MS kraj bude v příštím roce hospodařit se schodkových rozpočtem ve výši téměř 9 miliard a 900 milionů korun. Chybějící peníze budou pokryty z úvěru a z úspor letošního roku. Rozpočet prý zásadně ovlivnila pandemie koronaviru.
Zastupitelé MS kraje schválili rozpočet pro příští rok. Pro hlasovalo 53 z 61 přítomných. Rozpočet bude tentokrát schodkový ve výši 9 miliard 860 milionů a dokryje ho úvěr i rezervy.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Rozdíl je 1,3 miliardy a my pevně věříme, že nějaké věci ufinancujeme z přebytku, který nám zůstane v letošním roce. Samozřejmě jsme také schválili úvěrový rámec 3 miliardy."
Přípravu rozpočtu zásadně ovlivnila pandemie koronaviru, propad ekonomiky a výrazný pokles příjmů z daní i nové daňové zákony. Stejně jako v minulosti kraj předpokládá, že nakonec bude hospodařit se zhruba 33 miliardami korun. Investice by omezeny být neměly.
Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "Máme seznam investic ve výši 2,8 miliardy, které by měly být hrazeny z úvěru. Například to bude Moravskoslezská vědecká knihovna a velký dům pro seniory v Kopřivnici."
Rozpočet počítá s penězi i pro sociální služby, které by měl financovat stát.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "My máme žádosti ve výši 2 a půl miliardy na státní rozpočet, který ještě stále není schválen a my nejsme schopni říct, kolik kteří poskytovatelé dostanou na příští rok. Kraji se podařilo najít 146 milionů, které jim budou poskytnuty."
Kraj očekává propad příjmů asi o 16 procent. Na provoz příspěvkových organizací půjde o 12 procent méně peněz, než letos.
---
Infektologové, vakcinologové a epidemiologové vyzývají veřejnost, aby nepodléhala hoaxům, které se prostřednictvím internetu šíří v souvislosti s nově vyvinutou vakcínou proti koronaviru. Podle nich je to možnost, jak pandemii zastavit. Názory veřejnosti na očkování jsou různé.
Internet v poslední době zaplavily informace o vakcíně proti koronaviru, která bude brzy dostupná i u nás. Údajně může měnit genetickou výbavu člověka nebo také obsahovat nanočipy. Proti těmto fake news se odborníci ohradili.
Petr Kümpel, místopředseda Společnosti infekčního lékařství: „To je naprosto neuvěřitelné. Přesto jsem se setkal s chytrými lidmi, vysokoškoláky, kteří tomu věří a je to samozřejmě nesmyl.“
Ne každý sice podobné informace o očkování zaznamenal, nicméně názory veřejnosti na aplikaci očkovací látky se různí.
obyvatel Opavy: „Teď to teď to neřeším, ale pokud by tady byla povinnost se očkovat, tak bych se nechal naočkovat.
obyvatelka Opavy: „O očkování neuvažuju, protože jsem pro imunitu vlastní.“
Mnohým vadí relativně krátký čas pro vývoj vakcín a také to, že zatím není prozkoumáno jejich dlouhodobé působení v organismu.
Václav Hrabák, předseda Poočkování - společnost pacientů s následky po očkování: „V obou vakcínách, o kterých se teď uvažuje, ten princip je založený na genetice. O takových vakcínách nevíme, co s člověkem udělají za rok, za dva roky.“
Na vývoji vakcín pracovaly výzkumné týmy, které připravovaly očkovací látky např. proti onemocnění sars či AIDS a nyní využívají svých dřívějších zkušeností.
Nové vakcíny by měly být u nás k dispozici na začátku příštího roku. V první vlně budou určené seniorům, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. Očkovací schéma se bude skládat ze dvou dávek.
---
Na přehradě Slezská Harta teď platí přísnější podmínky. A to jak pro rybáře, tak pro návštěvníky, kteří tady stanují. Kvůli nepořádku, který po sobě zanechávali, se rozšířilo ochranné pásmo 2. stupně o celou zátopovou plochu, ve které se nesmí kempovat a lovit ryby od půlnoci do 4 hodin ráno.
Přehrada Slezská Harta je teď více chráněná před znečišťovateli. Ochranné pásmo se rozšířilo o bezmála 1000 hektarů. Cílem Povodí Odry je zlepšit kvalitu vody pro vodárenskou nádrž Kružberk, která slouží jako zdroj pitné vody a se kterou nádrž Slezská Harta aktivně spolupracuje.
Petr Poledna, hrázný: “Kružberk vlastně posílá přivaděčem tlakovým surovou vodu na úpravnu vody na Podhradí a ta musí být v co nejvyšší kvalitě. Proto my chceme tady na Slezské Hartě tím druhým ochranným pásmem docílit toho, ať my máme tady co nejkvalitnější surovou vodu."
Největšími znečišťovateli jsou podle dlouhodobých průzkumů rybáři.
Jeden z rybářů: "Bohužel poslední dobu neberou. Ti násaďáci jsou takoví čtyřicítky, padesátky."
Petr Poledna, hrázný: “Rybáři vlastně tady nejezdí sami, ale jezdí tady celé rodiny, které tady vlastně pobývají 8, někdy 10 dní ."
Někteří rybáři si dokonce v lese stavějí záchody, které tady po odjezdu samozřejmě nechají. O tom, co se na přehradě smí, nebo naopak nesmí, budou nově informovat naučné cedule, které budou nainstalovány kolem celé zátopové plochy.
Petr Poledna, hrázný: “Ta tabule informační je označena QR kódem, kde si do chytrého telefonu můžete stáhnout vlastně všechny informace.”
Slezskou Hartu ročně navštíví na 70 tisíc rybářů. Když k tomu připočteme přátelé, nebo rodinné příslušníky, počet znečišťovatelů stoupne až na trojnásobek.
---
Obě vodárenské společnosti, které zásobují pitnou vodou Moravskoslezský kraj plánují na příští rok zvýšení ceny. V Ostravě to bude o 4 koruny za metr krychlový a ve zbytku kraje o 5 korun za kubík vody. Stále je ale cena vody v našem regionu pod republikovým průměrem.
Cena vody v Ostravě stoupne od ledna roku 2021 o 4 koruny za metr krychlový. Zdražení představuje necelých 5 procent celkové ceny, která tak bude asi 85 korun. Tuto cenu zaplatí přibližně 300 tisíc obyvatel města a blízkého okolí. Průměrná denní spotřeba na obyvatele je asi 90 litrů vody.
Vojtěch Janoušek, generální ředitel Ostravských vodáren a kanalizací: "Průměrný spotřebitel v Ostravě zaplatí za vodu měsíčně o 11 korun více, než tomu bylo doposud. Do ceny vodného a stočného se promítá navýšení cen našich vstupů, navyšuje se i nájemné, o kterém se bavíme v souvislosti s obnovou infrastruktury a mírně se navyšují i mzdy."
Zbývajících asi 720 tisíc obyvatel našeho kraje zásobují Severomoravské vodovody a kanalizace. Jde o Novojičínsko, Frýdeckomístecko, Karvinsko a Opavsko. Ti si připlatí více o 5 korun na celkových 90 korun za kubík vody.
Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: "Musíme vygenerovat dostatek prostředků na to, abychom se mohli o tu infrastrukturu adekvátně starat. Potom jsou další náklady, jako např. zvýšené personální nebo nákupy materiálu a technologií."
Průměrná cena vody v České republice byla v uplynulém roce kolem 90 korun za kubík, ale samozřejmě se bude zvyšovat. Ostravské vodárny a kanalizace plánují investice 400 milionů korun a Severomoravské vodovody a kanalizace 740 milionů korun.
---
Silnice mezi Rybím u Nového Jičína a Rychalticemi na Frýdecko-místecku už je dálnicí D/48. Rekonstrukce úseku trvala tři a půlroku. Současně se otevřel také obchvat Skotnice.
Silnice I/48 mezi Novým Jičínem a Příborem, byla jedním z nejnebezpečnějších úseků silnic první třídy, kde byla řada tragických nehod. V létě roku 2017 začala její přestavba na dálnici. Po třech a půl letech byl teď 15. prosince úsek slavnostně zprovozněn.
Karel Havlíček (nestraník za ANO), ministr dopravy: “Právě ten bezpečnostní aspekt je to to nejdůležitější, co se od toho očekává. Tím, že už tady byly čtyři pruhy, tak ten provoz byl relativně rychlý, ale ta výstavba nové dálnice má zejména bezpečnostní charakter.”
Ve stejném okamžiku jako 11 a půl kilometrů dlouhý úsek dálnice byl otevřen také tříkilometrový obchvat Skotnice.
Jaroslav Kania (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: “Tento úsek je velmi důležitý, protože na tento úsek bude navazovat rozvoj průmyslové zóny v Mošnově, kde bychom rádi vybudovali mezinárodní logistické centrum, kde se budou stýkat tři druhy dopravy, letecká, železniční a silniční.”
V okamžiku, kdy kolem rekonstruované silnice zmizí všechna omezující dopravní značení, bude zde pro řidiče povinná dálniční známka. To vzbuzuje obavy okolních obcí, zejména Libhoště, že motorické, aby se placenému úseku vyhnuli, zvolí cestu přes vesnici. Podle náměstka hejtmana by tomu mělo zamezit zejména omezení kamionové dopravy na silnicích II. a III. třídy
---
Ozdobou oslav dne veteránů v Ostravě na podzim příštího roku bude odhalení památníku veteránů v centru města. Ve výtvarně - architektonické soutěži zvítězila sochařka Pavla Sceránková se třemi kovovými plastikami, které se budou pohybovat.
Letos v březnu vyhlásila Ostrava výtvarně-architektonickou soutěž na památník veteránů, který ozdobí park Československých letců. Ve dvoufázové soutěži se porotcům nejvíce zalíbil návrh sochařky Pavly Sceránkové a rada města tuto volbu schválila. Město začne s autorkou vítězného návrhu jednat o jeho realizaci bezprostředně po formálním ukončení soutěže, pravděpodobně v lednu.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostrava: „Vítězný návrh Pavly Sceránkové nejlépe z předložených návrhů naplnil zadání soutěže. Je realistický, obsažný, a přitom příjemně lehký. Působí dynamicky a nadčasově. Po obsahové stránce nakládá s faktickými odkazy, jako jsou citace veteránských vzpomínek, a současně s geometrickými motivy, které nepůsobí pejorativně symbolicky či zbytečně militantně. Tvar pohybujících se kruhů by mohl mít nejsilnější účinek zejména po setmění, kdy se text v okruží rozsvítí. Silný symbolický obsah by mohla nabídnout také vztyčená pozice kruhů nad hlavami účastníků pietního aktu."
Vznik památníku pomohl iniciovat také plukovník Jaroslav Hrabec, bývalý ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava, který v současnosti zástupce vojenského velitelství teritoria v Táboře. Byl také členem poroty.
Jaroslav Hrabec, vojenské velitelství v Táboře: „Památník bude připomínat české, respektive československé veteránství jako celek a jeho nositele napříč generacemi, tedy legionáře – vojáky stojící u zrodu České republiky, druhoválečné veterány – československé vojáky a odbojáře bojující na frontách II. světové války a působící v domácím i zahraničním odboji, i novodobé veterány – příslušníky Armády ČR, kteří se účastní zahraničních misí. Vybraný návrh památníku považuji za dobrou volbu, protože nejen naplňuje základní myšlenku, tedy propojení všech tří etap našich veteránských tradic, ale svým provedením je i nadčasový a věřím, že proto bude blízký dnešním i budoucím vojákům – veteránům."
Tři samostatné konstrukční prvky památníku jsou navrhovány převážně z duralu, dráhy objektů mají být žulové. Užití aretačního kloubu by umožnilo jejich pohyblivost. Památník by měl být hotov v říjnu příštího roku, aby mohl být odhalen ke dni veteránů, který připadá na 11. listopad.
---
MS kraj bude v příštím roce hospodařit se schodkových rozpočtem ve výši téměř 9 miliard a 900 milionů korun. Chybějící peníze budou pokryty z úvěru a z úspor letošního roku. Rozpočet prý zásadně ovlivnila pandemie koronaviru.
Zastupitelé MS kraje schválili rozpočet pro příští rok. Pro hlasovalo 53 z 61 přítomných. Rozpočet bude tentokrát schodkový ve výši 9 miliard 860 milionů a dokryje ho úvěr i rezervy.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Rozdíl je 1,3 miliardy a my pevně věříme, že nějaké věci ufinancujeme z přebytku, který nám zůstane v letošním roce. Samozřejmě jsme také schválili úvěrový rámec 3 miliardy."
Přípravu rozpočtu zásadně ovlivnila pandemie koronaviru, propad ekonomiky a výrazný pokles příjmů z daní i nové daňové zákony. Stejně jako v minulosti kraj předpokládá, že nakonec bude hospodařit se zhruba 33 miliardami korun. Investice by omezeny být neměly.
Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "Máme seznam investic ve výši 2,8 miliardy, které by měly být hrazeny z úvěru. Například to bude Moravskoslezská vědecká knihovna a velký dům pro seniory v Kopřivnici."
Rozpočet počítá s penězi i pro sociální služby, které by měl financovat stát.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "My máme žádosti ve výši 2 a půl miliardy na státní rozpočet, který ještě stále není schválen a my nejsme schopni říct, kolik kteří poskytovatelé dostanou na příští rok. Kraji se podařilo najít 146 milionů, které jim budou poskytnuty."
Kraj očekává propad příjmů asi o 16 procent. Na provoz příspěvkových organizací půjde o 12 procent méně peněz, než letos.
---
Infektologové, vakcinologové a epidemiologové vyzývají veřejnost, aby nepodléhala hoaxům, které se prostřednictvím internetu šíří v souvislosti s nově vyvinutou vakcínou proti koronaviru. Podle nich je to možnost, jak pandemii zastavit. Názory veřejnosti na očkování jsou různé.
Internet v poslední době zaplavily informace o vakcíně proti koronaviru, která bude brzy dostupná i u nás. Údajně může měnit genetickou výbavu člověka nebo také obsahovat nanočipy. Proti těmto fake news se odborníci ohradili.
Petr Kümpel, místopředseda Společnosti infekčního lékařství: „To je naprosto neuvěřitelné. Přesto jsem se setkal s chytrými lidmi, vysokoškoláky, kteří tomu věří a je to samozřejmě nesmyl.“
Ne každý sice podobné informace o očkování zaznamenal, nicméně názory veřejnosti na aplikaci očkovací látky se různí.
obyvatel Opavy: „Teď to teď to neřeším, ale pokud by tady byla povinnost se očkovat, tak bych se nechal naočkovat.
obyvatelka Opavy: „O očkování neuvažuju, protože jsem pro imunitu vlastní.“
Mnohým vadí relativně krátký čas pro vývoj vakcín a také to, že zatím není prozkoumáno jejich dlouhodobé působení v organismu.
Václav Hrabák, předseda Poočkování - společnost pacientů s následky po očkování: „V obou vakcínách, o kterých se teď uvažuje, ten princip je založený na genetice. O takových vakcínách nevíme, co s člověkem udělají za rok, za dva roky.“
Na vývoji vakcín pracovaly výzkumné týmy, které připravovaly očkovací látky např. proti onemocnění sars či AIDS a nyní využívají svých dřívějších zkušeností.
Nové vakcíny by měly být u nás k dispozici na začátku příštího roku. V první vlně budou určené seniorům, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. Očkovací schéma se bude skládat ze dvou dávek.
---
Na přehradě Slezská Harta teď platí přísnější podmínky. A to jak pro rybáře, tak pro návštěvníky, kteří tady stanují. Kvůli nepořádku, který po sobě zanechávali, se rozšířilo ochranné pásmo 2. stupně o celou zátopovou plochu, ve které se nesmí kempovat a lovit ryby od půlnoci do 4 hodin ráno.
Přehrada Slezská Harta je teď více chráněná před znečišťovateli. Ochranné pásmo se rozšířilo o bezmála 1000 hektarů. Cílem Povodí Odry je zlepšit kvalitu vody pro vodárenskou nádrž Kružberk, která slouží jako zdroj pitné vody a se kterou nádrž Slezská Harta aktivně spolupracuje.
Petr Poledna, hrázný: “Kružberk vlastně posílá přivaděčem tlakovým surovou vodu na úpravnu vody na Podhradí a ta musí být v co nejvyšší kvalitě. Proto my chceme tady na Slezské Hartě tím druhým ochranným pásmem docílit toho, ať my máme tady co nejkvalitnější surovou vodu."
Největšími znečišťovateli jsou podle dlouhodobých průzkumů rybáři.
Jeden z rybářů: "Bohužel poslední dobu neberou. Ti násaďáci jsou takoví čtyřicítky, padesátky."
Petr Poledna, hrázný: “Rybáři vlastně tady nejezdí sami, ale jezdí tady celé rodiny, které tady vlastně pobývají 8, někdy 10 dní ."
Někteří rybáři si dokonce v lese stavějí záchody, které tady po odjezdu samozřejmě nechají. O tom, co se na přehradě smí, nebo naopak nesmí, budou nově informovat naučné cedule, které budou nainstalovány kolem celé zátopové plochy.
Petr Poledna, hrázný: “Ta tabule informační je označena QR kódem, kde si do chytrého telefonu můžete stáhnout vlastně všechny informace.”
Slezskou Hartu ročně navštíví na 70 tisíc rybářů. Když k tomu připočteme přátelé, nebo rodinné příslušníky, počet znečišťovatelů stoupne až na trojnásobek.
---
Obě vodárenské společnosti, které zásobují pitnou vodou Moravskoslezský kraj plánují na příští rok zvýšení ceny. V Ostravě to bude o 4 koruny za metr krychlový a ve zbytku kraje o 5 korun za kubík vody. Stále je ale cena vody v našem regionu pod republikovým průměrem.
Cena vody v Ostravě stoupne od ledna roku 2021 o 4 koruny za metr krychlový. Zdražení představuje necelých 5 procent celkové ceny, která tak bude asi 85 korun. Tuto cenu zaplatí přibližně 300 tisíc obyvatel města a blízkého okolí. Průměrná denní spotřeba na obyvatele je asi 90 litrů vody.
Vojtěch Janoušek, generální ředitel Ostravských vodáren a kanalizací: "Průměrný spotřebitel v Ostravě zaplatí za vodu měsíčně o 11 korun více, než tomu bylo doposud. Do ceny vodného a stočného se promítá navýšení cen našich vstupů, navyšuje se i nájemné, o kterém se bavíme v souvislosti s obnovou infrastruktury a mírně se navyšují i mzdy."
Zbývajících asi 720 tisíc obyvatel našeho kraje zásobují Severomoravské vodovody a kanalizace. Jde o Novojičínsko, Frýdeckomístecko, Karvinsko a Opavsko. Ti si připlatí více o 5 korun na celkových 90 korun za kubík vody.
Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: "Musíme vygenerovat dostatek prostředků na to, abychom se mohli o tu infrastrukturu adekvátně starat. Potom jsou další náklady, jako např. zvýšené personální nebo nákupy materiálu a technologií."
Průměrná cena vody v České republice byla v uplynulém roce kolem 90 korun za kubík, ale samozřejmě se bude zvyšovat. Ostravské vodárny a kanalizace plánují investice 400 milionů korun a Severomoravské vodovody a kanalizace 740 milionů korun.
---
Silnice mezi Rybím u Nového Jičína a Rychalticemi na Frýdecko-místecku už je dálnicí D/48. Rekonstrukce úseku trvala tři a půlroku. Současně se otevřel také obchvat Skotnice.
Silnice I/48 mezi Novým Jičínem a Příborem, byla jedním z nejnebezpečnějších úseků silnic první třídy, kde byla řada tragických nehod. V létě roku 2017 začala její přestavba na dálnici. Po třech a půl letech byl teď 15. prosince úsek slavnostně zprovozněn.
Karel Havlíček (nestraník za ANO), ministr dopravy: “Právě ten bezpečnostní aspekt je to to nejdůležitější, co se od toho očekává. Tím, že už tady byly čtyři pruhy, tak ten provoz byl relativně rychlý, ale ta výstavba nové dálnice má zejména bezpečnostní charakter.”
Ve stejném okamžiku jako 11 a půl kilometrů dlouhý úsek dálnice byl otevřen také tříkilometrový obchvat Skotnice.
Jaroslav Kania (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: “Tento úsek je velmi důležitý, protože na tento úsek bude navazovat rozvoj průmyslové zóny v Mošnově, kde bychom rádi vybudovali mezinárodní logistické centrum, kde se budou stýkat tři druhy dopravy, letecká, železniční a silniční.”
V okamžiku, kdy kolem rekonstruované silnice zmizí všechna omezující dopravní značení, bude zde pro řidiče povinná dálniční známka. To vzbuzuje obavy okolních obcí, zejména Libhoště, že motorické, aby se placenému úseku vyhnuli, zvolí cestu přes vesnici. Podle náměstka hejtmana by tomu mělo zamezit zejména omezení kamionové dopravy na silnicích II. a III. třídy
---
Ozdobou oslav dne veteránů v Ostravě na podzim příštího roku bude odhalení památníku veteránů v centru města. Ve výtvarně - architektonické soutěži zvítězila sochařka Pavla Sceránková se třemi kovovými plastikami, které se budou pohybovat.
Letos v březnu vyhlásila Ostrava výtvarně-architektonickou soutěž na památník veteránů, který ozdobí park Československých letců. Ve dvoufázové soutěži se porotcům nejvíce zalíbil návrh sochařky Pavly Sceránkové a rada města tuto volbu schválila. Město začne s autorkou vítězného návrhu jednat o jeho realizaci bezprostředně po formálním ukončení soutěže, pravděpodobně v lednu.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostrava: „Vítězný návrh Pavly Sceránkové nejlépe z předložených návrhů naplnil zadání soutěže. Je realistický, obsažný, a přitom příjemně lehký. Působí dynamicky a nadčasově. Po obsahové stránce nakládá s faktickými odkazy, jako jsou citace veteránských vzpomínek, a současně s geometrickými motivy, které nepůsobí pejorativně symbolicky či zbytečně militantně. Tvar pohybujících se kruhů by mohl mít nejsilnější účinek zejména po setmění, kdy se text v okruží rozsvítí. Silný symbolický obsah by mohla nabídnout také vztyčená pozice kruhů nad hlavami účastníků pietního aktu."
Vznik památníku pomohl iniciovat také plukovník Jaroslav Hrabec, bývalý ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava, který v současnosti zástupce vojenského velitelství teritoria v Táboře. Byl také členem poroty.
Jaroslav Hrabec, vojenské velitelství v Táboře: „Památník bude připomínat české, respektive československé veteránství jako celek a jeho nositele napříč generacemi, tedy legionáře – vojáky stojící u zrodu České republiky, druhoválečné veterány – československé vojáky a odbojáře bojující na frontách II. světové války a působící v domácím i zahraničním odboji, i novodobé veterány – příslušníky Armády ČR, kteří se účastní zahraničních misí. Vybraný návrh památníku považuji za dobrou volbu, protože nejen naplňuje základní myšlenku, tedy propojení všech tří etap našich veteránských tradic, ale svým provedením je i nadčasový a věřím, že proto bude blízký dnešním i budoucím vojákům – veteránům."
Tři samostatné konstrukční prvky památníku jsou navrhovány převážně z duralu, dráhy objektů mají být žulové. Užití aretačního kloubu by umožnilo jejich pohyblivost. Památník by měl být hotov v říjnu příštího roku, aby mohl být odhalen ke dni veteránů, který připadá na 11. listopad.
---
