Ostravská městská policie odstartovala nový preventivní projekt, který je určena pro žáky z vyloučených lokalit celého města. Strážníci se snaží během několika setkání dětem vštípit některé důležité zásady. Projekt nese název "Se strážníky si vím rady."
Školáci jsou jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel a proto se na ně strážníci v rámci prevence často zaměřují. V Ostravě v těchto dnech odstartoval nový program určený pro děti ze základních škol, který nese název "Se strážníky si vím rady 2024."
Petr Lakomý, preventista MP Ostrava: "Projekt "Se strážníky si vím rady" se skládá ze tří částí, kdy navštěvujeme děti ve školách v blízkosti nebo přímo ve vyloučených lokalitách."
Jde o pilotní projekt, který byl nabídnut celkem třinácti vytipovaným základním školám v sociálně vyloučených lokalitách například v Přívozu nebo ve Vítkovicích.
Helena Badurová, preventistka MP Ostrava: "Na injekci nesaháme a vždycky musím zavolat strážníky. Mohu ji vyhodit třeba do odpadkového koše? Neeee."
anketa: žáci ZŠ Gebauerova: "Nečekal jsem, že tady strážníci přijdou a je to moc hezké."
"Nejvíce se mi líbilo, když se to rýmovalo."
Děti provádí tematickými okruhy v rámci interaktivní prezentace maskot ostravských strážníků OVAček.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "MP má těch preventivních programů celo řadu a já jsem rád za každý nový. Prevence je to nejdůležitější, co můžeme v rámci bezpečnosti ve městě dělat."
Projekt financuje Ostrava a je pravděpodobné, že se v příštích letech bude opakovat a ještě se rozšíří o další témata a na další školy.
---
V Porubě začal výsev květinových luk. První z nich Poruba vysela už v roce 2021 na Francouzské ulici a okamžitě se stala fenoménem. Od té doby jich každým rokem přibývá.
Květinové louky dělají Porubanům radost. Zároveň slouží i jako potrava a úkryt pro hmyz a zadržují vodu v přírodě. Letos se objeví hned na 14 místech obvodu. Mimo jiné i na Hlavní třídě.
Renáta Hovjacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: ”Vyséváme letničkové směsi, tady konkrétně třeba Motýlí romanci, která obsahuje neuvěřitelné množství letniček v barevné škále od bílé až do tmavě fialové.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: “My v letošním roce chystáme první etapu realizace koncepce nových výsadeb na Hlavní třídě. První etapa se bude týkat prvního úseku, čímž je úsek od kruhového objezdu směrem k Nezvalovu náměstí."
Novinkou je louka u Oblouku s názvem Včelí léto, kde bylo vyseto více jak 40 druhů rostlin a porostou až do výšky 70 cm.
Renáta Hovjacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: “Ubrali jsme na Oáze klidu, kde jsme nechali v podstatě dvě plochy přesemenit. V této chvíli už tam kvetou chrpy, nějaké jitrocele, různé trávy. Francouzskou stále doplňujeme, aby to mělo ten správný efekt, aby ta květinová louka byla kompaktní a krásná."
Na další květinové louky se můžete těšit například na náměstích Václava Vacka, Jana Nerudy, Antonie Bejdové nebo na Havlíčkově náměstí a ulici Ludvíka Podéště.
---
V ostravské hale Gong se konala konference IDea forum, která byla letos zaměřena na podporu průmyslu v Moravskoslezském kraji. Společně se zástupci státu a kraje diskutovali o rozvoji regionu investoři a podnikatelé.
Konference, kterou pořádala Rozvojová regionální agentura MSID, byla rozdělena do několika bloků, ve kterých se diskutovalo o ekonomické situaci, aktuálních trendech v podnikání i vizích kraje do budoucna.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “IDea FORUM je každoroční akce. V letošním roce se bude toto téma týkat především průmyslu, kreativity a udržitelnosti. Tuto akci pořádají Moravskoslezské investice a development a tím, že je to zaměřeno i na průmysl, tak tady budou hosté, kteří mají co říct odborně k tomuto tématu.”
Václav Palička, předseda představenstva MSID: “Minulý rok jsme se zaměřovali vlastně na růst energií, hodně na úspory a vždycky se snažíme poskytnout i takový ten nadhled, to znamená ten makro pohled na tu situaci v našem regionu. Dneska se chceme zaměřit více na podporu vlastně průmyslu, protože je nám jasné, že pouze veřejné zdroje, jako kdyby nám v té transformaci regionu nepomohou.”
Mezi vystupujícími byli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu i podnikatelské sféry.
Petr Očko, náměstek pro digitalizaci a inovace, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: “Moravskoslezský kraj patří k těm nejdynamičtějším z hlediska aktivity na svou transformaci. Víme, že to je region původem hodně zaměřený na těžbu uhlí nebo těžký průmysl. Ale musím říct, že za posledních asi 20 let se tady stalo hodně pozitivního. Ta modernizace je tady vidět- To, o čem tady budeme hovořit, se týká zejména nových aktivit v oblasti podpory investic. Dneska jsme změnili zákon o investičních pobídkách tak, aby podporoval více ty strategické investory, podporujeme hodně investory do zelených technologií."
Řeč byla i o podpoře velkého projektu v Dolní Lutyni a vysokorychlostní železnice.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: "Pokud bychom našli strategického investora pro tuto oblast, celý region z toho bude neuvěřitelně benefitovat celý ekosystém, školství, turistický ruch, služby a tak dál. A to je pro nás extrémně důležité. Vedle toho jsou pro nás důležité další strategické projekty, jako je například budování vysokorychlostních tratí. Protože pokud Ostrava bude spojená rychlým spojem na klíčové huby České republiky, jako je Brno a Praha, pak o to větší atraktivita i o náš region bude.”
Součástí konference byla panelová diskuse a tématické workshopy.
---
Radnice v Horní Suché staví pro seniory tři rodinné domy, ve kterých bude dvanáct bezbariérových bytových jednotek. Projekt počítá s příjezdovou cestou, s místy pro parkování i s malými zahrádkami.
Poptávka po obecním bydlení ze strany seniorů v Horní Suché byla už tak velká, že se radnice rozhodla vyčlenit ze svého rozpočtu přes 40 milionů korun a na vlastním pozemku zahájila výstavbu malometrážních bytů v rodinných domech.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: “O tento typ bydlení si myslím, že bude ještě velký zájem, protože by tady měli bydlet senioři, kteří ještě nejsou v tom věku, že by potřebovali péči, dokáží se ještě o sebe postarat, ale současné bydlení je pro ně třeba velké, finančně nedostupné atd.”
Tomáš Goceliak, stavbyvedoucí: "Každý ten byt bude mít rozlohu zhruba 50 metrů čtverečních. Součástí bytů je kuchyň, obývací pokoj a ložnice. Co se týče sociálního zařízení, tak jsou přizpůsobeny pro imobilní občany.”
Rada obce již stanovila určité podmínky pro budoucí zájemce. O ceně nájemného budou ještě jednat zastupitelé.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: “Tyto domy by měly být velmi energeticky úsporné. To bydlení by tady mělo být fakticky za minimální peníze, co se týká energií. A samozřejmě to nemůže být úplně sociální bydlení, protože ta investice byla poměrně vysoká.”
Zájem ze strany seniorů o bydlení je velký. Proto obec nevylučuje, že by připravila do budoucna další projekt.
---
V Novém Jičíně se uskutečnil 3. ročník benefiční akce Krok za Šimonka. Běžeckého závodu se zúčastnili i hasiči, policisté a zdravotničtí záchranáři - konal se na podporu chlapce, který trpí vzácnou metabolickou nemocí.
Právě byl odstartován 3. ročník běhu, který se na Skalkách v Novém Jičíně konal v rámci benefiční akce Krok za Šimonka. Tento čtyři a půl letý chlapec se narodil s vzácnou vážnou metabolickou nemocí, Lesch Nyhanovým syndromem.
Lucie Hanzelková Gellertová, matka Šimonka: “Je to akce, kterou děláme jedinou v roce pro Šimonka takhle velikou. Snažíme se i oslovit všechny, kteří s Šimonkem v průběhu roku pracují. A vlastně ti všichni lidé se tu mohou sejít, ale mohou se tady sejít i běžci, díky kterým vlastně můžeme vybrat větší částku.”
Běžecké trati benefičního závodu byly tři, ta hlavní na 7 a půl kilometru, byla letos poprvé pojata i jako závod složek integrovaného záchranného systému.
Tomáš Kvíčala, účastník běhu, vedoucí ÚO Nový Jičín, Policie ČR: “Je to veliká akce pro Šimonka, abychom zlepšili jeho život a pomohli mu ke zdraví, aspoň takovému, jaké bychom si všichni přáli.”
Petr Adamus, účastník běhu, ředitel ÚO HZS Nový Jičín: “Rozhodli jsme se podpořit tuto benefiční akci, určitě je to dobrá věc. Ustanovili jsme tým v celém územním odboru Nový Jičín.”
Petr Gold, účastník běhu, ÚO ZZS Nový Jičín: “Poběží nás všech pět sedm a půl kilometru, chtěli jsme podpořit dobročinnou akci na Šimonka.”
Název akce Krok za Šimonka symbolizuje touhu jeho rodičů postavit chlapce, který je zcela ležící, na nohy.
Lucie Hanzelková Gellertová, matka Šimonka: “My teď čekáme, jestli se neotevře genová terapie pro toto onemocnění, to se dozvíme v příštím týdnu jestli vůbec proběhnou první klinické studie, a usilujeme o to, aby Šimonek toto mohl absolvovat.”
Z předchozích sbírek mohli pro Šimonka pořídit robotické chodítko, nákladná je i rehabilitace.
---
Na zámku Hošťálkovy mezi Krnovem a Bruntálem objevili provozovatelé nové malby, o kterých nevěděli ani restaurátoři. Zámek měl v historii velké štěstí v tom, že nebyl zásadně devastován, pouze výmalby byly kompletně zatřeny. Před válkou patřil rodu Skrbenských a následně rodu Arco.
Stavbu zachránilo i to, že po poválečné konfiskaci zde sídlil Stiborův dům odpočinku a ústav sociální péče.
Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Od roku 2007, kdy vlastně MS kraj prohlásil zámek za nepotřebný majetek, je v soukromém vlastnictví, protože ho koupila rodina Ruszó.“
Snaha nových majitelů o obnovu interiérů, maleb a fresek je nákladná ale bohatá na nečekaná překvapení, například ve velkém sále.
Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Překvapení pro nás velké, protože podle průzkumu, který dělali restaurátoři v roce 2015 a 16, které dokládaly přítomnost maleb ve všech místnostech, tak tedy tady v této místnosti a ve vedlejší uvedli, že se žádné malby nástěnné nenachází.“
Ľubica Mezerová, historička umění: „My jsme věděli, že toto byla jedna z nejdůležitějších místností zámku. Maloval to a působil tu Jan František Jablonský a Jakub Kontnowitz, tak nám přišlo divné, že by to žádné malby nebyly. Tak jsme udělali sondu až dolů. A u toho nás překvapilo, že jsme našli namalované iluzivní sloupy, takže celá malba je iluzivní, a vlastně celý ten sál představuje sloupový sál, který nese klady s výrazným vlisem a s hlavicemi z palmových listů.“
Také průzkum profilu hlavního sálu, který předpokládal zazděné dveře, odhalil překvapení.
Ľubica Mezerová, historička umění: „Nakonec to nebyly dveře, ale byly to niky, zřejmě zazděné, protože tam není výmalba, ale jsou tam jen omítky. Tak tam zřejmě byly nějaké dřevěné skříně nebo vitríny nebo něco podobného.“
Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Teď jsme v jídelně, která, předpokládáme, že jídelnou byla i za doby šlechty a je to jedna z těch dvou zdokumentovaných místností, kde než je zamalovali, tak to vlastně v 60. letech zdokumentovali. Tady máme třeba jeden z těch obrazů, který je tady zatřený. No a sondy, které jsou na stěnách, to jenom potvrzují.“
Další výzkum vyžaduje velké finanční náklady, jistě však odhalí další novinky a kuriozity na zámku.
Ľubica Mezerová, historička umění: „Všechny místnosti i chodby v pianu nobile by měly být zrestaurované. Myslím stěny a stropy. Měly by být odkryté, ale nejen nástěnné malby, ale i dveře jsou tady unikátní, i podlahy jsou tady unikátní. Zámek si opravdu zaslouží velkou pozornost ze strany státu.“
Zámek a přitahuje pozornost milovníků historie i pamětníků z regionu a dnes je možné ho již navštívit.
Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Zámek máme vlastně celoročně otevřený po předchozí domluvě se mnou, můžeme si domluvit prohlídku kdykoli.“
---
Ostravská městská policie odstartovala nový preventivní projekt, který je určena pro žáky z vyloučených lokalit celého města. Strážníci se snaží během několika setkání dětem vštípit některé důležité zásady. Projekt nese název "Se strážníky si vím rady."
Školáci jsou jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel a proto se na ně strážníci v rámci prevence často zaměřují. V Ostravě v těchto dnech odstartoval nový program určený pro děti ze základních škol, který nese název "Se strážníky si vím rady 2024."
Petr Lakomý, preventista MP Ostrava: "Projekt "Se strážníky si vím rady" se skládá ze tří částí, kdy navštěvujeme děti ve školách v blízkosti nebo přímo ve vyloučených lokalitách."
Jde o pilotní projekt, který byl nabídnut celkem třinácti vytipovaným základním školám v sociálně vyloučených lokalitách například v Přívozu nebo ve Vítkovicích.
Helena Badurová, preventistka MP Ostrava: "Na injekci nesaháme a vždycky musím zavolat strážníky. Mohu ji vyhodit třeba do odpadkového koše? Neeee."
anketa: žáci ZŠ Gebauerova: "Nečekal jsem, že tady strážníci přijdou a je to moc hezké."
"Nejvíce se mi líbilo, když se to rýmovalo."
Děti provádí tematickými okruhy v rámci interaktivní prezentace maskot ostravských strážníků OVAček.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "MP má těch preventivních programů celo řadu a já jsem rád za každý nový. Prevence je to nejdůležitější, co můžeme v rámci bezpečnosti ve městě dělat."
Projekt financuje Ostrava a je pravděpodobné, že se v příštích letech bude opakovat a ještě se rozšíří o další témata a na další školy.
---
V Porubě začal výsev květinových luk. První z nich Poruba vysela už v roce 2021 na Francouzské ulici a okamžitě se stala fenoménem. Od té doby jich každým rokem přibývá.
Květinové louky dělají Porubanům radost. Zároveň slouží i jako potrava a úkryt pro hmyz a zadržují vodu v přírodě. Letos se objeví hned na 14 místech obvodu. Mimo jiné i na Hlavní třídě.
Renáta Hovjacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: ”Vyséváme letničkové směsi, tady konkrétně třeba Motýlí romanci, která obsahuje neuvěřitelné množství letniček v barevné škále od bílé až do tmavě fialové.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: “My v letošním roce chystáme první etapu realizace koncepce nových výsadeb na Hlavní třídě. První etapa se bude týkat prvního úseku, čímž je úsek od kruhového objezdu směrem k Nezvalovu náměstí."
Novinkou je louka u Oblouku s názvem Včelí léto, kde bylo vyseto více jak 40 druhů rostlin a porostou až do výšky 70 cm.
Renáta Hovjacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: “Ubrali jsme na Oáze klidu, kde jsme nechali v podstatě dvě plochy přesemenit. V této chvíli už tam kvetou chrpy, nějaké jitrocele, různé trávy. Francouzskou stále doplňujeme, aby to mělo ten správný efekt, aby ta květinová louka byla kompaktní a krásná."
Na další květinové louky se můžete těšit například na náměstích Václava Vacka, Jana Nerudy, Antonie Bejdové nebo na Havlíčkově náměstí a ulici Ludvíka Podéště.
---
V ostravské hale Gong se konala konference IDea forum, která byla letos zaměřena na podporu průmyslu v Moravskoslezském kraji. Společně se zástupci státu a kraje diskutovali o rozvoji regionu investoři a podnikatelé.
Konference, kterou pořádala Rozvojová regionální agentura MSID, byla rozdělena do několika bloků, ve kterých se diskutovalo o ekonomické situaci, aktuálních trendech v podnikání i vizích kraje do budoucna.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “IDea FORUM je každoroční akce. V letošním roce se bude toto téma týkat především průmyslu, kreativity a udržitelnosti. Tuto akci pořádají Moravskoslezské investice a development a tím, že je to zaměřeno i na průmysl, tak tady budou hosté, kteří mají co říct odborně k tomuto tématu.”
Václav Palička, předseda představenstva MSID: “Minulý rok jsme se zaměřovali vlastně na růst energií, hodně na úspory a vždycky se snažíme poskytnout i takový ten nadhled, to znamená ten makro pohled na tu situaci v našem regionu. Dneska se chceme zaměřit více na podporu vlastně průmyslu, protože je nám jasné, že pouze veřejné zdroje, jako kdyby nám v té transformaci regionu nepomohou.”
Mezi vystupujícími byli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu i podnikatelské sféry.
Petr Očko, náměstek pro digitalizaci a inovace, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: “Moravskoslezský kraj patří k těm nejdynamičtějším z hlediska aktivity na svou transformaci. Víme, že to je region původem hodně zaměřený na těžbu uhlí nebo těžký průmysl. Ale musím říct, že za posledních asi 20 let se tady stalo hodně pozitivního. Ta modernizace je tady vidět- To, o čem tady budeme hovořit, se týká zejména nových aktivit v oblasti podpory investic. Dneska jsme změnili zákon o investičních pobídkách tak, aby podporoval více ty strategické investory, podporujeme hodně investory do zelených technologií."
Řeč byla i o podpoře velkého projektu v Dolní Lutyni a vysokorychlostní železnice.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: "Pokud bychom našli strategického investora pro tuto oblast, celý region z toho bude neuvěřitelně benefitovat celý ekosystém, školství, turistický ruch, služby a tak dál. A to je pro nás extrémně důležité. Vedle toho jsou pro nás důležité další strategické projekty, jako je například budování vysokorychlostních tratí. Protože pokud Ostrava bude spojená rychlým spojem na klíčové huby České republiky, jako je Brno a Praha, pak o to větší atraktivita i o náš region bude.”
Součástí konference byla panelová diskuse a tématické workshopy.
---
Radnice v Horní Suché staví pro seniory tři rodinné domy, ve kterých bude dvanáct bezbariérových bytových jednotek. Projekt počítá s příjezdovou cestou, s místy pro parkování i s malými zahrádkami.
Poptávka po obecním bydlení ze strany seniorů v Horní Suché byla už tak velká, že se radnice rozhodla vyčlenit ze svého rozpočtu přes 40 milionů korun a na vlastním pozemku zahájila výstavbu malometrážních bytů v rodinných domech.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: “O tento typ bydlení si myslím, že bude ještě velký zájem, protože by tady měli bydlet senioři, kteří ještě nejsou v tom věku, že by potřebovali péči, dokáží se ještě o sebe postarat, ale současné bydlení je pro ně třeba velké, finančně nedostupné atd.”
Tomáš Goceliak, stavbyvedoucí: "Každý ten byt bude mít rozlohu zhruba 50 metrů čtverečních. Součástí bytů je kuchyň, obývací pokoj a ložnice. Co se týče sociálního zařízení, tak jsou přizpůsobeny pro imobilní občany.”
Rada obce již stanovila určité podmínky pro budoucí zájemce. O ceně nájemného budou ještě jednat zastupitelé.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: “Tyto domy by měly být velmi energeticky úsporné. To bydlení by tady mělo být fakticky za minimální peníze, co se týká energií. A samozřejmě to nemůže být úplně sociální bydlení, protože ta investice byla poměrně vysoká.”
Zájem ze strany seniorů o bydlení je velký. Proto obec nevylučuje, že by připravila do budoucna další projekt.
---
V Novém Jičíně se uskutečnil 3. ročník benefiční akce Krok za Šimonka. Běžeckého závodu se zúčastnili i hasiči, policisté a zdravotničtí záchranáři - konal se na podporu chlapce, který trpí vzácnou metabolickou nemocí.
Právě byl odstartován 3. ročník běhu, který se na Skalkách v Novém Jičíně konal v rámci benefiční akce Krok za Šimonka. Tento čtyři a půl letý chlapec se narodil s vzácnou vážnou metabolickou nemocí, Lesch Nyhanovým syndromem.
Lucie Hanzelková Gellertová, matka Šimonka: “Je to akce, kterou děláme jedinou v roce pro Šimonka takhle velikou. Snažíme se i oslovit všechny, kteří s Šimonkem v průběhu roku pracují. A vlastně ti všichni lidé se tu mohou sejít, ale mohou se tady sejít i běžci, díky kterým vlastně můžeme vybrat větší částku.”
Běžecké trati benefičního závodu byly tři, ta hlavní na 7 a půl kilometru, byla letos poprvé pojata i jako závod složek integrovaného záchranného systému.
Tomáš Kvíčala, účastník běhu, vedoucí ÚO Nový Jičín, Policie ČR: “Je to veliká akce pro Šimonka, abychom zlepšili jeho život a pomohli mu ke zdraví, aspoň takovému, jaké bychom si všichni přáli.”
Petr Adamus, účastník běhu, ředitel ÚO HZS Nový Jičín: “Rozhodli jsme se podpořit tuto benefiční akci, určitě je to dobrá věc. Ustanovili jsme tým v celém územním odboru Nový Jičín.”
Petr Gold, účastník běhu, ÚO ZZS Nový Jičín: “Poběží nás všech pět sedm a půl kilometru, chtěli jsme podpořit dobročinnou akci na Šimonka.”
Název akce Krok za Šimonka symbolizuje touhu jeho rodičů postavit chlapce, který je zcela ležící, na nohy.
Lucie Hanzelková Gellertová, matka Šimonka: “My teď čekáme, jestli se neotevře genová terapie pro toto onemocnění, to se dozvíme v příštím týdnu jestli vůbec proběhnou první klinické studie, a usilujeme o to, aby Šimonek toto mohl absolvovat.”
Z předchozích sbírek mohli pro Šimonka pořídit robotické chodítko, nákladná je i rehabilitace.
---
Na zámku Hošťálkovy mezi Krnovem a Bruntálem objevili provozovatelé nové malby, o kterých nevěděli ani restaurátoři. Zámek měl v historii velké štěstí v tom, že nebyl zásadně devastován, pouze výmalby byly kompletně zatřeny. Před válkou patřil rodu Skrbenských a následně rodu Arco.
Stavbu zachránilo i to, že po poválečné konfiskaci zde sídlil Stiborův dům odpočinku a ústav sociální péče.
Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Od roku 2007, kdy vlastně MS kraj prohlásil zámek za nepotřebný majetek, je v soukromém vlastnictví, protože ho koupila rodina Ruszó.“
Snaha nových majitelů o obnovu interiérů, maleb a fresek je nákladná ale bohatá na nečekaná překvapení, například ve velkém sále.
Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Překvapení pro nás velké, protože podle průzkumu, který dělali restaurátoři v roce 2015 a 16, které dokládaly přítomnost maleb ve všech místnostech, tak tedy tady v této místnosti a ve vedlejší uvedli, že se žádné malby nástěnné nenachází.“
Ľubica Mezerová, historička umění: „My jsme věděli, že toto byla jedna z nejdůležitějších místností zámku. Maloval to a působil tu Jan František Jablonský a Jakub Kontnowitz, tak nám přišlo divné, že by to žádné malby nebyly. Tak jsme udělali sondu až dolů. A u toho nás překvapilo, že jsme našli namalované iluzivní sloupy, takže celá malba je iluzivní, a vlastně celý ten sál představuje sloupový sál, který nese klady s výrazným vlisem a s hlavicemi z palmových listů.“
Také průzkum profilu hlavního sálu, který předpokládal zazděné dveře, odhalil překvapení.
Ľubica Mezerová, historička umění: „Nakonec to nebyly dveře, ale byly to niky, zřejmě zazděné, protože tam není výmalba, ale jsou tam jen omítky. Tak tam zřejmě byly nějaké dřevěné skříně nebo vitríny nebo něco podobného.“
Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Teď jsme v jídelně, která, předpokládáme, že jídelnou byla i za doby šlechty a je to jedna z těch dvou zdokumentovaných místností, kde než je zamalovali, tak to vlastně v 60. letech zdokumentovali. Tady máme třeba jeden z těch obrazů, který je tady zatřený. No a sondy, které jsou na stěnách, to jenom potvrzují.“
Další výzkum vyžaduje velké finanční náklady, jistě však odhalí další novinky a kuriozity na zámku.
Ľubica Mezerová, historička umění: „Všechny místnosti i chodby v pianu nobile by měly být zrestaurované. Myslím stěny a stropy. Měly by být odkryté, ale nejen nástěnné malby, ale i dveře jsou tady unikátní, i podlahy jsou tady unikátní. Zámek si opravdu zaslouží velkou pozornost ze strany státu.“
Zámek a přitahuje pozornost milovníků historie i pamětníků z regionu a dnes je možné ho již navštívit.
Andrea Šírová, kastelánka zámku: „Zámek máme vlastně celoročně otevřený po předchozí domluvě se mnou, můžeme si domluvit prohlídku kdykoli.“
---
