Tříkráloví koledníci stonavské domácnosti nenavštívili
Začátek ledna patří tříkrálovému koledování. Přestože letos vládní opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 umožnila koledování v domácnostech, do Stonavy koledníci nedorazili.
My tři králové jdeme k Vám, štěstí zdraví vinšujem Vám.
Právě jste slyšeli tříkrálovou koledu v podání dětí z mateřské školy na Dolanech. Stejně jako loňském roce ji ale naživo obyvatelé Stonavy během tříkrálové sbírky neslyšeli. Proč? Zeptali jsme se na to ředitelky Charity Český Těšín.
Monika Klimková, ředitelka Charity Český Těšín: „Loni s ohledem na epidemiologická opatření nebylo možné koledování uskutečnit a bohužel, ani letos se nám ve Stonavě nepodařilo najít koledníky, kteří by rádi obešli domácnosti.“
Nicméně, v obci se podařilo umístit alespoň jednu zapečetěnou pokladničku a to v obchodě U Čápa, kde mohli lidé darovat peníze pro potřeby českotěšínské charity.
Monika Klimková, ředitelka Charity Český Těšín: „Ty peníze budou použity pro potřeby naší organizace. Máme starší budovu na ulici Jablunkovské v Českém Těšíně, kde funguje senior klub. Tu chceme částečně rekonstruovat, chceme tam vytvořit aktivizační zahradu pro naše seniory. Zároveň doba pandemie ukázala, že co nejvíce chybí, je společné setkávání. Proto chceme podpořit setkávání našich klientů, jak seniorů, tak maminek s dětmi prostřednictvím organizace Zážitkových výletů.“
Přestože tříkrálové koledování v domácnostech i prostřednictvím pokladniček už skončilo, tříkrálová sbírka pokračuje do konce ledna možností, zaslat příspěvek bezhotovostně na účet českotěšínské charity. Ta přitom věří, že se ji ve spolupráci s obcí podaří najít dobrovolníky, kteří by ve Stonavě v příštím roce koledovali.
---
Děti z MŠ Hořany navštívili stonavské seniory
Velmi příjemný čas strávili stonavští senioři v přítomnosti dětí z mateřské školy na Hořanech, a to i přesto, že se nemohli v rámci mezigeneračního setkání sejít ve společenské místnosti domu s pečovatelskou službou ELIM. Vše proběhlo venku, na čerstvém vzduchu.
V rámci mezigeneračního setkávání se, stonavské děti pravidelně navštěvují při různých příležitostech obyvatele Domu s pečovatelskou službou ELIM. Bohužel, kvůli koronavirové pandemii se ale už dva roky nemohou obě generace setkat ve společenské místnosti stonavské DPS. Děti z mateřských škol proto přicházejí potěšit stonavské seniory alespoň na jejich zahradu. Bylo tomu tak i po Vánocích, v rámci svátku Tří králů.
Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „V rámci novoročního přání v období Tří králů jsme s dětmi přišli zahrát, zazpívat a něco málo zatančit všem obyvatelům pečovatelského domu. Děti popřály štěstí a hlavně pevné zdraví.“
Navíc děti předaly seniorům společně vyrobený obrázek zimní krajiny.
Uršula Byrtusová, vedoucí pečovatelské služby ELIM Stonava: „Je nám velice líto, že v loňské roce ani letos k nám děti nemohou přijít klasicky do kulturní místnosti, aby udělaly program našim seniorům. Ale přesto jsem vděčná za to, že na nás nezapomínají, a že našly náhradní formu. V prosinci přišly děti z dolanské školky na zahradu do pergoly a seniorům zazpívali, udělali krásné předvánoční vystoupení. V letošním roce si na nás také vzpomněla školka z Hořan - Berušky. Děti přišly potěšit naše seniory z Domu s pečovatelskou službou krásným programem. Jsem vděčná za to, že na nás děti nezapomínají, že vědí, komu jdou udělat radost v této nelehké době.“
Děti z mateřských školek pro stonavské seniory v loňském roce vyrobili i videopozdravy. V současné době připravují program u příležitosti svátku Dne babiček a dědečků.
---
Ve Stonavě se společně modlili za jednotu křesťanů
Každoročně v lednu probíhá Týden modliteb za jednotu křesťanů. My jsme na ekumenickou bohoslužbu zavítali s kamerou do stonavského evangelického kostela. Tu navíc svými koledami zpestřil Smíšený pěvecký sbor Stonawa.
Ve stonavském evangelickém kostele se v neděli 16. ledna konala ekumenická bohuslužba. V rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů ji společně s pastorem Lucjanem Klimšou sloužil trvalý jáhen z farnosti Karviná-Doly Stanislav Brzóska.
Lucjan Klimsza, pastor a administrátor stonavské farnosti SCEAV: „Toho rozdělení, které ve společnosti je, je příliš mnoho. Ta Kristova zvěst, to Kristovo evangelium je naopak zvěstí, které sjednocuje. Evangelium vždycky propojovalo národy. Dnešní služby Boží byly především deklarováním jednoty víry, jednoty vyznání, toho co nás propojuje.“
Stanislav Brzóska, trvalý jáhen, římskokatolická církev: „Učení je jedno. Jediný Kristus, trojjediný Bůh a tato církev musí být jedna. Buďme duchem sjednoceni, vždyť se modlíme k jednomu Pánu a chceme, aby láska Kristova prostupovala celým světem po všechny doby.“
Svým zpěvem koled celou bohoslužbu obohatil místní Smíšený pěvecký sbor Stonawa.
Marta Orszuliková, dirigentka, Smíšený pěvecký sbor Stonawa: „V našem sboru zpívají jak Poláci, tak Češi a navíc máme takovou tu ekumenickou složku, protože jsme tam jak katolíci, tak evangelíci. Nedělá nám problém zpívat v jednom, nebo druhém kostele.“
Ekumenická bohoslužba ve stonavském evangelickém kostele nebyla jedinou, kterou společně sloužili duchovní evangelického a římskokatolického vyzvání. Stonavský pastor byl účasten také mši svaté, která se uskutečnila v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů v karvinké římskokatolické farnosti.
---
15. Noworoczny Spływ po Olzie
W pierwszą styczniową sobotę odbył się 15. Noworoczny Spływ po Olzie, organizowany przez stowarzyszenie wodniackie Posejdon.
Kajakarze, a było ich w tym roku około czterdziestu, pokonują bez względu na pogodę siedmiokilometrowy odcinek z Wierzniowic do polskiego Zabełkowa. Pod Kopytowem Olza wlewa się do Odry, tak więc ostatnich pięćset metrów uczestnicy noworocznego spływu wiosłują już po Odrze.
Daniel Słowik z Orłowej: „(Czy był to twój pierwszy spływ?) Noworoczny tak, ale w lecie już kilkakrotnie jechałem. (Czy komuś przewrócił się kajak?) Na szczęście nie, ale było blisko.”
Michał Utíkal z Czeskiego Cieszyna: „Już to jest tradycją, to w tym roku zdecydowaliśmy się, że trzeba ponownie jechać. W tym roku było dużo więcej wody, i szło szybciej, sprawniej, nie było tak, powiedzmy, technicznie trudno, jak np. w poprzednim roku czy dwa lata wstecz, było dużo trudniej.”
Pierwszy Noworoczny Spływ po Olzie odbył się w styczniu 2008 roku, zaledwie dwa tygodnie po wejściu Polski i Czech do układu w Schengen. Właśnie ten układ umożliwił organizację spływów, to znaczy wykorzystanie całej szerokości granicznej Olzy do wodniackich aktywności. Do tej pory kajakarze mogli korzystać tylko ze swojej połowy rzeki. W Noworocznym Spływie biorą dziś udział kajakarze z obydwu stron granicy.
Rafal Lis z Warszawy: „Zimno było, zimno, na wodzie było dużo lepiej, jak się troszeczkę tym wiosłem jednak pracowało, to inaczej, herbatka była ciepła, a teraz się przed końcem skończyła. Jak wyszliśmy, troszeczkę wieje.”
Tomek Wajda z Warszawy: „(Skąd jesteście?) Jesteśmy z Warszawy, i to chciałem powiedzieć, że kompan świetnie dawał rady, razem płynęliśmy i super, naprawdę świetna atmosfera. Jest okej.”
Bartek Brzeziński:
„Ja się nazywam Bartek Brzeziński, to był mój pierwszy spływ, mam lat dziewięć. (Było trudno?) No tak, zimno było, ale już fajnie, jak się wiosłowało, jak szybko jechaliśmy, znaczy płynęliśmy.”
Nawet kowidowe ograniczenia nie przerwały ciągłości noworocznych spływów. Niemiej organizatorom przysparzają kłopotów. Podczas gdy dwa lata temu w noworocznym spływie wzięła udział prawie setka wodniaków, rok temu symbolicznie wypłynęło zaledwie kilka kajaków. W tym roku ostatni akt spływu trzeba było przenieść z ogrzanej sali Domu PZKO w Wierzniowicach - do bardziej spartańskich warunków, czyli pod most w Zabełkowie.
Dominik Kryska, współorganizator, stowarzyszenie Posejdon: „Na vodě byla trošku zima, ale za chvilku nás čeká teplý guláš a už těšíme, jak se všichni zase sejdeme, na chvilku si posedíme na čertstvém vzduchu a řekneme si, co je nového. A popřejeme si štěstí do nového roku.”
A w nowym roku stowarzyszenie Posejdon ma znów kilka propozycji dla tych, którzy jednak wolą płynąć po Olzie w cieplejszej porze roku.
Dominik Kryska, współorganizator, stowarzyszenie Posejdon: „Pro ty, kteří nemají rádi zimu, tak vlastně od května zhruba do září, půlky října, máme vždycky sezónu, kdy probíhají různé sjezdy, ať už Olzy nebo Odry a máme např. dětské tábory.”
---