Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znělka odstartovala předvolební rozhovor. Ve studiu vítám lídra politického hnutí Švýcarská demokracie v Moravskoslezském kraji Tomáše Raždíka. Dobrý den, vítejte u nás.

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Raždíku, čím se vyznačuje Moravskoslezský kraj. Co je pro něj podle Vás typické?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Byli jsme průmyslový kraj, pomalu to upadá. Jsme kraj, ze kterého odchází v průměru nějakých 4 tisíce obyvatel ročně. Odcházejí povětšinou do Prahy. Co se týká toho všeobecného výkonu kraje, tak nemáme jakoby dobrou vizitku. Moravskoslezský a Ústecký kraj patří k těm jedněm z těch horších krajů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A něco pozitivního?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Pozitivního, tak jsme méně zalidněný kraj. Měli jsme tady i levné ceny nemovitostí, ale už ani to neplatí, takže musíme na tom zapracovat, aby se něco změnilo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezský kraj patří mezi lidnaté kraje v rámci České republiky.

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Patří mezi lidnatější, ale v poměru k velikosti kraje to není tak.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste zmínil některé negativa Moravskoslezského kraje. Co se dá s tím udělat? Například ten odliv mladých lidí. Co konkrétního uděláte vy jako Švýcarská demokracie, aby tomu tak nebylo?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : No, my jsme si o tom povídali před začátkem vysílání. Tady je potřeba změnit celkově systém. Ten systém je nastavený tak, že není úplně funkční. Jenom to, že dodnes neumí tento stát hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, to je výsměch. Ale obecně platí ten odliv lidí. My to vidíme v problému, jak to říct v pragocentrismu. V podstatě máme hlavní město, tam je vláda, parlament.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co s tím uděláte, aby to tak nebylo?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : No, potřebujeme změnit politický systém. My jsme říkali jedním velkým krokem přijetím nové ústavy. To je jedna ze základních chyb tohohle systému, že tu ústavu, ten základní dokument, který má limitovat moc politiků a nastavit řád té země, si politici schválili sami. Sami si to napsali, sami schválili, což třeba ve Švýcarsku není možné. Tam tu ústavu schvaluje lid. Čili ta rovnováha mezi tím, co jsou zájmy lidu a co jsou zájmy politiků, u nás nikdy nebyla nastavena. U nás si politici dělají, co chtějí a tak to vypadá. Ale říkám, jestli můžu jenom ještě trošku rozvinout, protože ono to nejde popsat v pěti minutách nebo v deseti minutách úplně obecně. Říkám ústava, základní pravidla. Polovinu rozlohy České republiky tvoří zemědělská půda. Nejsou tam žádné pravidla zemědělství. Švýcaři mají pravidla na všechno imigrační politika, zahraniční politika. Politici dle švýcarské ústavy mají povinnost zajišťovat prosperitu Švýcarska. V české ústavě vůbec slovo prosperita není.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já vás jenom doplním. Vaše hnutí tady chce zavést švýcarský politický systém v České republice a to jedním velkým krokem změnou ústavy. Jaké konkrétní výhody přinesou navrhované změny Moravskoslezskému kraji?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Předchozí diskuze tady proběhla pro pro posluchače. Ten systém je nastavený tak, že jsme centralizovaný stát, silně centralizovaný stát a ty kraje jsou jenom nějaká podřízená jednotka, která dostává peníze. Švýcaři to mají nastaveno úplně jinak. Švýcarsko, i když je populačně menší i rozlohou menší než Česká republika, tak je federací 26 mini států. Každý stát má svoji ústavu, stanovuje si své vlastní pravidla, mimo jiné třeba pravidla stavebnictví, stavební zákon. My máme jeden pro všechny. Švýcaři mají 26 stavebních zákonů, každý ten malý celek. Je to logické, protože ty budovy nikam necestují, takže si to každý spravuje sám. Říkali jsme zdravotnictví je v největší míře je v kompetencích těch kantonů, protože Švýcaři třeba jako důkaz nemají ani ministerstvo zdravotnictví. Čili to jsou věci, které by měly být na té lokální úrovni a tam by měly být posíleny ty kompetence, včetně toho, že si ty kantony ve Švýcarsku volí vlastní soudce nebo vybírají vlastní daně. A na stát by mělo být delegován jen to, co jde napříč státem. Měna, zahraniční politika, obrana atd., dálnice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To znamená, že tak by to teda bylo namodelováno v České republice a v Moravskoslezském kraji podle toho, co říkáte?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Podle nás by měl mít kraj mnohem větší samostatnost, větší kompetence a díky tomu by si ty kraje mohly konkurovat třeba už jenom těmi daněmi. Kdyby dostaly podíl z daní, který si můžou zvyšovat, snižovat podle toho, jak se jim to hodí. Jako třeba je daňová konkurence v USA mezi těmi jednotlivými státy. Nevada zrušit daň na hazard a všichni tam jdou. Čili takovým způsobem by to mohlo fungovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Buďme trošku konkrétnější. Jaké pravomoci tedy by měl Moravskoslezský kraj?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Školství, zdravotnictví, kultura a zákony, co se týkají stavebnictví. Volit si vlastní soudce. Stanovovat si výši daní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Takže každý kraj, podle toho co říkáte bude fungovat samostatně, bez rozdílů, jak to dělá jiný kraj.

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Ano, protože nejsou všechny kraje stejné. Jihomoravský kraj má asi jiné problémy než Ústecký kraj. Takže každý ten kraj si to nastaví podle sebe.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaký vliv teda potom ty vaše navrhované změny budou mít na financování Moravskoslezského kraje? Jak zabezpečíte to, že bude mít kraj dostatek financí?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Dnes ty kraje jsou odkázané na peníze od státu v podstatě třičtvrtě peněz, které ony dostanou, to je ještě víc než třičtvrtě peněz, 75% peněz. To jde v podstatě všechno přes stát. Čili ten kraj dneska funguje jenom jako nějaký prostředek na přerozdělování peněz, nad kterým ani občané nemají nějakou kontrolu. Říkali jsme, že ve Švýcarsku funguje něco, jako je lidová iniciativa, že lidé nasbírají podpisy a mohou politikům i na úrovni parlamentu přímo něco nařídit, něco se jim líbí, něco chtějí tak nasbírají podpisy. A i když to politici nenavrhli, tak lidé to navrhnou. Jde to do referenda a do lidového hlasování a oni to schválí a je to. Čili to je jeden mechanismus, kdy já nevím teď konkrétně, co koho trápí. Lékaře trápí něco jiného, podnikatele trápí něco jiného. Takže my se bavíme o tom nástroji, o tom mechanismu, že existuje a může být. Pár lidí vidí ten problém, nasbírají podpisy, předloží to všem s argumenty a může se to přijmout. A potom existuje druhý silný nástroj ve Švýcarsku a to je referendum. A to funguje tak, že když politici udělají něco, co se lidem nelíbí, tak lidé nasbírají zase podpisy a můžou to zrušit přímo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Bavíme se o krajských volbách.

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Ano, ale to funguje ve Švýcarsku na úrovni státu, na úrovni těch jednotlivých kantonů i na úrovni obcí. Čili to je univerzální nástroj pro všechny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak plánujete zapojit obyvatele Moravskoslezského kraje do procesu tvorby nových pravidel, tedy do procesu toho, že se začnou dělat ty kroky, ty změny, které vy jako Švýcarská demokracie chcete nastolit?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Podívejte, jedna zásadní věc. V roce 1992, na konci roku roku 1992 si politici sami napsali a sami schválili pravidla. To je zásadní chyba, protože si je napsali dost uvolněně. Pro ně výhodně, pro občana nevýhodně. Jak jsem říkal, ty nástroje, lidová iniciativa a referendum jsou dva základní nástroje, na kterých Švýcarsko stojí. Tak ty nějak zapomněli dát do toho návrhu té ústavy. Nemáme tam stropy daní, DPH, strop DPH ve Švýcarsku 8,1 procenta, nejnižší DPH v Evropě. My tam nemáme žádné stropy daní. My tam nemáme povinnost hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, takže politici z nás vyždímou, co můžou, a pak nás ještě zadluží. A ten krok, ten jednoduchý krok, o kterém my se bavíme, my na úrovni kraje nic zásadně nezměníme, když ten systém je z Prahy na úrovni státní nastavený špatně. Čili naším cílem je v podstatě začít vůbec tu diskuzi, protože to samozřejmě bude šíleně složitý proces přijmout novou ústavu s nějakými inteligentními pravidly. Čili naším cílem je vůbec ukázat se ve volbách a začít tu diskuzi.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co ale na úrovni krajských voleb, nebo respektive v rámci krajských voleb a v rámci kraje, když byste se dostali do krajského zastupitelstva, nabídnete vedle té změny ústavy obyvatelům Moravskoslezského kraje?

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Samozřejmě na úrovni kraje vidíme spoustu problémů. Máme tady doly, ty se naši politici rozhodli zavřít. Potom přišla krize na Ukrajině a politici říkali, že se nevyplatí těžit uhlí kvůli ceně. Pak jsme zjistili, že přišla krize na Ukrajině a ty doly udělaly rekordní zisk 5 miliard korun. Dobře, i kdybychom vytěžili uhlí, pořád je tady na stole varianta, co s nimi. Máme horníky, máme důlní inženýry, máme vybavení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Teď máte jednu minutu na to, abyste oslovil naše diváky, vaše potenciální voliče.

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Takže to, co vidíme jako problémy. Chceme vykoupit Severomoravské vodovody a kanalizace. Ročně si odnesou na zisku 400 až 450 milionů korun. Je to služba pro všechny. Neměly by se na ní tvořit zisk. Vodu používají všichni. Doly jako přečerpávací elektrárny, za nás je to naprosto jasné. Lidé odcházejí z kraje do Prahy, protože tam jsou všechny státní úřady, takže můžeme přenést úřady z Prahy do Moravskoslezského kraje. Český statistický úřad 1 500 lidí, nemusí pracovat v Praze. Ústav pro výzkum totalitních režimů 200 lidí, 200 milionů korun. Klidně můžou studovat režimy z Karviné. Nenechat padnout Novou huť. To je huť, kterou by nám záviděla většina světa. A zubaři? Chybí tady 100 až 150 tisíc zubařů, takže je potřeba na tom zapracovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vám děkuji za rozhovor.

Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), lídr : Děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.