V sobotu 11. ledna se obřadní síň obecního úřadu ve Stonavě naplnila radostí a slavnostní atmosférou. Obec opět po roce přivítala své nejmladší občánky a připravila pro ně i jejich rodiny tradiční slavnostní akt.
V letošním roce bylo do pamětní knihy obce zapsáno osm dětí, a to ve dvou skupinách. První skupinu tvořili Dominika Lukoszová, Tereza Chrienová, Klaudia Ludmila Kaliszová a Damián Bednář, kteří byli slavnostně přivítáni v 9.30 hodin. O půl hodiny později následoval slavnostní zápis druhé skupiny. Do pamětní knihy obce byli zapsáni Aneta Dubská, Jan Kubica, Matteo Večerek a Vít Wawrzyk.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Je to takové uvedení toho nejmenšího občana mezi společenství občanů Stonavy.“
Původně se slavnostní zápis nově narozených občánků Stonavy měl uskutečnit v listopadu loňského roku. To ale kvůli nemocnosti dětí v mateřských školách bylo odloženo.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Ve školce byly neštovice, takže jsme nechtěli šířit tuto nemoc mezi ty nejmenší. Proto jsme to přeložili na leden 2025.“
Součástí programu celého slavnostního aktu je totiž vystoupení děti z mateřské školy.
Tradiční součástí ceremoniálu bylo také symbolické vložení novorozenců do obecní kolébky.
Pro starostu Tomáše Wawrzyka mělo letošní vítání zvláštní osobní význam. Poprvé totiž v roli starosty přivítal do života svého vnuka.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „I když už těch slavnostních vítání bylo spoustu, které jsem absolvoval, dneska jsem měl premiéru a přivítali jsme vnuka Vítka. Samozřejmě jsem rád, že se nám narodil a taky to, že mladí zakotvili ve Stonavě a hodlají zůstat ve Stonavě. Starší vnučku, která už má v dnešní době 4 roky, toto vítání neabsolvovala. Tam jsme museli zrušit toto vítání občánků z důvodu pandemie.“
Vítání občánků má ve Stonavě dlouholetou tradici a obec Stonava tímto aktem znovu potvrdila, že podporuje mladé rodiny a váží si každého nového života, který zde začíná.
---
Stonavská knihovna ve spolupráci s obcí připravila pro širokou veřejnost další zajímavou akci. Do Stonavy pozvala spisovatelku Karin Lednickou. Beseda s ní se ale neuskutečnila v prostorách knihovny. Se čtenáři se autorka trilogie Šikmý kostel setkala v sále kulturního Domu PZKO.
V květnu loňského roku měli občané Stonavy možnost v sále kulturního Domu PZKO zhlédnout představení Šikmý kostel, který nastudovala Polská scéna Těšínského divadla. Předlohou této divadelní hry byl první díl trilogie Šikmý kostel autorky Karin Lednické. A právě s ní se mohli v lednu, opět v sále Domu PZKO setkat lidé v rámci besedy, kterou zorganizovala místní knihovna ve spolupráci s obcí. Impuls vzešel od jedné z pravidelných návštěvnic knihovny Marioly Mikulové.
Mariola Mikulová, iniciátorka besedy s Karin Lednickou: „Četla jsem Šikmý kostel, první, druhý i třetí díl a velice se mi líbilo, že je to vlastně román tady z Karvinska, ze Stonavy.“
Děj trilogie Šikmý kostel mapuje různé osudy obyvatel Karvinska v průběhu dramatických historických událostí 20. století. Autorka zde zachytila klíčové momenty, které formovaly životy tamějších obyvatel.
Karin Lednická, spisovatelka: „Stonava tvoří významnou dějovou součást, protože já jsem samozřejmě děj zasadila primárně do Staré Karviné, protože o ní to je, ale Stonava je významná součást tady tohoto území, takže odsud pochází jedna z nejdůležitějších rodin, která je součást toho příběhu a zůstává jim až do třetího dílu.“
Inspirací pro Lednickou byla osobní vyprávění pamětníků a archivní dokumenty, které se snaží přiblížit minulost s autenticitou a citlivým pohledem.
Karin Lednická, spisovatelka: „Část mých pamětníků pochází i ze Stonavy a třeba paní Štěpánka, které znovu děkuji, že mi dala tu důvěru, věnovala mi ten čas a podělila se se mnou o svůj rodinný příběh a pak mi ho dovolila zapracovat.“
Stefania Piszczek, obyvatelka Stonavy: „Já tam mám mnoho motivů, v tom druhém díle, v té válečné části. Můj otec byl v Osvětimi. Aby si paní Lednická všechny informace ověřila, jela do Osvětimi a samozřejmě tam našla jméno mého otce.“
Během besedy měla autorka možnost diskutovat s návštěvníky o procesu psaní a sběru materiálu. Nechyběla ani debata o významu zachování lokální historie pro budoucí generace.
anketa, účastníci besedy: „Šel jsem tady s představou, že se méně dozvím a bude to méně zajímavé.“ „Ty knížky byly strašně hezké, zajímavé a jak prostě člověku přibývají roky, tak prostě chce poznat ty kořeny a přesně to v té knížce tam krásně popsala, co se mi strašně líbilo.“ „Určitě byla zajímavá a určitě jsem se dozvěděl nějaké nové věci kolem těch knížek.“ „Jsem byl v Havířově, v Komorní Lhotce, v Albrechticích a teď jsem ve Stonavě. Líbí se mi to moc.“ „My jsme tu přišly, protože nás tu mamka vzala, protože si myslela, že to je takové pro nás, pro naši generaci, že to bude něco nového, že se musíme naučit, jaké to bylo kdysi, zachovat ty tradice, tu lidskost prostě.“
Beseda byla zakončena autogramiádou. Všechny tři díly Šikmého kostela, nyní i s podpisem autorky, jsou k zapůjčení ve stonavské knihovně.
Danuta Sobociková, vedoucí stonavské knihovny: „Takové knihy, po kterých je poptávka, se snažíme kupovat do knihovny a Šikmý kostel patří k nim.“
---
Choć od świąt Bożego Narodzenia minął już prawie miesiąc, w Stonawie wciąż unosi się świąteczna atmosfera. Styczeń to czas koncertów kolęd i noworocznych spotkań. Jedno z takich wydarzeń miało miejsce w Domu Opieki Społecznej Elim.
Urszula Byrtus, kierowniczka Domu z Opieką Społeczną ELIOM: „Zawsze w styczniu rozpoczynamy ten rok tak, że jeszcze chcemy powspominać na święta, więc zapraszamy chór mieszany PZKO Stonawa. Chcemy jeszcze zaśpiewać i pocieszyć wszystkich obywateli, i tak ładnie rozpocząć nowy rok ze śpiewem.”
Na koncert chóru Stonawa złożyło się piętnaście kolęd – od klasycznych utworów z różnych krajów świata, poprzez pastorałki, czyli ludowe kolędy czeskie i polskie, aż po tradycyjne, dobrze znane polskie kolędy. Pieśni wybrzmiały szczególnie pięknie, ponieważ chór niedawno nagrał płytę, co wymagało wielu prób.
Marta Orszulik, dyrygentka chóru Stonawa: „Od września rozpoczęliśmy nagrywanie. Różnie to bywa, bo czasami na próbie jest część chórzystów, którzy się tego nauczą, na drugą próbę przyjdzie reszta, którzy sie tego muszą douczyć czy przypomnieć. Zawsze jakiś ważny występ albo nagrywanie mobilizuje chór. Zależy im na tym, żeby wypadli jak najlepiej. Ja zawsze mówię, że nie jesteśmy Mazowszem, ale jest to nasza płyta i odzwierciedla naszą pracę. Chcieliśmy tym zrobić radość wszystkim naszym słuchaczom, mieszkańcom Stonawy i samym sobie”.
Koncert kolęd był przeplatany nastrojową polską i czeską poezją w pięknym wykonaniu Marioli Mikuli. Wspólny wieczór chórzystów i mieszkańców Domu Opieki Społecznej dostarczył wielu wzruszeń.
ankieta, mieszkańcy Domu Elim i chórzyści: „No tuż z początku jo myślała, że się rozpłaczę i że nie będę z tego mieć nic.” „Krásný, výborný, vynikájící, hezké, bo já jsem chodila do dvou souborů, tak to dovedu ocenit.” „Cudowne, cudowne, wspaniały koncert, zamknięcie takiego świątecznego nastroju.” „Miałam siedzieć po drugiej stronie już, a jeszcze na razie tu, zobaczymy.” „Jestem bardzo zaszczycona, że mogę być w tym chórze i też stwarzać tę radość nie tylko tutaj, ale i gdzie indziej.”
Marta Orszulik, dyrygtentka chóru Stonawa: „Parę osób tutaj, to nasze byłe członkinie chóru. Dużo ludzi tutaj znamy i żeby im umilić też ten czas, który tutaj spędzają, bo to nie tylko będzie o śpiewaniu, po tym naszym występie mamy czas z nimi porozmawiać. przypominać sobie nasze występ.”
Zgodnie z tradycją nie zabrakło łamania się opłatkiem, który zapewniła druhna Stefania Piszczek, była chórzystka, a obecnie mieszkanka Domu z Opieką Społeczną Elim.
---
V sobotu 11. ledna se obřadní síň obecního úřadu ve Stonavě naplnila radostí a slavnostní atmosférou. Obec opět po roce přivítala své nejmladší občánky a připravila pro ně i jejich rodiny tradiční slavnostní akt.
V letošním roce bylo do pamětní knihy obce zapsáno osm dětí, a to ve dvou skupinách. První skupinu tvořili Dominika Lukoszová, Tereza Chrienová, Klaudia Ludmila Kaliszová a Damián Bednář, kteří byli slavnostně přivítáni v 9.30 hodin. O půl hodiny později následoval slavnostní zápis druhé skupiny. Do pamětní knihy obce byli zapsáni Aneta Dubská, Jan Kubica, Matteo Večerek a Vít Wawrzyk.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Je to takové uvedení toho nejmenšího občana mezi společenství občanů Stonavy.“
Původně se slavnostní zápis nově narozených občánků Stonavy měl uskutečnit v listopadu loňského roku. To ale kvůli nemocnosti dětí v mateřských školách bylo odloženo.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Ve školce byly neštovice, takže jsme nechtěli šířit tuto nemoc mezi ty nejmenší. Proto jsme to přeložili na leden 2025.“
Součástí programu celého slavnostního aktu je totiž vystoupení děti z mateřské školy.
Tradiční součástí ceremoniálu bylo také symbolické vložení novorozenců do obecní kolébky.
Pro starostu Tomáše Wawrzyka mělo letošní vítání zvláštní osobní význam. Poprvé totiž v roli starosty přivítal do života svého vnuka.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „I když už těch slavnostních vítání bylo spoustu, které jsem absolvoval, dneska jsem měl premiéru a přivítali jsme vnuka Vítka. Samozřejmě jsem rád, že se nám narodil a taky to, že mladí zakotvili ve Stonavě a hodlají zůstat ve Stonavě. Starší vnučku, která už má v dnešní době 4 roky, toto vítání neabsolvovala. Tam jsme museli zrušit toto vítání občánků z důvodu pandemie.“
Vítání občánků má ve Stonavě dlouholetou tradici a obec Stonava tímto aktem znovu potvrdila, že podporuje mladé rodiny a váží si každého nového života, který zde začíná.
---
Stonavská knihovna ve spolupráci s obcí připravila pro širokou veřejnost další zajímavou akci. Do Stonavy pozvala spisovatelku Karin Lednickou. Beseda s ní se ale neuskutečnila v prostorách knihovny. Se čtenáři se autorka trilogie Šikmý kostel setkala v sále kulturního Domu PZKO.
V květnu loňského roku měli občané Stonavy možnost v sále kulturního Domu PZKO zhlédnout představení Šikmý kostel, který nastudovala Polská scéna Těšínského divadla. Předlohou této divadelní hry byl první díl trilogie Šikmý kostel autorky Karin Lednické. A právě s ní se mohli v lednu, opět v sále Domu PZKO setkat lidé v rámci besedy, kterou zorganizovala místní knihovna ve spolupráci s obcí. Impuls vzešel od jedné z pravidelných návštěvnic knihovny Marioly Mikulové.
Mariola Mikulová, iniciátorka besedy s Karin Lednickou: „Četla jsem Šikmý kostel, první, druhý i třetí díl a velice se mi líbilo, že je to vlastně román tady z Karvinska, ze Stonavy.“
Děj trilogie Šikmý kostel mapuje různé osudy obyvatel Karvinska v průběhu dramatických historických událostí 20. století. Autorka zde zachytila klíčové momenty, které formovaly životy tamějších obyvatel.
Karin Lednická, spisovatelka: „Stonava tvoří významnou dějovou součást, protože já jsem samozřejmě děj zasadila primárně do Staré Karviné, protože o ní to je, ale Stonava je významná součást tady tohoto území, takže odsud pochází jedna z nejdůležitějších rodin, která je součást toho příběhu a zůstává jim až do třetího dílu.“
Inspirací pro Lednickou byla osobní vyprávění pamětníků a archivní dokumenty, které se snaží přiblížit minulost s autenticitou a citlivým pohledem.
Karin Lednická, spisovatelka: „Část mých pamětníků pochází i ze Stonavy a třeba paní Štěpánka, které znovu děkuji, že mi dala tu důvěru, věnovala mi ten čas a podělila se se mnou o svůj rodinný příběh a pak mi ho dovolila zapracovat.“
Stefania Piszczek, obyvatelka Stonavy: „Já tam mám mnoho motivů, v tom druhém díle, v té válečné části. Můj otec byl v Osvětimi. Aby si paní Lednická všechny informace ověřila, jela do Osvětimi a samozřejmě tam našla jméno mého otce.“
Během besedy měla autorka možnost diskutovat s návštěvníky o procesu psaní a sběru materiálu. Nechyběla ani debata o významu zachování lokální historie pro budoucí generace.
anketa, účastníci besedy: „Šel jsem tady s představou, že se méně dozvím a bude to méně zajímavé.“ „Ty knížky byly strašně hezké, zajímavé a jak prostě člověku přibývají roky, tak prostě chce poznat ty kořeny a přesně to v té knížce tam krásně popsala, co se mi strašně líbilo.“ „Určitě byla zajímavá a určitě jsem se dozvěděl nějaké nové věci kolem těch knížek.“ „Jsem byl v Havířově, v Komorní Lhotce, v Albrechticích a teď jsem ve Stonavě. Líbí se mi to moc.“ „My jsme tu přišly, protože nás tu mamka vzala, protože si myslela, že to je takové pro nás, pro naši generaci, že to bude něco nového, že se musíme naučit, jaké to bylo kdysi, zachovat ty tradice, tu lidskost prostě.“
Beseda byla zakončena autogramiádou. Všechny tři díly Šikmého kostela, nyní i s podpisem autorky, jsou k zapůjčení ve stonavské knihovně.
Danuta Sobociková, vedoucí stonavské knihovny: „Takové knihy, po kterých je poptávka, se snažíme kupovat do knihovny a Šikmý kostel patří k nim.“
---
Choć od świąt Bożego Narodzenia minął już prawie miesiąc, w Stonawie wciąż unosi się świąteczna atmosfera. Styczeń to czas koncertów kolęd i noworocznych spotkań. Jedno z takich wydarzeń miało miejsce w Domu Opieki Społecznej Elim.
Urszula Byrtus, kierowniczka Domu z Opieką Społeczną ELIOM: „Zawsze w styczniu rozpoczynamy ten rok tak, że jeszcze chcemy powspominać na święta, więc zapraszamy chór mieszany PZKO Stonawa. Chcemy jeszcze zaśpiewać i pocieszyć wszystkich obywateli, i tak ładnie rozpocząć nowy rok ze śpiewem.”
Na koncert chóru Stonawa złożyło się piętnaście kolęd – od klasycznych utworów z różnych krajów świata, poprzez pastorałki, czyli ludowe kolędy czeskie i polskie, aż po tradycyjne, dobrze znane polskie kolędy. Pieśni wybrzmiały szczególnie pięknie, ponieważ chór niedawno nagrał płytę, co wymagało wielu prób.
Marta Orszulik, dyrygentka chóru Stonawa: „Od września rozpoczęliśmy nagrywanie. Różnie to bywa, bo czasami na próbie jest część chórzystów, którzy się tego nauczą, na drugą próbę przyjdzie reszta, którzy sie tego muszą douczyć czy przypomnieć. Zawsze jakiś ważny występ albo nagrywanie mobilizuje chór. Zależy im na tym, żeby wypadli jak najlepiej. Ja zawsze mówię, że nie jesteśmy Mazowszem, ale jest to nasza płyta i odzwierciedla naszą pracę. Chcieliśmy tym zrobić radość wszystkim naszym słuchaczom, mieszkańcom Stonawy i samym sobie”.
Koncert kolęd był przeplatany nastrojową polską i czeską poezją w pięknym wykonaniu Marioli Mikuli. Wspólny wieczór chórzystów i mieszkańców Domu Opieki Społecznej dostarczył wielu wzruszeń.
ankieta, mieszkańcy Domu Elim i chórzyści: „No tuż z początku jo myślała, że się rozpłaczę i że nie będę z tego mieć nic.” „Krásný, výborný, vynikájící, hezké, bo já jsem chodila do dvou souborů, tak to dovedu ocenit.” „Cudowne, cudowne, wspaniały koncert, zamknięcie takiego świątecznego nastroju.” „Miałam siedzieć po drugiej stronie już, a jeszcze na razie tu, zobaczymy.” „Jestem bardzo zaszczycona, że mogę być w tym chórze i też stwarzać tę radość nie tylko tutaj, ale i gdzie indziej.”
Marta Orszulik, dyrygtentka chóru Stonawa: „Parę osób tutaj, to nasze byłe członkinie chóru. Dużo ludzi tutaj znamy i żeby im umilić też ten czas, który tutaj spędzają, bo to nie tylko będzie o śpiewaniu, po tym naszym występie mamy czas z nimi porozmawiać. przypominać sobie nasze występ.”
Zgodnie z tradycją nie zabrakło łamania się opłatkiem, który zapewniła druhna Stefania Piszczek, była chórzystka, a obecnie mieszkanka Domu z Opieką Społeczną Elim.
---
