Mnoho řidičů z Hlučínska a okrajových částí Ostravy dnes dorazilo do práce z velkým zpožděním. Začala totiž obávaná rekonstrukce mostu přes Odru v Přívoze. Objízdné trasy se rychle ucpaly, řidiči nadávali, ale most je už prý ve špatném stavu a tak se opravit musí.
Hlavní tah mezi Ostravou a Hlučínskem byl od rána uzavřen pro individuální dopravu. Začala rekonstrukce mostu přes Odru, po kterém denně projede kolem 30 tisíc aut. Podle řidičů to byla katastrofa. Objízdná trasa z Petřkovic přes Koblov se ucpala a tak to řidiči zkoušeli objet přes Porubu nebo Polsko. Fronta byla ve špičce i na hodinu až do Ludgeřovic.
Daniel Havlík, starosta Ludgeřovic: "V Antošovicích se taky kope, tam je taky problém, tak já vím, že mi tady jezdili lidi a potvrzoval mi to i starosta Šilheřovic Radek Kaňa, že tam jezdili lidi ten kousek přes Polsko na dálnici a do Ostravy."
Před začátkem opravy se diskutovala možnost stavby pontonového mostu, který by vystavěli vojáci. Bylo to ale zamítnuto a druhý most, který by byl součástí nové silnice I/56 na Opavu, je ve stádiu zbožného přání. řidiči se tak musejí obrnit trpělivostí a nebo začít jezdit na kole nebo MHD, která na most může.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD ČR: Kompletní oprava spočívá v obnově protikorozní ochrany ocelových konstrukcí, dále bude vyměněn mostní závěr, který po letech služby netěsní a nebrání protékání vody. Na mostě byla zjištěna nefunkční hydroizolace, což je předpoklad pro nadstandardní četnost tvorby výtluků a podobných poruch vozovky. Dosluhující izolační části budou obnoveny a nezbytná oprava nemine ani ochranné segmenty či vozovkové souvrství. Harmonogram prací rovněž počítá s provedením sanace spodní stavby.
Oprava historicky významného mostu přes Odru potrvá do konce roku a její cena je 18 milionů korun.
---
Třinecké Guty se připravují na velkou událost. V neděli tam bude vysvěcený nově postavený dřevěný kostel. Ten je věrnou replikou toho původního, který v srpnu roku 2017 podpálila trojice žhářů.
V nově vystavěném kostele a jeho okolí probíhají poslední dokončovací práce. Aktivně se zapojili místní farníci.
Kazimierz Płachta, farář: “Ty prvotní práce dělaly firmy a toho dokončování, čili úklidu a výzdoby, které budou probíhat celý týden, se farníci účastní ve velkém počtu.”
Anketa: “Myslím, že pro všechny, co tady jsou, je to srdcová záležitost. Jsem šťastní, že už se končí ty přípravy a že už budeme moci chodit do našeho kostelíka.”
Na svém místě jsou už varhany a především svatostánek pro uložení liturgií. Vyrobený je z materiálů odolávajících žár do 1350 stupňů Celsia.
Kazimierz Płachta, farář: “Vyrobený je z pravidelných materiálů, které doporučuje Řím pro ochranu uschovaného Božího těla.”
Farář dostal v sobotu darem kříž z kostela, který kdysi musel ustoupit stavbě Třineckých železáren.
Bronislav Strokosz, dárce: “Když jsme se dověděli o té strašné události, že tady v Gutech kostel shořel, tak maminka při těch svých 92 letech řekla, že se už chystá k Pánu, že by chtěla věnovat tento kříž, aby se dostal opět do svatostánku.”
V průběhu týdne bude bude z Krakova přivezena monstrance. V neděli pak bude vysvěcen nejen kostel, ale také 4 nové zvony.
---
Dostanete odměnu až 50 tisíc korun za práci v období covidu. Za tuto zprávu z ministerstva práce a sociálních věcí byli rádi všichni zaměstnanci v sociálních službách. Má to ale háček. Pokud by organizace vyplatili odměny nyní a najednou, zaměstnancům by se značně zvýšila průměrná mzda.
Domov seniorů v Havířově dostal na účet dotaci 12 milionů korun z ministerstva práce na vyplacení odměn za práci spojenou s epidemií. Pokud by ale peníze vyplatil hned v následující výplatě, jak to zaměstnanci pochopili, organizaci by to stálo zhruba další čtyři miliony. Jak je to možné? Vyplacená odměna ve výši až 50 tisíc korun by pracovníkům zvedla průměrnou mzdu a organizacím tedy náklady na dovolenou, příplatky, nebo nemocenskou.
V rozhodnutí ministerstva je sice napsáno, že organizace mohou peníze vyplatit nejpozději do konce roku a mohou si odečíst z odměny zvýšené náklady, to ale v Havířově nechtějí.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Z pohledu zaměstnanců, ale i z pohledu vedení je to určité poděkování za práci v době covidu odvedenou, tak nechceme tyto dotace nijak krátit. Rozhodli jsme se společně se zřizovatelem, že celý objem dotací bude vyplacen, ale bude vyplacen ve dvou splátkách, a to za červnovou výplatu, termín je 10. července, bude jedna pětina a čtyři pětiny budou vyplaceny v červencové výplatě, čili 10. srpna. Toto nám alespoň trochu pomůže, že budou rozprostřeny náklady na celý zbytek letošního roku a první čtvrtletí následujícího roku.”
Vysvětlit zaměstnancům, že před dovolenou odměny v plné výši nedostanou, nebylo jednoduché.
anketa: "Paní Maláčová se k tomu vyjádřila na sociálních sítích. Nám bylo sděleno, co nám bylo sděleno, že to nedostaneme naráz. Samozřejmě člověk s tím počítá, není to úplně málo peněz, ale ve finále, co chcete dělat? Hlavně, aby jsme to dostali.”
anketa: "Já si myslím, že to je v pořádku, že náš pan ředitel ví co dělá, aby to bylo pro nás zaměstnance výhodné a dobré.”
Ředitelé organizací jsou názoru, že problémům by se dalo předejít, kdyby dotace byla vyplacena jako jednorázová věrnostní odměna, která není zahrnuta do průměrného platu.
---
Cyklostezky, přístavní mola, turistické cíle a především společné projekty obcí Jeseníků. To vše bylo na pořadu jednání na Slezské Hartě, které připravil Euroregion Praděd. Zúčastnili se ho starostové obcí, představitelé Moravskoslezského kraje i Mikroregionu Slezská Harta.
Hlavním cílem jednání bylo především nastartování velkých projektů cestovního ruchu se zaměřením na ekologii a rodiny s dětmi.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „My jsme jednali o projektech, které by měly být, řekněme, většího charakteru, které budou investičního charakteru, které nějakým způsobem budou výjimečné a budou ten náš jesenický region ať na MS straně nebo na olomoucké propagovat. Určitě se chceme podílet hodně na ekologii, ale primárně všechny projekty, které se zde tvoří, budou zaměřené pro rodiny s dětmi."
Euroregion Praděd jako hlavní organizátor jednání je připraven podpořit projektové záměry členských obcí. Těch je na české straně 67 a na polské 39.
Alena Šmigurová, ředitelka Euroregionu Praděd: „ER Praděd má dlouhodobě zájem spolupracovat se svými členskými obcemi a toto jednání bylo vlastně už druhé v pořadí, kdy se snažíme zjistiti potřeby větších obcí formou spolupráce s mikroregiony a rádi bychom definovali společné potřeby a zároveň našli způsoby, jakými je řešit.“
Zástupci obcí a měst Jeseníků na jednání představili své záměry a konzultovali také problémy, které jim komplikují rozvoj cestovního ruchu.
Eva Lašáková (nez.): „Nás opravdu nejvíc trápí sjízdnost do naší obce i přes naši obec, to jsou krajské cesty, které jsou v havarijním stavu.“
Pro účastníky jednání byla připravena prohlídka infocentra Slezská Harta, zázemí pro turisty i plavba elektrolodí Harta s odborným komentářem.
---
Senioři z havířovského domova si zavzpomínali na své mládí, kdy navštěvovali taneční večery, či plesy. K tanci je vyzval bývalý profesionální baletní mistr Petr Veleta, který se nyní věnuje právě tanečním terapiím pro seniory.
Paní Jiřinka, která žije v havířovském domově seniorů, dostala krásný dárek ke svým 88 narozeninám. Mohla si zatancovat své oblíbené tango, a to dokonce s mistrem tanečníkem Petrem Veletou.
paní Jiřina, klientka Domova seniorů Havířov: "Úplně jsem nadšená, strašně se mi to líbilo. To mám výborný dárek. Hodně jsme tančili, když manžel žil."
Petr Veleta je zakladatelem taneční a pohybové metody zejména pro seniory a zdravotně hendikepované.
Petr Veleta, taneční mistr: “Teď už jsem senior, na jevišti tancovat nemohu, protože na mě už se nebude nikdo koukat, ale mohu přijít mezi starší lidi a vtáhnout je do svého představení a já to dělám nesmírně rád.”
Tanečníka si do domova už podruhé pozvali v rámci projektu Ježíškova vnoučata.
Tamara Šeligová, vedoucí Domova seniorů, střediska Luna: "Je fakt, že pro ty seniory je to opravdu někdo jiný, kdo jim tady vnese trochu příjemnější atmosféru a náladu, i když my se snažíme jakkoliv, ale nás vidí skoro 24 hodin. Takže ta nová osoba a zvlášť po tom roce nouzových stavů a pandemie je to něco úžasného. Je to pro ně velkým zážitkem dneska.”
Je téměř jisté, že taneční lekce nebyla v domově Luna i Helios tou poslední.
---
Další vlna rozvolnění otevřela také interiéry památek. První návštěvníky vítal například i Zámek Kunín na Novojičínsku. Pro letošní sezonu byl přizván do projektu Národního památkového ústavu Rok osvícenské šlechty.
K nejvýznamnějším osobnostem moravského osvícenství patřila Marie Walburga, slavná majitelka Zámku Kunín na Novojičínsku. Také proto byla tato barokní památka přizvána do projektu Národního památkového ústavu, který je věnován osvícenské šlechtě.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Zámku Kunín: “Na zámku plánujeme řadu menších projektů, od výstavy, která bude prezentovat velice rozsáhlou knihovnu hraběnky Walburgy, budou to různé přednášky, plánujeme speciální kastelánské noční prohlídky, chybět nebude Hradozámecká noc.”
Osvícenské myšlení Marie Walburgy připomene i výstava MEZISVĚTY, jejíž autoři připravují na léto umělecké workshopy.
Rosana de Montfort, malířka, sochařka a designérka: “Je to o tom, že já jsem malovala od čtyř let a nyní se ke mně přidává i můj manžel a spolu vedeme takovou ideu, že každý může tvořit. Každý může udělat obraz, který je nějakým způsobem zajímavý.”
Zámek Kunín letos zahájil sezonu 1. června. Vůbec první návštěvnice přijela z Opavy.
návštěvnice zámku: “Protože se dneska konečně otevírají památky, tak jsem přijela na Zámek Kunín, a už mi ty památky strašně chyběly.”
Turisté se v průběhu roku budou moci těšit na různé novinky, díky spolupráci zámku s farností a ostravsko-opavským biskupstvím se budou moci podívat i na neobvyklá místa.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Zámku Kunín: “Je nyní už domluveno, že se otevře průchod mezi zámkem a kostelem. lidé budou moci projít po spojovacím mostě přímo do oratoře majitelů zámku.”
Za tyto dveře se lidé poprvé dostanou v rámci slavnosti Růže pro paní hraběnku.
---
Mnoho řidičů z Hlučínska a okrajových částí Ostravy dnes dorazilo do práce z velkým zpožděním. Začala totiž obávaná rekonstrukce mostu přes Odru v Přívoze. Objízdné trasy se rychle ucpaly, řidiči nadávali, ale most je už prý ve špatném stavu a tak se opravit musí.
Hlavní tah mezi Ostravou a Hlučínskem byl od rána uzavřen pro individuální dopravu. Začala rekonstrukce mostu přes Odru, po kterém denně projede kolem 30 tisíc aut. Podle řidičů to byla katastrofa. Objízdná trasa z Petřkovic přes Koblov se ucpala a tak to řidiči zkoušeli objet přes Porubu nebo Polsko. Fronta byla ve špičce i na hodinu až do Ludgeřovic.
Daniel Havlík, starosta Ludgeřovic: "V Antošovicích se taky kope, tam je taky problém, tak já vím, že mi tady jezdili lidi a potvrzoval mi to i starosta Šilheřovic Radek Kaňa, že tam jezdili lidi ten kousek přes Polsko na dálnici a do Ostravy."
Před začátkem opravy se diskutovala možnost stavby pontonového mostu, který by vystavěli vojáci. Bylo to ale zamítnuto a druhý most, který by byl součástí nové silnice I/56 na Opavu, je ve stádiu zbožného přání. řidiči se tak musejí obrnit trpělivostí a nebo začít jezdit na kole nebo MHD, která na most může.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD ČR: Kompletní oprava spočívá v obnově protikorozní ochrany ocelových konstrukcí, dále bude vyměněn mostní závěr, který po letech služby netěsní a nebrání protékání vody. Na mostě byla zjištěna nefunkční hydroizolace, což je předpoklad pro nadstandardní četnost tvorby výtluků a podobných poruch vozovky. Dosluhující izolační části budou obnoveny a nezbytná oprava nemine ani ochranné segmenty či vozovkové souvrství. Harmonogram prací rovněž počítá s provedením sanace spodní stavby.
Oprava historicky významného mostu přes Odru potrvá do konce roku a její cena je 18 milionů korun.
---
Třinecké Guty se připravují na velkou událost. V neděli tam bude vysvěcený nově postavený dřevěný kostel. Ten je věrnou replikou toho původního, který v srpnu roku 2017 podpálila trojice žhářů.
V nově vystavěném kostele a jeho okolí probíhají poslední dokončovací práce. Aktivně se zapojili místní farníci.
Kazimierz Płachta, farář: “Ty prvotní práce dělaly firmy a toho dokončování, čili úklidu a výzdoby, které budou probíhat celý týden, se farníci účastní ve velkém počtu.”
Anketa: “Myslím, že pro všechny, co tady jsou, je to srdcová záležitost. Jsem šťastní, že už se končí ty přípravy a že už budeme moci chodit do našeho kostelíka.”
Na svém místě jsou už varhany a především svatostánek pro uložení liturgií. Vyrobený je z materiálů odolávajících žár do 1350 stupňů Celsia.
Kazimierz Płachta, farář: “Vyrobený je z pravidelných materiálů, které doporučuje Řím pro ochranu uschovaného Božího těla.”
Farář dostal v sobotu darem kříž z kostela, který kdysi musel ustoupit stavbě Třineckých železáren.
Bronislav Strokosz, dárce: “Když jsme se dověděli o té strašné události, že tady v Gutech kostel shořel, tak maminka při těch svých 92 letech řekla, že se už chystá k Pánu, že by chtěla věnovat tento kříž, aby se dostal opět do svatostánku.”
V průběhu týdne bude bude z Krakova přivezena monstrance. V neděli pak bude vysvěcen nejen kostel, ale také 4 nové zvony.
---
Dostanete odměnu až 50 tisíc korun za práci v období covidu. Za tuto zprávu z ministerstva práce a sociálních věcí byli rádi všichni zaměstnanci v sociálních službách. Má to ale háček. Pokud by organizace vyplatili odměny nyní a najednou, zaměstnancům by se značně zvýšila průměrná mzda.
Domov seniorů v Havířově dostal na účet dotaci 12 milionů korun z ministerstva práce na vyplacení odměn za práci spojenou s epidemií. Pokud by ale peníze vyplatil hned v následující výplatě, jak to zaměstnanci pochopili, organizaci by to stálo zhruba další čtyři miliony. Jak je to možné? Vyplacená odměna ve výši až 50 tisíc korun by pracovníkům zvedla průměrnou mzdu a organizacím tedy náklady na dovolenou, příplatky, nebo nemocenskou.
V rozhodnutí ministerstva je sice napsáno, že organizace mohou peníze vyplatit nejpozději do konce roku a mohou si odečíst z odměny zvýšené náklady, to ale v Havířově nechtějí.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Z pohledu zaměstnanců, ale i z pohledu vedení je to určité poděkování za práci v době covidu odvedenou, tak nechceme tyto dotace nijak krátit. Rozhodli jsme se společně se zřizovatelem, že celý objem dotací bude vyplacen, ale bude vyplacen ve dvou splátkách, a to za červnovou výplatu, termín je 10. července, bude jedna pětina a čtyři pětiny budou vyplaceny v červencové výplatě, čili 10. srpna. Toto nám alespoň trochu pomůže, že budou rozprostřeny náklady na celý zbytek letošního roku a první čtvrtletí následujícího roku.”
Vysvětlit zaměstnancům, že před dovolenou odměny v plné výši nedostanou, nebylo jednoduché.
anketa: "Paní Maláčová se k tomu vyjádřila na sociálních sítích. Nám bylo sděleno, co nám bylo sděleno, že to nedostaneme naráz. Samozřejmě člověk s tím počítá, není to úplně málo peněz, ale ve finále, co chcete dělat? Hlavně, aby jsme to dostali.”
anketa: "Já si myslím, že to je v pořádku, že náš pan ředitel ví co dělá, aby to bylo pro nás zaměstnance výhodné a dobré.”
Ředitelé organizací jsou názoru, že problémům by se dalo předejít, kdyby dotace byla vyplacena jako jednorázová věrnostní odměna, která není zahrnuta do průměrného platu.
---
Cyklostezky, přístavní mola, turistické cíle a především společné projekty obcí Jeseníků. To vše bylo na pořadu jednání na Slezské Hartě, které připravil Euroregion Praděd. Zúčastnili se ho starostové obcí, představitelé Moravskoslezského kraje i Mikroregionu Slezská Harta.
Hlavním cílem jednání bylo především nastartování velkých projektů cestovního ruchu se zaměřením na ekologii a rodiny s dětmi.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „My jsme jednali o projektech, které by měly být, řekněme, většího charakteru, které budou investičního charakteru, které nějakým způsobem budou výjimečné a budou ten náš jesenický region ať na MS straně nebo na olomoucké propagovat. Určitě se chceme podílet hodně na ekologii, ale primárně všechny projekty, které se zde tvoří, budou zaměřené pro rodiny s dětmi."
Euroregion Praděd jako hlavní organizátor jednání je připraven podpořit projektové záměry členských obcí. Těch je na české straně 67 a na polské 39.
Alena Šmigurová, ředitelka Euroregionu Praděd: „ER Praděd má dlouhodobě zájem spolupracovat se svými členskými obcemi a toto jednání bylo vlastně už druhé v pořadí, kdy se snažíme zjistiti potřeby větších obcí formou spolupráce s mikroregiony a rádi bychom definovali společné potřeby a zároveň našli způsoby, jakými je řešit.“
Zástupci obcí a měst Jeseníků na jednání představili své záměry a konzultovali také problémy, které jim komplikují rozvoj cestovního ruchu.
Eva Lašáková (nez.): „Nás opravdu nejvíc trápí sjízdnost do naší obce i přes naši obec, to jsou krajské cesty, které jsou v havarijním stavu.“
Pro účastníky jednání byla připravena prohlídka infocentra Slezská Harta, zázemí pro turisty i plavba elektrolodí Harta s odborným komentářem.
---
Senioři z havířovského domova si zavzpomínali na své mládí, kdy navštěvovali taneční večery, či plesy. K tanci je vyzval bývalý profesionální baletní mistr Petr Veleta, který se nyní věnuje právě tanečním terapiím pro seniory.
Paní Jiřinka, která žije v havířovském domově seniorů, dostala krásný dárek ke svým 88 narozeninám. Mohla si zatancovat své oblíbené tango, a to dokonce s mistrem tanečníkem Petrem Veletou.
paní Jiřina, klientka Domova seniorů Havířov: "Úplně jsem nadšená, strašně se mi to líbilo. To mám výborný dárek. Hodně jsme tančili, když manžel žil."
Petr Veleta je zakladatelem taneční a pohybové metody zejména pro seniory a zdravotně hendikepované.
Petr Veleta, taneční mistr: “Teď už jsem senior, na jevišti tancovat nemohu, protože na mě už se nebude nikdo koukat, ale mohu přijít mezi starší lidi a vtáhnout je do svého představení a já to dělám nesmírně rád.”
Tanečníka si do domova už podruhé pozvali v rámci projektu Ježíškova vnoučata.
Tamara Šeligová, vedoucí Domova seniorů, střediska Luna: "Je fakt, že pro ty seniory je to opravdu někdo jiný, kdo jim tady vnese trochu příjemnější atmosféru a náladu, i když my se snažíme jakkoliv, ale nás vidí skoro 24 hodin. Takže ta nová osoba a zvlášť po tom roce nouzových stavů a pandemie je to něco úžasného. Je to pro ně velkým zážitkem dneska.”
Je téměř jisté, že taneční lekce nebyla v domově Luna i Helios tou poslední.
---
Další vlna rozvolnění otevřela také interiéry památek. První návštěvníky vítal například i Zámek Kunín na Novojičínsku. Pro letošní sezonu byl přizván do projektu Národního památkového ústavu Rok osvícenské šlechty.
K nejvýznamnějším osobnostem moravského osvícenství patřila Marie Walburga, slavná majitelka Zámku Kunín na Novojičínsku. Také proto byla tato barokní památka přizvána do projektu Národního památkového ústavu, který je věnován osvícenské šlechtě.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Zámku Kunín: “Na zámku plánujeme řadu menších projektů, od výstavy, která bude prezentovat velice rozsáhlou knihovnu hraběnky Walburgy, budou to různé přednášky, plánujeme speciální kastelánské noční prohlídky, chybět nebude Hradozámecká noc.”
Osvícenské myšlení Marie Walburgy připomene i výstava MEZISVĚTY, jejíž autoři připravují na léto umělecké workshopy.
Rosana de Montfort, malířka, sochařka a designérka: “Je to o tom, že já jsem malovala od čtyř let a nyní se ke mně přidává i můj manžel a spolu vedeme takovou ideu, že každý může tvořit. Každý může udělat obraz, který je nějakým způsobem zajímavý.”
Zámek Kunín letos zahájil sezonu 1. června. Vůbec první návštěvnice přijela z Opavy.
návštěvnice zámku: “Protože se dneska konečně otevírají památky, tak jsem přijela na Zámek Kunín, a už mi ty památky strašně chyběly.”
Turisté se v průběhu roku budou moci těšit na různé novinky, díky spolupráci zámku s farností a ostravsko-opavským biskupstvím se budou moci podívat i na neobvyklá místa.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Zámku Kunín: “Je nyní už domluveno, že se otevře průchod mezi zámkem a kostelem. lidé budou moci projít po spojovacím mostě přímo do oratoře majitelů zámku.”
Za tyto dveře se lidé poprvé dostanou v rámci slavnosti Růže pro paní hraběnku.
---
