Ve stonavském zastupitelstvu došlo ke změně

Ve Stonavě došlo ke změně v zastupitelstvu obce. Z osobních důvodů se svého mandátu za ANO vzdal Zdeněk Lusk. Novým členem stonavského zastupitelstva se po složení slibu stal Vojtěch Feber.

Zastupitelstvo obce Stonava má 7 členů. Jedním z nich byl Mgr. Zdeněk Lusk, který funkci zastupitele obce vykonával od roku 2010. 19. července na svou funkci z osobních důvodů rezignoval.

Zdeněk Lusk (ANO), bývalý člen zastupitelstva obce Stonava: „Chtěl bych úvodem říct, že jsem si velice vážil toho, když mě starosta požádal, abych zkusil kandidovat do zastupitelstva obce a byl jsem občany zvolen, tak byla to pro mě pocta. Vázalo se to samozřejmě na funkci, kterou jsem vykonával, to je ředitele školy. V posledním období se ta situace v té pracovní oblasti změnila a změnila se i má osobní situace. Přemýšlel jsem, rozhodně mě nikdo k rozhodnutí netlačil, přemýšlel jsem o tom už nějakou dobu a rozhodl jsem se takto, uvolnit místo mladším. Myslím, že je to logické.“

Tomáš Wawrzyk (ANO), místostarosta Stonavy: „Zastupitel Lusk byl v zastupitelstvu necelých 11 let. Byl velmi přínosný pro práci zastupitelstva, bylo na něj velké spolehnutí při jakémkoli projednávání nebo řešení problému.“

Zdeněk Lusk byl ve volbách v roce 2018 zvolen za Hnutí ANO. Jeho místo nyní převzal první náhradník z kandidátky Vojtěch Feber.

Vojtěch Feber (ANO), nový člen zastupitelstva obce Stonava: „Mgr. Zdeněk Lusk, nejen co by zastupitel, ale obecně i jako bývalý ředitel je velmi uznávanou osobou ve Stonavě a určitě to i na mě klade nároky a zavazuje mě to, abych se snažil následovat jeho práci. Já osobně si myslím, že je tady v obci dlouhodobě stabilní situace, že zastupitelstvo funguje tak jak má a nečekám, že budou nějaké dramatické změny, spíše to bude nějaké kontinuování práce stávajícího zastupitelstva.“

---

Stonava finančně pomůže Moravské Nové Vsi

A na zastupitelstvu zůstaneme i v následující reportáži. Nové složení schválilo hned několik důležitých bodů programu. Stonava mimo jiné finančně pomůže městysu Moravská Nová Ves, který na konci června zasáhlo tornádo.

24. června se jižní Moravou prohnalo tornádo. Kromě značných materiálních škod si tento přírodní živel vyžádal i 6 lidských životů. Jednou z nejpostiženějších obcí byla i Moravská Nová Ves. Stonavští zastupitelé proto na svém posledním zasedání schválili finanční pomoc.

Tomáš Wawrzyk (ANO), místostarosta Stonavy: „Když jsme viděli, co se stalo, rozhodli jsme se okamžitě, ale zastupitelstvo proběhlo tři dny před tím tornádem. Proto jsme museli počkat na další, abychom dar schválili. Nechtěli jsme proplácet nějakou konkrétní věc, ale chtěli jsme poslat peníze přímo zastupitelstvu, aby s nimi naložilo tak, jak potřebuje.“

Na transparentní účet Městyse Moravská Nová Ves byla z obce Stonava v pondělí 3.8.2021 připsána částka 50 tisíc korun

---

Stonavští jachtaři závodili na Baltu

Na konci června se v polské Gdyni uskutečnil 2. ročník Mistrovství světa polských jachtařů. Závodů se zúčastnili i tři jachtaři ze Stonavy.

Jejich jakýmsi druhým domovem je Těrlická přehrada, konkrétně zázemí těrlického jachtařského klubu. Řeč je o pětici jachtařů, kteří před pár týdny vyrazili na 2. ročník Mezinárodních jachtařských závodů. Určeny byly polákům žijících v zahraničí.

Leszek Ćmok, člen posádky: „Tady ze Stonavy jsme byli tři. Moje žena Ewa, já a Bogdan Kokotek. Spolu s námi byli ještě naši kolegové z klubu Zbygniew Jeżowicz a jeho syn Michal.“

Na pětičlennou posádku během dvou dnů čekalo celkem šest rozjížděk.

Leszek Ćmok, člen posádky: „Bylo to vypsáno na lodě třídy 2020. Je to taková docela otevřená loď pro pět osob. Ten kontakt s vodou a přírodou je přímý. Nic vás nekryje, věčně jste mokří, ale když je ta regata, když se pluje, tak na to není čas a prostě všichni musí pracovat. Ta loď není úplně vyvážená, ta pětičlenná posádka se musí neustále zvedat, vyvažovat a naklánět.“

Závodníci z Těrlicka se nakonec v konkurenci třinácti posádek umístili čtvrtí. Se svým výsledkem jsou ale velmi spokojeni.

Leszek Ćmok, člen posádky: „Neskončili jsme na bedně, ale máme z celé regaty docela dobrý pocit. Některé posádky neměly svoje skippery, tzn. lidi, kteří by uměli tu loď vést a pracovat na té lodi, nebyli tak zkušení. K dispozici bylo šest skipperů, kteří se rozdělili. Byli to ale zkušení dvacetiletí jachtaři, kteří mají v té oblasti hodně odježděno. Ví, jak tam fouká, jak se postavit na start a zanjí samozřejmě i tu loď. My jsme tu loď viděli poprvé a už jsme museli jet na první rozplavbu. Takže než jsme se to trošku naučili, tak nám to trvalo. Byly tam ještě další tři posádky, které k nám přidali, aby to bylo zajímavější. Byly z mořské akademie. Studenti měli celoroční regatu a tři nejlepší posádky jezdily s námi. Byli také velmi zkušení, ale ty jsme porazili. Porazili jsme i tři ty zkušené skippery. V podstatě jsme skončili čtvrtí, ale první, kteří přišli na tu loď a buď umí, nebo neumí.“

Pokud to situace dovolí, stonavští jachtaři se budou chtít těchto závodů zúčastnit i v příštím roce.

---

74. „Gorol” na żywo i w internecie

Tegoroczne Gorolski Święto stało się potwierdzeniem prawdy zawartej w przysłowiu, że Nie ma tego złego co by na dobre nie wyszło. Chociaż pogoda nie rozpieszczała, to ci, którzy w sobotę lub niedzielę przyszli do Lasku Miejskiego, a było ich niemało, mogli dzięki „Gorolowi” przeżyć wędrówkę w przeszłość i ucztę nie tylko duchową.

Chrystian Heczko, kapela Lipka: „Odbieram go jako taki oczyszczający „Gorol”, bliższy sercu oczywiście, ponieważ duża część tego (jak to nazwać) tej dyskoteki towarzyszącej odpadła, i był w zasadzie taki powrót, trochę nawiązanie do korzeni.”

Stanisław Gawlik, zespół Gorol: „Jesteśmy zadowoleni, że w ogóle mogło się odbyć to 74. Gorolski Święto i że ludzie nie zwątpili w nas. Bo zespoły już ćwiczyły bardzo długo, żeby dzisiaj wystąpić, żeby dzisiaj pokazać, co umieją.”

W programie Gorolskigo Święta wystąpiły wyłącznie zaolziańskie zespoły i kapele. Program mogli oglądać widzowie zarówno w internecie, jak i na żywo w Lasku Miejskim.

Andrea Kapsia-Skupień, gość GŚ: „Czy pada, czy jest słonce, trzeba być.”

Jolanta Jelen, gość GŚ: „Pochodzę z Nawsia i od malutka chodziłam na Gorolski Święto. Mamusia do teraz śpiewa w chórze Melodia i słysząc ją dzisiaj na scenie, to znowu się łezka w oku pojawiła.”

Jana Skupień, gość GŚ: „W ogóle we wszystkich tych stoiskach ludzie pracują, gdyby nie pracowali, nie byłoby tego, a tradycję trzeba zachować (śmiech).”

Chociaż nie było gorola na białym koniu na czele korowodu, to jednak zachowana została i ta część tradycji.

Bogdan Czepczor, gorol z Bukowca: „Jura spod Gronia się bedzie w grobie obracać, jak uwidzi, jak gorole się wzdali, czyli moja wizyta tu jest symboliczno.”

Gorole nawet w tych niepewnych czasach stanęli na wysokości zadania, chociaż decyzja o imprezie nie była łatwa.

Izabella Wołłejko-Chwastowicz, konsul generalna RP w Ostrawie: „To jest wydarzenie, które musi się odbyć, i dziękuję, że prezes PZKO w Jabłonkowie podjął to ryzyko, bo są wydarzenia, która muszą się odbyć, przy których rośniemy w siłę fizyczną i psychiczną, ale przede wszystkim pokazujemy, że jesteśmy, i to jest nasz wkład w ten region.”

Jan Ryłko, prezes MK PZKO Jabłonków: „Miesiąc przed Gorolskim Świętem nie wiedzieliśmy nic. Tydzień przed Gorolskim Świętem dowiedzieliśmy się, że te obostrzenia, które obowiązują do 31. 7. czyli do soboty, kiedy Gorolski Święto zaczynamy, się zmieniają z soboty na niedzielę. I w niedzielę już są inne obostrzenia. Rozumiem, że po Gorolskim Święcie znajdą się tacy, którzy powiedzą: Ja, jo to mówil, że to tak bedzie...”

Niemniej trzeba się zgodzić, że Gorolski Święto jako trzydniowe Międzynarodowe Spotkania Folklorystyczne połączone z Tygodniem Kultury Beskidzkiej są rozwinięciem naszych tradycji na miarę 21. wieku.

---