Po rozsáhlé rekonstrukci byla slavnostně otevřena mateřská škola na Hořanech. O tom, co se vše tady změnilo se dozvíte v naší reportáži.
Dlouho očekávaný okamžik nastal pro děti z mateřské školy na Hořanech, když se po několika měsících intenzivních prací konečně dočkali slavnostního otevření zrekonstruované školky na sídlišti Hořany. Slavnostní ceremoniál, který se konal před Velikonocemi, přilákal do školky nejen vedení obce a školy, ale také další pozvané hosty.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Mateřská škola na Hořanech byla posledním objektem, kde nebyly vyměněny rozvody elektřiny, rozvody vody, takže opravdu tenhle objekt po rekonstrukci volal.“
Ladislav Jelen, správce bytového a nebytového fondu obce: „Změnilo se především to, že ta výměra té užitné plochy pro tu školku je větší, protože se rozšířila o původní byt. Pak se tady zlepšila světelná bilance, je tady nové osvětlení, je tu moderní komunikační jednotka, vzduchotechnika je tady zavedená.“
Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „Jsme moc rádi, že máme krásně opravenou školku. Máme zvětšené místnosti, probourané stěny a máme také zvětšenou tělocvičnu, krásnou kulisovnu a máme zázemí pro naše společné akce s rodiči.“
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Líbí se mi to hodně. Účastnil jsem se tady několika kontrolních dnů. Viděl jsem, jak se to tvořilo postupně, jak přibývala ta práce a myslím si, že děti budou spokojené.“
První školní den v nových prostorách pak nastal hned po Velikonočních prázdninách a děti se s nadšením pustily do objevování nového prostředí. Rekonstrukce školky nebyla jen kosmetickou úpravou. Děti nyní mohou využívat nová moderní sociální zařízení a ložnice dostala novou, svěží tvář. Právě v těchto nových prostorách se konala první akce školky. Bývalý absolvent hořanské mateřinky a nynější vysokoškolský student Jan Bařák v rámci projektu "Celé Česko čte dětem" dětem přečítal pohádku o Smolíčkovi.
Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „Děti mají krásnou, novou ložnici ve stylu vesmíru.“
Ale to není vše. Kromě vnitřních prostor školky mají děti k dispozici i nově upravenou školní zahradu, kde si mohou hrát a učit se venku na čerstvém vzduchu.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Chtěli jsme dosáhnout toho, aby všechny školky byly zhruba na stejné úrovni vybavením i zařízením.“
Rekonstrukce školky by nebyla možná bez finanční podpory. Obec využila dotační programy a získala financování jak z Moravskoslezského kraje, tak i z Ministerstva pro místní rozvoj.
---
V úterý 9. dubna se v sále domu PZKO uskutečnila malá oslava. Uspořádalo ji vedení základní a mateřské školy Stonava ve spolupráci se zřizovatelem, obcí Stonava. Před pár dny, 28. března, se totiž slavil Den učitelů.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Scházíme se zde všichni zaměstnanci celého právního subjektu, pedagogičtí i nepedagogičtí zaměstnanci.Je tu za účelem poděkovat všem za celoroční práci. A jsme moc rádi, že nás na této akci podpoří i obecní úřad Stonava. Přítomnost pana starosty tomu všemu dodá lesk.“
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „My jsme tuto příležitost využili k tomu, abychom všem učitelům i správním zaměstnancům u této příležitosti poděkovali za jejich celoroční práci.“
O kulturní program se postarali stonavští školáci. Jako první vystoupil talentovaný klavírista Šimon Böhm, žák 7. třídy, který nedávno vybojoval třetí místo v krajském kole klavírní soutěže.
Šimon Böhm, žák 7. třídy: „Všechno to začalo, když jsem u babičky a dědy začal hrát na klavír, tak rodiče napadlo, že by mě mohli zkusit přihlásit a začalo to vlastně i tím, že jsem měl obrovský talent a rychle to stoupalo nahoru všechno, takže teď jsem tady.“
Po hudební části programu se dostalo i na tanec, který je vášní stonavských dětí nejen v rámci školních kroužků.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Vystoupí náš taneční kroužek a ještě vystoupí žákyně 6. třídy Eliška Hutová, předvede latinsko-americký tanec a na závěr Adélka Kolarčíková vystoupí z pompony.“
Tradiční součástí této události jsou i bývalí pedagogové a zaměstnanci školy, kteří jsou zvání jako gesto vděčnosti za jejich přínos při výchově a vzdělávání stonavských dětí.
---
V rámci celostátní akce Ukliďme Česko se uklízela veřejná prostranství i ve Stonavě, kde ji už po několikáté zorganizoval spolek Adesse ecology. Dobrovolníci se zaměřili na úklid hned několika lokalit.
Hlavním cílem celorepublikové dobrovolnické akce Ukliďme Česko je úklid nelegálně vzniklých skládek. Letos se v celé České republice uklízelo už po jedenácté a to v sobotu 6. dubna. Tradičně se uklízelo i na území Stonavy.
Jiří Litomyský, organizátor akce, Adesse ecology: „Ve Stonavě to organizuje Adesse ecology. Tím pádem bych chtěl poděkovat všem, kteří vlastně pomohli s organizací. A je to asi, tuším, po šesté ve Stonavě.“
Dobrovolníci postupně vyčistili přírodu od ekologické zátěže hned v několika lokalitách.
Jiří Litomyský, organizátor akce, Adesse ecology: „Uklízíme na třech místech. Jedním je vlastně hlavní ulice mezi dolanskou školou a Dolem Darkov.“
Tady se do úklidu pustili stonavští zahrádkáři, kteří se tímto způsobem rozhodli jít všem příkladem. Druhá skupinka dobrovolníků, složena z příznivců spolku Adesse ecology, se pak zaměřila na lokalitu Amerika a Křivý důl.
Jiří Litomyský, organizátor akce, Adesse ecology: „Momentálně uklízíme tady lesík a další úsek mezi poli, červená stezka, kde jsme taky uklidili pneumatiky, plasty, sklo.“
Tuto chvályhodnou úklidovou akci podpořila obec. Ta kromě občerstvení pro všechny dobrovolníky zajistila velkokapacitní kontejner a následný odvoz sesbíraného odpadu na skládku.
---
Najnowszą premierą Sceny Polskiej jest komedia „Kogut w rosole”, zainspirowana filmem Goło i wesoło. Na Zaolziu widzów zainteresowanych tym przedstawieniem było tak wielu, że teatr dodał jeszcze spektakl przedpremierowy.
Andrzej Sadowski, reżyser: „Ja myślę, że to jest taka atmosfera jakby toczącego się skandalu wokół tej sztuki, ponieważ tutaj muszę zdradzić „clou” tego przedstawienia jest męski striptiz.”
„Kogut w rosole” to opowieść o mężczyznach, którzy są bezrobotni, czują się niepotrzebni i odstawienie na boczny tor i w ten oto swoisty sposób postanawiają to zmienić. Przedstawienie nie tylko śmieszy, ale też dotyka problemów egzystencjonalnych, które mogą być udziałem każdego z nas.
Kamil Mularz, w roli Kamila: „Jest taka złota zasada farsy, żeby ją grać na poważnie, to znaczy, że te ich problemy są prawdziwe dla nich. Z jednej strony kwestia rozbierania się - to jest przekroczenie jakichś swoich barier, a z drugiej strony też budowanie tych postaci, ja gram taką postać, która jest bardzo ekstentryczna, trochę przerysowana. To sprawiało jakieś trudności.”
Dla aktorów z Polski innym utrudnieniem było posługiwanie się miejscową gwarą.
Andrzej Sadowski, reżyser: „Rozmawiamy w miejscowym języku, w gwarze, w której tutaj przynajmniej większość mieszkańców rozmawia, czyli godomy po naszymu. A po drugie osadzamy tę naszą sztukę w realiach bardzo takich bliskich Cieszynowi, zatem pojawiają się pewny elementy z Trzyńca , Ostrawy...”
Bogdan Kokotek, kierownik Sceny Polskiej TC, w roli Adama: „Przyznam, że tu jest pewne ryzyko, ten pomysł, żeby przybliżyć to w ten sposób, że używamy języka po naszemu, do tego zachwaszczonego bardzo całą masą czechizmów, germanizmów. Ale chcemy właśnie wykonać taki eksperyment, żeby ci ludzie, którzy większość swojego czasu spędzają w knajpie, ponieważ nie mają pracy, a udają przed swoimi żonami, że jednak wychodzą do pracy, chcieliśmy po prostu pokazać ich takich jakimi są.”
Pierwsze reakcje widzów świadczą o tym, że ten eksperyment Sceny Polskiej się sprawdził.
---
Po rozsáhlé rekonstrukci byla slavnostně otevřena mateřská škola na Hořanech. O tom, co se vše tady změnilo se dozvíte v naší reportáži.
Dlouho očekávaný okamžik nastal pro děti z mateřské školy na Hořanech, když se po několika měsících intenzivních prací konečně dočkali slavnostního otevření zrekonstruované školky na sídlišti Hořany. Slavnostní ceremoniál, který se konal před Velikonocemi, přilákal do školky nejen vedení obce a školy, ale také další pozvané hosty.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Mateřská škola na Hořanech byla posledním objektem, kde nebyly vyměněny rozvody elektřiny, rozvody vody, takže opravdu tenhle objekt po rekonstrukci volal.“
Ladislav Jelen, správce bytového a nebytového fondu obce: „Změnilo se především to, že ta výměra té užitné plochy pro tu školku je větší, protože se rozšířila o původní byt. Pak se tady zlepšila světelná bilance, je tady nové osvětlení, je tu moderní komunikační jednotka, vzduchotechnika je tady zavedená.“
Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „Jsme moc rádi, že máme krásně opravenou školku. Máme zvětšené místnosti, probourané stěny a máme také zvětšenou tělocvičnu, krásnou kulisovnu a máme zázemí pro naše společné akce s rodiči.“
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Líbí se mi to hodně. Účastnil jsem se tady několika kontrolních dnů. Viděl jsem, jak se to tvořilo postupně, jak přibývala ta práce a myslím si, že děti budou spokojené.“
První školní den v nových prostorách pak nastal hned po Velikonočních prázdninách a děti se s nadšením pustily do objevování nového prostředí. Rekonstrukce školky nebyla jen kosmetickou úpravou. Děti nyní mohou využívat nová moderní sociální zařízení a ložnice dostala novou, svěží tvář. Právě v těchto nových prostorách se konala první akce školky. Bývalý absolvent hořanské mateřinky a nynější vysokoškolský student Jan Bařák v rámci projektu "Celé Česko čte dětem" dětem přečítal pohádku o Smolíčkovi.
Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „Děti mají krásnou, novou ložnici ve stylu vesmíru.“
Ale to není vše. Kromě vnitřních prostor školky mají děti k dispozici i nově upravenou školní zahradu, kde si mohou hrát a učit se venku na čerstvém vzduchu.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Chtěli jsme dosáhnout toho, aby všechny školky byly zhruba na stejné úrovni vybavením i zařízením.“
Rekonstrukce školky by nebyla možná bez finanční podpory. Obec využila dotační programy a získala financování jak z Moravskoslezského kraje, tak i z Ministerstva pro místní rozvoj.
---
V úterý 9. dubna se v sále domu PZKO uskutečnila malá oslava. Uspořádalo ji vedení základní a mateřské školy Stonava ve spolupráci se zřizovatelem, obcí Stonava. Před pár dny, 28. března, se totiž slavil Den učitelů.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Scházíme se zde všichni zaměstnanci celého právního subjektu, pedagogičtí i nepedagogičtí zaměstnanci.Je tu za účelem poděkovat všem za celoroční práci. A jsme moc rádi, že nás na této akci podpoří i obecní úřad Stonava. Přítomnost pana starosty tomu všemu dodá lesk.“
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „My jsme tuto příležitost využili k tomu, abychom všem učitelům i správním zaměstnancům u této příležitosti poděkovali za jejich celoroční práci.“
O kulturní program se postarali stonavští školáci. Jako první vystoupil talentovaný klavírista Šimon Böhm, žák 7. třídy, který nedávno vybojoval třetí místo v krajském kole klavírní soutěže.
Šimon Böhm, žák 7. třídy: „Všechno to začalo, když jsem u babičky a dědy začal hrát na klavír, tak rodiče napadlo, že by mě mohli zkusit přihlásit a začalo to vlastně i tím, že jsem měl obrovský talent a rychle to stoupalo nahoru všechno, takže teď jsem tady.“
Po hudební části programu se dostalo i na tanec, který je vášní stonavských dětí nejen v rámci školních kroužků.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Vystoupí náš taneční kroužek a ještě vystoupí žákyně 6. třídy Eliška Hutová, předvede latinsko-americký tanec a na závěr Adélka Kolarčíková vystoupí z pompony.“
Tradiční součástí této události jsou i bývalí pedagogové a zaměstnanci školy, kteří jsou zvání jako gesto vděčnosti za jejich přínos při výchově a vzdělávání stonavských dětí.
---
V rámci celostátní akce Ukliďme Česko se uklízela veřejná prostranství i ve Stonavě, kde ji už po několikáté zorganizoval spolek Adesse ecology. Dobrovolníci se zaměřili na úklid hned několika lokalit.
Hlavním cílem celorepublikové dobrovolnické akce Ukliďme Česko je úklid nelegálně vzniklých skládek. Letos se v celé České republice uklízelo už po jedenácté a to v sobotu 6. dubna. Tradičně se uklízelo i na území Stonavy.
Jiří Litomyský, organizátor akce, Adesse ecology: „Ve Stonavě to organizuje Adesse ecology. Tím pádem bych chtěl poděkovat všem, kteří vlastně pomohli s organizací. A je to asi, tuším, po šesté ve Stonavě.“
Dobrovolníci postupně vyčistili přírodu od ekologické zátěže hned v několika lokalitách.
Jiří Litomyský, organizátor akce, Adesse ecology: „Uklízíme na třech místech. Jedním je vlastně hlavní ulice mezi dolanskou školou a Dolem Darkov.“
Tady se do úklidu pustili stonavští zahrádkáři, kteří se tímto způsobem rozhodli jít všem příkladem. Druhá skupinka dobrovolníků, složena z příznivců spolku Adesse ecology, se pak zaměřila na lokalitu Amerika a Křivý důl.
Jiří Litomyský, organizátor akce, Adesse ecology: „Momentálně uklízíme tady lesík a další úsek mezi poli, červená stezka, kde jsme taky uklidili pneumatiky, plasty, sklo.“
Tuto chvályhodnou úklidovou akci podpořila obec. Ta kromě občerstvení pro všechny dobrovolníky zajistila velkokapacitní kontejner a následný odvoz sesbíraného odpadu na skládku.
---
Najnowszą premierą Sceny Polskiej jest komedia „Kogut w rosole”, zainspirowana filmem Goło i wesoło. Na Zaolziu widzów zainteresowanych tym przedstawieniem było tak wielu, że teatr dodał jeszcze spektakl przedpremierowy.
Andrzej Sadowski, reżyser: „Ja myślę, że to jest taka atmosfera jakby toczącego się skandalu wokół tej sztuki, ponieważ tutaj muszę zdradzić „clou” tego przedstawienia jest męski striptiz.”
„Kogut w rosole” to opowieść o mężczyznach, którzy są bezrobotni, czują się niepotrzebni i odstawienie na boczny tor i w ten oto swoisty sposób postanawiają to zmienić. Przedstawienie nie tylko śmieszy, ale też dotyka problemów egzystencjonalnych, które mogą być udziałem każdego z nas.
Kamil Mularz, w roli Kamila: „Jest taka złota zasada farsy, żeby ją grać na poważnie, to znaczy, że te ich problemy są prawdziwe dla nich. Z jednej strony kwestia rozbierania się - to jest przekroczenie jakichś swoich barier, a z drugiej strony też budowanie tych postaci, ja gram taką postać, która jest bardzo ekstentryczna, trochę przerysowana. To sprawiało jakieś trudności.”
Dla aktorów z Polski innym utrudnieniem było posługiwanie się miejscową gwarą.
Andrzej Sadowski, reżyser: „Rozmawiamy w miejscowym języku, w gwarze, w której tutaj przynajmniej większość mieszkańców rozmawia, czyli godomy po naszymu. A po drugie osadzamy tę naszą sztukę w realiach bardzo takich bliskich Cieszynowi, zatem pojawiają się pewny elementy z Trzyńca , Ostrawy...”
Bogdan Kokotek, kierownik Sceny Polskiej TC, w roli Adama: „Przyznam, że tu jest pewne ryzyko, ten pomysł, żeby przybliżyć to w ten sposób, że używamy języka po naszemu, do tego zachwaszczonego bardzo całą masą czechizmów, germanizmów. Ale chcemy właśnie wykonać taki eksperyment, żeby ci ludzie, którzy większość swojego czasu spędzają w knajpie, ponieważ nie mają pracy, a udają przed swoimi żonami, że jednak wychodzą do pracy, chcieliśmy po prostu pokazać ich takich jakimi są.”
Pierwsze reakcje widzów świadczą o tym, że ten eksperyment Sceny Polskiej się sprawdził.
---
