V kulturním domě ve Stonavě se uskutečnilo tradiční setkání jubilantů, kteří v letošním roce oslavili své 75. narozeniny. Akci každoročně pořádá vedení obce jako poděkování lidem, kteří celý život žijí a pracují ve Stonavě. O příjemnou atmosféru se postaraly i děti z místní mateřské školy.
Tradiční setkání s jubilanty patří mezi nejoblíbenější společenské události ve Stonavě. Letos pozvání vedení obce přijalo třináct oslavenců, kteří v tomto roce oslavili 75. narozeniny.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: “Tradice je dlouholetá. Od revoluce jsme převzali z minulého režimu toto setkávání s pětasedmdesátníky a jiné jubilanty řešíme tak, že je navštěvuje sociální komise doma, přinese jim nějaký dárek, v počtu dvou, tří lidí s nimi posedí, povykládají, co je trápí, z čeho mají radost a pak obesíláme samozřejmě ještě přání s podpisem starostů. V letošním roce to vycházelo na 18 jubilantů, pět se ze zdravotních důvodů omluvilo.”
Setkání není jen o gratulacích, ale hlavně o vzpomínkách a přátelském povídání. Mnozí jubilanti totiž ve Stonavě prožili celý život.
Ondřej Feber (ANO), místostarosta Stonavy: “Je to úžasné, když se můžeme setkat s 75 letými lidmi a že jim můžeme popřát všechno nejlepší do budoucna a vzpomínat. Já se už dostávám do jejich věkové kategorie, tak si máme co říct, protože většina z nich je původem ze Stonavy, přežili ty nejhorší doby, kdy se těžilo uhlí, kdy se tady měla stavět koksovna a skutečně jsme se dostali do situace, že Stonava vzkvétá.”
Zdeněk Lusk, bývalý ředitel stonavské základní školy, oslavenec: “Setkání bylo velice pěkné. Je to krásná akce, ne každá obec využívá tady té možnosti. Člověk se neubrání přitom, aby zavzpomínal na roky, kdy tady mohl také pracovat ve Stonavě. Mně konkrétně to bylo od roku 1993 až po 2020. Samozřejmě mám spoustu pěkných vzpomínek na tuto dobu. Nicméně zpovzdálí sleduju, co se děje. Jsem rád za úspěchy současného vedení školy.
Mária Matisová, oslavenkyně: “Bylo to velmi radostné posezení. Opravdu můžu být ráda, že žiju ve Stonavě. Vychovala jsem tu děti, tedy s manželem jsme vychovali děti. Máme 9 vnoučat, 3 pravnoučata. Žije se nám tu dobře, jsme tu spokojeni.”
Program zpestřilo vystoupení dětí z místní mateřské školy. Jejich písničky a básničky dojalo i pobavilo všechny přítomné. Setkání jubilantů ve Stonavě je důkazem, že i malé obce si váží svých obyvatel a nezapomínají na jejich přínos. A jak říkají samotní oslavenci – největší dárek je právě to, že se mohou společně zasmát, zavzpomínat a cítit, že jsou součástí komunity.
---
Do Stonavy se po tříleté pauze vrátila humanitární sbírka pro dobrovolnické centrum ADRA Havířov. Jaký byl o ni zájem, to se dozvíte v následující reportáži.
Po několikaleté pauze se do Stonavy vrátila tradice humanitární sbírky. Obyvatelé mohli znovu přinášet oblečení a další věci pro humanitární organizaci ADRA Havířov. Cílem je pomoci lidem v nouzi a zároveň dát druhý život věcem, které by jinak skončily nevyužité.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: “To byla taková tradice, že se jednou, dvakrát do roka sbíralo šatstvo a posouvalo se to tam, kde je to třeba. Chtěl bych tímto poděkovat soc. komisi, která s tímto návrhem přišla. Chci taky poděkovat paní matrikářce, která ji pomohla zorganizovat a pak zorganizovat předání vybraného šatstva dál. Já si myslím, že tato akce je užitečná a určitě v ní budeme pokračovat.”
Jaroslava Žemličková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: “My jsme se rozhodli navázat na tradici, protože covid nám to přerušil na pár let a teď se lidé pořád ptali, chtěli chodit s věcmi navíc, co mají doma, tak jsme se rozhodli, že uděláme sbírku a vyhovíme. Mohli přinášet oblečení, boty, kabelky, hrníčky, sklo, brýle, takové věci, co se dají umýt, aby to bylo hygienické.”
Do sbírky se zapojily desítky obyvatel Stonavy. Někteří přinesli i zcela nové věci, které sami nevyužili.
Ingrid Janczyková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: Úžasné, tady byl jeden pár a ti nám všechno popsali. Máme tady pánské zimní bundy, pánské košile, saka, oblek, paní donesla kozačky, říkala, že jsou úplně nové, že v tom nemůže chodit, že je to na podpadku a úžasné. Někteří popsali i ty pytle, takže jsme rádi, že víme, že nebudou mít s tím tu práci.”
anketa: dárci: “To je dobře, že se takové sbírky obnovily, protože je to potřeba pro potřebné lidi ať mají oblečení. My to nepotřebujeme doma, my už to vyřazujeme, zabírá nám to místo, tak jsme rádi, že to můžeme někomu dát.”
“Myslím, že to je dobrá věc. Pomůže to, myslím, oběma stranám, že člověk se zbaví nepotřebných věcí a pomůže to potřebným.”
Všechny vybrané věci poputují do humanitárního centra ADRA v Havířově, odkud se rozvezou lidem v tíživé životní situaci. Organizátoři už teď plánují další kolo sbírky, a to na jaře a na podzim příštího roku.
---
Každý rok v říjnu mají žáci všech polských základních škol na českém Těšínsku příležitost setkat se s polskými autory dětských knih. Letos sem přijelo sedm spisovatelů. S jedním z nich se v DOMĚ PZKO v Albrechticích setkali také žáci stonavské malotřídky.
Grzegorz Kasdepke jest jednym z najbardziej poczytnych polskich autorów książek dla dzieci. Na Zaolzie przyjeżdżał jeszcze zanim, dziewiętnaście lat temu, Stowarzyszenie Przyjaciół Polskiej Książki po raz pierwszy zorganizowało imprezę ´Z książką na walizkach´.
Helena Legowicz, Stowarzyszenie Przyjaciół Polskiej Książki: „Jest jednym z autorów, który najczęściej bywał oprócz Wandy Chotomskiej. Wanda Chotomska, niestety już nieżyjąca, była też kilka razy, pani Joanna Papuzińska była kilka razy.”
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Spotykamy się z prawdziwym pisarzem, który napisał sześćdziesiąt książek dla dzieci, a w zeszłym roku szkolnym Jutrzenka cały rok poświęciła panu Grzegorzowi.”
Swoją pierwszą książkę Grzegorz Kasdepke napisał dwadzieścia pięć lat temu — dla swojego synka Kaspra.
Grzegorz Kasdepke, pisarz: „To książka pod tytułem Kasperiada, od razu podpowiem, ta książka także dla mnie wysoko poprzeczkę zawiesiła, bo dostała dużo nagród i już każdą kolejną książkę było pisać trochę trudniej, bo chciałem sam siebie troszeczkę przeskoczyć.”
Dotychczas jego książki sprzedały się w ponad sześciu milionach egzemplarzy.
Grzegorze Kasdepke, pisarz: „Czuję coraz większą odpowiedzialność, bo po dwudziestu latach pracy dla dzieci zrozumiałem, jak bardzo ważnymi czytelnikami są właśnie dzieci. W moim odczuciu dzieci to jest najważniejszy czytelnik świata.”
Podczas spotkania pisarz od razu nawiązał żywy kontakt z publicznością, pytając o znaczenie utrwalonych połączeń wyrazów.
Grzegorz Kasdepke, pisarz: „I świetnie się przy tym bawiły. Jestem przekonany, że akurat te przykłady, które dzisiaj padły, zostaną przez nich zapamiętane. No bo taka jest też natura naszego umysłu, my to, co przyjemne. zapamiętujemy.”
ankieta: uczniowie PSP Stonawa: „Ja zapamiątam, że gruba ryba znaczy być ważną osobą.” „No naprzykład biały kruk to wyjątkowa książka albo cała w jaskółkach, to szczęśliwa.”
„Chodzić spać z kurami to znaczy chodzić spać wcześnie.”
„Być na świeczniku - to znaczy być w centrum uwagi.”
„Kupiśmy ją sobie, bo jest bardzo dowcipna.”
Autogremiada: Jest dzień 20 października, wszystkiego dobrego pani Rozalko, a pani jak ma na imię? Jesteście rodzeństwem, tak? Dominika. A pan? Marek.
Grzegorz Kasdepke, pisarz: „W sumie tak ostatnio sobie uświadomiłem, żebym chciał być takim dilerem od literatury. Chciałbym dzieci uzależniać od czytania, od śmiechu i chciałbym, żeby dzieci potem po moim wyjechaniu na inne spotkanie, do innych dzieci, do mojej pracowni w Warszawie, żeby cały czas odczuwały głód śmiechu i czytania. Jeżeli to mi się udaje czasami, to jestem bardzo szczęśliwy.”
---
V kulturním domě ve Stonavě se uskutečnilo tradiční setkání jubilantů, kteří v letošním roce oslavili své 75. narozeniny. Akci každoročně pořádá vedení obce jako poděkování lidem, kteří celý život žijí a pracují ve Stonavě. O příjemnou atmosféru se postaraly i děti z místní mateřské školy.
Tradiční setkání s jubilanty patří mezi nejoblíbenější společenské události ve Stonavě. Letos pozvání vedení obce přijalo třináct oslavenců, kteří v tomto roce oslavili 75. narozeniny.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: “Tradice je dlouholetá. Od revoluce jsme převzali z minulého režimu toto setkávání s pětasedmdesátníky a jiné jubilanty řešíme tak, že je navštěvuje sociální komise doma, přinese jim nějaký dárek, v počtu dvou, tří lidí s nimi posedí, povykládají, co je trápí, z čeho mají radost a pak obesíláme samozřejmě ještě přání s podpisem starostů. V letošním roce to vycházelo na 18 jubilantů, pět se ze zdravotních důvodů omluvilo.”
Setkání není jen o gratulacích, ale hlavně o vzpomínkách a přátelském povídání. Mnozí jubilanti totiž ve Stonavě prožili celý život.
Ondřej Feber (ANO), místostarosta Stonavy: “Je to úžasné, když se můžeme setkat s 75 letými lidmi a že jim můžeme popřát všechno nejlepší do budoucna a vzpomínat. Já se už dostávám do jejich věkové kategorie, tak si máme co říct, protože většina z nich je původem ze Stonavy, přežili ty nejhorší doby, kdy se těžilo uhlí, kdy se tady měla stavět koksovna a skutečně jsme se dostali do situace, že Stonava vzkvétá.”
Zdeněk Lusk, bývalý ředitel stonavské základní školy, oslavenec: “Setkání bylo velice pěkné. Je to krásná akce, ne každá obec využívá tady té možnosti. Člověk se neubrání přitom, aby zavzpomínal na roky, kdy tady mohl také pracovat ve Stonavě. Mně konkrétně to bylo od roku 1993 až po 2020. Samozřejmě mám spoustu pěkných vzpomínek na tuto dobu. Nicméně zpovzdálí sleduju, co se děje. Jsem rád za úspěchy současného vedení školy.
Mária Matisová, oslavenkyně: “Bylo to velmi radostné posezení. Opravdu můžu být ráda, že žiju ve Stonavě. Vychovala jsem tu děti, tedy s manželem jsme vychovali děti. Máme 9 vnoučat, 3 pravnoučata. Žije se nám tu dobře, jsme tu spokojeni.”
Program zpestřilo vystoupení dětí z místní mateřské školy. Jejich písničky a básničky dojalo i pobavilo všechny přítomné. Setkání jubilantů ve Stonavě je důkazem, že i malé obce si váží svých obyvatel a nezapomínají na jejich přínos. A jak říkají samotní oslavenci – největší dárek je právě to, že se mohou společně zasmát, zavzpomínat a cítit, že jsou součástí komunity.
---
Do Stonavy se po tříleté pauze vrátila humanitární sbírka pro dobrovolnické centrum ADRA Havířov. Jaký byl o ni zájem, to se dozvíte v následující reportáži.
Po několikaleté pauze se do Stonavy vrátila tradice humanitární sbírky. Obyvatelé mohli znovu přinášet oblečení a další věci pro humanitární organizaci ADRA Havířov. Cílem je pomoci lidem v nouzi a zároveň dát druhý život věcem, které by jinak skončily nevyužité.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: “To byla taková tradice, že se jednou, dvakrát do roka sbíralo šatstvo a posouvalo se to tam, kde je to třeba. Chtěl bych tímto poděkovat soc. komisi, která s tímto návrhem přišla. Chci taky poděkovat paní matrikářce, která ji pomohla zorganizovat a pak zorganizovat předání vybraného šatstva dál. Já si myslím, že tato akce je užitečná a určitě v ní budeme pokračovat.”
Jaroslava Žemličková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: “My jsme se rozhodli navázat na tradici, protože covid nám to přerušil na pár let a teď se lidé pořád ptali, chtěli chodit s věcmi navíc, co mají doma, tak jsme se rozhodli, že uděláme sbírku a vyhovíme. Mohli přinášet oblečení, boty, kabelky, hrníčky, sklo, brýle, takové věci, co se dají umýt, aby to bylo hygienické.”
Do sbírky se zapojily desítky obyvatel Stonavy. Někteří přinesli i zcela nové věci, které sami nevyužili.
Ingrid Janczyková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: Úžasné, tady byl jeden pár a ti nám všechno popsali. Máme tady pánské zimní bundy, pánské košile, saka, oblek, paní donesla kozačky, říkala, že jsou úplně nové, že v tom nemůže chodit, že je to na podpadku a úžasné. Někteří popsali i ty pytle, takže jsme rádi, že víme, že nebudou mít s tím tu práci.”
anketa: dárci: “To je dobře, že se takové sbírky obnovily, protože je to potřeba pro potřebné lidi ať mají oblečení. My to nepotřebujeme doma, my už to vyřazujeme, zabírá nám to místo, tak jsme rádi, že to můžeme někomu dát.”
“Myslím, že to je dobrá věc. Pomůže to, myslím, oběma stranám, že člověk se zbaví nepotřebných věcí a pomůže to potřebným.”
Všechny vybrané věci poputují do humanitárního centra ADRA v Havířově, odkud se rozvezou lidem v tíživé životní situaci. Organizátoři už teď plánují další kolo sbírky, a to na jaře a na podzim příštího roku.
---
Každý rok v říjnu mají žáci všech polských základních škol na českém Těšínsku příležitost setkat se s polskými autory dětských knih. Letos sem přijelo sedm spisovatelů. S jedním z nich se v DOMĚ PZKO v Albrechticích setkali také žáci stonavské malotřídky.
Grzegorz Kasdepke jest jednym z najbardziej poczytnych polskich autorów książek dla dzieci. Na Zaolzie przyjeżdżał jeszcze zanim, dziewiętnaście lat temu, Stowarzyszenie Przyjaciół Polskiej Książki po raz pierwszy zorganizowało imprezę ´Z książką na walizkach´.
Helena Legowicz, Stowarzyszenie Przyjaciół Polskiej Książki: „Jest jednym z autorów, który najczęściej bywał oprócz Wandy Chotomskiej. Wanda Chotomska, niestety już nieżyjąca, była też kilka razy, pani Joanna Papuzińska była kilka razy.”
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Spotykamy się z prawdziwym pisarzem, który napisał sześćdziesiąt książek dla dzieci, a w zeszłym roku szkolnym Jutrzenka cały rok poświęciła panu Grzegorzowi.”
Swoją pierwszą książkę Grzegorz Kasdepke napisał dwadzieścia pięć lat temu — dla swojego synka Kaspra.
Grzegorz Kasdepke, pisarz: „To książka pod tytułem Kasperiada, od razu podpowiem, ta książka także dla mnie wysoko poprzeczkę zawiesiła, bo dostała dużo nagród i już każdą kolejną książkę było pisać trochę trudniej, bo chciałem sam siebie troszeczkę przeskoczyć.”
Dotychczas jego książki sprzedały się w ponad sześciu milionach egzemplarzy.
Grzegorze Kasdepke, pisarz: „Czuję coraz większą odpowiedzialność, bo po dwudziestu latach pracy dla dzieci zrozumiałem, jak bardzo ważnymi czytelnikami są właśnie dzieci. W moim odczuciu dzieci to jest najważniejszy czytelnik świata.”
Podczas spotkania pisarz od razu nawiązał żywy kontakt z publicznością, pytając o znaczenie utrwalonych połączeń wyrazów.
Grzegorz Kasdepke, pisarz: „I świetnie się przy tym bawiły. Jestem przekonany, że akurat te przykłady, które dzisiaj padły, zostaną przez nich zapamiętane. No bo taka jest też natura naszego umysłu, my to, co przyjemne. zapamiętujemy.”
ankieta: uczniowie PSP Stonawa: „Ja zapamiątam, że gruba ryba znaczy być ważną osobą.” „No naprzykład biały kruk to wyjątkowa książka albo cała w jaskółkach, to szczęśliwa.”
„Chodzić spać z kurami to znaczy chodzić spać wcześnie.”
„Być na świeczniku - to znaczy być w centrum uwagi.”
„Kupiśmy ją sobie, bo jest bardzo dowcipna.”
Autogremiada: Jest dzień 20 października, wszystkiego dobrego pani Rozalko, a pani jak ma na imię? Jesteście rodzeństwem, tak? Dominika. A pan? Marek.
Grzegorz Kasdepke, pisarz: „W sumie tak ostatnio sobie uświadomiłem, żebym chciał być takim dilerem od literatury. Chciałbym dzieci uzależniać od czytania, od śmiechu i chciałbym, żeby dzieci potem po moim wyjechaniu na inne spotkanie, do innych dzieci, do mojej pracowni w Warszawie, żeby cały czas odczuwały głód śmiechu i czytania. Jeżeli to mi się udaje czasami, to jestem bardzo szczęśliwy.”
---
