Kvůli uzavřeným ski areálům měli horští záchranáři v Beskydech méně zásahů u zraněných lyžařů, ale naopak jim přibylo práce u turistů. Ti se navíc ve větším počtu pohybují na méně frekventovaných trasách, kde mají záchranáři komplikovanější přístup.
Zatímco loni od jara do podzimu bylo v Beskydech kvůli koronavirovým omezením turistů mnohem více, v zimě se hory naopak vylidnily, když byly mimo provoz lyžařská střediska. Změnu proti předchozím sezonám pocítili také horští záchranáři.
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: “Letošní rok byl těžký, a nemyslím jen z pohledu práce Horské služby, i když i tak by to šlo nazvat, protože my máme těch zásahů u úrazů méně, než v předchozích letech, protože nosná část jsou ty lyžařské úrazy v zimním období. Takže to letos nebylo, ale přibylo nám mnohem více úrazů turistů v terénu, v různých místech tam, kde jsme předtím nikdy nezasahovali. Takže takové více náročnější na transport byly, než v předchozích sezonách.”
V posledních dnech v Beskydech turistů opět přibývá. Pomohlo tomu mírné rozvolnění pohybu osob v okresech. Například na Pustevny mohou přicházet obyvatelé okresů Vsetín a Nový Jičín. Všichni by ale chtěli ještě větší svobodu pohybu.
Anketa: “Určitě si myslím, že by to mělo být aspoň po ten kraj. Nevidím v tom zásadní přínos to uzavření jenom v malé lokalitě. Kdyby to bylo více, bylo by to lepší pro všechny. Zvlášť s nadcházejícím jarem a počasím a myslím, že i příroda tím trpí.”
Anketa: “My jsme tady vyšli z Frenštátu pěšky kolem sjezdovky a je to fajn, že se uvolnily aspoň okresy, že člověk může aspoň na vycházku do přírody, tady n a Pustevny a do lesa a že nemusí jen po katastru obce.”
Na Pustevny už také opět začala jezdit lanovka z Trojanovic.
---
Opavané se možná zbaví zoufalého pohledu na chátrající obchodní dům Breda. Tento architektonický skvost je od r. 2013 zavřený. Nyní je na prodej. Správce konkurzní podstaty za něj chce 40 mil. korun. Město jeho koupi zvažuje. Ovšem kvůli vysoké ceně i nákladům na opravu váhá.
Opavští zastupitelé rozhodovali o koupi obchodního domu Breda, který je kulturní památkou, už v roce 2018. Budovu nabídl městu správce konkurzní podstaty. Firma, která ji vlastní, je totiž v likvidaci. Město ale nabídku za 55 mil. korun odmítlo. Zastupitelé neodhlasovali nákup ani nyní. A své rozhodnutí odročili.
Marek Veselý (ODS), zastupitel města Opavy: „Na příštím zastupitelstvu budeme probírat závěrečný účet, tzn. Jestli vůbec máme prostředky k nákupu.
Tentokrát správce konkurzní podstaty snížil cenu na 39,5 milionu korun. Podle některých zastupitelům jde pořád o vysokou sumu za 8 let zavařený obchodní dům, který devastuje spodní voda i zub času.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: Tady to bylo o tom, že musíme dát signál, že město chce. Že to musí dostat do svého majetku a že bychom si deklarovali jednotlivé prvky, které by se tam mohly naskládat.“
Pokud se město k odkupu rozhodne, bude muset počítat s dalšími stamilionovými investicemi. V budově s pěti nadzemními a dvěma podzemními podlažími plánuje např. tržnici, společenský sál, muzeum afrického umění s odkazem na opavskou rodačku spisovatelku Joy Adamsonovou nebo kanceláře.
obyvatelka Opavy: „Byla bych ráda, kdyby obchodní dům zase ožil a začal fungovat.“
Jestliže bude tato ikonická stavba v majetku města, může projekt obnovy podpořit také stát. Při své loňské návštěvě v Opavě to přislíbil ministr kultury Lubomír Zaorálek.
---
Ostrava-Poruba má ve svém obvodě přes 20 tisíc stromů. Zhruba 1 600 z nich je napadeno jmelím, které ze stromu odčerpává vodu a důležité živiny až ho zcela zahubí. Radnice se tomu snaží zabránit ekologickými postřiky.
V Ostravě-Porubě v těchto dnech zachraňují stromy napadené jmelím. Šedesát vytipovaných stromů v 1., 2., a 3. stavebním obvodu prochází speciálními postřiky, po kterých do dvou týdnů jmelí odpadne a stromům přitom nijak neublíží.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My tento postřik provádíme už třetím rokem s tím, že každý rok vybereme přibližně 50 až 60 stromů, které jsou extrémně zasažené jmelím, pro které by klasické mechanické odstranění znamenalo vlastně ohromný šok, případně až jejich odumření. Kdežto tady tento postřik je ohleduplný právě vůči stromům.”
Účinnost postřiku je až 97 procent. Takto efektivní je ale pouze v případě, že se správně načasuje.
Václav Drhlík, Safe Trees: “Důležité je to provádět v tuto dobu, v tom předjarním období, kdy ještě neraší stromy, ale zároveň už nemrzne. Nemělo by příliš foukat a samozřejmě mlha a déšť jsou jakoby špatné faktory. I na podzim po odpadu listí je možné aplikovat postřik proti jmelí bílému."
Aleš Država Safe trees: “Je to dost složité a všechno záleží na tom, jakou máte plošinu. Tahle je skvělá. I přesto, že je strašně stará, tak je podle mě téměř nejlepší. Snažíme se to dělat tak, aby se nic nezlomilo, ale ne vždy to jde.”
Na velký strom, který je masivně zasažený jmelím, se spotřebuje až 10 litrů postřikové kapaliny.
Jmelí se nejčastěji objevuje na méně vitálních stromech. Co se týká druhů, pak jsou to zejména lípy, javory a jabloně.
---
Pandemie zasáhla do života každému. Někomu hlavně v osobním životě, ale mnohým změnila i práci. Je to i případ Marka Žukowskeho kaplana Městské nemocnice Ostrava, ze kterého se kvůli zákazu návštěv stal jakýsi prostředník mezi nemocnými a rodinou. Častěji si s ním povídají i přetížení zdravotníci.
Možná víte, že součástí Městské nemocnice Ostrava je i kaple, kterou mohou nemocní kdykoliv využívat a jsou v ní i pravidelné bohoslužby. Už čtyři roky se o ni stará kaplan Marek Žukowski. Jeho hlavní prací je ale procházet nemocnicí a rozmlouvat s lidmi.
"Dobrý den, jak se dnes máte?" ptá se kaplan po vstupu do pokoje. "Je to dobré, včera mi bylo hůře," odpovídá pacientka.
V pandemické době, kdy je zákaz návštěv často vyřizuje pacientům vzkazy od jejich rodin. Nebojí se ani návštěv uzavřených covidových oddělení, kde rozmlouvá s pacienty, ale bohužel se v posledních měsících často setkává i s umírajícími.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Jsem v poslední době dalo by se říct takovým pošťákem. Vyřizuji pacientům vzkazy rodiny a pak zase od těch pacientů zpátky jejich blízkým."
Protiváhou návštěv nemocných jsou pak návštěvy porodnice, kde je to samozřejmě mnohem veselejší. V poslední době si také více povídá se zdravotníky, kteří nebyli zvyklý na tak častá setkání se smrtí.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Nejtěžší je to, že nevidí to světlo na konci tunelu. Nedávno mi říkala jedna sestra, že kdyby věděla, že to v květnu skončí, tak to zvládne, ale pořád nevidí, kdy už bude ten konec, kdy to bude lepší."
Je také zajímavé, že mnohem častěji než dříve se na kaplana obracejí lidé, kteří nejsou věřící. I krátká rozmluva jim pomáhá přečkat pobyt v nemocnici.
---
Do Karviné-Louk začala zajíždět pojízdná prodejna potravin. Hlavním důvodem bylo skončení provozu kamenné prodejny. Město se dohodlo s prodejcem z Polska, který do Louk dojíždí třikrát týdně a zastavuje na několika místech.
V městské části Louky skončil provoz tamní kamenné prodejny potravin. Aby místní obyvatelé nemuseli zajíždět pro základní potraviny až do centra města, zajistilo pro ně vedení města pojízdnou prodejnu. Hledali mezi českými i polskými prodejci.
Miroslav Hajdušík, náměstek primátora Karviné: "Nepodařilo se nám oslovit žádné české pojízdné prodejce a díky tomu, že jsme v příhraničí a i okolní města mají s polskými pojízdnými prodejnami velmi dobré zkušenosti, tak jsme zvolili tento způsob. Vybrali jsme prodejnu, která má široký sortiment a hlavně pan prodejce je ochoten nám zajíždět na více míst."
anketa: obyvatelé Karviné-Louk: “Jsme rádi, že aspoň to. Měli jsme obchod, zavřeli ho, tak aspoň chleba a základní potraviny, jinak bychom museli do města jezdit. " "Obzvlášť pracující se přiklánějí k sobotě, že si mohou nakoupit chleba na neděli a tak. Si tady můžete koupit nebo objednat, což jsem už taky využila, jsem si objednala a vím, že to tu budu mít, i když stojí na jiných místech, že mi to doveze."
Potraviny přiváží do Louk pan Marek Czyž z polských Kaczyc.
Marek Czyž, prodejce: "Všechny výrobky jsou z polské produkce. Jsou to převážně základní potraviny, jako pečivo, uzeniny, mléčné výrobky, zelenina, zákusky i nějaká drogerie."
Rozšíří se nejen nabídka sortimentu, ale i míst, kam bude pojízdná prodejna zajíždět. V současné době má pojízdná prodejna čtyři zastávky, u Rybího domu, kostela a na ulicích Malé a Velké Kempy. Po Velikonocích se přidá ještě zastávka u mateřské školky.
Miroslav Hajdušík, náměstek primátora Karviné: "My teď uvažujeme i o tom a zjišťovali jsme zájem ve Starém Městě, že by tento prodejce zajížděl i do Starého Města."
Pojízdná prodejna je lidem k dispozici 3x týdně, vždy v pondělí, středu a sobotu.
---
Velikonoce za sklem. To je název výstavy, která se v této nelehké době podařila uspořádat Centru aktivních seniorů ve Frýdku-Místku. Prohlédnout si ji může každý, kdo půjde kolem. Floristka tam připravila tematickou výstavu právě k velikonočním svátkům.
Velikonoční košíčky plné nazdobených kraslic. Symbol Velikonoc, který se rozhodli v Centru aktivních seniorů ve Frýdku-Místku přenést do výstavy. Za normálních okolností by to nebylo nic neobvyklého, ale v době pandemie jde o mimořádný počin.
Anna Sumcová, floristka, autorka výstavy: "Je to velikonoční výstava a je posbíraná se sbírek krajkových deček, které jsem dostala od kamarádek a taky částečně po mojí mamince. Ostatní výrobky jsem dělala už od loňského roku, protože jsem byla sama a loni výstava nebyla, tak jsem si všechno letos připravila, opravila a použila na tuto výstavu."
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Dřív jsme dělali velikonoční výstavy se školami, s dětmi, doplňovali své výstavy zaměřené k Velikonocům a bylo to velmi pestré. Teď je to jenom na nás."
Zdejší výstavy byly vždy ukázkou umu a dovednosti.
Anna Sumcová, floristka, autorka výstavy: "Pro mě byl nový nápad koláže z proutí a z deček, protože obyčejně dělám z různých jiných věcí."
Současná výstava má tematický název Velikonoce za sklem. Prohlédnout si ji totiž může každý, kdo půjde okolo centra.
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Tento dům je nový a že je tak moderně architektonicky řešený, že celé stěny máme prosklené, tak se dá prohlížet ta výstava z venku a také je tak koncipována, aby to hlavní, a to nejlepší bylo vidět právě z venku přes skla."
Mimo pandemii Centrum aktivních seniorů žilo každý den. Běžně se tady pořádají různé aktivity, od pohybu přes přednášky až po tvořivost.
Věra Silvestrová, Centrum aktivních seniorů F-M: "Co se týče seniorů, tak jsou velice nároční. Ať už jde o kulturu, pohyb, cvičení, tančení, oni mají opravdu všestranné zájmy. My jsme se snažili jim umožnit tyto věci."
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Jako mnoho jiných aktivit kolem nás jsme utlumeni. Centrum aktivních seniorů po roce a půl fungování je už téměř rok zavřeno, takže snažíme se hledat aktivity, které by mohly za této situace probíhat."
Věra Silvestrová, Centrum aktivních seniorů F-M: "My ten rok máme opravdu velký výpadek a ty seniory opravdu to trápí, protože vím, že volají, že se dotazují a my nejsme schopni s tím nic udělat. Opravdu čekáme, až se to uvolní."
Aktuálně v centru seniorům nabízejí alespoň kontakt, který je pouze online.
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Máme webové stránky, tak aktuálně zveřejňujeme, co se děje, pokud se něco děje. Ale máme i takové akce, které stojí na individuální činnosti jednotlivých našich členů."
V únoru například proběhlo symbolické překročení kanálu La Manche suchou nohou.
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Senioři, kteří jsou aktivní a chodí často na vycházky, na výlety s námi často jezdí a tak dále, tak na individuálních vycházkách ušli 3600 kilometrů, více než stokrát přešli suchou nohou La Manche, tak to bylo nazváno, a nakonec to byla velmi zdařilá akce."
Připravují se ale i další akce. Zdejší senioři se například chtějí zapojit do celostátní křížovkářské soutěže.
---
Kvůli uzavřeným ski areálům měli horští záchranáři v Beskydech méně zásahů u zraněných lyžařů, ale naopak jim přibylo práce u turistů. Ti se navíc ve větším počtu pohybují na méně frekventovaných trasách, kde mají záchranáři komplikovanější přístup.
Zatímco loni od jara do podzimu bylo v Beskydech kvůli koronavirovým omezením turistů mnohem více, v zimě se hory naopak vylidnily, když byly mimo provoz lyžařská střediska. Změnu proti předchozím sezonám pocítili také horští záchranáři.
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: “Letošní rok byl těžký, a nemyslím jen z pohledu práce Horské služby, i když i tak by to šlo nazvat, protože my máme těch zásahů u úrazů méně, než v předchozích letech, protože nosná část jsou ty lyžařské úrazy v zimním období. Takže to letos nebylo, ale přibylo nám mnohem více úrazů turistů v terénu, v různých místech tam, kde jsme předtím nikdy nezasahovali. Takže takové více náročnější na transport byly, než v předchozích sezonách.”
V posledních dnech v Beskydech turistů opět přibývá. Pomohlo tomu mírné rozvolnění pohybu osob v okresech. Například na Pustevny mohou přicházet obyvatelé okresů Vsetín a Nový Jičín. Všichni by ale chtěli ještě větší svobodu pohybu.
Anketa: “Určitě si myslím, že by to mělo být aspoň po ten kraj. Nevidím v tom zásadní přínos to uzavření jenom v malé lokalitě. Kdyby to bylo více, bylo by to lepší pro všechny. Zvlášť s nadcházejícím jarem a počasím a myslím, že i příroda tím trpí.”
Anketa: “My jsme tady vyšli z Frenštátu pěšky kolem sjezdovky a je to fajn, že se uvolnily aspoň okresy, že člověk může aspoň na vycházku do přírody, tady n a Pustevny a do lesa a že nemusí jen po katastru obce.”
Na Pustevny už také opět začala jezdit lanovka z Trojanovic.
---
Opavané se možná zbaví zoufalého pohledu na chátrající obchodní dům Breda. Tento architektonický skvost je od r. 2013 zavřený. Nyní je na prodej. Správce konkurzní podstaty za něj chce 40 mil. korun. Město jeho koupi zvažuje. Ovšem kvůli vysoké ceně i nákladům na opravu váhá.
Opavští zastupitelé rozhodovali o koupi obchodního domu Breda, který je kulturní památkou, už v roce 2018. Budovu nabídl městu správce konkurzní podstaty. Firma, která ji vlastní, je totiž v likvidaci. Město ale nabídku za 55 mil. korun odmítlo. Zastupitelé neodhlasovali nákup ani nyní. A své rozhodnutí odročili.
Marek Veselý (ODS), zastupitel města Opavy: „Na příštím zastupitelstvu budeme probírat závěrečný účet, tzn. Jestli vůbec máme prostředky k nákupu.
Tentokrát správce konkurzní podstaty snížil cenu na 39,5 milionu korun. Podle některých zastupitelům jde pořád o vysokou sumu za 8 let zavařený obchodní dům, který devastuje spodní voda i zub času.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: Tady to bylo o tom, že musíme dát signál, že město chce. Že to musí dostat do svého majetku a že bychom si deklarovali jednotlivé prvky, které by se tam mohly naskládat.“
Pokud se město k odkupu rozhodne, bude muset počítat s dalšími stamilionovými investicemi. V budově s pěti nadzemními a dvěma podzemními podlažími plánuje např. tržnici, společenský sál, muzeum afrického umění s odkazem na opavskou rodačku spisovatelku Joy Adamsonovou nebo kanceláře.
obyvatelka Opavy: „Byla bych ráda, kdyby obchodní dům zase ožil a začal fungovat.“
Jestliže bude tato ikonická stavba v majetku města, může projekt obnovy podpořit také stát. Při své loňské návštěvě v Opavě to přislíbil ministr kultury Lubomír Zaorálek.
---
Ostrava-Poruba má ve svém obvodě přes 20 tisíc stromů. Zhruba 1 600 z nich je napadeno jmelím, které ze stromu odčerpává vodu a důležité živiny až ho zcela zahubí. Radnice se tomu snaží zabránit ekologickými postřiky.
V Ostravě-Porubě v těchto dnech zachraňují stromy napadené jmelím. Šedesát vytipovaných stromů v 1., 2., a 3. stavebním obvodu prochází speciálními postřiky, po kterých do dvou týdnů jmelí odpadne a stromům přitom nijak neublíží.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My tento postřik provádíme už třetím rokem s tím, že každý rok vybereme přibližně 50 až 60 stromů, které jsou extrémně zasažené jmelím, pro které by klasické mechanické odstranění znamenalo vlastně ohromný šok, případně až jejich odumření. Kdežto tady tento postřik je ohleduplný právě vůči stromům.”
Účinnost postřiku je až 97 procent. Takto efektivní je ale pouze v případě, že se správně načasuje.
Václav Drhlík, Safe Trees: “Důležité je to provádět v tuto dobu, v tom předjarním období, kdy ještě neraší stromy, ale zároveň už nemrzne. Nemělo by příliš foukat a samozřejmě mlha a déšť jsou jakoby špatné faktory. I na podzim po odpadu listí je možné aplikovat postřik proti jmelí bílému."
Aleš Država Safe trees: “Je to dost složité a všechno záleží na tom, jakou máte plošinu. Tahle je skvělá. I přesto, že je strašně stará, tak je podle mě téměř nejlepší. Snažíme se to dělat tak, aby se nic nezlomilo, ale ne vždy to jde.”
Na velký strom, který je masivně zasažený jmelím, se spotřebuje až 10 litrů postřikové kapaliny.
Jmelí se nejčastěji objevuje na méně vitálních stromech. Co se týká druhů, pak jsou to zejména lípy, javory a jabloně.
---
Pandemie zasáhla do života každému. Někomu hlavně v osobním životě, ale mnohým změnila i práci. Je to i případ Marka Žukowskeho kaplana Městské nemocnice Ostrava, ze kterého se kvůli zákazu návštěv stal jakýsi prostředník mezi nemocnými a rodinou. Častěji si s ním povídají i přetížení zdravotníci.
Možná víte, že součástí Městské nemocnice Ostrava je i kaple, kterou mohou nemocní kdykoliv využívat a jsou v ní i pravidelné bohoslužby. Už čtyři roky se o ni stará kaplan Marek Žukowski. Jeho hlavní prací je ale procházet nemocnicí a rozmlouvat s lidmi.
"Dobrý den, jak se dnes máte?" ptá se kaplan po vstupu do pokoje. "Je to dobré, včera mi bylo hůře," odpovídá pacientka.
V pandemické době, kdy je zákaz návštěv často vyřizuje pacientům vzkazy od jejich rodin. Nebojí se ani návštěv uzavřených covidových oddělení, kde rozmlouvá s pacienty, ale bohužel se v posledních měsících často setkává i s umírajícími.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Jsem v poslední době dalo by se říct takovým pošťákem. Vyřizuji pacientům vzkazy rodiny a pak zase od těch pacientů zpátky jejich blízkým."
Protiváhou návštěv nemocných jsou pak návštěvy porodnice, kde je to samozřejmě mnohem veselejší. V poslední době si také více povídá se zdravotníky, kteří nebyli zvyklý na tak častá setkání se smrtí.
Marek Žukowski, kaplan MNO: "Nejtěžší je to, že nevidí to světlo na konci tunelu. Nedávno mi říkala jedna sestra, že kdyby věděla, že to v květnu skončí, tak to zvládne, ale pořád nevidí, kdy už bude ten konec, kdy to bude lepší."
Je také zajímavé, že mnohem častěji než dříve se na kaplana obracejí lidé, kteří nejsou věřící. I krátká rozmluva jim pomáhá přečkat pobyt v nemocnici.
---
Do Karviné-Louk začala zajíždět pojízdná prodejna potravin. Hlavním důvodem bylo skončení provozu kamenné prodejny. Město se dohodlo s prodejcem z Polska, který do Louk dojíždí třikrát týdně a zastavuje na několika místech.
V městské části Louky skončil provoz tamní kamenné prodejny potravin. Aby místní obyvatelé nemuseli zajíždět pro základní potraviny až do centra města, zajistilo pro ně vedení města pojízdnou prodejnu. Hledali mezi českými i polskými prodejci.
Miroslav Hajdušík, náměstek primátora Karviné: "Nepodařilo se nám oslovit žádné české pojízdné prodejce a díky tomu, že jsme v příhraničí a i okolní města mají s polskými pojízdnými prodejnami velmi dobré zkušenosti, tak jsme zvolili tento způsob. Vybrali jsme prodejnu, která má široký sortiment a hlavně pan prodejce je ochoten nám zajíždět na více míst."
anketa: obyvatelé Karviné-Louk: “Jsme rádi, že aspoň to. Měli jsme obchod, zavřeli ho, tak aspoň chleba a základní potraviny, jinak bychom museli do města jezdit. " "Obzvlášť pracující se přiklánějí k sobotě, že si mohou nakoupit chleba na neděli a tak. Si tady můžete koupit nebo objednat, což jsem už taky využila, jsem si objednala a vím, že to tu budu mít, i když stojí na jiných místech, že mi to doveze."
Potraviny přiváží do Louk pan Marek Czyž z polských Kaczyc.
Marek Czyž, prodejce: "Všechny výrobky jsou z polské produkce. Jsou to převážně základní potraviny, jako pečivo, uzeniny, mléčné výrobky, zelenina, zákusky i nějaká drogerie."
Rozšíří se nejen nabídka sortimentu, ale i míst, kam bude pojízdná prodejna zajíždět. V současné době má pojízdná prodejna čtyři zastávky, u Rybího domu, kostela a na ulicích Malé a Velké Kempy. Po Velikonocích se přidá ještě zastávka u mateřské školky.
Miroslav Hajdušík, náměstek primátora Karviné: "My teď uvažujeme i o tom a zjišťovali jsme zájem ve Starém Městě, že by tento prodejce zajížděl i do Starého Města."
Pojízdná prodejna je lidem k dispozici 3x týdně, vždy v pondělí, středu a sobotu.
---
Velikonoce za sklem. To je název výstavy, která se v této nelehké době podařila uspořádat Centru aktivních seniorů ve Frýdku-Místku. Prohlédnout si ji může každý, kdo půjde kolem. Floristka tam připravila tematickou výstavu právě k velikonočním svátkům.
Velikonoční košíčky plné nazdobených kraslic. Symbol Velikonoc, který se rozhodli v Centru aktivních seniorů ve Frýdku-Místku přenést do výstavy. Za normálních okolností by to nebylo nic neobvyklého, ale v době pandemie jde o mimořádný počin.
Anna Sumcová, floristka, autorka výstavy: "Je to velikonoční výstava a je posbíraná se sbírek krajkových deček, které jsem dostala od kamarádek a taky částečně po mojí mamince. Ostatní výrobky jsem dělala už od loňského roku, protože jsem byla sama a loni výstava nebyla, tak jsem si všechno letos připravila, opravila a použila na tuto výstavu."
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Dřív jsme dělali velikonoční výstavy se školami, s dětmi, doplňovali své výstavy zaměřené k Velikonocům a bylo to velmi pestré. Teď je to jenom na nás."
Zdejší výstavy byly vždy ukázkou umu a dovednosti.
Anna Sumcová, floristka, autorka výstavy: "Pro mě byl nový nápad koláže z proutí a z deček, protože obyčejně dělám z různých jiných věcí."
Současná výstava má tematický název Velikonoce za sklem. Prohlédnout si ji totiž může každý, kdo půjde okolo centra.
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Tento dům je nový a že je tak moderně architektonicky řešený, že celé stěny máme prosklené, tak se dá prohlížet ta výstava z venku a také je tak koncipována, aby to hlavní, a to nejlepší bylo vidět právě z venku přes skla."
Mimo pandemii Centrum aktivních seniorů žilo každý den. Běžně se tady pořádají různé aktivity, od pohybu přes přednášky až po tvořivost.
Věra Silvestrová, Centrum aktivních seniorů F-M: "Co se týče seniorů, tak jsou velice nároční. Ať už jde o kulturu, pohyb, cvičení, tančení, oni mají opravdu všestranné zájmy. My jsme se snažili jim umožnit tyto věci."
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Jako mnoho jiných aktivit kolem nás jsme utlumeni. Centrum aktivních seniorů po roce a půl fungování je už téměř rok zavřeno, takže snažíme se hledat aktivity, které by mohly za této situace probíhat."
Věra Silvestrová, Centrum aktivních seniorů F-M: "My ten rok máme opravdu velký výpadek a ty seniory opravdu to trápí, protože vím, že volají, že se dotazují a my nejsme schopni s tím nic udělat. Opravdu čekáme, až se to uvolní."
Aktuálně v centru seniorům nabízejí alespoň kontakt, který je pouze online.
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Máme webové stránky, tak aktuálně zveřejňujeme, co se děje, pokud se něco děje. Ale máme i takové akce, které stojí na individuální činnosti jednotlivých našich členů."
V únoru například proběhlo symbolické překročení kanálu La Manche suchou nohou.
Dalibor Kališ ředitel Centra aktivních seniorů: "Senioři, kteří jsou aktivní a chodí často na vycházky, na výlety s námi často jezdí a tak dále, tak na individuálních vycházkách ušli 3600 kilometrů, více než stokrát přešli suchou nohou La Manche, tak to bylo nazváno, a nakonec to byla velmi zdařilá akce."
Připravují se ale i další akce. Zdejší senioři se například chtějí zapojit do celostátní křížovkářské soutěže.
---
