiná vakcína."
Podle odborníků ale není důvod k obavám, všechny vakcíny používané u nás jsou schváleny Evropskou komisí na základě doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky. Kritéria pro registraci vakcín jsou přitom mnohem přísnější než pro léky. V souvislosti s očkováním ale vychází na povrch stále řada dezinformací.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Mám informaci, že se ředí vakcíny, aby těch vakcín bylo více, tak musím toto dementovat. My očkujeme dvěma vakcínami. První, ta největší, z devadesáti procent je vakcína Pfizer, druhá je Moderna. Moderna je vakcína, která je dodávána přímo už k aplikaci, kdežto vakcína Pfizer se musí ředit. Ta se ředí 1,5 mililitry fyziologického roztoku."
Takto ji musí ředit na základě přesného postupu každé očkovací centrum, protože výrobce ji dodává v koncentrovanější podobě.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: " To očkování teď jde velmi rychle. Ta situace, kdy nebyly vakcíny a kdy se očkovalo za dlouhou dobu, tak teď už je minulostí. Vakcín máme dostatek a určitě těch vakcín bude dostatek i v budoucnu. Takže očkujeme opravdu všechny, kteří se zaregistrují."
V očkovacím centru ve Frýdku-Místku jsou schopni za den naočkovat až tisíc lidí. Přesto se dostali do situace, že během předchozích dní velmi rychle naočkovali všechny dopředu zaregistrované. Podobně jsou na tom například v Havířově nebo v Krnově. Jde ale o celorepublikový problém, někde mají totiž přeplněno. Nyní se proto připravuje systémové řešení, které umožní lidem registraci pouze do očkovacích center, která mají volné kapacity.
---
Proces likvidace dolu Frenštát na Novojičínsku začne v listopadu letošního roku. Do té doby by mělo být jasno, jak bude naloženo s pozemky a objekty v bývalé těžební lokalitě. Zástupci dotčených obcí a Moravskoslezského kraje se k tématu sešli na první schůzce.
Důl Frenštát na Novojičínsku od nového roku převzal od OKD státní podnik DIAMO, který provede jeho likvidaci. Současně se bude podílet na rozvojových projektech využití pozemků a objektů bývalé šachty. Právě kvůli tomu se na první schůzce ve Frenštátě pod Radhoštěm sešli také zástupci dotčených obcí a Moravskoslezského kraje.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: “My jsme definovali kontaktní osoby, což je Moravskoslezské investice a development, kde ty obce by měly předložit všechny rozvojové projekty. Dohodli jsme se, že na počátku června se sejdeme znova a budeme se bavit, které z nich mají šanci na jednak, řekněme, to papírové projití, a potom třeba na spolufinancování z nějakých zdrojů.”
Miroslav Halatin (ODS), starosta Frenštátu pod Radhoštěm: “Území, které jsou na našem prostoru, tam o to zájem máme, akorát si musíme my tady probrat, do čeho bychom tam chtěli jít.”
Jiří Novotný (Naše Beskydy bez PP), starosta Trojanovic: “Za mě, lidsky, by nejlepší varianta byla, kdyby se tam vrátily například louky a nebylo tam vůbec nic. Na druhou stranu chápu, že je tam něco vybudováno, a že by se ty kapacity mohly využít na nějaký budoucí rozvoj.”
Starosta Trojanovice současně ale vyslovil obavy, aby se k těmto majetkům nedostali soukromí investoři s divokými projekty, kteří obce svým kapitálem přeplatí. Právě na katastru Trojanovic se nachází věže a jeden kilometr hluboká důlní jáma, která by měla být do dvou let zasypána.
---
Centrum Ostravy bude obohaceno o další atraktivní veřejný prostor. Úprava čeká levý břeh - prostor mezi mostem Miloše Sýkory a hradní lávkou, který je součástí tzv. malé Kodaně. Na Havlíčkově nábřeží vznikne mimo jiné velká visutá galerie.
Už od roku 2015 pracuje vedení magistrátu na celkové estetizaci prostoru v okolí Ostravice v centru města. Nyní se zaměří na lokalitu mezi Hradní lávkou a mostem Miloše Sýkory na levém břehu. Práce už začaly v těchto dnech přeložkou elektrického vedení.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Pracujeme na těch úpravách, proto abychom více lidí přitáhli právě k řece a k trávení volného času a teď právě i během té pandemie, kdy lidé nemohli cestovat mimo Ostravu, mimo okres se ukázalo, že vlastně taková místa vyhledávají."
Na Havlíčkově nábřeží bude nová visutá galerie. Navýšením nábřežní zdi se prostorově oddělí trasa pro cyklisty od chodníku a upraví se okolní plochy a komunikace.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Cílem je hlavně oddělit tu pěší trasu od cyklostezky, protože potenciálně by mohlo dojít vlastně ke kolizím cyklistů s chodci a celá ta oprava bude spočívat navýšením té nábřežní zdi."
Nejprve se bude upravovat chodník a cyklotrasa mezi Hradní lávkou a Střelniční lávkou. V září se tam položí nový asfalt. Pak přijdou na řadu pěší a cyklistické trasy mezi Střelniční lávkou a ulicí Biskupskou. Práce se budou dělat po etapách, které si vyžádají dopravní omezení. Na rekonstrukci Havlíčkova nábřeží naváže v květnu druhá stavba zahrnující úsek mezi ulicemi Na Hradbách a Kostelní.
---
Na měřiče rychlosti vozidel projíždějících hlavními tahy nedají dopustit v Rychvaldě. Přestože radary neslouží k pokutování hříšníků, doprava se zpomalila a město teď řeší další ulice.
Město Rychvald má za sebou zhruba rok měření rychlosti vozidel na hlavních tazích, kde bylo zapotřebí snížit rychlost projíždějících automobilů s ohledem na zajištění bezpečnosti provozu.
Pavel Staněk (SPD), místostarosta Rychvaldu: "Z výsledků toho zhruba více než ročního měření nám vyplývá, že polovina řidičů, kteří projíždějí obcí, dodržuje stanovenou rychlost. Jsou i tací, kteří prostě ignoruji vše a jakékoliv značky a informační ukazatele berou opravdu, že to je pouze pro ně informační."
Anketa: "Radar je dobrý, správně postavený. Řidiči respektují, byť ne všichni."
Anketa: "Tam když jedete, tak vám to ukáže zpomalit. A když se vám tam ukáže číslo, to znamená, že tu padesátku překročíte a objeví se tam značka auta."
Radary nejen, že měří rychlost vozidel, ale také monitorují hustotu dopravy.
Pavel Staněk (SPD), místostarosta Rychvaldu: "Z dat, které z těch měřičů máme, tak to z těch příjezdových cest, které měříme, vyplývá že, jak po těch cestách, tak zejména středem obce je hustota dopravy zhruba šest tisíc vozidel v průměru za den"
Tři radary na hlavních tazích hodlá radnice zachovat a současně zvažuje, že provede takzvané skryté měření na jiných místech. Podle výsledků se na tato místa zaměří strážníci se svým radarem.
Pavel Staněk (SPD), místostarosta Rychvaldu: "Důležité pro nás je vědět, kdy postihneme právě ty, kteří ignorují absolutně vše."
Záznamy z radarů v Rychvaldě už také posloužily republikové policii při vyšetřování trestné činnosti, když zaznamenaly průjezd vozidel pachatelů.
---
Nemocnice jsou pro mnohé lidi velkým bludištěm. To si uvědomili i v Havířově, kde naprosto změnili systém při návštěvě pacienta. Urgentní příjem prošel vizuální i technologickou modernizací.
Nemocnice v Havířově zmodernizovala urgentní příjem. Pacient už nemusí přemýšlet, na koho se má se svým zdravotním problémem obrátit. Při vstupu se pacienta ujme pracovník, který ho nejdříve navede k vyvolávacímu systému.
Lenka Škutová, vedoucí sestra urgentního příjmu NsP Havířov: "Následně je přivolán k recepci, kde je zapsán do příslušné ambulance, jsou mu změřeny základní fyziologické funkce. Následně je odeslán do ambulance, kam sestra odvádí pacienta a kde předá dokumentaci sestře daného pracoviště a tam už je o pacienta postaráno. Odpadlo teda to, že pacient už nebloudí, neposílají si ambulance mezi sebou pacienta."
Každý pacient dostane také identifikační náramek, aby při ošetření nemohlo dojít k záměně pacienta.
anketa: “Překvapilo mě to tím, že jsem nemusela čekat dlouho než se mě někdo ujal, ošetřil a celkově je to tahy hezčí, než to staré. A také se mi líbilo, že mě všude doprovázeli a nemusela jsem nikde po nemocnici bloudit.”
Urgentní příjem funguje 24 hodin denně.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NsP Havířov: “Tato změna se připravovala dlouho a jsme za ni rádi a znamenalo to i navýšení personálu ošetřovatelského, protože bez personálu, bez lidských zdrojů bychom tuto změnu nemohli realizovat."
Zdravotníci mají i díky novému systému přehled o pohybu sanitních vozů.
---
