Zastupitelé aktualizovali strategický plán rozvoje obce

Ve čtvrtek 11. března se už po dvacáté ve svém volebním období sešli stonavští zastupitelé, aby projednali body, důležité pro chod obce. Jedním z bodů programu byla aktualizace strategického plánu rozvoje Stonavy.

V únoru 2017 stonavští zastupitelé schválili strategický plán rozvoje obce Stonava do roku 2022. Do té doby obec takovýto plán neměla. Dosáhnout na některé dotační tituly bylo proto velmi obtížné.

Ondřej Feber (ANO) starosta Stonavy: „Strategický plán obce je téměř vždy vyžadován při podávání žádosti o jakékoli dotace. Strategický plán je vlastně takovým „kamarádem“ územního plánu a v mnoha věcech se z toho územního plánu vychází a v mnoha věcech se tam zase dávají myšlenky dopředu, co v dalším územním plánu, nebo v jeho změnách, by bylo třeba udělat a to na základě nějakých odborných diskuzí v orgánech obce, s občany, se spolky, to je také důležité, a z toho vycházíme, kterým směrem by se obec měla do budoucna ubírat.“

Rozvojový strategický plán byl pojat velmi široce a zahrnuje téměř všechny oblasti života obce. V současné době chce radnice využít výzvy MAS Pobeskydí a získat dotaci pro stonavské hasiče. Zastupitelé proto museli strategický plán rozvoje obce aktualizovat.

Ondřej Feber (ANO) starosta Stonavy: „Co se týče našeho hasičského sboru a té spolkové organizace hasičské, i tam tomu musíme věnovat pozornost v tom strategickém plánu. Teď jsme to museli doplnit, nebo napravit, jak kdo chce. Je to tam a my můžeme úspěšně sáhnout na dotaci pro naše hasiče, protože taková hasičská výzbroj a výstroj není levná a když je dotační možnost, tak ji chceme využít.“

Díky dotaci chce obec stonavským hasičům pomoc ve dvou oblastech. První se týká výjezdové jednotky, druhou oblastí je pak práce s mládeží.

Antonín Kodenko starosta SDH Stonava: „Po poradě s kolegy jsme se domluvili, že pro nás asi nejdůležitější bude dovybavit výjezdovou jednotku. Týká se to hlavně ochranných oděvů, bot, světel na přilby. Další část je pro naše děti, které se věnují požárnímu sportu. Pro ně by to byla kladina, bariéra, nástřikové terče a jiné drobné věci, které bychom ve sboru potřebovali.“

Strategický plán rozvoje obce Stonava je zatím vypracován do roku 2022. Svými myšlenkami ovšem sahá až do roku 2030. Zcela jistě bude v budoucnu, stejně jako územní plán aktualizován dle potřeb zajištění udržitelného rozvoje Stonavy.

---

Pamětnící vzpomínají na stonavskou porodní asistentku

V naší reportáži zavzpomínáme na jednu významnou osobnost Stonavy. Je jí Milada Kaszová ( *13.3.1925 +11.11.2020), která jako porodní asistentka přivedla na svět mnoho obyvatel Stonavy. Mnozí na ni dodnes vzpomínají.

V loňském roce bylo do stonavské matriční knihy zapsáno 9 miminek. Všechna přišla na svět v porodnici. Ne vždy tomu ale tak bylo. Ještě v polovině minulého století se běžně rodilo doma. Rodičkám vždy pomáhala porodní asistentka. Ve Stonavě to byla například paní Milada Kaszová, která speciální kurz porodní asistentky absolvovala krátce po druhé světové válce. Péči o miminka a jejich maminky zasvětila celý svůj život.

Milada Kaszová, porodní asistentka (natočeno v roce 1995): „Měla jsem k tomu lásku, líbilo se mi to a dělal bych to znovu.“

Jejím rajónem nebyla ale jen Stonava. Kvůli nedostatku porodních asistentek dojížděla i do okolních obcí.

Milada Kaszová, porodní asistentka (natočeno v roce 1995): „Na každé zavolání, na to jsme přísahaly. Nebyla to jen Stonava, byly Albrechtice, Louky, kde taky nebylo asistentky, Solce, Karviná. Obrovské dálky jsem musela jezdit, proto jsem si taky hned koupila motorku, protože to nebylo možné zvládnout ty dálky. Nebylo to jen o tom porodu, ale také pečovat o tu ženu od toho porodu do šesti týdnů.“

Kazimír Cholewa předseda Sociální a zdravotní komise obce Stonava: „Myslím, že hodně občanů naší generace vzpomíná na ni, jako na paní, která nás víceméně přivedla na svět. My jsme byli tři sourozenci a všichni jsme se narodili doma. Celý servis zajišťovala paní Kaszová. V zimě jezdila a brodila se v tom sněhu.“

Ondřej Feber (ANO) starosta Stonavy: „Já jsem se narodil v rodinném domku ve Stonavě a rodila mě paní Kaszová, která potom, jak jsem byl strarší, tak si pamatuji, pravidelně jezdila po Stonavě na motocyklu značky Z. Měla takovou pilotní čepici na hlavě a skutečně to bylo její povolání, to nebylo zaměstnání. Kdykoli bylo potřeba, přijela domů a o ty děti se starala.“

A to i v době, kdy se porody přesunuly do nemocničního prostředí.

Kazimír Cholewa předseda Sociální a zdravotní komise obce Stonava: „Když se nám narodily děti a manželka přijela s porodnice a nevěděli si s určitými problémy rady, tak jsme oslovili paní Kaszovou. I když už byla v důchodu, tak vždycky byla ochotná přijet, pomoc a poradit.“

Paní Milada Kaszová téměř celý svůj život prožila ve Stonavě. V obci působila 10 let jako předsedkyně Českého červeného kříže, organizovala různé přednášky a velmi pomohla i v době, kdy se v obci v akci „Z“ stavělo zdravotní středisko. Poslední léta svého života strávila v penzionu ve Frýdlantu nad Ostravicí v blízkosti své vnučky a svých pravnoučat. Její životní kapitola se bohužel uzavřela 11. listopadu 2020 v jejích 95 letech.

---

Dwie „pułapki” w spisie ludności

Przed nami kolejny spis ludności. Od jego wyników będzie zależeć również utrzymanie na Zaolziu praw polskiej mniejszości narodowej.

Jeżeli gminę zamieszkuje co najmniej dziesięć procent Polaków, obowiązują w niej standardy europejskie dotyczące np. szkolnictwa czy podwójnego nazewnictwa. Jednak formularze spisowe znowu zawierają pewne niebezpieczne dla Polaków „pułapki” związane z wpisem narodowości.

Józef Szymeczek, historyk, wiceprezes Kongresu Polaków RC: „Można nie podać żadnej narodowości, bo to jest dobrowolne, albo też można podać dwie narodowości. W minionym okresie przed dziesięciu laty niemalże trzy miliony obywateli czeskich nie podało żadnej narodowości, a w tym według niektórych szacunkowych opracowań, które robili studenci z Uniwersytetu Jagiellońskiego w Krakowie, to można nawet liczyć, że dziesięć tysięcy Polaków było wśród tych, którzy się nie określili, a to już jedna trzecia całego naszego stanu.”

Marcela Gabrhel, z rodziny dwunarodowościowej: „Wpisanie polskiej narodowości przez młodego człowieka nie jest kwestią tygodnia, dwóch tygodni. To są sprawy, które wynosi się z domu, wynosi się z domowego wychowania, z wychowania szkoły.”

Natomiast drugą „pułapką” jest możliwość podania podwójnej narodowości.

Józef Szymeczek, historyk, wiceprezes Kongresu Polaków RC: „Jeżeli ktoś poda podwójną narodowość, to statystycy policzą go do podwójnej narodowości. On nie posili swoim głosem ani jedną, ani drugą z tych podwójnych, po prostu będzie stanowił samodzielną kategorię statystyczną.”

Do polskich szkół uczęszcza obecnie wiele dzieci z dwujęzycznych rodzin. W niektórych dolańskich placówkach ich odsetek stanowi nawet osiemdziesiąt procent.

Józef Szymeczek, historyk, wiceprezes Kongresu Polaków RC: „W ostatnim spisie było takich Polaków z podwójną narodowością słowacką, czeską albo jeszcze inną trzy i pół tysiąca. Te głosy polskiej sprawie nie posłużą. I tu jesteśmy teraz w takim pewnym napięciu, ponieważ my nie chcemy gwałcić ludzkich sumień, a z drugiej strony znów szkoda by było stracić kolejnych kilka tysięcy ludzi z powodu tej stastycznej pułapki.”

Marcela Gabrhel, z rodziny dwunarodowościowej: „Na temat narodowości nie rozmawialiśmy z mężem, ponieważ jest to rzecz oczywista, i nie trzeba w ogóle tej sprawy poruszać przy każdym spisie ludności. Natomiast rozmawiałam o tym z dziećmi, które są już prawie dorosłe, i tak samo nie mają wątpliwości, jaką narodowość trzeba wpisać.”

Nie wszyscy członkowie dwujęzycznych rodzin jednak tych wątpliwości nie mają. Stąd wielka prośba do czeskich partnerek lub partnerów zaolziańskich Polaków.

Józef Szymeczek, historyk, wiceprezes Kongresu Polaków w RC: „Wychodzimy do nich z prośbą, żeby i ci podwójni określili się jako Polacy. Jeżeli te rodziny żyją w zgodzie, to niech teraz ci podwójni pomogą polskiej sprawie, a w przyszłości na pewno znajdzie się platforma, powód, miejsce, gdzie znów Polacy będą mogli pomóc Czechom.”

---