Ostrava přistoupí na výhodnou nabídku developerské společnosti Panattoni, která chce koupit pozemek v průmyslové zóně Mošnov. Nabízí za něj o více než třetinu, než byl znalecký odhad. Firma u letiště vybuduje halu s kancelářemi, sklady i výrobními prostory pro další zájemce.
Ostrava dostala dvě nabídky developerů na koupi pozemků v Malé rozvojové zóně Mošnov. Cenově výhodnější byl návrh společnosti Panattoni, která je ochotna zaplatit 286 milionů korun, což je o 114 milionů více, než znalcem odhadnutá cena. Pozemek má rozlohu 39 hektarů a je určen k výstavbě průmyslového parku.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "V sousedství Strategické průmyslové zóny Mošnov a Letiště Leoše Janáčka Ostrava vznikne nová kvalitní infrastruktura, která je standardní součástí fungování velkých moderních měst. Zásadní je pro nás rovněž závazek tvorby pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Od více jak čtyřmiliardové investice developera očekáváme multiplikační dopad na dodavatelské firmy z Ostravy a okolí a tím i na ekonomický rozvoj města."
Díky chystané investici by v budoucnu práci v zóně mohlo najít dalších až 2000 lidí. Lokalita se nachází asi 25 minut od Ostravy a v přímém sousedství mezinárodního letiště. Je napojena na městskou i regionální hromadnou dopravu včetně železniční.
Karel Tascher, mluvčí společnosti Panattoni Europe: "Panattoni jako stavitel průmyslových zón naváže svým projektem na rozsáhlou stávající průmyslovou zónu s kvalitní dopravní infrastrukturou. Naše investice budou ve výši téměř dvou miliardy korun. Další téměř dvě miliardy vloží do technologií v budovách nájemci."
Pobočka firmy Panattoni v České republice se zaměřuje na revitalizaci brownfieldů a udržitelný rozvoj. Loni dodala 125 tisíc m² průmyslových prostor. Hala v Mošnově bude její první realizací v okolí Ostravy. Ve Strategické průmyslové zóně Mošnov investoři dosud vytvořili okolo 4 tisíc přímých pracovních míst a proinvestovali celkem 14,6 miliardy korun.
---
Silnice I/45 tvoří tranzitní trasu v Olomouckém a MS kraji. Kromě vnitrostátní dopravy je důležitou spojkou za Šternberka do Polska také pro mezinárodní dopravu. Rok od roku je více zatížená. V centru Bruntálu se navíc propojuje se silnicí I/11. Řešením jejího přetížení i emisní zátěže je právě výstavba jihovýchodního obchvatu Bruntálu.
Celý obchvat Bruntálu bude mít 4,5 kilometru. Bude mít 76 stavebních objektů a 9 mostních objektů. Jeho součástí bude jedna mimoúrovňová a 2 stykové křižovatky.
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Jihovýchodní obchvat města Bruntálu je stále v projektové přípravě. Po vydaném územním rozhodnutí ŘSD přistoupilo ke zpracování dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro vedení stavby. Tento obchvat vymisťuje zejména tranzitní dopravu směrem od Olomouce až na Krnov zhruba po takovéto tangentě.“
Obchvat Bruntálu začíná na jižním připojení od Olomouce, poblíž stávající čerpací stanice. Tam bude také první styková křižovatka s Olomouckou ulicí.
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „A co je důležité – ŘSD zahájilo majetkoprávní činnost tak, aby vykupovalo, případně získávalo od státních podniků jednotlivé pozemky, které jsou nezbytné k výstavbě našeho obchvatu.“
Další součástí obchvatu bude několik mostů, překonávajících železniční trať i údolí Černého potoka i 300 metrů dlouhá protihluková stěna. Jediná mimoúrovňová křižovatka připojuje na Žlutém kopci silnici I/11, tedy Opavskou ulici.
Romana Šimáčková, vedoucí projketového týmu I/11 ŘSD Ostrava: „V současné době během měsíce prosince se zpracovává, nebo je zpracovaný geometrický plán, který se dává na katastr k zápisu, a tím pádem budeme v příštím roce rozesílat kupní smlouvy na výkupy pozemků. V této době se připravují taky vlastnické podklady a kupní smlouvy tak, aby se mohly v lednu a únoru březnu už mohli začít rozesílat vlastníkům pozemků.“
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Co je potěšitelné, tak ŘSD má v příštím roce ve svém rozpočtu 30 mil korun na realizaci těchto výkupů a na zahájení studie, která bude řešit archeologii, archeologické průzkumné práce v tomto obchvatu.“
Výhledově je naplánován také severní obchvat Bruntálu, který spojí silnici I/11 s průmyslovou zónou. Obchvat Bruntálu bezesporu zajistí kvalitnější životní prostředí ve městě i odklon tranzitní dopravy z centra města.
---
Moravskoslezský kraj je na uhlí závislý mnohem více, než jiné regiony a proto řeší odborníci, zda odklon od tohoto fosilního paliva zvládne. Podle dopadové studie ano, ale na přechodnou dobu ho bude muset nahradit plyn. Bezemisní nebo obnovitelné zdroje to zatím nezvládnou.
V MS kraji se vyrábí z černého uhlí 64 procent tepla. Centrálního zásobování dodává teplo pro téměř 750.000 lidí. V tomto měsíci doporučila Státní uhelná komise ukončit využívání uhlí na výrobu tepla a elektřiny v roce 2038. Náš kraj je ale na uhlí tak závislý, že to bez plynu nepůjde.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Pokud chceme odejít od uhlí, tak jinou možnost než plyn zatím nemáme. Plyn je přechodový prvek, ale bez něho se v následujících letech neobejdeme."
Obnovitelné zdroje jsou prý sice ekologické, ale samy o sobě pokryjí jen zlomek energetických potřeb. Do roku 2030 lze využít biomasu, spalování odpadu a energii slunce a větru. Problém vyřeší až malé jaderné reaktory, které se teprve vyvíjejí.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Od roku 2040 do roku 2050 by mohlo dojít k tomu, že na třech nebo čtyřech místech v kraji by mohly být uhelné teplárny nahrazeny malými modulárními reaktůrky. Bude záležet na státu, jestli využije místo pro jadernou elektrárnu Blahutovice a postaví tam velký zdroj."
Přechod velkých podniků na bezuhelné technologie však bude složitější.
Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren: "Transformace našeho podniku bude samozřejmě velmi náročná, popravdě řečeno to vypořádání se s ní bude jenom tak rychlé, jak efektivní a rychlá bude dotační podpora pro tento proces z Evropské unie a ze státu."
Do roka by prý mělo být jasné, zda zachová centrální zásobování teplem pro jadernou energii a nebo bude u každého domu tepelné čerpadlo či plynová kotelna.
---
Pandemická situace Moravskoslezského kraje se stále zhoršuje a přibývá také pacientů s těžkým průběhem onemocnění Covid19, kteří musejí do nemocnic. Krizový štáb našeho kraje proto vydal výzvu všem nemocnicím, aby do týdne vyhradily 25 procent lůžek pro pozitivní pacienty.
Sedm dní dostaly moravskoslezské nemocnice nato, aby vyhradily 25 procent svých lůžek pro covidové pacienty. Vyzval je k tomu krizový štáb našeho kraje po pondělním jednání. Nemocných rychle přibývá. Navíc prý nelze očekávat, že by se situace měla brzy zlepšit.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Vydali jsme výzvu všem našim nemocnicím v kraji, aby během sedmi dnů opět alokovaly minimálně 25 procent svých lůžek ve prospěch covid plus pacientů. Bude to do jisté míry opět znamenat omezení elektivní péče. Situace si to vyžaduje a nemůžeme si v podstatě dovolit nemít připravená lůžka pro pacienty, kteří to budou potřebovat."
Kraj je momentálně ve čtvrtém stupni systému PES. Jsou ale oblasti, které jsou na tom hůře. Novojičínsko má hodnotu 81 a Opavsko 76, což odpovídá pátému a tedy nejhoršímu stupni. Obsazenost lůžek intenzivní péče v nemocnicích se zvýšila o 14 procent, standardních o 11 procent.
Podle hejtmana by se při zavádění plošných opatření mělo zvážit, zda zákazy musejí platit i pro vyléčené osoby s dočasnou imunitou a otestované.
"Je to věc, která byla přijata v krizovém štábu velmi pozitivně. Domnívám se, že i s nastupující etapou očkování to bude něco, co bude klíčové. Nemůžeme mít všechno zavřené, když bychom vlastně měli poměrně velkou skupinu lidí, která by mohla služby začít využívat."
Plošné testování veřejnosti začne už ve středu 16. prosince a ne 18. jak bylo původně plánováno.
---
Silnici mezi Ostravou a Havířovem nově lemuje oplocení proti zvěři, přibyla nová svodidla a ŘSD opravilo jeden most. Plánované zvýšení rychlosti ještě brzdí požadavky obcí na protihlukovou stěnu a novou lávku pro pěší.
Přeměny úseku mezi Havířovem a Ostravou na silnici pro motorová vozidla a tím i zvýšení rychlosti na 110 km/h se motoristé hned tak nedočkají. Rychleji by přitom jezdit chtěli co nejdříve.
Anketa: “Já si myslím, že je to dobré. Pro motoristy je to určitě dobré.”
Součástí příprav na zvýšení rychlosti v tomto úseku byla také celková rekonstrukce mostu přes Podleský potok. Ta už je již dokončena.
Stejně tak bylo po celé délce šestikilometrového úseku postaveno oplocení, aby se na silnici nemohla dostat zvěř. Oplocení má samozřejmě řadu únikových východů, kterými se mohou lidé dostat do bezpečí například po nehodě.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Provedli jsme bezpečnostní audit tak, abychom tu dálnici zbezpečnili a uvedli do takového stavu, aby mohla být zvýšena maximální rychlost. V tuto chvíli jsme provedli řadu opatření, jako výměnu svodidel, prodloužení připojovacích a odbočovacích pruhů a dalších.”
Ředitelství silnic a dálnic však teď řeší ještě další opatření, která přeměnu úseku na silnici pro motorová vozidla oddalují.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Jednáme s jednotlivými obcemi o dalších opatřeních, která ony požadují, jako jsou protihlukové stěny, lávka přes silnici I/11.”
I po provedených bezpečnostních opatřeních budou řidiči moci jezdit stodesítkou jen mezi Ostravou a Šenovem. Před Havířovem budou muset zpomalit na 90 a pak až na 50 km/h. Tamní křižovatka už prošla úpravou a v opačném směru řidiče brzdí úsekový radar. Úprava provozu bude platit až do doby vybudování mimoúrovňové křižovatky.
---
Letošní královna krásy České republiky navštívila i se svou maminkou dětský domov ve Vrbně pod Pradědem. Nebyla to zdaleka její první návštěva tady, protože má k městu i domovu osobní vztah, teď ale dovezla dětem hromadu praktických vánočních dárků. A děti měly obrovskou radost.
Karolína Kopincová je letošní vítězkou soutěže Miss World Czech Republic. Dětský domov ve Vrbně však navštěvuje pravidelně již delší dobu, dokonce tady pracovala i jako dobrovolnice při první jarní vlně koronaviru.
Karolína Kopincová, Miss World Czech Republic: „Bylo hrozně moc úkolů, děti nechodily do školy, učitelé je neustále zásobovali. Já jsem měla takovou svoji skupinku,kterou jsem právě přes ten koronavirus vyučovala, dělali jsme spolu úkoly, učili jsme se psát, kreslit, malovat.“
Karolína je zdejší rodačka a do Vrbna se vrací za dětmi i za svými rodiči. Dárky, které dětem přivezla, jim udělaly obrovskou radost.
Anketa, děti v domově: „Nejvíc se mi líbí basketbalový míč a největší dárek co nám dali batohy do školy a potom pumpy na balony, dali nám prostě potom ragby, líbí se nám to. Ano, dělám fotbal a líbí se mi.“
„Mě se tady líbí basketbalové míče, je to tady fakt všechno hezké a musíme ještě poděkovat.“
Jan Vavřík, ředitel dětského domova: „Samozřejmě za naši organizaci chceme slečně Karolíně Kopincové velmi poděkovat, za to, co pro naše děti udělala a už od března dělá. Jsme velice rádi, že ji máme.“
Tady ovšem plány královny krásy nekončí. Rozhodla se pro trvalý program pomoci dětským domovům a dalším podobným ústavům
Karolína Kopincová, Miss World Czech Republic: „Momentálně pracujeme a snažíme se vlastně založit náš vlastní nadační fond, který se bude samozřejmě zaměřovat na dětské domovy.“
Radost dětí z dárků nebrala konce. Většina z nich se letos dostane na vánoce domů, v domově jich zůstane jen asi 16.
---
Ostrava přistoupí na výhodnou nabídku developerské společnosti Panattoni, která chce koupit pozemek v průmyslové zóně Mošnov. Nabízí za něj o více než třetinu, než byl znalecký odhad. Firma u letiště vybuduje halu s kancelářemi, sklady i výrobními prostory pro další zájemce.
Ostrava dostala dvě nabídky developerů na koupi pozemků v Malé rozvojové zóně Mošnov. Cenově výhodnější byl návrh společnosti Panattoni, která je ochotna zaplatit 286 milionů korun, což je o 114 milionů více, než znalcem odhadnutá cena. Pozemek má rozlohu 39 hektarů a je určen k výstavbě průmyslového parku.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "V sousedství Strategické průmyslové zóny Mošnov a Letiště Leoše Janáčka Ostrava vznikne nová kvalitní infrastruktura, která je standardní součástí fungování velkých moderních měst. Zásadní je pro nás rovněž závazek tvorby pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Od více jak čtyřmiliardové investice developera očekáváme multiplikační dopad na dodavatelské firmy z Ostravy a okolí a tím i na ekonomický rozvoj města."
Díky chystané investici by v budoucnu práci v zóně mohlo najít dalších až 2000 lidí. Lokalita se nachází asi 25 minut od Ostravy a v přímém sousedství mezinárodního letiště. Je napojena na městskou i regionální hromadnou dopravu včetně železniční.
Karel Tascher, mluvčí společnosti Panattoni Europe: "Panattoni jako stavitel průmyslových zón naváže svým projektem na rozsáhlou stávající průmyslovou zónu s kvalitní dopravní infrastrukturou. Naše investice budou ve výši téměř dvou miliardy korun. Další téměř dvě miliardy vloží do technologií v budovách nájemci."
Pobočka firmy Panattoni v České republice se zaměřuje na revitalizaci brownfieldů a udržitelný rozvoj. Loni dodala 125 tisíc m² průmyslových prostor. Hala v Mošnově bude její první realizací v okolí Ostravy. Ve Strategické průmyslové zóně Mošnov investoři dosud vytvořili okolo 4 tisíc přímých pracovních míst a proinvestovali celkem 14,6 miliardy korun.
---
Silnice I/45 tvoří tranzitní trasu v Olomouckém a MS kraji. Kromě vnitrostátní dopravy je důležitou spojkou za Šternberka do Polska také pro mezinárodní dopravu. Rok od roku je více zatížená. V centru Bruntálu se navíc propojuje se silnicí I/11. Řešením jejího přetížení i emisní zátěže je právě výstavba jihovýchodního obchvatu Bruntálu.
Celý obchvat Bruntálu bude mít 4,5 kilometru. Bude mít 76 stavebních objektů a 9 mostních objektů. Jeho součástí bude jedna mimoúrovňová a 2 stykové křižovatky.
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Jihovýchodní obchvat města Bruntálu je stále v projektové přípravě. Po vydaném územním rozhodnutí ŘSD přistoupilo ke zpracování dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro vedení stavby. Tento obchvat vymisťuje zejména tranzitní dopravu směrem od Olomouce až na Krnov zhruba po takovéto tangentě.“
Obchvat Bruntálu začíná na jižním připojení od Olomouce, poblíž stávající čerpací stanice. Tam bude také první styková křižovatka s Olomouckou ulicí.
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „A co je důležité – ŘSD zahájilo majetkoprávní činnost tak, aby vykupovalo, případně získávalo od státních podniků jednotlivé pozemky, které jsou nezbytné k výstavbě našeho obchvatu.“
Další součástí obchvatu bude několik mostů, překonávajících železniční trať i údolí Černého potoka i 300 metrů dlouhá protihluková stěna. Jediná mimoúrovňová křižovatka připojuje na Žlutém kopci silnici I/11, tedy Opavskou ulici.
Romana Šimáčková, vedoucí projketového týmu I/11 ŘSD Ostrava: „V současné době během měsíce prosince se zpracovává, nebo je zpracovaný geometrický plán, který se dává na katastr k zápisu, a tím pádem budeme v příštím roce rozesílat kupní smlouvy na výkupy pozemků. V této době se připravují taky vlastnické podklady a kupní smlouvy tak, aby se mohly v lednu a únoru březnu už mohli začít rozesílat vlastníkům pozemků.“
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Co je potěšitelné, tak ŘSD má v příštím roce ve svém rozpočtu 30 mil korun na realizaci těchto výkupů a na zahájení studie, která bude řešit archeologii, archeologické průzkumné práce v tomto obchvatu.“
Výhledově je naplánován také severní obchvat Bruntálu, který spojí silnici I/11 s průmyslovou zónou. Obchvat Bruntálu bezesporu zajistí kvalitnější životní prostředí ve městě i odklon tranzitní dopravy z centra města.
---
Moravskoslezský kraj je na uhlí závislý mnohem více, než jiné regiony a proto řeší odborníci, zda odklon od tohoto fosilního paliva zvládne. Podle dopadové studie ano, ale na přechodnou dobu ho bude muset nahradit plyn. Bezemisní nebo obnovitelné zdroje to zatím nezvládnou.
V MS kraji se vyrábí z černého uhlí 64 procent tepla. Centrálního zásobování dodává teplo pro téměř 750.000 lidí. V tomto měsíci doporučila Státní uhelná komise ukončit využívání uhlí na výrobu tepla a elektřiny v roce 2038. Náš kraj je ale na uhlí tak závislý, že to bez plynu nepůjde.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Pokud chceme odejít od uhlí, tak jinou možnost než plyn zatím nemáme. Plyn je přechodový prvek, ale bez něho se v následujících letech neobejdeme."
Obnovitelné zdroje jsou prý sice ekologické, ale samy o sobě pokryjí jen zlomek energetických potřeb. Do roku 2030 lze využít biomasu, spalování odpadu a energii slunce a větru. Problém vyřeší až malé jaderné reaktory, které se teprve vyvíjejí.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Od roku 2040 do roku 2050 by mohlo dojít k tomu, že na třech nebo čtyřech místech v kraji by mohly být uhelné teplárny nahrazeny malými modulárními reaktůrky. Bude záležet na státu, jestli využije místo pro jadernou elektrárnu Blahutovice a postaví tam velký zdroj."
Přechod velkých podniků na bezuhelné technologie však bude složitější.
Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren: "Transformace našeho podniku bude samozřejmě velmi náročná, popravdě řečeno to vypořádání se s ní bude jenom tak rychlé, jak efektivní a rychlá bude dotační podpora pro tento proces z Evropské unie a ze státu."
Do roka by prý mělo být jasné, zda zachová centrální zásobování teplem pro jadernou energii a nebo bude u každého domu tepelné čerpadlo či plynová kotelna.
---
Pandemická situace Moravskoslezského kraje se stále zhoršuje a přibývá také pacientů s těžkým průběhem onemocnění Covid19, kteří musejí do nemocnic. Krizový štáb našeho kraje proto vydal výzvu všem nemocnicím, aby do týdne vyhradily 25 procent lůžek pro pozitivní pacienty.
Sedm dní dostaly moravskoslezské nemocnice nato, aby vyhradily 25 procent svých lůžek pro covidové pacienty. Vyzval je k tomu krizový štáb našeho kraje po pondělním jednání. Nemocných rychle přibývá. Navíc prý nelze očekávat, že by se situace měla brzy zlepšit.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Vydali jsme výzvu všem našim nemocnicím v kraji, aby během sedmi dnů opět alokovaly minimálně 25 procent svých lůžek ve prospěch covid plus pacientů. Bude to do jisté míry opět znamenat omezení elektivní péče. Situace si to vyžaduje a nemůžeme si v podstatě dovolit nemít připravená lůžka pro pacienty, kteří to budou potřebovat."
Kraj je momentálně ve čtvrtém stupni systému PES. Jsou ale oblasti, které jsou na tom hůře. Novojičínsko má hodnotu 81 a Opavsko 76, což odpovídá pátému a tedy nejhoršímu stupni. Obsazenost lůžek intenzivní péče v nemocnicích se zvýšila o 14 procent, standardních o 11 procent.
Podle hejtmana by se při zavádění plošných opatření mělo zvážit, zda zákazy musejí platit i pro vyléčené osoby s dočasnou imunitou a otestované.
"Je to věc, která byla přijata v krizovém štábu velmi pozitivně. Domnívám se, že i s nastupující etapou očkování to bude něco, co bude klíčové. Nemůžeme mít všechno zavřené, když bychom vlastně měli poměrně velkou skupinu lidí, která by mohla služby začít využívat."
Plošné testování veřejnosti začne už ve středu 16. prosince a ne 18. jak bylo původně plánováno.
---
Silnici mezi Ostravou a Havířovem nově lemuje oplocení proti zvěři, přibyla nová svodidla a ŘSD opravilo jeden most. Plánované zvýšení rychlosti ještě brzdí požadavky obcí na protihlukovou stěnu a novou lávku pro pěší.
Přeměny úseku mezi Havířovem a Ostravou na silnici pro motorová vozidla a tím i zvýšení rychlosti na 110 km/h se motoristé hned tak nedočkají. Rychleji by přitom jezdit chtěli co nejdříve.
Anketa: “Já si myslím, že je to dobré. Pro motoristy je to určitě dobré.”
Součástí příprav na zvýšení rychlosti v tomto úseku byla také celková rekonstrukce mostu přes Podleský potok. Ta už je již dokončena.
Stejně tak bylo po celé délce šestikilometrového úseku postaveno oplocení, aby se na silnici nemohla dostat zvěř. Oplocení má samozřejmě řadu únikových východů, kterými se mohou lidé dostat do bezpečí například po nehodě.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Provedli jsme bezpečnostní audit tak, abychom tu dálnici zbezpečnili a uvedli do takového stavu, aby mohla být zvýšena maximální rychlost. V tuto chvíli jsme provedli řadu opatření, jako výměnu svodidel, prodloužení připojovacích a odbočovacích pruhů a dalších.”
Ředitelství silnic a dálnic však teď řeší ještě další opatření, která přeměnu úseku na silnici pro motorová vozidla oddalují.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Jednáme s jednotlivými obcemi o dalších opatřeních, která ony požadují, jako jsou protihlukové stěny, lávka přes silnici I/11.”
I po provedených bezpečnostních opatřeních budou řidiči moci jezdit stodesítkou jen mezi Ostravou a Šenovem. Před Havířovem budou muset zpomalit na 90 a pak až na 50 km/h. Tamní křižovatka už prošla úpravou a v opačném směru řidiče brzdí úsekový radar. Úprava provozu bude platit až do doby vybudování mimoúrovňové křižovatky.
---
Letošní královna krásy České republiky navštívila i se svou maminkou dětský domov ve Vrbně pod Pradědem. Nebyla to zdaleka její první návštěva tady, protože má k městu i domovu osobní vztah, teď ale dovezla dětem hromadu praktických vánočních dárků. A děti měly obrovskou radost.
Karolína Kopincová je letošní vítězkou soutěže Miss World Czech Republic. Dětský domov ve Vrbně však navštěvuje pravidelně již delší dobu, dokonce tady pracovala i jako dobrovolnice při první jarní vlně koronaviru.
Karolína Kopincová, Miss World Czech Republic: „Bylo hrozně moc úkolů, děti nechodily do školy, učitelé je neustále zásobovali. Já jsem měla takovou svoji skupinku,kterou jsem právě přes ten koronavirus vyučovala, dělali jsme spolu úkoly, učili jsme se psát, kreslit, malovat.“
Karolína je zdejší rodačka a do Vrbna se vrací za dětmi i za svými rodiči. Dárky, které dětem přivezla, jim udělaly obrovskou radost.
Anketa, děti v domově: „Nejvíc se mi líbí basketbalový míč a největší dárek co nám dali batohy do školy a potom pumpy na balony, dali nám prostě potom ragby, líbí se nám to. Ano, dělám fotbal a líbí se mi.“
„Mě se tady líbí basketbalové míče, je to tady fakt všechno hezké a musíme ještě poděkovat.“
Jan Vavřík, ředitel dětského domova: „Samozřejmě za naši organizaci chceme slečně Karolíně Kopincové velmi poděkovat, za to, co pro naše děti udělala a už od března dělá. Jsme velice rádi, že ji máme.“
Tady ovšem plány královny krásy nekončí. Rozhodla se pro trvalý program pomoci dětským domovům a dalším podobným ústavům
Karolína Kopincová, Miss World Czech Republic: „Momentálně pracujeme a snažíme se vlastně založit náš vlastní nadační fond, který se bude samozřejmě zaměřovat na dětské domovy.“
Radost dětí z dárků nebrala konce. Většina z nich se letos dostane na vánoce domů, v domově jich zůstane jen asi 16.
---
