Stáhnout video

Stonavský expres

  • Zpravodajství ze Stonavy od reportéra a kameramana Jiřího Brzósky
  • Hornická Stonava si svůj komfort musela tvrdě vybojovat
  • Słup na stulecie podziału Śląska Cieszyńkiego

Hornická Stonava si svůj komfort musela tvrdě vybojovat

Starosta Stonavy Ondřej Feber se vyjadřuje k palčivé otázce budoucnosti obce ve vztahu k OKD. V poslední době se totiž velmi často hovoří o ukončení těžby na Karvinsku.

Obec Stonava byla až do 19 století obyčejnou zemědělskou obcí, pak ji s rozvojem hornictví na Karvinsku začaly živit doly a Stonava se začala rozvíjet. Zlom přišel po roce 1945. uhlí, které nejprve přineslo rozvoj obce, ji začalo dusit. Kvůli poddolování mizely domy a lidé se stěhovali jinam. Stonava měla být vymazána z mapy. Nebýt revolučního roku 1989, zánik Stonavy by byl zpečetěn. V prvních demokratických volbách si občané vybrali samosprávu, jejíž filozofie vedení obce je stonavským občanstvem podporována dosud. Zrušeno bylo vládní rozhodnutí o likvidaci obce a šachty se staly jejím partnerem. Díky oboustranným kompromisům se obec zase začala rozvíjet.

Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „Co se týče finančního vztahu a vůbec sousedského vztahu Stonavy a OKD, tak to mělo svůj vývoj, mnohdy dramatický vývoj. Pamatuji, že jsme v 90tých letech byli přímo v antagonistických vztazích a vše jsme si museli vybojovat, protože bylo třeba pochopit, že nemůže přece obec, která je hornická, být chudá. Hornická města byla vždycky bohatá a tak jsme se snažili, aby tomu bylo i tady. Docílili jsme toho, aby ne všechno to černé zlato odjíždělo pryč směrem na Prahu nebo někde mimo naše území, ale aby významná část zůstala tady u nás v podobě peněz, peněz, které tady máme třeba z daně z nemovitosti a třeba i co se týče úmluvy s doly. Ono to není zadarmo! Naši lidé musí trpět špínu na cestách, musí trpět špatné ovzduší, hluk a otřesy. Takže nic není zdarma, ale kompenzace jsme vybojovali. Samozřejmě, že uhlí jednou se dokopat musí a teď přišel ten okamžik, že už došlo na lámání chleba. Jsou doly, které se přirozeně musí zavírat. Jako příklad uvádím nedávno zavřený Důl Lazy nebo příprava uzavření Dolu ČSA, ve hře je také Důl Darkov a Důl ČSM. Teď je otázka, jak se stát ve spolupraci s podnikatelem zachová a jakým způsobem naloží s tím zbývajícím uhlím ve vztahu k osudu tady našeho Karvinská. My ve Stonavě proto už dlouhou dobu velice investujeme. Investujeme do bytové výstavby do výstavby infrastruktury pro rodinné domky, investujeme do školství a jsme připraveni na to, že ty peníze od šachet se budou do našeho rozpočtu snižovat a potom už nastartujeme život tak jak v ostatních obcích naší země, s přihlédnutím k tomu, že už nebudeme mít prach, že už nebudeme mít tu špínu. to špatně prostředí.”

Jedním ze zdrojů financování investičních akcí se tak stanou dotační tituly. Ty obec už několik let úspěšně využívá.

Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „Je to složitá byrokratická cesta, ale naučili jsme se to v průběhu posledních let. Daří se nám úspěšně čerpat finanční prostředky z dotací. Vždycky se dívám, který ten titul by se nám hodil, protože mnohdy ty dotace jsou směřovány ne tím správným směrem co by obce potřebovaly. Vychytali jsme mnohé, například jsme vybudovali nové chodníky ve Stonavě a zejména jsme dosáhli na dotace týkající se školství. Nedávno jsme postavili novou mateřskou školu, mateřskou školu na Dolanech jsme modernizovali, chystáme se na školu na Hořanech, protože ta je v havarijním stavu. No a díky tomu, že umíme čerpat prostředky, tak jsme hodně postavili, zejména co se týče bytové výstavby. Také jsme se zaměřili na sport, ve sportovní hale už máme klimatizaci. Postavili jsme nové relaxační centrum se saunou a vodními záležitostmi, do budoucna se chystáme vrátit se zase k té výstavbě, protože potřebujeme, aby ta mladší generace se stále usídlila ve Stonavě. Máme připraveny dva projekty bytových domů. Jeden, to je takový bonbónek, první bytový dům na sídlišti Nový Svět, tam se také chystané udělat nové dětské hřiště, po vzoru toho hřiště, které jsme teď uvedli do provozu na Hořanech. Druhý bytový dům budeme stavět na místě, kde stalo kdysi zdravotní středisko, takže si myslím, že se mají mladí na co těšit.“

---

Słup na stulecie podziału Śląska Cieszyńkiego

Dnia 28 lipca br. minęła setna rocznica podziału Śląska Cieszyńskiego pomiędzy Czechosłowację a Polskę. Taką decyzję w 1920 r. podjęła w Paryżu Rada Ambasadorów zwycięskich mocarstw.

Mariusz Wałach, prezes Kongresu Polaków w RC: „Ja się nie chcą odnosić, czy jesteśmy w Republice Czeskiej czy Polskiej, czy gdzieś. Dla mnie to jest tragiczna rocznica, to jest tragedia, że tysiącletni region został rozdarty. I to miało wpływ na życie wszystkich mieszkańców tego regionu.”

Podział Śląska Cieszyńskiego poprzedziła wojna czechosłowacko-polska, która na długie lata zaważyła na stosunkach pomiędzy oboma krajami i narodami. Po stronie czechosłowackiej znalazło się prawie 150 tysięcy Polaków. W ciągu stu lat ich liczba zmalała do obecnych trzydziestu tysięcy. Po przyjęciu standardów Unii Europejskiej sytuacja polskiej mniejszości w Republice Czeskiej bardzo się poprawiła.

Andrzej Feber, wójt gminy Stonawa: „Gnębi mnie to, żeby te poblemy nie były gdzieś ukryte. Mam nadzieję, że tak nie jest. Właściwie my Polacy w RC mamy wszystko, co potrzebujemy.”

Po wejściu Polski i Czech do strefy Schengen symbolem pojednania, współpracy i jedności stał się złamany szlaban. Przedstawia go także statuetka głównej nagrody Międzynarodowego Festiwalu Teatralnego bez Granic. Miesiąc temu jednak Muzeum w Czeskim Cieszynie odsłoniło na stulecie przed swoim budynkiem innym symbol - czechosłowacki słup graniczny. Wzbudził wiele emocji i dyskusji w mediach społecznościowych i zaolziańskiej prasie.

Mariusz Wałach, prezes Kongresu Polaków w RC: „Twierdzenie, że słup graniczny jest symbolem pojednania, jest dla mnie, jak to już powiedziałem, chichotem historii. Przecież słup graniczny symbolizuje rozdzielenie, jak może być słup graniczny symbolem pojednania, zwłaszcza tu, na tym tak doświadczonym terenie.”

Słup graniczny przed Muzeum jakby cofnął czas do niechlubnej przeszłości dwudziestego wieku. Podobnie jak epidemia coronawirusa, która niedawno na krótko znów przywróciła granicę na Olzie.

Mariusz Wałach, prezes Kongresu Polaków w RC: „Śledziłem tę sytuację w ciągu tych trzech miesięcy epidemii, niby tego zamknięcia. I były głosy, że to jest tak, jak za komunistów, żeśmy się wrócili do rozdarcia w 1920 r., że tak nie chcemy, że chcemy być razem. I to faktycznie dobrze pokazało, jaka to jest tragedia, że ten historyczny region został rozdarty. Niemniej żyjemy dzisiaj we wspólnej Europie i możemy razem budować lepsze jutro.”

---



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry