Známá válcová věž Trúba ve Štramberku prochází kompletní opravou střechy. Hrad je nyní přístupný jen částečně, ale plný provoz bude obnoven už od května.
Dominanta nad historickým centrem Štramberka je jednou z nejvýraznějších památek města. Společně s opravou střechy Trúby probíhala i rekonstrukce kanalizace.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po 60 letech jsme zhodnotili stav střechy válcové věže Trúba jako nedostatečný, respektive už byl nekvalitní a propouštěl déšť a sníh, takže jsme se rozhodli ho opravit. Jedná se o opravu, která je v souladu s památkovou péčí, to znamená výměna střešních šindelů dřevěných za opět smrkový šindel, tradiční valašský tady z našeho regionu. Takže střecha bude vlastně stejně kvalitní jako byla dříve, stejná mistrná práce. Trúba se opravuje už vlastně od začátku dubna a bude probíhat celý měsíc duben, plánujeme otevřít 1. května.”
Přístup na hrad je po dobu oprav možný jen po schodišti od náměstí.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Aktuálně probíhá současně s opravou střechy i budování nové kanalizace z areálu. To znamená, že je ten prostor trošičku omezený, přesto je nádvoří hradu přístupno i po dobu obou rekonstrukcí. A vlastně od toho května už plánujeme, že bude přístup zcela bez dalších omezení.”
Město přikládá opravě kulturní památky značnou důležitost a při výběru postupů i dodavatelů klade důraz na historickou autentičnost.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “My se vždy snažíme spolupracovat s památkáři a ctít jejich názory, to znamená, že na tuto akci máme závazné stanovisko a v souladu s ním postupujeme. Vybírali jsme samozřejmě firmy, které se opravou historických střech zabývají. Takže je to firma, která s tím má bohaté zkušenosti.”
Společně s Trúbou a historickým centrem mohou lidé ve Štramberku navštívit i jeskyni Šipka, která byla do začátku dubna uzavřena kvůli narušení skalního masivu po povodních.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po povodních v září loňského roku jsme zjistili, že v jeskyni Šipce se objevily trhliny a opadající kamení. Proto jsme oslovili geologa, který nám celý skalní masiv zhodnotil a posoudil. Byl to vlastně takový první posudek v celé historii Štramberka, protože nikdy nebylo nic odborného zpracováno. Na základě tohoto odborného posudku jsme potom byli nuceni jeskyni uzavřít pro veřejnost. Probíhaly monitorovací práce a dnes jsou zde opatření k tomu, abychom byli schopni průběžně zjišťovat, zda ten masiv nějakým způsobem pracuje. Od pátku minulého týdne jsme již povolili vstup veřejnosti. Existuje takzvaný návštěvní řád, který je nutné ctít, ale Šipka už je přístupná a bude po celou sezónu. Podle názoru geologa máme sadu opatření, která jsme byli nuceni provést a ještě některá provedená budou. Jedná se o monitorování pomocí geologických sklíček, odstranili jsme některé dřeviny, které svým kořenovým systémem narušovaly ten skalní masiv, a taktéž jsme byli nuceni provést takzvanou obírku toho přepadávajícího nebo visícího kamení, tak aby bylo to riziko pro návštěvníky co nejnižší.”
---
Spravedlnost pod jednou střechou - tak by se dal charakterizovat projekt, který se chystá v Ostravě. V centru města vyroste moderní komplex, kde budou sídlit vybrané justiční služby, včetně okresního soudu. Jedním z benefitů justičního areálu je i další oživení života v centru města.
Základem fungujícího právního státu jsou mimo jiné také důstojné podmínky pro práci soudců, státních zástupců a dalších zaměstnanců. Proto v Ostravě vznikne moderní justiční areál, který se stane domovem soudců okresního soudu, okresních i krajských státních zástupců a probační a mediační služby,
Pavel Blažek (ODS), ministr spravedlnosti ČR: "Ostraha objektů je dobrá, když je v jednom, to se týká zejména probační a mediační služby, která často nemá ostrahu vůbec žádnou a současně jde i o moderní pojmy, jako je kyberbezpečnost. V těch moderních budovách se s tím přímo počítá."
Areál vyroste na významném místě v Moravské Ostravě, vedle Sokolské třídy, tedy v bezprostřední blízkosti centra. Výhodou lokality je výborná dopravní dostupnost.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Je to zhruba v poloviční vzdálenosti mezi radnicí a budovou hlavního nádraží. My opravdu plánujeme rozsáhlou revitalizaci hlavního nádraží, bude tam jezdit vysokorychlostní trať. Očekáváme, že to bude celé nové rozvojové centrum města. My sami tam máme investiční záměr."
Dvě ze čtyř institucí sídlí v komerčních prostorách, takže jejich přestěhování přinese finanční úsporu. Ušetří se i za drahý provoz budovy Okresního soudu v Porubě, která je téměř 30 let stará.
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí ČR: "V březnu jsme na vládě schválili tento investiční program. Je tam celkem 5 miliard korun do roku 20230 a z toho je opravdu rezervováno1,5 mld. pro justiční areál v Ostravě."
Stavební práce se rozběhnou v roce 2028, ale projekt je už nyní schválen vládou. Výstavba by měla trvat do roku 2030.
---
Ostravané mohou být příkladem v recyklaci odpadu a to nejen v tom běžném, který už téměř každý třídí díky barveným kontejnerům, ale i v elektrospotřebičích. Ve sběrných dvorech a červených kontejnerech končí tisíce tun elektroodpadu, který se dále využívá.
Vysloužilý fén, zkažená pračka nebo starý mobil. Elektroodpad, který by mohl skončit na skládce, dostává v našem kraji druhou šanci. Ostravané jsou v jeho recyklaci dlouhodobě příkladem. Za 13 let odevzdali téměř 7 900 tun elektrozařízení – to odpovídá váze dvaceti souprav Pendolina.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Doufám, že v Ostravě není občan ani dítě, který by nevěděl, že odpad je třeba třídit, že tady máme Reuse centrum, kde mohu dávat věci tak, aby dostaly druhý život a do stejné oblasti patří i elektrospotřebiče."
V Ostravě je 11 sběrných dvorů, kam mohou občané elektroodpad bezplatně odkládat. Přibývají i červené kontejnery na drobnou elektroniku, rozmístěné po celém městě. Zájem veřejnosti roste, což potvrzuje i loňský rekord – téměř 600 tun odevzdaného elektra, které převzala společnost Elektrowin k dalšímu zpracování.
Roman Tvrzník, předseda představenstva Elekrowin a.s.: "Největší výzvou v recyklaci je získání prvků vzácných zemin, což jsou prvky, které potřebujeme digitalizaci nebo třeba pro fotovoltaiku."
Množství odevzdaného elektroodpadu v MS kraji je od roku 2013 téměř 50 kg na obyvatele.
Pavel Staněk (SPD), náměstek hejtmana MS kraje: "MS kraj podporuje obce při vytváření sběrných dvorů, kde dochází k třídění těch odpadů nebo tak, jak jsou zapojeni dobrovolní hasiči."
U příležitosti 20. výročí připravil Elektrowin putovní výstavu, která mapuje cestu vysloužilých elektrospotřebičů. V Ostravě je do 23. dubna na Prokešovo náměstí.
---
Chtěli nám dopřát větší komfort při nakupování, nebo asi neumíme parkovat. Tak to jsou jen některé reakce na vyhrazená místa s velkým nápisem “ŽENY.” Právě pět takových míst se nachází u obchodního centra v Havířově.
S úžasem, zaraženě, pobaveně i nevěřícně se lidé chodí dívat na parkovací místa u nového obchodního centra v Havířově-Šumbarku. Označení “Ženy”, totiž ještě nikde jinde neviděli. Mnozí si říkají, co tím chtěl ale autor říct?
anketa: “Že neumí parkovat, nebo, že dělají spíše velké nákupy, než muži. Spíše takto.”
anketa: “Těžko říct, já nechci říct nic špatného o ženách, ale myslím, že to udělali, aby měly prostor pro sebe a víte, jak to je s ženami, je to lepší, když tady mají prostor pro parkování.”
anketa: “Já si myslím, že ony mají určitě větší problém zaparkovat takto uprostřed, než jen ke kraji. Nejsem řidička, ale myslím, že to tak je.”
anketa: “Mě se to líbí, že tam člověk může tak zajet, je to více prostorné. Mě se to líbí.”
anketa: “Já nevím, mě to nechybělo. Jestli to někdo využije, tak klidně. Já to nepotřebuji. Já si myslím, že umím parkovat i jako žena.”
Pavel Blahut, koordinátor BESIP MSK: “Z hlediska zákona je tato značka nevymahatelná, takže je jen na dobré vůli těch řidičů, kteří tam přijedou, jestli to dopravní značení budou opravdu respektovat. Ale ne jenom ženy mohou mít problém s odhadem vozidla, ale i hodně mužů. Takže buďme shovívaví, když do toho vozidla nebude nastupovat jen žena.”
K parkovacím místům se vyjádřil i zástupce zhotovitele.
Jakub Mikeš, projektový specialista: “Při projektování parkovacích míst pro ženy jsme vycházeli z technické normy. Šířku těchto míst jsme si tedy nevymýšleli. Retail park v Šenově je často navštěvován ženami s dětmi, nebo seniory, pro které je širší parkovací místo pohodlnější při manipulaci.”
Zatímco v Česku je označení parkování pro ženy spíše raritou, v některých zemích jde o zavedenou a osvědčenou praxi.
---
Zapomenutý kout přírody v Ostravě-Hrabové se probouzí k životu. Ještě letos se otevře veřejnosti jako jedinečná oáza s tůněmi a mokřady. Z místa, kam se dalo projít jen za sucha, vzniká přírodní areál plný herních i naučných prvků pro děti i dospělé.
Mokřady na okraji Hrabové byly ještě nedávno zcela nepřístupný veřejný prostor, kde nejen že nebyl důvod jít, ale hlavně to ani nešlo, aniž by se člověk nebořil do bahna anebo po dešti neskončil po kolena ve vodě. To je už minulostí a brzy se tato lokailta stane vyhledávaným místem pro procházky.
Milan Slíva (nez.) starosta Ostravy-Hrabové: "Byla to neprostupná lokalita, byla neudržovaná tzn. nikdo ji nemohl navštěvovat, což je škoda, protože ulice Domovská je hodně navštěvovaná, funguje i jako cyklostezka."
Bylo zapotřebí pokácet 17 stromů s ohledem na jejich špatný zdravotní stav a odstranit i náletovou vegetaci. Realizovány byly terénní úpravy, čtyři stávající tůně byly prohloubeny a další tři tůně byly vyhloubeny nově.
Magda Cigánková Fialová, autorka projektu: "Nám se na tom líbilo to, že je to uvnitř obvodu, je to v docházkové vzdálenosti lidí, kteří tam bydlí, ale neobklopují to bytové domy."
Mokřady se nacházejí u ulice Paskovské a bezprostředně sousedí s rezidencí pro seniory. Nezanedbatelným benefitem projektu je podpora biodiverzity.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je důležité, že místě, které bylo celou dobu prázdnější, být přívětivý k přírodě, umět zadržet vodu a přitom ho otevřít lidem."
Náklady na projekt jsou přes sedm milionu korun. Hotovo by mohlo být v polovině roku 2025.
---
Povodí Odry jednalo v Krnově o obnově i ochraně území po loňských zářijových povodních. Ty jen na městském majetku napáchaly škody za více než miliardu korun. Pod vodou bylo 80 procent území.
Na řece Opavě v Krnově by v rámci protipovodňové ochrany měly vzniknout dva nové mosty, a to v ulici U Jatek a Sokolovské ulici a počítá se i s ochrannými stěnami. Stavět by se mělo začít v roce 2029.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “Ten úsek je samozřejmě velmi dlouhý přes město, takže bude etapizován, to dokončení ale předpokládáme, že snad by mělo proběhnout stejně, když bude spuštěn provoz vodní nádrže Nové Heřminovy, A pokud jde o obnovu těch povodněmi poškozených staveb, tak tam chceme veškerou práci stihnout do roku 2030.”
Krnov ve spolupráci s Povodím Odry připravuje i realizaci projektu Řeka ve městě.
Tomáš Hradil (Nezávislí), starosta Krnova: “Řešili jsme protipovodňovou ochranu přímo ve městě Krnově, kde se propojuje jak samotná protipovodňová ochrana, tak se propojuje s prvky, které chce investovat město Krnov. To jsou náplavky lidem a přírodě blízká opatření a pak jsme se bavili také o ochraně řeky Opavice, protože tam jsme úplně na začátku.”
Hlavní důraz se ale klade na přípravu stavby přehrady v Nových Heřminovech.
Michal Kokošek (ANO). náměstek hejtmana MSK: “Aktuální situace je taková, že soudní rozhodnutí o napadení tohoto rozhodnutí organizací Děti země, by mělo padnout do začátku května, které my jako kraj očekáváme a od toho se budou odrážet další kroky. V případě, že žaloba bude zamítnuta, tak příprava stavby bude nadále probíhat."
Předpokládá se, že Povodí Odry požádá o stavební povolení v polovině letošního roku.
---
Známá válcová věž Trúba ve Štramberku prochází kompletní opravou střechy. Hrad je nyní přístupný jen částečně, ale plný provoz bude obnoven už od května.
Dominanta nad historickým centrem Štramberka je jednou z nejvýraznějších památek města. Společně s opravou střechy Trúby probíhala i rekonstrukce kanalizace.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po 60 letech jsme zhodnotili stav střechy válcové věže Trúba jako nedostatečný, respektive už byl nekvalitní a propouštěl déšť a sníh, takže jsme se rozhodli ho opravit. Jedná se o opravu, která je v souladu s památkovou péčí, to znamená výměna střešních šindelů dřevěných za opět smrkový šindel, tradiční valašský tady z našeho regionu. Takže střecha bude vlastně stejně kvalitní jako byla dříve, stejná mistrná práce. Trúba se opravuje už vlastně od začátku dubna a bude probíhat celý měsíc duben, plánujeme otevřít 1. května.”
Přístup na hrad je po dobu oprav možný jen po schodišti od náměstí.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Aktuálně probíhá současně s opravou střechy i budování nové kanalizace z areálu. To znamená, že je ten prostor trošičku omezený, přesto je nádvoří hradu přístupno i po dobu obou rekonstrukcí. A vlastně od toho května už plánujeme, že bude přístup zcela bez dalších omezení.”
Město přikládá opravě kulturní památky značnou důležitost a při výběru postupů i dodavatelů klade důraz na historickou autentičnost.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “My se vždy snažíme spolupracovat s památkáři a ctít jejich názory, to znamená, že na tuto akci máme závazné stanovisko a v souladu s ním postupujeme. Vybírali jsme samozřejmě firmy, které se opravou historických střech zabývají. Takže je to firma, která s tím má bohaté zkušenosti.”
Společně s Trúbou a historickým centrem mohou lidé ve Štramberku navštívit i jeskyni Šipka, která byla do začátku dubna uzavřena kvůli narušení skalního masivu po povodních.
David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po povodních v září loňského roku jsme zjistili, že v jeskyni Šipce se objevily trhliny a opadající kamení. Proto jsme oslovili geologa, který nám celý skalní masiv zhodnotil a posoudil. Byl to vlastně takový první posudek v celé historii Štramberka, protože nikdy nebylo nic odborného zpracováno. Na základě tohoto odborného posudku jsme potom byli nuceni jeskyni uzavřít pro veřejnost. Probíhaly monitorovací práce a dnes jsou zde opatření k tomu, abychom byli schopni průběžně zjišťovat, zda ten masiv nějakým způsobem pracuje. Od pátku minulého týdne jsme již povolili vstup veřejnosti. Existuje takzvaný návštěvní řád, který je nutné ctít, ale Šipka už je přístupná a bude po celou sezónu. Podle názoru geologa máme sadu opatření, která jsme byli nuceni provést a ještě některá provedená budou. Jedná se o monitorování pomocí geologických sklíček, odstranili jsme některé dřeviny, které svým kořenovým systémem narušovaly ten skalní masiv, a taktéž jsme byli nuceni provést takzvanou obírku toho přepadávajícího nebo visícího kamení, tak aby bylo to riziko pro návštěvníky co nejnižší.”
---
Spravedlnost pod jednou střechou - tak by se dal charakterizovat projekt, který se chystá v Ostravě. V centru města vyroste moderní komplex, kde budou sídlit vybrané justiční služby, včetně okresního soudu. Jedním z benefitů justičního areálu je i další oživení života v centru města.
Základem fungujícího právního státu jsou mimo jiné také důstojné podmínky pro práci soudců, státních zástupců a dalších zaměstnanců. Proto v Ostravě vznikne moderní justiční areál, který se stane domovem soudců okresního soudu, okresních i krajských státních zástupců a probační a mediační služby,
Pavel Blažek (ODS), ministr spravedlnosti ČR: "Ostraha objektů je dobrá, když je v jednom, to se týká zejména probační a mediační služby, která často nemá ostrahu vůbec žádnou a současně jde i o moderní pojmy, jako je kyberbezpečnost. V těch moderních budovách se s tím přímo počítá."
Areál vyroste na významném místě v Moravské Ostravě, vedle Sokolské třídy, tedy v bezprostřední blízkosti centra. Výhodou lokality je výborná dopravní dostupnost.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Je to zhruba v poloviční vzdálenosti mezi radnicí a budovou hlavního nádraží. My opravdu plánujeme rozsáhlou revitalizaci hlavního nádraží, bude tam jezdit vysokorychlostní trať. Očekáváme, že to bude celé nové rozvojové centrum města. My sami tam máme investiční záměr."
Dvě ze čtyř institucí sídlí v komerčních prostorách, takže jejich přestěhování přinese finanční úsporu. Ušetří se i za drahý provoz budovy Okresního soudu v Porubě, která je téměř 30 let stará.
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí ČR: "V březnu jsme na vládě schválili tento investiční program. Je tam celkem 5 miliard korun do roku 20230 a z toho je opravdu rezervováno1,5 mld. pro justiční areál v Ostravě."
Stavební práce se rozběhnou v roce 2028, ale projekt je už nyní schválen vládou. Výstavba by měla trvat do roku 2030.
---
Ostravané mohou být příkladem v recyklaci odpadu a to nejen v tom běžném, který už téměř každý třídí díky barveným kontejnerům, ale i v elektrospotřebičích. Ve sběrných dvorech a červených kontejnerech končí tisíce tun elektroodpadu, který se dále využívá.
Vysloužilý fén, zkažená pračka nebo starý mobil. Elektroodpad, který by mohl skončit na skládce, dostává v našem kraji druhou šanci. Ostravané jsou v jeho recyklaci dlouhodobě příkladem. Za 13 let odevzdali téměř 7 900 tun elektrozařízení – to odpovídá váze dvaceti souprav Pendolina.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Doufám, že v Ostravě není občan ani dítě, který by nevěděl, že odpad je třeba třídit, že tady máme Reuse centrum, kde mohu dávat věci tak, aby dostaly druhý život a do stejné oblasti patří i elektrospotřebiče."
V Ostravě je 11 sběrných dvorů, kam mohou občané elektroodpad bezplatně odkládat. Přibývají i červené kontejnery na drobnou elektroniku, rozmístěné po celém městě. Zájem veřejnosti roste, což potvrzuje i loňský rekord – téměř 600 tun odevzdaného elektra, které převzala společnost Elektrowin k dalšímu zpracování.
Roman Tvrzník, předseda představenstva Elekrowin a.s.: "Největší výzvou v recyklaci je získání prvků vzácných zemin, což jsou prvky, které potřebujeme digitalizaci nebo třeba pro fotovoltaiku."
Množství odevzdaného elektroodpadu v MS kraji je od roku 2013 téměř 50 kg na obyvatele.
Pavel Staněk (SPD), náměstek hejtmana MS kraje: "MS kraj podporuje obce při vytváření sběrných dvorů, kde dochází k třídění těch odpadů nebo tak, jak jsou zapojeni dobrovolní hasiči."
U příležitosti 20. výročí připravil Elektrowin putovní výstavu, která mapuje cestu vysloužilých elektrospotřebičů. V Ostravě je do 23. dubna na Prokešovo náměstí.
---
Chtěli nám dopřát větší komfort při nakupování, nebo asi neumíme parkovat. Tak to jsou jen některé reakce na vyhrazená místa s velkým nápisem “ŽENY.” Právě pět takových míst se nachází u obchodního centra v Havířově.
S úžasem, zaraženě, pobaveně i nevěřícně se lidé chodí dívat na parkovací místa u nového obchodního centra v Havířově-Šumbarku. Označení “Ženy”, totiž ještě nikde jinde neviděli. Mnozí si říkají, co tím chtěl ale autor říct?
anketa: “Že neumí parkovat, nebo, že dělají spíše velké nákupy, než muži. Spíše takto.”
anketa: “Těžko říct, já nechci říct nic špatného o ženách, ale myslím, že to udělali, aby měly prostor pro sebe a víte, jak to je s ženami, je to lepší, když tady mají prostor pro parkování.”
anketa: “Já si myslím, že ony mají určitě větší problém zaparkovat takto uprostřed, než jen ke kraji. Nejsem řidička, ale myslím, že to tak je.”
anketa: “Mě se to líbí, že tam člověk může tak zajet, je to více prostorné. Mě se to líbí.”
anketa: “Já nevím, mě to nechybělo. Jestli to někdo využije, tak klidně. Já to nepotřebuji. Já si myslím, že umím parkovat i jako žena.”
Pavel Blahut, koordinátor BESIP MSK: “Z hlediska zákona je tato značka nevymahatelná, takže je jen na dobré vůli těch řidičů, kteří tam přijedou, jestli to dopravní značení budou opravdu respektovat. Ale ne jenom ženy mohou mít problém s odhadem vozidla, ale i hodně mužů. Takže buďme shovívaví, když do toho vozidla nebude nastupovat jen žena.”
K parkovacím místům se vyjádřil i zástupce zhotovitele.
Jakub Mikeš, projektový specialista: “Při projektování parkovacích míst pro ženy jsme vycházeli z technické normy. Šířku těchto míst jsme si tedy nevymýšleli. Retail park v Šenově je často navštěvován ženami s dětmi, nebo seniory, pro které je širší parkovací místo pohodlnější při manipulaci.”
Zatímco v Česku je označení parkování pro ženy spíše raritou, v některých zemích jde o zavedenou a osvědčenou praxi.
---
Zapomenutý kout přírody v Ostravě-Hrabové se probouzí k životu. Ještě letos se otevře veřejnosti jako jedinečná oáza s tůněmi a mokřady. Z místa, kam se dalo projít jen za sucha, vzniká přírodní areál plný herních i naučných prvků pro děti i dospělé.
Mokřady na okraji Hrabové byly ještě nedávno zcela nepřístupný veřejný prostor, kde nejen že nebyl důvod jít, ale hlavně to ani nešlo, aniž by se člověk nebořil do bahna anebo po dešti neskončil po kolena ve vodě. To je už minulostí a brzy se tato lokailta stane vyhledávaným místem pro procházky.
Milan Slíva (nez.) starosta Ostravy-Hrabové: "Byla to neprostupná lokalita, byla neudržovaná tzn. nikdo ji nemohl navštěvovat, což je škoda, protože ulice Domovská je hodně navštěvovaná, funguje i jako cyklostezka."
Bylo zapotřebí pokácet 17 stromů s ohledem na jejich špatný zdravotní stav a odstranit i náletovou vegetaci. Realizovány byly terénní úpravy, čtyři stávající tůně byly prohloubeny a další tři tůně byly vyhloubeny nově.
Magda Cigánková Fialová, autorka projektu: "Nám se na tom líbilo to, že je to uvnitř obvodu, je to v docházkové vzdálenosti lidí, kteří tam bydlí, ale neobklopují to bytové domy."
Mokřady se nacházejí u ulice Paskovské a bezprostředně sousedí s rezidencí pro seniory. Nezanedbatelným benefitem projektu je podpora biodiverzity.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je důležité, že místě, které bylo celou dobu prázdnější, být přívětivý k přírodě, umět zadržet vodu a přitom ho otevřít lidem."
Náklady na projekt jsou přes sedm milionu korun. Hotovo by mohlo být v polovině roku 2025.
---
Povodí Odry jednalo v Krnově o obnově i ochraně území po loňských zářijových povodních. Ty jen na městském majetku napáchaly škody za více než miliardu korun. Pod vodou bylo 80 procent území.
Na řece Opavě v Krnově by v rámci protipovodňové ochrany měly vzniknout dva nové mosty, a to v ulici U Jatek a Sokolovské ulici a počítá se i s ochrannými stěnami. Stavět by se mělo začít v roce 2029.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “Ten úsek je samozřejmě velmi dlouhý přes město, takže bude etapizován, to dokončení ale předpokládáme, že snad by mělo proběhnout stejně, když bude spuštěn provoz vodní nádrže Nové Heřminovy, A pokud jde o obnovu těch povodněmi poškozených staveb, tak tam chceme veškerou práci stihnout do roku 2030.”
Krnov ve spolupráci s Povodím Odry připravuje i realizaci projektu Řeka ve městě.
Tomáš Hradil (Nezávislí), starosta Krnova: “Řešili jsme protipovodňovou ochranu přímo ve městě Krnově, kde se propojuje jak samotná protipovodňová ochrana, tak se propojuje s prvky, které chce investovat město Krnov. To jsou náplavky lidem a přírodě blízká opatření a pak jsme se bavili také o ochraně řeky Opavice, protože tam jsme úplně na začátku.”
Hlavní důraz se ale klade na přípravu stavby přehrady v Nových Heřminovech.
Michal Kokošek (ANO). náměstek hejtmana MSK: “Aktuální situace je taková, že soudní rozhodnutí o napadení tohoto rozhodnutí organizací Děti země, by mělo padnout do začátku května, které my jako kraj očekáváme a od toho se budou odrážet další kroky. V případě, že žaloba bude zamítnuta, tak příprava stavby bude nadále probíhat."
Předpokládá se, že Povodí Odry požádá o stavební povolení v polovině letošního roku.
---
