Stonavský expres

  • Zpravodajství ze Stonavy od reportéra a kameramana Jiřího Brzósky
  • Stonavští zastupitelé schválili rozpočet pro rok 2021
  • Demografická data obce Stonava za rok 2020
  • Ve věku 98 let zemřel nejstarší občan Stonavy
  • Stonavská knihovna funguje v omezeném provozu
  • Gazeta „Głos“ jest już dziennikiem

Stonavští zastupitelé schválili rozpočet pro rok 2021

Stonavští zastupitelé na sklonku loňského roku schválili rozpočet na rok 2021. Velkou měrou se v něm projevilo rozpočtové určení daní i útlum těžby uhlí.

Stonavští zastupitelé na svém 18. zasedání schválili rozpočet pro rok 2021. Ten je sestaven jako schodkový. Rozdíl mezi příjmy a výdaji je krytý zůstatkem na bankovních účtech obce.

Jolanta Jelenová (ANO), zastupitelka, předsedkyně finančního výboru obce:Vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci je příjmová část ovlivněna výrazným poklesem příjmů. V průběhu uplynulého roku byl totiž zaznamenán pokles příjmů z rozpočtového určení daní a to zhruba o 25%.“

Na straně příjmu je ovšem také neméně důležitý markantní pokles finančních prostředků z dobývání nerostů od společnosti OKD a to v souvislosti s útlumem těžby. Výdajová část rozpočtu je sestavena s mírným navýšením. Obec očekává celkové zvyšování cen za nákupy a poskytované služby ve všech výdajových oddílech rozpočtu. Nepříznivá ekonomická situace, ale radnici od plánovaných investičních akcí neodradila a to hlavně díky dotačním programům, které v posledních letech radnice umí využít.

Jolanta Jelenová (ANO), zastupitelka, předsedkyně finančního výboru obce:Mimo jiné bude letos dokončena rekonstrukce parku PZKO a sanace základní školy na Hořanech. V rámci bezpečnosti plánujeme u školy na Dolanech zřídit, podobně, jako je tomu u Domu PZKO, signalizační zařízení. V plánu je také výstavba chodníku z Dolan směrem na Holkovice. Hned jak to počasí dovolí, na Novém Světě budou vybudovány kanalizační přípojky k novým parcelám, které bychom co nejrychleji nabídli k individuální bytové výstavbě.“

---

Demografická data obce Stonava za rok 2020

Na radnici zůstaneme i v následující reportáži. Zajímalo nás, jak je to s demografickými daty ve Stonavě za rok 2020.

Jedním z mnoha ukazatelů demografického vývoje obce Stonava je počet jejích obyvatel.

V loňském roce bylo do stonavské matriční knihy zapsáno 9 miminek, 30 občanů obce zemřelo.

K 31. prosinci 2020 měla Stonava 1841 obyvatel, což je o 19 méně, než od 12 měsíců dříve.

60 lidí se do Stonavy přistěhovalo, naopak 58 občanů se loni odstěhovalo.

Uzavřeno bylo 14 manželství.

O tom, že si Stonavu vybírá za svůj domov stále více lidí svědčí i neustálý zájem o individuální bytovou výstavbu. V loňském roce bylo vydáno 14 stavebních povolení, 5 novostaveb bylo zkolaudováno.

Průměrný věk stonavského obyvatelstva k 31. prosinci 2020 byl 41,97 let.

Nejstarší občan pan Antonín Wróbel oslavil 98 let. Bohužel, letošních dubnových devětadevadesátin se už nedožil. V sobotu 2.ledna zemřel.

---

Ve věku 98 let zemřel nejstarší občan Stonavy

Velmi smutná zpráva dorazila k nám do redakce v sobotu 2.ledna. Ve věku 98 let zemřel nejstarší občan Stonavy, pan Antonín Wróbel.

Narodil se 30. března roku 1922 v Ostravě. Téměř celý svůj život prožil ve Stonavě. 30 let pracoval na šachtě. Byl dlouholetým členem spolku krojovaných horníků při obci Stonava. Perfektně ovládal esperanto.

Antonín Wróbel (natočeno 2019): „Esperanto je velmi snadný mezinárodní jazyk.“

Díky tomuto jazyku, který plynně ovládal, poznal mnoho zajímavých lidí z celého světa. Mezi nimi i mnohé šachisty. Šachy totiž byly jeho celoživotní láskou.

Antonín Wróbel (natočeno 2017): „Já jsem vlastně začal hrát, když mi bylo 7 let. Pozoroval jsem šachisty a oni se vždycky trápili. Bylo zajímavé, že oni hráli pořád, byl král proti králi a oni ještě pořád hráli.“

Na šachy nezanevřel ani v karvinském domě s pečovatelskou službou, kde strávil poslední léta svého života. Pokud mu to jeho zdravotní stav dovolil, rád se do Stonavy vracel a navštěvoval různé společenské akce. Šachové partie pravidelně hrával nejen se svými přáteli z Nového domova, ale i se studenty karvinkého gymnázia, v rámci jejich dobrovolnické činnosti.

Šach - Mat

---

Stonavská knihovna funguje v omezeném provozu

Přestože platí 5. stupeň protiepidemického systému PES, knihovny jsou v provozu. Lidé si ale musí knížky předem objednat a vypůjčit si je přes výdejní okénko.

Přísná opatření, která v celé České republice platí kvůli koronavirové nákaze, se částečně dotkla i knihoven. Osobní přítomnost u knižních regálů je čtenářům zakázána, přesto si knížky lidé mohou půjčit a to i ve Stonavě. K dispozici je jim výdejní okénko. Knižní tituly nebo časopisy si ale musí objednat online.

Danuta Sobociková, knihovnice: „Je třeba se objednat telefonicky nebo emailem, knížky si vybrat předem z katalogu, nebo to nechat na nás, rádi vybereme a pomůžeme.“

Objednané knížky si pak můžete vyzvednout na chodbě před knihovnou.

Danuta Sobociková, knihovnice: „Zůstanou na chodbě, tam už budou mít nachystané knížky. Ty staré mohou vrátit a nové si půjčí. Máme půjčovní dobu stejnou jako před covidem. Půjčujeme v pondělky a čtvrtky. V pondělí 9.30 - 11.30 a 12.00 - 17.00 hod. Ve čtvrtek pak 12.00 - 18.00 hod.“

V tuto dobu můžete přečtené tituly také vrátit. Všem čtenářům je zároveň prodloužena výpůjčka.

Danuta Sobociková, knihovnice: „Teď jsou všechny výpůjčky prolongovány do konce ledna. Potom záleží. Když přijdou v průběhu ledna, tak to mají buď na měsíc, nebo důchodci na dva měsíce.“

Veškeré potřebné informace naleznete na webových stránkách knihovny stonava.knihovna.info. My budeme situaci v knihovně samozřejmě také sledovat.

---

Gazeta „Głos“ jest już dziennikiem

Gazeta „Głos Ludu“, obecnie pod nazwą „Głos“, wydawana jest już od ponad 75 lat. Początkowo ukazywała się trzy razy w tygodniu. Wtedy jej czytelnicy marzyli o tym, żeby stała się dziennikiem.

Dziś trafia do skrzynek abonentów dwa raz w tygodniu, niemniej dziennikiem już jest. Wszystko za sprawą nowoczesnych techologii.

Szymon Brandys, dziennikarz „Głosu“: „Ja nie jestem dziennikarzem, który działa „w papierze”. Moja praca, jeżeli chodzi o „Głos”, przede wszystkim polega na wydaniu elektronicznym, czyli prowadzę portal internetowy dzięki tekstom, które spływają od dziennikarzy z naszej redakcji. Jeszcze dodatkowo w to wszystko wchodzą media społecznościowe, czyli mamy konta na Twitterze, Youtubie, Instagramie i oczywiście Facebooku."

Codziennie więc pojawiają się w internecie nowe informacje. Teksty są urozmaicane filmem czy dźwiękiem. Dzisiejszy dziennikarz musi być wszechstronny.

Szymon Brandys, dziennikarz „Głosu“: „Jestem też odpowiedzialny za treści wideo, wszelkie multimedia, związane z „Głosem“, stąd między innymi taki format programu „Głos Brandysa”, może część z widzów zna."

W większości od pomysłu do realizacji pracuję sam, ale nie dałby rady sam się tylko kręcić i się ustawiać, bo te filmy by nie wyglądały tak, jak wyglądają, jeśli chodzi przynajmniej o „Głos Brandysa”, o te nagrania. Więc od pewnego czasu współpracuję z operatorem Ludkiem Ondrušką.

Swoje dziennikarskie ostrogi Szymon Brandys zdobywał w ostrawskiej rozgłośni radiowej.

Szymon Brandys, dziennikarz „Głosu“: „Później przeniosłem się do Radia Katowice, no i tam robię na zamówienie programy, między innymi program „U Polaków za Olzą”. Ten program można posłuchać w wersji klasycznej na 103 FM w niedzielę o godzinie 13-stej, no i jest też w formie podcastu.

Podcast to kolejna, modna obecnie forma internetowej publikacji. Służy m. in. do pogłębiania wiedzy w interesującej słuchacza dziedzinie.

Niedawno redakcja „Głosu” objęła patronatem medialnym internetowy projekt cieszyńskiego oddziału Polskiego Towarzystwa Historycznego pod nazwą „Cieszyńskie drogi do Niepodległej”. W czasie pademii to w sam raz sposób na poznanie historii naszego regionu.

Szymon Brandys, dziennikarz „Głosu“: „Wątek stonawski też tam się oczywiście pojawił, rozmawialiśmy o wojnach polsko-czechosłowackich, były odcinki dotyczące w ogóle konfliktu granicznego, no więc trudno żeby nie zahaczyć o Stonawę w tym wydaniu. No i zachęcam do tego, żeby wracać, bo to są wszystko treści dostępne w internecie, można sobie zaserwować jednego dnia taki odcinek a drugiego dnia coś jeszcze innego i pomieszać to np. podcastem „U Polaków za Olzą”.

To są także nasze propozycje na przyjemne i pożyteczne przetrwanie niekończącej się pandemii.

---



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry