Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Stonavský expres

Stonavský expres

  • Zpravodajství ze Stonavy od reportéra a kameramana Jiřího Brzósky
  • V centru obce se modernizuje park PZKO
  • Otužování zažívá velký boom, dorazilo i do Stonavy
  • Stonawska bitwa siedmiodniowej wojny, cz. IV

V centru obce se modernizuje park PZKO

Stonava bude mít moderní zázemí pro pořádání kulturních a společenských akcí. V červenci loňského roku se obec pustila do rekonstrukce parku u Domu PZKO. V současné době se už začíná rýsovat jeho nový vzhled.

Park u Domu PZKO se pravidelně stává dějištěm různých stonavských kulturních a společenských akcí. V červenci loňského roku byl z důvodu rekonstrukce zcela uzavřen. Nastoupila zde těžká technika.

Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „My jsme měli v šuplíku projekt, protože skutečně ten park si už vyžadoval totální změnu. Jednak jsou tady velké akce kulturní několikrát v roce a jednak žijeme v 21. století. Podařilo se taky díky Moravskoslezskému kraji zajistit finanční prostředky a teď v té době koronaviru, je vhodná doba proto, abychom trochu přidali tam, kde to jde a tady to zrovna jde zainvestovat.“

Rekonstrukce začala demolicí starých dřevěných stánků a laviček. Poté stavbaři začali s výstavbou dešťové a splaškové kanalizace, přeložen byl vodovodní řád a počátkem října se už pracovalo na betonáži základů nových staveb.

Petr Zahradníček, stavbyvedoucí, Farma Stonava: „Teď v tuto chvíli děláme na střešním plášti toho altánu. Stánek máme víceméně vevnitř omítnutý, je tam provedena elektroinstalace, vodoinstalace, čekáme na provedení střešního pláště a budeme obkládat. Finalizuje se výběr nerezového gastro vybavení.“

Zimní teploty hluboko bod bodem mrazu, které neumožnily venkovní práce, sice způsobily menší skluz, stavbaři ale věří, že vše doženou.

Petr Zahradníček, stavbyvedoucí, Farma Stonava: „Máme částečně hotové hlediště. Pod ním bude ještě betonová plocha, které bude sloužit jako jeviště, ale tam už to teplotní klimatické podmínky nedovolily zabetonovat. Teď v tuto chvíli čekáme ještě na pořádné rozmrznutí zeminy, ať se nám to nezvedá a máme to kvalitně provedené.“

Pokud to epidemiologická situace dovolí, v červnu by se v nově zrekonstruovaném parku mohly už konat tradiční dětské radovánky.

Petr Zahradníček, stavbyvedoucí, Farma Stonava: „Já mám za to, že to je zvládnutelné do toho období dokončit.“

---

Otužování zažívá velký boom, dorazilo i do Stonavy

Otužování v současné době zažívá velký boom. Sociální sítě jsou plné fotografií a videí lidí, koupajících se v ledové vodě. Tento trend se nevyhnul ani Stonavě.

Přestože venku mrze, pan Andrzej Bystroň se svléká do plavek a jde do ledové vody. Už několik měsíců se totiž s partou svých přátel otužuje.

Andrzej Bystroň: „Začali jsme někdy koncem září. Byla to taková zkouška, jestli vlezeme do vody nebo nevlezeme. Chtěli jsme nějakou změnu v životě, když je teď všechno zavřené a pro zdraví taky něco udělat.“

Tři, dva, jedna, wau…

Jolanta Žemličková: „Dneska jsem se šla poprvé koupat v Karvinském moři. Měla jsem před tím takový stres trošku, ale přečetla jsem si pár článků, že má být člověk klidný. Když jsem lezla do vody, tak to tak možná nevypadalo, ale pár nádechu a je to super, úžasný zážitek. Má radost, že jsem tam vlezla.“

Joanna Bystroň: „Abych pravdu řekla, tak jsem se na to moc nepřipravovala. Vždycky jsem jenom poslouchala, jak manžel chodí plavat a strašně mě zajímalo, jaký je to pocit, vlézt poprvé do vody. S kamarádkou jsme se teda domluvily, že to zkusíme a je to teda zvláštní pocit a úžasná věc, kdy se člověk přesvědčí, že tam do té vody vleze.“

Otužovat se chodí skupinka stonavských nadšenců pravidelně třikrát týdně.

Pavel Žemlička: „Začal jsem minulý rok na podzim. Přivedl mě k tomu kamarád a přišlo mi to jako dobrá věc. Když nám zavřeli sauny a všechno ostatní, tak jsme nevěděli co dělat, tak jsme začali chodit do vody a je to super.“

V současné době už nemohou ale kvůli přísným vládním opatřením navštívit Těrlickou přehradu ani Karvinské moře. Přesto nezoufají. Pro svůj koníček si našli místo ve Stonavě.

Pavel Žemlička: „Teď, když musíme zůstat v obci ve Stonavě, tak chodíme, kde se dá. Buď do řeky, nebo tady do různých zákoutí Stonávky.“

A jak nám Pavel Žemlička prozradil, otužování je velmi návykové.

Pavel Žemlička: „Je pravda, že to otužování se pak stane závislostí a člověk, když jede někam jinde, tak vyhledává různé prostory, kde by se mohl vykoupat. Nedávno jsem byl na Mazurských jezerech a koupal jsem se tam pravidelně a bylo to super.“

Zdravím do Stonavy.

A na závěr tady máme radu odborníka, který sám je velkým fanouškem otužování.

Dalibor Pastucha, přednosta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství FNO: „Každopádně bych doporučil každému, kdo uvažuje o tom, začít s otužováním, aby se alespoň poradil se svým ošetřujícím praktickým lékařem, protože jsou skupiny lidí, například pacienti se srdečním onemocněním, s arytmiemi, pro které takový způsob není vhodný a otužování by jim mohlo spíše ublížit. Pokud ale tyto potíže nemají, tak si myslím, že s otužování může těžit benefit skoro každý. Je to především výborná psychohygiena, kdy ten člověk si dokáže vyčistit hlavu a v dnešní nelehké době to asi potřebujeme všichni. Pomáhá to posílit imunitní systém, zlepšuje to dýchací potíže například u astmatiků, ženy jistě ocení, že to zlepšuje pokožku a pleť. Takže otužování věřím, že je opravdu vhodná forma, jak zlepšit svůj zdravý životní styl, ale určitě bych ten začátek zkonzultoval s nějakým svým lékařem a určitě bych nezačínal rovnou skočit do nějaké ledové vody, ale postupně.“

---

Stonawska bitwa siedmiodniowej wojny, cz. IV

Zapraszam na czwartą i ostatnią część naszej opowieści o stonawskim epizodzie czechosłowacko-polskiej wojny.

Daniel Korbel, historyk: „Praktycznie sto lat w polskiej prasie powtarzano, że z 21 obrońców, polskich, którzy zginęli w czasie tej bitwy, dwudziestu zostało przez Czechów zamordowanych lub dobitych rannych, że tylko jeden polski obrońca zginął z bronią w ręku. Jest to absurd. Według badań najnowszych można uznać te relacje polskich świadków, które są najbardziej wiarygodne, to znaczy że byli to mieszkańcy Stonawy, że sytuacje, które opisują, widzieli na własne oczy. I takich sytuacji można wskazać siedem.”

Tomáš Rusek, historyk: „Co se týče údajných válečných zločinů spáchaných československými legionáři potažmo československými vojáky během obsazování Těšínska konkrétně ke Stonavě, nemáme žádné konkrétní prameny, žádné konkrétní hlášení např. z toho boje. Už v únoru 1919 ministr obrany ČSR Václav Klofáč v československém Parlamentu popřel tato nařčení z polské strany.“

Daniel Korbel, historyk:„Śp. prof. Mečislav Borák stwierdził, że jednoznacznie do takich sytuacji dochodziło, że zbyt wiele jest polskich relacji, są i czeskie relacje pojedyńcze, które niektóre z tych przypadków potwierdzają, i że po prostu na wojnach takie rzeczy niestety się dzieją.”

Tomáš Rusek, historyk: „Za těch sto let se ta historiografie samozřejmě posunula a dnes už československá, respektive česká historiografie nestojí na tom stanovisku, že by se nestaly žádné takovéto, řekneme, přehmaty ze strany československého vojska.“

Daniel Korbel, historyk: „Jesteśmy w miejscu, gdzie w 1919 roku w styczniu był dwór Smołkowiec. Tutaj pozostało dwu rannych polskich żołnierzy, którzy według relacji polskich świadków zostali przez Czechów dobici. Żołnierze, którzy byli ranni albo nie zdążyli się wycofać, chowali się w domach, między innymi trzech żołnierzy schowało się w domu, który tutaj był, pana Kałuży. Dwóch weszło na dach chlewika, a jeden nie zdążył. Wyszedł do drogi, podnosząc do góry ręce, tak mówi część świadectw polskich, i został przez Czechów zabity.”

Tomáš Rusek, historyk: „Víme např. díky pamětem Ladislava Preiningera, že v Orlové došlo minimálně k jednomu takovémuto zabití polského vojáka, který už byl zajat, už byl odzbrojen a následně ho museli legionáři v noci pochovat tak, aby to nevzbudilo žádné vášně mezi místním obyvatelstvem. Je to případ přímo zdokumentovány v těch jeho pamětech.“

Daniel Korbel, historyk: „Wojna jest czymś najgorszym, co spotyka ludzi, wychodzą z człowieka najgorsze instynkty, i dochodzi do takich sytuacji. I ta wojna niczym nie różniła się od innych wojen.”

Tomáš Rusek, historyk: „Je třeba ovšem odmítnout právě na základně nejnovějších výzkumů ten tradiční polský pohled historiografie, že by zde vlastně ti legionáři vraždili v nějaké velké míře. Oni ten boj proti Polákům, resp. proti polským jednotkám, brali tak, že bojují proti slovanskému národu, oni šli neochotně do toho boje, vlastně unisono to uvádějí ve svých pamětech, že ten boj pro ně byl velice smutný, byl to bratrovražedný boj a svorně všichni v pamětech uvádějí, že to byla zbytečná válka, ke které nikdy nemělo dojít.“

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Stonavský expres
10. března 2021, 16:14

V centru obce se modernizuje park PZKO

Stonava bude mít moderní zázemí pro pořádání kulturních a společenských akcí. V červenci loňského roku se obec pustila do rekonstrukce parku u Domu PZKO. V současné době se už začíná rýsovat jeho nový vzhled.

Park u Domu PZKO se pravidelně stává dějištěm různých stonavských kulturních a společenských akcí. V červenci loňského roku byl z důvodu rekonstrukce zcela uzavřen. Nastoupila zde těžká technika.

Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „My jsme měli v šuplíku projekt, protože skutečně ten park si už vyžadoval totální změnu. Jednak jsou tady velké akce kulturní několikrát v roce a jednak žijeme v 21. století. Podařilo se taky díky Moravskoslezskému kraji zajistit finanční prostředky a teď v té době koronaviru, je vhodná doba proto, abychom trochu přidali tam, kde to jde a tady to zrovna jde zainvestovat.“

Rekonstrukce začala demolicí starých dřevěných stánků a laviček. Poté stavbaři začali s výstavbou dešťové a splaškové kanalizace, přeložen byl vodovodní řád a počátkem října se už pracovalo na betonáži základů nových staveb.

Petr Zahradníček, stavbyvedoucí, Farma Stonava: „Teď v tuto chvíli děláme na střešním plášti toho altánu. Stánek máme víceméně vevnitř omítnutý, je tam provedena elektroinstalace, vodoinstalace, čekáme na provedení střešního pláště a budeme obkládat. Finalizuje se výběr nerezového gastro vybavení.“

Zimní teploty hluboko bod bodem mrazu, které neumožnily venkovní práce, sice způsobily menší skluz, stavbaři ale věří, že vše doženou.

Petr Zahradníček, stavbyvedoucí, Farma Stonava: „Máme částečně hotové hlediště. Pod ním bude ještě betonová plocha, které bude sloužit jako jeviště, ale tam už to teplotní klimatické podmínky nedovolily zabetonovat. Teď v tuto chvíli čekáme ještě na pořádné rozmrznutí zeminy, ať se nám to nezvedá a máme to kvalitně provedené.“

Pokud to epidemiologická situace dovolí, v červnu by se v nově zrekonstruovaném parku mohly už konat tradiční dětské radovánky.

Petr Zahradníček, stavbyvedoucí, Farma Stonava: „Já mám za to, že to je zvládnutelné do toho období dokončit.“

---

Otužování zažívá velký boom, dorazilo i do Stonavy

Otužování v současné době zažívá velký boom. Sociální sítě jsou plné fotografií a videí lidí, koupajících se v ledové vodě. Tento trend se nevyhnul ani Stonavě.

Přestože venku mrze, pan Andrzej Bystroň se svléká do plavek a jde do ledové vody. Už několik měsíců se totiž s partou svých přátel otužuje.

Andrzej Bystroň: „Začali jsme někdy koncem září. Byla to taková zkouška, jestli vlezeme do vody nebo nevlezeme. Chtěli jsme nějakou změnu v životě, když je teď všechno zavřené a pro zdraví taky něco udělat.“

Tři, dva, jedna, wau…

Jolanta Žemličková: „Dneska jsem se šla poprvé koupat v Karvinském moři. Měla jsem před tím takový stres trošku, ale přečetla jsem si pár článků, že má být člověk klidný. Když jsem lezla do vody, tak to tak možná nevypadalo, ale pár nádechu a je to super, úžasný zážitek. Má radost, že jsem tam vlezla.“

Joanna Bystroň: „Abych pravdu řekla, tak jsem se na to moc nepřipravovala. Vždycky jsem jenom poslouchala, jak manžel chodí plavat a strašně mě zajímalo, jaký je to pocit, vlézt poprvé do vody. S kamarádkou jsme se teda domluvily, že to zkusíme a je to teda zvláštní pocit a úžasná věc, kdy se člověk přesvědčí, že tam do té vody vleze.“

Otužovat se chodí skupinka stonavských nadšenců pravidelně třikrát týdně.

Pavel Žemlička: „Začal jsem minulý rok na podzim. Přivedl mě k tomu kamarád a přišlo mi to jako dobrá věc. Když nám zavřeli sauny a všechno ostatní, tak jsme nevěděli co dělat, tak jsme začali chodit do vody a je to super.“

V současné době už nemohou ale kvůli přísným vládním opatřením navštívit Těrlickou přehradu ani Karvinské moře. Přesto nezoufají. Pro svůj koníček si našli místo ve Stonavě.

Pavel Žemlička: „Teď, když musíme zůstat v obci ve Stonavě, tak chodíme, kde se dá. Buď do řeky, nebo tady do různých zákoutí Stonávky.“

A jak nám Pavel Žemlička prozradil, otužování je velmi návykové.

Pavel Žemlička: „Je pravda, že to otužování se pak stane závislostí a člověk, když jede někam jinde, tak vyhledává různé prostory, kde by se mohl vykoupat. Nedávno jsem byl na Mazurských jezerech a koupal jsem se tam pravidelně a bylo to super.“

Zdravím do Stonavy.

A na závěr tady máme radu odborníka, který sám je velkým fanouškem otužování.

Dalibor Pastucha, přednosta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství FNO: „Každopádně bych doporučil každému, kdo uvažuje o tom, začít s otužováním, aby se alespoň poradil se svým ošetřujícím praktickým lékařem, protože jsou skupiny lidí, například pacienti se srdečním onemocněním, s arytmiemi, pro které takový způsob není vhodný a otužování by jim mohlo spíše ublížit. Pokud ale tyto potíže nemají, tak si myslím, že s otužování může těžit benefit skoro každý. Je to především výborná psychohygiena, kdy ten člověk si dokáže vyčistit hlavu a v dnešní nelehké době to asi potřebujeme všichni. Pomáhá to posílit imunitní systém, zlepšuje to dýchací potíže například u astmatiků, ženy jistě ocení, že to zlepšuje pokožku a pleť. Takže otužování věřím, že je opravdu vhodná forma, jak zlepšit svůj zdravý životní styl, ale určitě bych ten začátek zkonzultoval s nějakým svým lékařem a určitě bych nezačínal rovnou skočit do nějaké ledové vody, ale postupně.“

---

Stonawska bitwa siedmiodniowej wojny, cz. IV

Zapraszam na czwartą i ostatnią część naszej opowieści o stonawskim epizodzie czechosłowacko-polskiej wojny.

Daniel Korbel, historyk: „Praktycznie sto lat w polskiej prasie powtarzano, że z 21 obrońców, polskich, którzy zginęli w czasie tej bitwy, dwudziestu zostało przez Czechów zamordowanych lub dobitych rannych, że tylko jeden polski obrońca zginął z bronią w ręku. Jest to absurd. Według badań najnowszych można uznać te relacje polskich świadków, które są najbardziej wiarygodne, to znaczy że byli to mieszkańcy Stonawy, że sytuacje, które opisują, widzieli na własne oczy. I takich sytuacji można wskazać siedem.”

Tomáš Rusek, historyk: „Co se týče údajných válečných zločinů spáchaných československými legionáři potažmo československými vojáky během obsazování Těšínska konkrétně ke Stonavě, nemáme žádné konkrétní prameny, žádné konkrétní hlášení např. z toho boje. Už v únoru 1919 ministr obrany ČSR Václav Klofáč v československém Parlamentu popřel tato nařčení z polské strany.“

Daniel Korbel, historyk:„Śp. prof. Mečislav Borák stwierdził, że jednoznacznie do takich sytuacji dochodziło, że zbyt wiele jest polskich relacji, są i czeskie relacje pojedyńcze, które niektóre z tych przypadków potwierdzają, i że po prostu na wojnach takie rzeczy niestety się dzieją.”

Tomáš Rusek, historyk: „Za těch sto let se ta historiografie samozřejmě posunula a dnes už československá, respektive česká historiografie nestojí na tom stanovisku, že by se nestaly žádné takovéto, řekneme, přehmaty ze strany československého vojska.“

Daniel Korbel, historyk: „Jesteśmy w miejscu, gdzie w 1919 roku w styczniu był dwór Smołkowiec. Tutaj pozostało dwu rannych polskich żołnierzy, którzy według relacji polskich świadków zostali przez Czechów dobici. Żołnierze, którzy byli ranni albo nie zdążyli się wycofać, chowali się w domach, między innymi trzech żołnierzy schowało się w domu, który tutaj był, pana Kałuży. Dwóch weszło na dach chlewika, a jeden nie zdążył. Wyszedł do drogi, podnosząc do góry ręce, tak mówi część świadectw polskich, i został przez Czechów zabity.”

Tomáš Rusek, historyk: „Víme např. díky pamětem Ladislava Preiningera, že v Orlové došlo minimálně k jednomu takovémuto zabití polského vojáka, který už byl zajat, už byl odzbrojen a následně ho museli legionáři v noci pochovat tak, aby to nevzbudilo žádné vášně mezi místním obyvatelstvem. Je to případ přímo zdokumentovány v těch jeho pamětech.“

Daniel Korbel, historyk: „Wojna jest czymś najgorszym, co spotyka ludzi, wychodzą z człowieka najgorsze instynkty, i dochodzi do takich sytuacji. I ta wojna niczym nie różniła się od innych wojen.”

Tomáš Rusek, historyk: „Je třeba ovšem odmítnout právě na základně nejnovějších výzkumů ten tradiční polský pohled historiografie, že by zde vlastně ti legionáři vraždili v nějaké velké míře. Oni ten boj proti Polákům, resp. proti polským jednotkám, brali tak, že bojují proti slovanskému národu, oni šli neochotně do toho boje, vlastně unisono to uvádějí ve svých pamětech, že ten boj pro ně byl velice smutný, byl to bratrovražedný boj a svorně všichni v pamětech uvádějí, že to byla zbytečná válka, ke které nikdy nemělo dojít.“

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/stonavsky-expres/stonavsky-expres-10-03-2021-16-14