Dobrý den, TV Polar vám přináší další vydání magazínu Energie a kraj. V úvodu se podíváme na spolupráci skupiny Veolia a společnosti OZO Ostrava, poté nakoukneme Okénkem do světa a nakonec se podíváme, jak dlouho se v MS kraji ještě bude těžit uhlí.

Energie z komunálních odpadů cestou k soběstačnosti

V MS kraji se připravuje první využití komunálních odpadů, které končí bez užitku na skládkách, k výrobě tepla a elektřiny pro zdejší obyvatele. Společnost OZO staví novou třídící linku komunálních odpadů, doplněnou o výrobu tzv. tuhých alternativních paliv vhodných pro teplárny. Využívat je bude společnost Veolia v nových moderních kotlech.

Odpadů, které končí na skládkách a mohly by být využity, je obrovské množství. Už dávno se ví, že skládkování komunálního odpadu není efektivní ani rozumné. Je to dostupný a levný zdroj energie. V Česku ho zatím ale neumíme dostatečně využít.

Petr Bielan, technický náměstek, OZO Ostrava: „Úkolem je odklonit odpady ze skládky a to je zásadní problém, když něco chcete odklonit, tak musíme mít kam. Spolupráce s energetiky je jediná, kdy můžeme ty energeticky využitelné frakce odklonit.“

Tak se rozběhla spolupráce ostravské společnosti OZO a skupiny Veolia. Výsledkem je první využití energetického potenciálu komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji a jedno z prvních v České republice.

Karel Belda, jednatel, OZO Ostrava: „Právě k tomu má sloužit ta nová linka, kterou budeme stavět od listopadu, chtěli bychom ji dokončit v polovině příštího roku a následně odpad, který končí na skládce, už budeme třídit a vyrábět z toho TAPy.“

Petr Bielan, technický náměstek, OZO Ostrava: „Především se skládá z části třídící, to je novinka, že umíme zpracovat i směsní komunální odpady, v první části dojde k vytřídění na materiálově a energeticky využitelné frakce a teprve ve druhé části z těch energeticky využitelných budeme vyrábět palivo, tzn. musíme jej ještě dočistit tak, jak energetici potřebují.“

TAP neboli tuhé alternativní palivo už se vyrábí a využívá v cementárnách, ale zatím jen z průmyslových odpadů. Z těch komunálních – to bude průlom. Chyběla k tomu legislativa i zájem ze strany měst a obcí.

Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava, Veolia Energie ČR: „V současné době to města už řeší, ale trochu laxně, protože zatím ještě lze odpady skládkovat levně. Na druhou stranu tento směr je jednoznačně daný, tedy maximálně třídit, maximálně recyklovat a pak energeticky využívat obsah takto vzniklého paliva.“

Karel Belda, jednatel, OZO Ostrava: „My jsme nachystaní vyrábět TAPy už 20 let, jenom nebyly teplárny, které by měly zájem ty odpady využívat. Dnešní situace tomu nahrává, teplárny zjišťují, že odpady hoří, tak jsme rádi, že můžeme tu naši vizi realizovat.“

OZO bude umět TAP vyrobit a Veolia z nich bude umět vyrobit teplo a elektřinu, a to v nových multipalivových kotlech, které budou splňovat přísné emisní limity.

Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava, Veolia Energie ČR: „V současné době končíme realizaci výstavby v Přerově, kotel je před dokončením a najedeme do konce roku. Co se týká Teplárny Karviná, tam plánujeme také stejný projekt – výstavbu multipalivového kotle, jsme ve fázi přípravy toho projektu.“

Michal Kříž, projektový manažer, Veolia: „Primárně chceme odebírat od lokálních výrobců a jsme rádi, že tady vznikají projekty tohoto typu. OZO je jeden z prvních příkladů v MSK, navazuje další a to je havířovské CEVYKO, které by mělo najet v r 2026, na střední Moravě se chystá projekt Technických služeb Olomouc.“

TAP mají výhřevnost podobnou uhlí, mohou tedy částečně nahradit fosilní paliva. Mezi přednosti tuhých alternativních paliv z odpadů patří také jejich plynulá dostupnost po celý rok a nízké emise.

Karel Belda, jednatel, OZO Ostrava: „Tím, že TAPy jsou převážně z tříděného odpadu, papíru, dřeva, tak ten zápach v podstatě není žádný, z hlediska zápachu to je bezproblémové.“

Michal Kříž, projektový manažer, Veolia: „My musíme plnit rozhodnutí integrovaného povolení a taky BAT, to jsou nejlepší dostupné evropské technologie. Když se podíváte do zahraničí, tak ve velkých městech – ve Vídni, ve Švýcarsku, v severských zemích, všude jsou zařízení na energetické využití odpadů. Není důvod se bát, budeme plnit veškeré limity, které mají standardy pro spalování a energetické využití odpadů.“

Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava, Veolia Energie ČR: „Odkláníme se od uhlí a toto je to nejlepší, co v současné době máme. V porovnání cen, TAP budou nejlepší a nejlevnější variantou v rámci výroby tepelné energie.“

Jsou s tím spojené velké investice, ale OZO i Veolia jsou přesvědčeni, že to stojí za to. Odpadů vhodných pro energetické využití v teplárnách společnosti Veolia je a bude dost.

Petr Bielan, technický náměstek, OZO Ostrava: „V MS plánu odpadového hospodářství tato alternativa je zmíněná, takže my jsme v souladu s plánem MS kraje.“

Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava, Veolia Energie ČR: „V MS kraji vzniká cca 650 tisíc tun komunálního odpadu, s energetickým potenciálem je 190 tisíc tun a měli bychom ještě přičíst tzv. výměty, které vznikají z recyklace. Když to sečteme, tak energetický potenciál je 250 tisíc tun za rok.“

Využívání nerecyklovatelných odpadů k výrobě tepla a elektřiny ctí principy cirkulární ekonomiky a pomůže snížit závislost alespoň části obyvatel na nejistém a drahém plynu a neekologickém uhlí. Posilování palivové soběstačnosti se stává stěžejní pro všechny regiony.

Evropská unie podpoří německý průmysl 27 miliardami eur

Evropská komise schválila Německu podpůrné schéma, které má pomoci energeticky náročným odvětvím s náklady za energie. Ty znatelně vzrostly ještě před ruskou agresí na Ukrajině i v důsledku rostoucích cen emisních povolenek. Jejich cena nyní, v době plynové krize, trhá rekordy a náklady společností proto dále rostou.

Rozhodnutí Komise zapadá do pravidel EU zajišťujících spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném evropském trhu. Energeticky náročné sektory si však již dlouhou dobu stěžují na systém EU ETS, který je znevýhodňuje oproti společnostem, které sídlí mimo EU.

Komise navrhla právě z tohoto důvodu reformy příslušné legislativy. Součástí reforem je také mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Na tom spolupracuje EU například s USA.

Hlavním účelem reforem je dovést EU ke klimatické neutralitě do roku 2050 a nesnížit přitom její konkurenceschopnost. S tím spjaté plány předpokládaly masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využití zemního plynu jakožto přechodného paliva. Rychle navyšující se klimatické ambice, jejichž tempo nedokázal energetický trh kopírovat, se pak odrazily v ceně emisních povolenek a rostoucích nákladech za energie.

V loňském roce začalo Rusko, resp. Gazprom, snižovat dodávky zemního plynu do Evropy. Analytici se tehdy domnívali, že jde ze strany Ruska o snahu uspíšit certifikaci nového plynovodu Nord Stream II a přechod z uhlí na plyn kvůli rostoucí ceně plynu zpomaloval.

Potrubní dodávky plynu z Ruska do EU jsou nyní značně omezeny a jejich další omezení či úplné přerušení hrozí každou chvílí. EU není aktuálně schopna zajistit si alternativní dodávky plynu ani v podobě LNG, které by pokryly průměrné spotřeby z předešlých let.

Na trh se proto vrací emisně náročnější uhelné elektrárny, což povede v kombinaci se snižujícím se počtem emisních povolenek v oběhu a spekulativnímu obchodování k dalšímu zvyšování jejich cen.

Cenu na trhu s elektrickou energií tvoří závěrná elektrárna nebo jinak řečeno poslední elektrárna dodávající na trh elektřinu. Cena elektřiny vzrostla zejména z důvodu plynové krize. Je však ovlivněna i cenou povolenek. Tento nástroj má přitom EU v ruce a může jej sama ovlivňovat.

Je tak otázkou, zda si EU může dovolit do velké míry nepredikovatelný systém EU ETS, když se takto razantně změnily vstupní předpoklady a zda by nebylo výhodnější zavést například cenový strop pro povolenky. V opačném případě budou balíčky, které byly schváleny kromě Německa také v Nizozemsku nebo Finsku, stále běžnější.

Kvůli energetické krizi se prodlouží těžba uhlí v OKD

Energetická krize a nejistota v dodávkách plynu donutila český stát, aby prodloužil těžbu černého uhlí. Ta měla v Moravskoslezském kraji skončit příští rok. Jak se ale ukazuje, těžba bude prodloužena minimálně o jeden rok a dá se předpokládat i delší prodloužení.

Jediným dolem, který v kraji v současné době těží uhlí, je Důl ČSM ve Stonavě. Místo příprav na ukončení těžby teď havíři razí nové štoly k dalším zásobám. Uhlí totiž potřebují nejen menší odběratelé, ale především velké hutě a teplárny.

Roman Sikora, předseda představenstva OKD: “Společnost OKD pokračuje v těžbě minimálně do konce roku 2023, pravděpodobně s přesahem do roku 2024 tak, jak nám přirozeným způsobem budou dobíhat jednotlivé poruby, které budou v té době v provozu. Chystáme se vytěžit zhruba 1,3 milionu tun uhlí v letošním roce a přibližně stejný objem předpokládáme, že bude vytěžen i v roce 2023.”

S prodloužením těžby souvisí i potřeba dostatečného počtu zaměstnanců.

Radomír Štix, personální ředitel OKD: “Aktuálně máme 2600 vlastních zaměstnanců a zhruba 730 zaměstnanců dodavatelských firem. A zhruba se stejným počtem zaměstnanců počítáme i do příštího roku 2023. Po avizovaném prodloužení těžby počítám s tím, že se stejným počtem zaměstnanců si vystačíme i v příštím roce s tím, že budeme muset průběžně nahrazovat odcházející zaměstnance. Budeme se zaměřovat primárně na zaměstnance s důlní praxí a s kvalifikační třídou 5. stupeň s tím, že se bude primárně jednat o zaměstnance do příprav a rubání.

David Hájek, ředitel provozu OKD: “Museli jsme naplánovat přípravy porubů tak, abychom využili lidi, které máme. Protože to, že bychom dokázali najmout v České republice další kolektivy příprav je naprosto nemožné. Momentálně jsou v provozu tři poruby a další dva jsou těsně před zprovozněním, takže už během měsíce září pojede pět porubů najednou a taková situace bude až do konce prvního kvartálu roku 2023, kdy zase těch porubů postupně maličko ubude a další budou nabíhat postupně, jak se dokončí jejich příprava.

Uhlí v podzemí na Karvinsku je na několik let. Opakované prodlužování těžby však závisí na potřebách státu a politickém rozhodnutí vlády.

Redakčně upraveno / zkráceno.