Den Země ve Stonavě patřil projektovému dni plnému aktivit
Den Země si ve Stonavě připomněli žáci základní školy projektovým dnem zaměřeným na životní prostředí. Do společných aktivit se zapojily děti z české i polské školy a součástí programu byl i úklid obce.
Úvod patřil krátkým aktivitám ve třídách, kde se děti seznamovaly s tím, jak se chovat šetrně k životnímu prostředí. Hlavní část dne se odehrávala venku. Žáci české i polské školy vyrazili do ulic obce a zapojili se do společného úklidu.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Tak oslava Dne Země není nic nového. To jsme už několikrát projektový den měli, ale letos jsme to spojili právě s tím úklidem přírody, protože si myslíme, že to nejvíce souvisí s přírodou, aby příroda byla čistá.“
Úklid Stonavy se přitom v rámci celostátní akce Ukliďme Česko koná už několik let, zájem veřejnosti o něj ale bývá spíše menší. I proto letos Jiří Litomyský oslovil základní školu a spojení s projektovým dnem se ukázalo jako ideální.
Jiří Litomyský, organizátor úklidu, Adesse ekology: „Domluvili jsme se se školou českou i polskou na úklidu Stonavy a myslím si, že se to podařilo a docela dost jsme toho dneska uklidili.“
Školáci se během úklidu zaměřili především na drobný odpad, jako jsou papírky nebo plastové obaly.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Dopředu jsme děti poučili o tom, co mohou sbírat a co nemohou, a nebezpečný odpad jsme nasbírali. Měli jsme k dispozici pana Litomyského, který nám pomáhal, a my jsme ho třeba jen na některý odpad upozornili a on nám s tím pomohl.“
Jiří Litomyský, organizátor úklidu, Adesse ekology: „Domluvili jsme se, že budou sbírat menší odpadky a potom, kdyby bylo něco těžkého, tak my z naší organizace to budeme sbírat a pomáhat jim.“
Do úklidu se zapojily třídy prvního i druhého stupně. Děti byly rozděleny do skupin a vydaly se po různých trasách.
anketa, stonavští školáci: „Našli jsme tady hodně plastů a papíru a tak.“
anketa, stonavští školáci: „Uklízet by se mělo, protože pak by příroda vlastně, dá se říct, vyhynula. Ale jsem ráda, že jsem se mohla zapojit.“
Mladší děti z prvního stupně se po zhruba hodině a třičtvrtě přesunuly ke stonavské hájence, kde pro ně byl připraven další program.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Máme deset různých stanovišť, kde jsou otázky týkající se právě životního prostředí a hlavně významu stromu.“
Stanoviště obsluhovali žáci čtvrté třídy, kteří pro své spolužáky připravili otázky a úkoly.
anketa, stonavští školáci: „Já jim dávám otázku a oni mi vlastně musí odpovědět.“
anketa, stonavští školáci: „Máme tam třeba otázky, ke který strom patří třeba k bříze.“
Projektový den si děti pochvalovaly a ocenily, že mohly přírodě pomoci i prakticky.
anketa, stonavští školáci: „Dnešní den se mi líbil hodně. Měli jsme aktivity, sbírali jsme odpadky, aby naše země byla krásná.“
anketa, stonavští školáci: „Mně se líbilo, že jsme uklízeli planetu.“
anketa, stonavští školáci: „Sbírali jsme odpadky a bylo toho hodně.“
Do akce se zapojily desítky dětí a výsledkem byl nejen uklizený kus obce, ale také větší povědomí o ochraně životního prostředí u stonavských školáků.
---
Stonava napravila zaváhání, doma porazila Vratimov
Stonavští fotbalisté i nadále potvrzují, že na jaře je domácí hřiště jejich pevností. Před vlastními fanoušky zatím nepoznali porážku a po nevydařeném utkání v Bohumíně se dokázali rychle vrátit na vítěznou vlnu.
Fotbalisté SK Stonava měli po minulém utkání co napravovat. Na hřišti v Bohumíně totiž inkasovali vysokou porážku 1:5, která podle trenéra odhalila především nedostatky v osobní zodpovědnosti.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „V předchozím zápase selhali v nějaké té osobní zodpovědnosti a ta jejich zkušenost trošku převládla. Nad našim mladým týmem vytěžili více méně z minima maximum a zaslouženě, protože jsme nebyli důrazní.“
Tým se ale z nepovedeného výkonu rychle oklepal a v týdnu se zaměřil na chyby, které ho v Bohumíně stály lepší výsledek.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Nedělali jsme z toho žádnou tragédii, že jsme prohráli zápas. Moc jsme jich zatím neprohráli, takže nebylo třeba z toho dělat nějakou tragédii. Spíš jsme se potřebovali v týdnu věnovat právě těm věcem, které nám ten zápas zlomily v tom Bohumíně a na tom jsme pracovali opravdu celý týden.“
Na domácím hřišti proti Vratimovu pak Stonava od úvodu potvrzovala roli favorita. Byla aktivnější, častěji na míči a soupeře prakticky nepouštěla do vyložených šancí.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Myslím si, že jsme měli prostě víc ten balon na kopačkách a bylo to i tím, že jsme spoustu balonů získávali. Ten soupeř byl zaskočený… zatáhl se a nechal spíš nás hrát. Ale sám vlastně byl zalezlý tak, že nebyl ani nebezpečný.“
Přesto se diváci v první půli gólu nedočkali, i když domácí měli několik velkých příležitostí. Rozhodnutí tak přišlo až po změně stran.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Já jsem sice klukům říkal v kabině o poločase, že budeme pokračovat stejně, jak jsme hráli, že ta šance přijde další a že ji dáme.“
A právě jedna taková přišla v 52. minutě, kdy se po střele Maršálka prosadil z dorážky Jakub Vidiševský.
Jakub Vidiševský, SK Stonava, autor vítězného gólu: „Pocity jsou skvělé. Jak říkáte, tak ten zápas mohl skončit opravdu 5:6. Mi tam bohužel v prvním poločase břevno nepomohlo do branky a ve druhém poločase jsem dorážel… Ale radost je fakt velká a proti takovému soupeři ještě lepší pocit.“
Domácí pak těsné vedení udrželi a po závěrečném hvizdu mohli slavit důležité tři body.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Když to sečtu, tak pro nás zasloužené odmakané tři body. Klukům musím pogratulovat za ten předvedený výkon. Odčinili jsme tak tu porážku z předchozího zápasu.“
Stonava tak potvrdila svou sílu na domácím hřišti a po zaváhání v Bohumíně se vrátila na vítěznou vlnu. Stonavské fotbalisty nyní čekají dvě venkovní utkání, která připadají na státní svátky. Nejprve se 1. května představí na hřišti Českého Těšína, o týden později, 8. května, zamíří do Frýdlantu nad Ostravicí.
---
„Niemi świadkowie“ Romana Dzika w Senacie RC
Wernisaż fotografii Romana Dzika w pomieszczeniach Senatu Republiki Czeskiej stał się okazją do szerszego przedstawienia w czeskiej stolicy pogórniczego regionu Śląska Cieszyńskiego.
Zanim fotograf zaprezentował swoje dzieło, licznie zebrani goście, wśród nich przedstawiciele polskiej dyplomacji z Pragi i Ostrawy, oklaskiwali występ zaolziańskiego zespołu TA Grupa. Senator Andrzej Feber, inicjator wystawy w Senacie, dołączył do wykonywanych górniczych pieśni.
Andrzej Feber, senator, wicewójt Stonawy (ANO): „Była wystawa w Stonawie, Klub Kobiet ją organizował, i tamśmy się spotkali i tamżeśmy się zaznajomili. On mnie prosił, czy bym mu tutaj nie spowodował taką wystawę tych jego zdjęć w Stonawie.”
Roman Dzik, fotograf: „Nie powiedział ani tak, ani ni i po czternastu dniach dostałem propozycję wystawy w Senacie, coż mnie bardzo zaskoczyło, co jest wielkim takim zaszczytem dla mnie i zamiast w Stonawie to wystawa była w Senacie.”
Zdjęcia do wystawy pod nazwą „Niemi świadkowie działalności górniczej na Karwińskim” Roman Dzik tworzył w czasie pandemii, przemieszczając się rowerem po dawnych miejscowościach, które zanikły na skutek wydobycia węgla.
Roman Dzik, fotograf: „Jak muszą do tego dochodzić ci ludzie, którzy tam kiedyś mieszkali a teraz po kilkudziesięciu latach tam wrócą a widzą, że na miejscu, gdzie było ich obejście, dom z dziada pradziada, jest tam tylko słupek w wodzie stereczący, który wskazuje na to, że tam było jakieś mieszkanie, dom, płot. W lesie odnajduję po prostu te betonowe słupki, które są jedyną pamiątką po tym, że tam coś kiedyś było.”
Andrzej Feber, senator, wicewójt Stonawy (ANO): „Ja to miałem we słowie wstępnym, że to jest specyfikum tutaj karwińskiego powiatu. Jest z jednej strony sentyment, z drugiej strony radość z tego, że już węgiel się nie kopie, ale zostały ślady, ślady, który zostały zdokumenotwane na tych zdjęciach.”
Pogórnicze krajobrazy uchwycone przez Romana Dzika – dawnej Karwiny, Orłowej, Darkowa, Łąk czy Stonawy – są nastrojowe, lecz zarazem pełne nostalgii za tym, co minęło. Przyroda na swój sposób zabliźnia rany zadane jej przez człowieka.
Roman Dzik, fotograf: „To, co już jest zrekultywowane, to ta przyroda tak niesamowicie pochłania, że wszystko jest w zasadzie takie poetyczne, ładne i można tam znaleźć naprawdę urokliwe rzeczy.”
---