Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Stonavský expres

Stonavský expres

  • Zpravodajství ze Stonavy od reportéra a kameramana Jiřího Brzósky
  • Ve Stonavě se po jednoleté pauze zase zpívalo
  • Noworoczne marzenia w PSP Stonawa

Ve Stonavě se po jednoleté pauze zase zpívalo

Stonavská Barborka, ojedinělý festivala v ansámblovém zpěvu má za sebou svůj patnáctý ročník. Zatímco vládní opatření související s pandémií koronaviru, neumožnily v předešlém ročníku setkání přímo ve Stonavě a vše se odehrálo ve virtuálním prostředí, na sklonku loňského roku se v sále Domu PZKO zase zpívalo.

Každý, kdo se zajímá o kulturní a společenský život ve Stonavě ví, že přelom listopadu a prosince už patnáct let patří v obci ansámblovému zpěvu. 14. ročník Mezinárodního festivalu komorního a
ansámblového zpěvu Stonavská Barborka však musel být v roce 2020 kvůli pandemii koronaviru přesunut do virtuálního prostředí. Stejný scénář hrozil i následujícímu ročníku. Vše ale nakonec dobře dopadlo a ve Stonavě se po dvou letech zase zpívalo a soutěžilo.

Josef Melnar, ředitel Stonavské Barborky: „Tento ročník byl opravdu těžký spíš na psychiku. Po patnácti letech už máme nějaké zkušenosti, ale my jsme pořád nevěděli, co přesně bude. Dokonce ještě dva dny před soutěží tady bylo velké omezení a opravdu jsme trnuli zda akce nebude zakázána. Jsme moc rádi, že se tak nestalo a i přes ta omezení jsme setkání uskutečnili.“

Pandemie koronaviru ale způsobila, že patnáctý ročník se odehrál v komornějším prostředí.

Josef Melnar, ředitel Stonavské Barborky: „Přihlásilo se nám třicet ansámblů a z toho ještě kvůli covidu nám dalších 18 ansámblů zrušilo účast, takže jsme se nakonec sešli v krásném komorním provedení dvanácti ansámblů. Byla příjemná atmosféra i porota, která chválila výkony.“

Jitka Modlitbová, členka soutěžního ansámblu: „Bylo zajímavé slyšet ostatní soutěžící, kteří podávali opravdu skvělé výkony a bylo moc příjemné, zazpívat si takto naživo.“

Ze slovenské Lietavské Lúčky do Stonavy například přijely Michaela a Andrea Holé, které si tuto soutěž velmi oblíbily a dokonce si nenechali ujít ani jejich virtuální verzi v roce 2020.

Andrea Holá, členka soutěžního ansámblu: „Každý rok se na to těšíme, jsou to pro nás zkušenosti.“

Přestože bylo samotné soutěžní klání smrštěno do jednoho dne, koncept Stonavské Barborky byl zachován. O výkonech mladých zpěváků rozhodovala odborná porota, nechybělo slavnostní vyhodnocení i závěrečný koncert vítězných ansámblů. Jedním z nich bylo duo Marie a Kataríny Chmúrových ze Slovenska, které na klavír doprovázela jejich sestra Anička.

Katarína Chmúrová, členka soutěžního ansámblu: „Máme z toho velkou radost, ale velkou zásluhu na tom má i naše paní učitelka.“

Anastázia Orolínová, pedagog: „Mají perfektní sluch, rychle se učí a hlavně, doma mají velkou podporu. Otec holky vozí třikrát týdně do Žiliny, přestože bydlí ve Staré Bystrici.“

Hned dvě hlavní ceny Stonavské Barborky putovaly do Karviné. Jednu z nich získal ansámbl ve složení Eliška Parchańská, Júlia Strakošová a Eva Tomalová.

Eva Tomalová, členka soutěžního ansámblu: „Určitě jsme nadšené, že jsme cenu získali hned napoprvé. Máme z toho radost.“

Další stonavskou Barborku už po šesté v řadě za sebou obhájilo trio Barbora Serišová, Nikita Lýsková a Barbora Pawlitová.

Barbora Serišová, členka soutěžního ansámblu: „Určitě to obnáší spoustu píle, času a lásky. Nás to moc baví. A jak často trénujeme? Teď už méně, než když jsme začínaly. Chodily jsme do sboru a byli jsme všechny tady pospolu v Karviné, ale teď už jsme každá v jiném městě. Jak ale můžeme, tak se scházíme o víkendech a trénujeme.“

Oba vítězné ansámbly prošly rukama pedagožky Evy Šeinerové.

Eva Šeinerová, sbormistryně: „Je to sborová škola, je to stejná hlasovka, je to prostě chuť to dělat a je to i jistá tradice. To zpívání holky stále baví, takže když mě požádají, tak jim velmi ráda pomohu s výběrem repertoáru i s nácvikem.“

Čtvrtá stonavská Babrorka putovala opět za hranice. Konkrétně pak do polských Gliwic. V kategorii amatéru ji vybojovalo duo ve složení Szczepan Szostok a Aleksandra Golombek.

Aleksandra Golombek, členka soutěžního ansámblu: „Jsme velmi rádi, že jsme mohli soutěžit. Těší nás, že byla naše píle takto skvěle oceněna.“

Jan Grossmann, tajemník poroty: „Rozhodování nebylo složité. Viděl jsme to nakonec i podle bodového a slovního hodnocení jednotlivých porotců. V podstatě se to pohybovalo +- pět bodů ze sta. Je to velký úspěch i co se týče shody porotců.“

V rámci slavnostního večera byly vyhodnoceny také dvě doprovodné soutěže. Jednou z nich je soutěž skladatelská a druhou pak soutěž výtvarná. Generálním partnerem Stonavské Babrorky je obec Stonava. Její starosta Ondřej Feber byl spolu s Leonem Juřicou a Klemensem Slowioczkem spolutvůrcem myšlenky této ojedinělé pěvecké soutěže, která nemá v Evropě obdoby.

Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „Jsem rád, že se to takto ujalo, a i přes ta různá opatření to stále běží.“

Během slavnostního koncertu vítězných ansáblů byla z rukou ředitele festivalu předána ještě jedna Stonavská Babrorka. Udělena byla Klemensu Slowioczkovi a to za rozvoj ansáblového a komorního zpěvu.

---

Noworoczne marzenia w PSP Stonawa

Tradycja każe, by z okazji nowego roku wzajemnie sobie składać życzenie wszelkiej pomyślności i spełnienia marzeń. Tak było w polskiej szkole w Stonawie-Hołkowicach w pierwszy dzień nowego, 2022 roku, kiedy to wszyscy uczniowie mogli znów zasiąść przy wspólnym świątecznym stole.

Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP w Stonawie: „Moje marzenie akurat się spełnia, ponieważ nie było wigilijki w zeszłym roku kalendarzowym, a rozpoczynamy nowy roku od spotkania noworocznego. Wszystkie dzieci są w szkole, radosne, uśmiechnięte, spełnia się moje marzenie.”

Koniec starego roku bynajmniej nie wyglądał tu wesoło. Z każdym kolejnym dniem coraz więcej uczniów było kierowanych na kwarantannę, i szkoła zamknęła swoje podwoje. Ale zgodnie z przysłowiem „Co się odwleczy, to nie uciecze”, tradycji stało się zadość. Była więc przystrojona choinka z gromadą prezentów, było wspólne zapalanie świec, czytanie wierszy, śpiewanie kolęd, noworoczne życzenia i marzenia, zarówno dzieci, jak i dorosłych.

ankieta, uczniowie i nauczyciele PSP Stonawa: „Do nowego roku życzyłbym sobie być zdrowy i aby wszyscy byli zdrowi, żeby już przestał koronavirus.” „Do nowego roku życzyłbym sobie, żebym mógł jeździć na nartach.” „Ja bym chciał jechać na narty do Alp.” „Marzenie mam, żebym w przyszłym roku miałam psa.” „Aby się mi udały zawody na koniach.” „Wszyscy żebyśmy zdrowi byli, bo to jest najważniejsze.” „Mam takie marzenie, żeby wrócić do normalności, żeby już skończyły się te problemy epidemiologiczne i żebyśmy zaczęli funkcjonować również jako zespół Dziecka ze Stonawy, tak jak było przedtem z występami.”

Pierwszy dzień nowego roku to też dobra okazja do spojrzenia w przeszłość. Co się udało, co można uznać za swój osobisty sukces, z czego można się cieszyć. I o tym rozmawialiśmy na noworocznym spotkaniu.

ankieta, uczniowie PSP Stonawa: „Narysowałem obrazek, który został wyróżniony.” „Ja w tym roku nowym poznałem literki.” „W tym roku udało mi się dobrze czytać.” „Nauczyłam się liczyć.” „Mnie się w tym roku spełniło moje marzenie, chciałam się nauczyć przynajmniej trochę jeździć na łyżwach.” „W tym roku nauczyłam się pisać.” „Udało mi się robić postępy w grze na skrzypcach.” „Dobrze mi wychodzi tresowanie mego psa.” „Udało się mi, żebym był bardziej rozmowny.”

Było też wspólne śpiewanie. I ciekawa rzecz, pomimo że ponad półtora roku obowiązywal w szkołach zakaz śpiewu, stonawskie dzieci nie zapomniały kolęd.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Stonavský expres
12. ledna 2022, 16:14

Ve Stonavě se po jednoleté pauze zase zpívalo

Stonavská Barborka, ojedinělý festivala v ansámblovém zpěvu má za sebou svůj patnáctý ročník. Zatímco vládní opatření související s pandémií koronaviru, neumožnily v předešlém ročníku setkání přímo ve Stonavě a vše se odehrálo ve virtuálním prostředí, na sklonku loňského roku se v sále Domu PZKO zase zpívalo.

Každý, kdo se zajímá o kulturní a společenský život ve Stonavě ví, že přelom listopadu a prosince už patnáct let patří v obci ansámblovému zpěvu. 14. ročník Mezinárodního festivalu komorního a
ansámblového zpěvu Stonavská Barborka však musel být v roce 2020 kvůli pandemii koronaviru přesunut do virtuálního prostředí. Stejný scénář hrozil i následujícímu ročníku. Vše ale nakonec dobře dopadlo a ve Stonavě se po dvou letech zase zpívalo a soutěžilo.

Josef Melnar, ředitel Stonavské Barborky: „Tento ročník byl opravdu těžký spíš na psychiku. Po patnácti letech už máme nějaké zkušenosti, ale my jsme pořád nevěděli, co přesně bude. Dokonce ještě dva dny před soutěží tady bylo velké omezení a opravdu jsme trnuli zda akce nebude zakázána. Jsme moc rádi, že se tak nestalo a i přes ta omezení jsme setkání uskutečnili.“

Pandemie koronaviru ale způsobila, že patnáctý ročník se odehrál v komornějším prostředí.

Josef Melnar, ředitel Stonavské Barborky: „Přihlásilo se nám třicet ansámblů a z toho ještě kvůli covidu nám dalších 18 ansámblů zrušilo účast, takže jsme se nakonec sešli v krásném komorním provedení dvanácti ansámblů. Byla příjemná atmosféra i porota, která chválila výkony.“

Jitka Modlitbová, členka soutěžního ansámblu: „Bylo zajímavé slyšet ostatní soutěžící, kteří podávali opravdu skvělé výkony a bylo moc příjemné, zazpívat si takto naživo.“

Ze slovenské Lietavské Lúčky do Stonavy například přijely Michaela a Andrea Holé, které si tuto soutěž velmi oblíbily a dokonce si nenechali ujít ani jejich virtuální verzi v roce 2020.

Andrea Holá, členka soutěžního ansámblu: „Každý rok se na to těšíme, jsou to pro nás zkušenosti.“

Přestože bylo samotné soutěžní klání smrštěno do jednoho dne, koncept Stonavské Barborky byl zachován. O výkonech mladých zpěváků rozhodovala odborná porota, nechybělo slavnostní vyhodnocení i závěrečný koncert vítězných ansámblů. Jedním z nich bylo duo Marie a Kataríny Chmúrových ze Slovenska, které na klavír doprovázela jejich sestra Anička.

Katarína Chmúrová, členka soutěžního ansámblu: „Máme z toho velkou radost, ale velkou zásluhu na tom má i naše paní učitelka.“

Anastázia Orolínová, pedagog: „Mají perfektní sluch, rychle se učí a hlavně, doma mají velkou podporu. Otec holky vozí třikrát týdně do Žiliny, přestože bydlí ve Staré Bystrici.“

Hned dvě hlavní ceny Stonavské Barborky putovaly do Karviné. Jednu z nich získal ansámbl ve složení Eliška Parchańská, Júlia Strakošová a Eva Tomalová.

Eva Tomalová, členka soutěžního ansámblu: „Určitě jsme nadšené, že jsme cenu získali hned napoprvé. Máme z toho radost.“

Další stonavskou Barborku už po šesté v řadě za sebou obhájilo trio Barbora Serišová, Nikita Lýsková a Barbora Pawlitová.

Barbora Serišová, členka soutěžního ansámblu: „Určitě to obnáší spoustu píle, času a lásky. Nás to moc baví. A jak často trénujeme? Teď už méně, než když jsme začínaly. Chodily jsme do sboru a byli jsme všechny tady pospolu v Karviné, ale teď už jsme každá v jiném městě. Jak ale můžeme, tak se scházíme o víkendech a trénujeme.“

Oba vítězné ansámbly prošly rukama pedagožky Evy Šeinerové.

Eva Šeinerová, sbormistryně: „Je to sborová škola, je to stejná hlasovka, je to prostě chuť to dělat a je to i jistá tradice. To zpívání holky stále baví, takže když mě požádají, tak jim velmi ráda pomohu s výběrem repertoáru i s nácvikem.“

Čtvrtá stonavská Babrorka putovala opět za hranice. Konkrétně pak do polských Gliwic. V kategorii amatéru ji vybojovalo duo ve složení Szczepan Szostok a Aleksandra Golombek.

Aleksandra Golombek, členka soutěžního ansámblu: „Jsme velmi rádi, že jsme mohli soutěžit. Těší nás, že byla naše píle takto skvěle oceněna.“

Jan Grossmann, tajemník poroty: „Rozhodování nebylo složité. Viděl jsme to nakonec i podle bodového a slovního hodnocení jednotlivých porotců. V podstatě se to pohybovalo +- pět bodů ze sta. Je to velký úspěch i co se týče shody porotců.“

V rámci slavnostního večera byly vyhodnoceny také dvě doprovodné soutěže. Jednou z nich je soutěž skladatelská a druhou pak soutěž výtvarná. Generálním partnerem Stonavské Babrorky je obec Stonava. Její starosta Ondřej Feber byl spolu s Leonem Juřicou a Klemensem Slowioczkem spolutvůrcem myšlenky této ojedinělé pěvecké soutěže, která nemá v Evropě obdoby.

Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „Jsem rád, že se to takto ujalo, a i přes ta různá opatření to stále běží.“

Během slavnostního koncertu vítězných ansáblů byla z rukou ředitele festivalu předána ještě jedna Stonavská Babrorka. Udělena byla Klemensu Slowioczkovi a to za rozvoj ansáblového a komorního zpěvu.

---

Noworoczne marzenia w PSP Stonawa

Tradycja każe, by z okazji nowego roku wzajemnie sobie składać życzenie wszelkiej pomyślności i spełnienia marzeń. Tak było w polskiej szkole w Stonawie-Hołkowicach w pierwszy dzień nowego, 2022 roku, kiedy to wszyscy uczniowie mogli znów zasiąść przy wspólnym świątecznym stole.

Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP w Stonawie: „Moje marzenie akurat się spełnia, ponieważ nie było wigilijki w zeszłym roku kalendarzowym, a rozpoczynamy nowy roku od spotkania noworocznego. Wszystkie dzieci są w szkole, radosne, uśmiechnięte, spełnia się moje marzenie.”

Koniec starego roku bynajmniej nie wyglądał tu wesoło. Z każdym kolejnym dniem coraz więcej uczniów było kierowanych na kwarantannę, i szkoła zamknęła swoje podwoje. Ale zgodnie z przysłowiem „Co się odwleczy, to nie uciecze”, tradycji stało się zadość. Była więc przystrojona choinka z gromadą prezentów, było wspólne zapalanie świec, czytanie wierszy, śpiewanie kolęd, noworoczne życzenia i marzenia, zarówno dzieci, jak i dorosłych.

ankieta, uczniowie i nauczyciele PSP Stonawa: „Do nowego roku życzyłbym sobie być zdrowy i aby wszyscy byli zdrowi, żeby już przestał koronavirus.” „Do nowego roku życzyłbym sobie, żebym mógł jeździć na nartach.” „Ja bym chciał jechać na narty do Alp.” „Marzenie mam, żebym w przyszłym roku miałam psa.” „Aby się mi udały zawody na koniach.” „Wszyscy żebyśmy zdrowi byli, bo to jest najważniejsze.” „Mam takie marzenie, żeby wrócić do normalności, żeby już skończyły się te problemy epidemiologiczne i żebyśmy zaczęli funkcjonować również jako zespół Dziecka ze Stonawy, tak jak było przedtem z występami.”

Pierwszy dzień nowego roku to też dobra okazja do spojrzenia w przeszłość. Co się udało, co można uznać za swój osobisty sukces, z czego można się cieszyć. I o tym rozmawialiśmy na noworocznym spotkaniu.

ankieta, uczniowie PSP Stonawa: „Narysowałem obrazek, który został wyróżniony.” „Ja w tym roku nowym poznałem literki.” „W tym roku udało mi się dobrze czytać.” „Nauczyłam się liczyć.” „Mnie się w tym roku spełniło moje marzenie, chciałam się nauczyć przynajmniej trochę jeździć na łyżwach.” „W tym roku nauczyłam się pisać.” „Udało mi się robić postępy w grze na skrzypcach.” „Dobrze mi wychodzi tresowanie mego psa.” „Udało się mi, żebym był bardziej rozmowny.”

Było też wspólne śpiewanie. I ciekawa rzecz, pomimo że ponad półtora roku obowiązywal w szkołach zakaz śpiewu, stonawskie dzieci nie zapomniały kolęd.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/stonavsky-expres/stonavsky-expres-12-01-2022-16-14