Stonavský expres

  • Zpravodajství ze Stonavy od reportéra a kameramana Jiřího Brzósky
  • Kavárnička u Lidušky potěšila stonavské seniory
  • Ve Stonavě se pomáhá potřebným lidem už 11 let
  • Žáci SK Stonava si to na hřišti rozdali s rodiči
  • Dominika Gałka gościem stonawskich uczniów

Kavárnička u Lidušky potěšila stonavské seniory

Velmi zajímavou akci si pro obyvatele v Domě s pečovatelskou službou ELIM připravili dobrovolníci ze Slezské diakonie.

Ve stonavském domě s pečovatelskou službou ELIM bylo hodně veselo. Za místními seniory přišli dobrovolníci ze Slezské diakonie, aby jim svou přítomností zpříjemnili odpoledne.

Uršula Byrtusová, vedoucí střediska ELIM Stonava: „Tato aktivita se jmenuje kavárna u Lidušky, kdy vlastně přijíždějí se strojem, ve kterém dělají kávu, čaj, capuccino a přinášejí také nějaké občerstvení.“

Marcela Faltová, koordinátorka kavárny U Lidušky: „Naším cílem dobrovolnické aktivity kavárna u Lidušky je zpestření všedního dne klientům, kteří na střediscích bydlí. My takto přijíždíme a obsloužíme s kávou. Máme mezi sebou dobrovolníka pana Kantora, který dneska přijel zahrát a zazpívat.“

Milan Kantor, dobrovolník: „Je to správná a užitečná věc. Nechci být neužitečný člověk, nechci být v životě darmožrout. Myslím si, že každý člověk by měl v životě dělat něco pro ty druhé. Jedině tak nám může být na světě dobře.“

Dalším dobrovolníkem, kterého naplňuje tato činnost je Ludmila Smyčková. Za stonavskými seniory nepřijela poprvé.

Ludmila Smyčková, dobrovolnice: „Ráda dělám něco pozitivního i pro ty starší lidi, jsem s nimi ráda. Jednou jsem tady už byla a moc se mi tady zalíbilo. Je tady velmi krásné a milé prostředí.“

Marcela Faltová, koordinátorka kavárny U Lidušky: „Máme dobrovolníky dlouhodobé i krátkodobé, takové jednorázové. Je možné se zúčastnit jednou a jet s námi na kavárnu, nebo se přihlásit na takovou dlouhodobější spolupráci. Takových dlouhodobých dobrovolníků máme asi deset a ti jednorázoví se různě střídají.“

Pokud byste se i vy chtěli stát dobrovolníkem a část svého volného času věnovat druhým, stačí kontaktovat dobrovolnické centrum Slezské diakonie.

---

Ve Stonavě se pomáhá potřebným lidem už 11 let

Stonavská sportovní hala poskytla zázemí pro další humanitární sbírku. Ve spolupráci s obcí ji v pondělí 25. října zorganizovala Liduše Raticová. Určena byla pro neziskovou organizaci Textilní banka a humanitární organizaci ADRA. Tato akce, která ve Stonavě probíhá dvakrát ročně už 11 let, se i tentokrát setkala s velkým ohlasem.

Liduše Raticová, organizátorka sbírky: „Chci poděkovat všem, kteří nám přivezli tyto věci do naší sbírky. Děkuji rovněž svým kolegyním, které mě neopustily a zůstaly v týmu. Děkuji stonavským i mimostonavským občanům za to, že opravdu přicházejí, že mají zájem obdarovat lidi, kteří to potřebují.“

---

Žáci SK Stonava si to na hřišti rozdali s rodiči

Žáci SK Stonava slavnostně zakončili podzimní část fotbalové sezóny. Poslední zápas sehráli proti svým rodičům a své prvenství v tabulce důkladně oslavili.

Stonavští žáci fotbalového týmu SK Stonava mají důvod k radosti. Podzim se jim vydařil a v tabulce jsou první. Sezónu zakončili společně s rodiči a jak jinak, než na trávníku.

anketa, rodiče: „Je to těžké. Přece jenom to mládí je …“

anketa, žáci: „Čekal jsem, že budou slabší na to, jaký mají věk. Hrají dobře, hodně běhají. Tady kamarádův taťka je neskutečný útočník.“ „Hraje se dobře, rodiče jsou kvalitní.“ „Jsou kvalitní a nefaulují.“ „Jsou to silní oponenti, ale teď jsme zrovna dali gól, takže je to skvělé.“

Nás ale zajímalo, komu vlastně rodiče fandili. Zda-li svému týmu, nebo svým dětem.

anketa, rodiče: „Samozřejmě dětem, protože kdybychom fandili rodičům, tak by děti mohly prohrát a pak by se doma s náma nikdo nebavil. Když se s námi dospělí nebudou bavit, to nevadí. Pozor, málem to byl gól.“ „Rodičům, protože taky musí někdy vyhrát.“

Taktika obou týmu byla velmi odlišná.

anketa, rodiče: „Dám povel, musí stát, hotovo.“

anketa, žáci: „Tady lajna, centr, nůžky - jasné? Balon do běhu, tady do prázdné branky mu to dá. A měníme strany.“

Taktika žáků byla nakonec tou, která jim zajistila vítězství a to nejen během tohoto zápasu, ale během celé podzimní sezóny. Velkou zásluhu na tom má jejich trenér Ivo Zwias, který sebou přivedl několik šikovných kluků z Karviné.

Martin Cyroň, předseda SK Stonava: „Přišlo tady asi devět kluků z Karviné, plus s nimi přešel Ivo Zwias. Jsme za to rádi. Doplnil se kádr a tím pádem se zvýšila kvalita, šlo to nahoru.“

anketa, žáci: „Trenér je výborý, dobře trénuje.“ „Trenér je super, přestoupil jsem s ním, protože jsem ho znal.“

Podle trenéra mají na úspěších žáků velký podíl i jejich rodiče. Pravidelně děti vozí na tréninky a při zápasech jim důkladně fandí. Pořídili si i vlastní fanouškovské dresy.

Ivo Zwias, trenér žáků SK Stonava: „Osobně jsem určitě spokojen s přístupem hráčů. Podpora rodičů je tady neskutečná.“

anketa, rodiče: „Jedna maminka zajistila tyto dresy, abychom byli vidět, když fandíme na těch zápasech a je to super.“

Důležitý základ stonavskému manšaftu dal žákům i jejich bývalý trenér Aleš Otruba, který trénování musel z osobních důvodů přerušit. Stonavskému týmu ale stále pomáhá, byť v současné době v roli rodiče.

Aleš Otruba, bývalý trenér žáků SK Stonava: „Základem bylo, že přišel nový trenér a dovedl si tady nové hráče a tím pádem vznikl ten nový progres, který tady je.“

Trénovat budou stonavští žáci až do konce listopadu. Pak budou mít měsíc pauzu a od ledna začnou trénovat znovu třikrát týdně.

Ivo Zwias, trenér žáků SK Stonava: „Pořád se musí natvrdo, když to chtějí dokázat, musí se trénovat. Navíc jedeme na soustředění do Frýdlantu nad Ostravicí. Doufám, že se nám podaří tam získat i nějakého soupeře na jeden zápas. Uvidíme.“

---

Dominika Gałka gościem stonawskich uczniów

W ramach projektu „Z książką na walizkach“ przyjechało w październiku z Polski na Zoalzie sześcioro autorów książek dla dzieci. Spotkali się z uczniami wszystkich tutejszych polskich szkół. Gościem stonawskich uczniów była Dominika Gałka.

Dominika Gałka, pisarka: „To jest mój pierwszy dzień, wracamy właśnie z Olbrachcic, no roku temu, niestety, takie spotkanie nie doszło do skutku przez te wszystkie sprawy covidowe. Nie mogłam się doczekać, już tak czekałam od zeszłego roku, czy kiedyś uda mi się do państwa przyjechać. No i nareszcie się udało, więc jestem tym cała podekscytowana.“

Autorka opowiedziała o tym, jak powstają jej książki, kim są bohaterowie. Przygotowała też zabawę, która polegała na tym, że dzieci wybierały z pudełka trzy słowa na karteczkach i same układały z nich historie. Mogły też zadać każde pytanie.

Dominika Gałka, pisarka: „Z mojego doświadczenia wynika, że im młodsze dzieci, tym można się bardziej niezwykłych pytań spodziewać, czasami takich, na które niekoniecznie znam odpowiedzi, bo się pojawiają takie bardzo nietypowe pytania.“

Albo też pytania takie bardzo, bardzo osobiste:

ankieta, uczniowie PSP Stonawa: „Zapytałem panią, czy lubi jeść słodycze.” „Jaką książkę pani lubi najbardziej.” „Ja zapytałam, jak jej te pomysły wpadły do głowy w ogóle.” „Co pani najbardziej lubi jeść.” „Którą swoją książkę najbardziej lubi.” „Ta pani powiedziała, że napisała już czterdzieści książek.”  „Tata mi czytał książkę o sklepie z babciami i mnie tam najbardziej się podobało to, że ten chłopczyk chciał kupić dla swego psa guzik, ale go nie kupił, bo te babcie go ciągle zajmowały czymś innym.”

Projekt „Z książką na walizkach” wiąże się z konkursem czytelniczym przygotowanym przez Stowarzyszenie Przyjaciół Polskiej Książki (SPPK) i polskie oddziały zaolziańskich bibliotek. Zakończony bywał biesiadą w Teatrze Cieszyńskim.

Helena Legowicz, członek zarządu SPPK, prezes PZKO: „Dzieci najmłodsze, czyli z klasy pierwszej i drugiej, na podstawie przeczytanej książki robią ilustracje. I ich prace są później wystawione w bibliotece w Karwinie, oczywiście nagrody dla najlepszych prac. Dzieci z klasy trzeciej do piątej mają do wyboru dwie książki i odpowiadają na pytania opublikowane w Głosie Ludu. I właśnie te dzieci, które biorą udział w konkursie, przyjeżdżały do Teatru Cieszyńskiego na biesiadę. Tam mogły się spotkać z wszystkimi sześcioma autorami, wchodziły na scenę, było to dla nich bardzo atrakcyjne. Jednak obostrzenia i trochę obawa, żeby nam się to nie udało jeszcze wznowić, zaważyła na tym, że z biesiady zrezygnowaliśmy.“

---



Mohlo by Vás také zajímat