Technické služby Havířov dokazují, že za volantem těžké techniky mají své místo i ženy. Jejich první řidička popelářského vozu si rychle získala respekt kolegů a stala se inspirací pro další zájemkyně o netradiční profesi.
Chci být jednou popelářem. Tak to je častá věta malých chlapců, kteří obdivují techniku havířovských technických služeb. Stejný sen ale měla i Barbora Valachová, které se splnil až ve 48 letech. K lásce k řízení velkých vozidel ji přivedl otec.
Barbora Valachová, řidička TSH: „Bylo to mé přání být popelářkou už od dětství a jsem ráda, že jsem se sem po dvaceti letech dostala. Už dřív jsem sem chtěla jít. Chtěla jsem být samozřejmě popelářka a kosmonautka, tak aspoň jedno z toho se mi splnilo. Vedl mě k tomu taťka od mala. Prostě když jsem zjistila, že můžu něco řídit, tak už jsem u toho byla. Autobus, kamion, všechno.“
Miroslav Strnadel, vedoucí střediska odpadového hospodářství TSH: „Tvrdila, že to umí, tak jsme to zkusili a dali jsme jí šanci u nás pracovat. Myslím si, že je to první žena tady v okolí v technických službách, která jezdí s velkými auty. Jak na svoz kontejnerů, tak na svoz popelnic. Zatím dělá střídačku, takže jezdí na všech autech.“
Práce v převážně mužském kolektivu paní Barboře nevadí.
Boris Förster, pracovník TSH: „Je to určitě nevýdané, ale je to práce pro každého, takže proč by to nemohla zkusit? Myslím, že jí to jde dobře, takže v tom nevidím žádný problém. Není důvod, proč by holky nemohly řídit velké auto. Když jim to jde a baví je to, tak proč ne?“
Technické služby se nebrání ani dalším řidičkám. Hlavním předpokladem je ale odvaha.
---
NEDOSTATEK ŘIDIČŮ TĚŽKÉ TECHNIKY
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Vedení technických služeb je rádo i za ženy za volantem. Hledání obsluhy, hlavně těžké techniky, je totiž náročné.
---
Na likvidovaném Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku začalo zasypávání prvních jam, které ještě nedávno sloužily k dopravě horníků a materiálu do podzemí. Završuje se tím ukončení těžby černého uhlí v České republice.
Samotná těžba uhlí byla ukončena vyvezením posledního vozíku letos v únoru. V obou šachtách Dolu ČSM pak začaly práce na uzavření důlních štol a následné zasypání. To začalo v úterý ráno na šachtě Jih s tím, že v podzemí šachty Sever ještě horníci pokračují v likvidačních pracech.
David Hájek, ředitel útlumu a závodní dolu ČSM: „Na likvidaci výdušné jámy na Jihu potřebujeme 44 000 m³ certifikovaného zásypového materiálu, který máme nachystaný ve vzdálenosti několika set metrů. Do jámy ho dopravujeme třemi pásovými dopravníky. Počítáme s tím, že zásyp jámy bude trvat maximálně 14 dní. Výpočet vychází na jedenáct dní, ale vždy se může stát nějaký menší prostoj."
Při zasypávání se elektromagnetem odstraňuje kovový materiál, aby při pádu do šachty nemohlo dojít k případnému jiskření a zažehnutí unikajícího výbušného metanu.
David Hájek, ředitel útlumu a závodní dolu ČSM: „Z hlediska bezpečnosti měříme v jámě po celou dobu koncentrace plynů. Při překročení koncentrace metanu dojde k výstražnému signálu, všichni jsou odvoláni z bezpečnostního pásma a strojům je přerušena dodávka elektrické energie. Z hlediska seismické aktivity jsme v poslední době nezaznamenali nic výrazného. Také z hlediska výskytu samovznícení je situace vyřešená. S prvním dnem zásypu této jámy souvisí i oddělení lokality Jih od lokality Sever z hlediska větrání. Současně se zasypáváním přibližně 600 tun materiálu budeme uzavírat hráze na Severu a uzavírat průvětrníky v jámové zátce na Jihu.“
Po zasypání šachty se bude z podzemí odčerpávat důlní plyn k energetickému využití.
Martin Džanaj, generální ředitel OKD: „Máme tam potrubí, které bude sbírat plyn, a ten budeme dále využívat v kogeneračních jednotkách. Ty ho budou spalovat a vyrábět elektřinu. Co z toho bude firma mít? Jednak získá vlastní elektřinu, takže ji nebude muset odebírat ze sítě. Zároveň ji bude možné ukládat do baterií a v době, kdy bude elektřina velmi drahá, ji budeme moci prodávat do sítě.“
Stejné zasypání čeká vrzy i severní část Dolu ČSM.
---
Ostrava neustále investuje do zelených projektů ve městě jako odpočinkové oblasti, parky i hřiště. Nejznámější je pravděpodobně Cesta vody v Bělském lese. Na realizaci projektů se podílí Ostravské městské lesy.
Městské lesy v Ostravě už dávno nejsou jen o dřevě. Přibývá projektů pro zadržení vody i rekreaci obyvatel. Vlajkovou lodí proměny je Bělský les.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Po úspěšných projektech, jako například Cesta vody nebo Park nad Rybníkem, se chystá další etapa revitalizace Bělského lesa - cítlivé zpřístupnění Mokřadů. Je to v západní části Bělského lesa, jak je ulice K jezeru.”
Společnost Ostravské městské lesy se tak místo těžby dřeva více zaměřují na adaptaci na sucho a rozvoj rekreačních zón.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Protože 90% lesů v majetku města spadá v současné době do kategorie lesů zvláštního určení se zvýrazněnou funkcí rekreační. Takže každé nastartování motorové pily bývá většinou trnem v oku jeho návštěvníků, a proto my se snažíme skutečně výrazným způsobem omezit těžbu dřeva. Příklad posledního roku, to modré, to je zákonem povolená těžba. Tady to hnědé, to je skutečnost a zelený sloupec je mýtní úmyslná těžba, prováděná v loňském roce.”
Zelené projekty do území přináší lepší nakládání s vodou, snížení prašnosti a podporu biodiverzity.
---
300 metrů nově zpřístupněných komor a chodeb a nezapomenutelný adrenalinový zážitek nabídne nová trasa břidlicového Flasharova dolu v Odrách. Návštěvníkům by se měla otevřít už v srpnu.
Na přelomu 19. a 20. století se tu dobývala břidlice, dnes jsou unikátní prostory oderského Flascharova dolu oblíbeným turistickým cílem. Letos se ale návštěvníci poprvé podívají i do některých dříve nepřístupných částí.
Alena Zemanová, vedoucí odboru kultury, město Odry: "Flascharův důl je vlastně třípatrové důlní dílo. Dnes se návštěvník může podívat do dvou pater a v tom druhém patře jen do části. No a právě tím zpřístupněním té druhé části, které jsme teď připravili, tak už to druhé patro uvidí celé.
Na zpřístupnění se těší i průvodci. Společně s návštěvníky je bude čekat tři sta metrů dlouhá trasa, kde se budou muset plazit i lézt po žebříku.
Kateřina Králová, průvodkyně: "Těším se, že teď budu moct návštěvníky provést v nových prostorách, které se dost liší od těch, ve kterých jsme provázeli doteď. Takže bude k vidění určitě něco nového a hlavně i dobrodružnějšího."
Marek Audy, speleolog, fotograf: "Důl v břidlicích a Flascharův důl, který je jaksi jeden z mála těch břidlicových dolů, zpřístupněný takovouhle dobrodružnou formou, tak ten je úžasný a třeba tady teď stojíme u nádherné vrásy, což je takový geologický unikát tady toho dolu."
Potřebné stavební úpravy se stihly před termínem a trasu zbývá už jen dovybavit.
Kateřina Králová, průvodkyně: "Musíme to tady ještě trošku upravit, dát nějaké artefakty typu kladiv a různých nářadí, které kdysi horníci potřebovali."
Prvním návštěvníkům by se měla nová trasa otevřít v srpnu.
---
PRVNÍ POZEMKY NA NOVOU ČTVRŤ V OPAVĚ
Opava spouští první etapu prodeje pozemků v nové čtvrti Stromovka. Zájemcům nabídne 54 parcel pro rodinné domy. Lidé se o ně mohou ucházet až do konce srpna. V případě většího zájmu budou vybíráni losováním. Celá lokalita má v budoucnu pojmout až tři stovky nových domů.
---
Další ročník novojičínského Festivalu pod kaštany opět nabídl především hudební pohodu pod širým nebem. Vystoupili třeba Slávek Janoušek a Robert Křesťan a Druhá tráva, ale prostor dostali i místní muzikanti.
Folk, blues, country a další styly se během dvou dnů představily na Festivalu pod kaštany v prostředí zahrady Nové Slunce v Novém Jičíně. Tato hudební událost propojuje profesionální muzikanty s těmi amatérskými a především jde o pohodovou atmosféru.
Jiří Macíček, dramaturg MKS Nový Jičín: “Snažíme se udržet takovou společnou linii, a to je mít tady dobrou muziku a propojit vlastně jak ty amatérské muzikanty, nebo amatérské, tohle třeba nejsou amatérští muzikanti, jsou to méně známější muzikanti, a pak jsou tady ti známější, ti profláklí, za kterými ti lidé přijdou na jistotu.”
návštěvníci akce:
“Přišli jsme si poslechnout dobrou muziku. Budeme tady oba dny.”
“Tady toto ( vystoupení Moniky Byrtusové - pozn. red.) se mi hrozně líbilo, bylo to pěkné.”
Festival se během let stal vyhledávanou letní akcí. Letos na něm zahráli třeba Slávek Janoušek, kapely Cimbal Classic a TataGrass a Robert Křesťan a Druhá tráva. Ovšem na pódiu se představili i lokální interpreti.
Monika Byrtusová, písničkářka: “Je to krásná akce, já jsem tady už po druhé, poprvé jsem tady hrála před dvěma lety, tento rok se tu vracím, s trošičku jinačím složením kapely.”
Petr Brandejs, hráč na banjo: “My jsme rádi, že nás pozvali a myslím, že tady hrajeme s Brandejs bandem podruhé. Jsem rád, že tady je dneska lidí docela dost, mám z toho radost. Hlavně jsem rád, že si to město vzalo za své a městské kulturní středisko a že tady ten žánr má důstojné zastoupení.”
Festival pod Kaštany se koná od od roku 2017, začínal pod původním názvem Open Mic fest.
---
Technické služby Havířov dokazují, že za volantem těžké techniky mají své místo i ženy. Jejich první řidička popelářského vozu si rychle získala respekt kolegů a stala se inspirací pro další zájemkyně o netradiční profesi.
Chci být jednou popelářem. Tak to je častá věta malých chlapců, kteří obdivují techniku havířovských technických služeb. Stejný sen ale měla i Barbora Valachová, které se splnil až ve 48 letech. K lásce k řízení velkých vozidel ji přivedl otec.
Barbora Valachová, řidička TSH: „Bylo to mé přání být popelářkou už od dětství a jsem ráda, že jsem se sem po dvaceti letech dostala. Už dřív jsem sem chtěla jít. Chtěla jsem být samozřejmě popelářka a kosmonautka, tak aspoň jedno z toho se mi splnilo. Vedl mě k tomu taťka od mala. Prostě když jsem zjistila, že můžu něco řídit, tak už jsem u toho byla. Autobus, kamion, všechno.“
Miroslav Strnadel, vedoucí střediska odpadového hospodářství TSH: „Tvrdila, že to umí, tak jsme to zkusili a dali jsme jí šanci u nás pracovat. Myslím si, že je to první žena tady v okolí v technických službách, která jezdí s velkými auty. Jak na svoz kontejnerů, tak na svoz popelnic. Zatím dělá střídačku, takže jezdí na všech autech.“
Práce v převážně mužském kolektivu paní Barboře nevadí.
Boris Förster, pracovník TSH: „Je to určitě nevýdané, ale je to práce pro každého, takže proč by to nemohla zkusit? Myslím, že jí to jde dobře, takže v tom nevidím žádný problém. Není důvod, proč by holky nemohly řídit velké auto. Když jim to jde a baví je to, tak proč ne?“
Technické služby se nebrání ani dalším řidičkám. Hlavním předpokladem je ale odvaha.
---
NEDOSTATEK ŘIDIČŮ TĚŽKÉ TECHNIKY
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Vedení technických služeb je rádo i za ženy za volantem. Hledání obsluhy, hlavně těžké techniky, je totiž náročné.
---
Na likvidovaném Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku začalo zasypávání prvních jam, které ještě nedávno sloužily k dopravě horníků a materiálu do podzemí. Završuje se tím ukončení těžby černého uhlí v České republice.
Samotná těžba uhlí byla ukončena vyvezením posledního vozíku letos v únoru. V obou šachtách Dolu ČSM pak začaly práce na uzavření důlních štol a následné zasypání. To začalo v úterý ráno na šachtě Jih s tím, že v podzemí šachty Sever ještě horníci pokračují v likvidačních pracech.
David Hájek, ředitel útlumu a závodní dolu ČSM: „Na likvidaci výdušné jámy na Jihu potřebujeme 44 000 m³ certifikovaného zásypového materiálu, který máme nachystaný ve vzdálenosti několika set metrů. Do jámy ho dopravujeme třemi pásovými dopravníky. Počítáme s tím, že zásyp jámy bude trvat maximálně 14 dní. Výpočet vychází na jedenáct dní, ale vždy se může stát nějaký menší prostoj."
Při zasypávání se elektromagnetem odstraňuje kovový materiál, aby při pádu do šachty nemohlo dojít k případnému jiskření a zažehnutí unikajícího výbušného metanu.
David Hájek, ředitel útlumu a závodní dolu ČSM: „Z hlediska bezpečnosti měříme v jámě po celou dobu koncentrace plynů. Při překročení koncentrace metanu dojde k výstražnému signálu, všichni jsou odvoláni z bezpečnostního pásma a strojům je přerušena dodávka elektrické energie. Z hlediska seismické aktivity jsme v poslední době nezaznamenali nic výrazného. Také z hlediska výskytu samovznícení je situace vyřešená. S prvním dnem zásypu této jámy souvisí i oddělení lokality Jih od lokality Sever z hlediska větrání. Současně se zasypáváním přibližně 600 tun materiálu budeme uzavírat hráze na Severu a uzavírat průvětrníky v jámové zátce na Jihu.“
Po zasypání šachty se bude z podzemí odčerpávat důlní plyn k energetickému využití.
Martin Džanaj, generální ředitel OKD: „Máme tam potrubí, které bude sbírat plyn, a ten budeme dále využívat v kogeneračních jednotkách. Ty ho budou spalovat a vyrábět elektřinu. Co z toho bude firma mít? Jednak získá vlastní elektřinu, takže ji nebude muset odebírat ze sítě. Zároveň ji bude možné ukládat do baterií a v době, kdy bude elektřina velmi drahá, ji budeme moci prodávat do sítě.“
Stejné zasypání čeká vrzy i severní část Dolu ČSM.
---
Ostrava neustále investuje do zelených projektů ve městě jako odpočinkové oblasti, parky i hřiště. Nejznámější je pravděpodobně Cesta vody v Bělském lese. Na realizaci projektů se podílí Ostravské městské lesy.
Městské lesy v Ostravě už dávno nejsou jen o dřevě. Přibývá projektů pro zadržení vody i rekreaci obyvatel. Vlajkovou lodí proměny je Bělský les.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Po úspěšných projektech, jako například Cesta vody nebo Park nad Rybníkem, se chystá další etapa revitalizace Bělského lesa - cítlivé zpřístupnění Mokřadů. Je to v západní části Bělského lesa, jak je ulice K jezeru.”
Společnost Ostravské městské lesy se tak místo těžby dřeva více zaměřují na adaptaci na sucho a rozvoj rekreačních zón.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Protože 90% lesů v majetku města spadá v současné době do kategorie lesů zvláštního určení se zvýrazněnou funkcí rekreační. Takže každé nastartování motorové pily bývá většinou trnem v oku jeho návštěvníků, a proto my se snažíme skutečně výrazným způsobem omezit těžbu dřeva. Příklad posledního roku, to modré, to je zákonem povolená těžba. Tady to hnědé, to je skutečnost a zelený sloupec je mýtní úmyslná těžba, prováděná v loňském roce.”
Zelené projekty do území přináší lepší nakládání s vodou, snížení prašnosti a podporu biodiverzity.
---
300 metrů nově zpřístupněných komor a chodeb a nezapomenutelný adrenalinový zážitek nabídne nová trasa břidlicového Flasharova dolu v Odrách. Návštěvníkům by se měla otevřít už v srpnu.
Na přelomu 19. a 20. století se tu dobývala břidlice, dnes jsou unikátní prostory oderského Flascharova dolu oblíbeným turistickým cílem. Letos se ale návštěvníci poprvé podívají i do některých dříve nepřístupných částí.
Alena Zemanová, vedoucí odboru kultury, město Odry: "Flascharův důl je vlastně třípatrové důlní dílo. Dnes se návštěvník může podívat do dvou pater a v tom druhém patře jen do části. No a právě tím zpřístupněním té druhé části, které jsme teď připravili, tak už to druhé patro uvidí celé.
Na zpřístupnění se těší i průvodci. Společně s návštěvníky je bude čekat tři sta metrů dlouhá trasa, kde se budou muset plazit i lézt po žebříku.
Kateřina Králová, průvodkyně: "Těším se, že teď budu moct návštěvníky provést v nových prostorách, které se dost liší od těch, ve kterých jsme provázeli doteď. Takže bude k vidění určitě něco nového a hlavně i dobrodružnějšího."
Marek Audy, speleolog, fotograf: "Důl v břidlicích a Flascharův důl, který je jaksi jeden z mála těch břidlicových dolů, zpřístupněný takovouhle dobrodružnou formou, tak ten je úžasný a třeba tady teď stojíme u nádherné vrásy, což je takový geologický unikát tady toho dolu."
Potřebné stavební úpravy se stihly před termínem a trasu zbývá už jen dovybavit.
Kateřina Králová, průvodkyně: "Musíme to tady ještě trošku upravit, dát nějaké artefakty typu kladiv a různých nářadí, které kdysi horníci potřebovali."
Prvním návštěvníkům by se měla nová trasa otevřít v srpnu.
---
PRVNÍ POZEMKY NA NOVOU ČTVRŤ V OPAVĚ
Opava spouští první etapu prodeje pozemků v nové čtvrti Stromovka. Zájemcům nabídne 54 parcel pro rodinné domy. Lidé se o ně mohou ucházet až do konce srpna. V případě většího zájmu budou vybíráni losováním. Celá lokalita má v budoucnu pojmout až tři stovky nových domů.
---
Další ročník novojičínského Festivalu pod kaštany opět nabídl především hudební pohodu pod širým nebem. Vystoupili třeba Slávek Janoušek a Robert Křesťan a Druhá tráva, ale prostor dostali i místní muzikanti.
Folk, blues, country a další styly se během dvou dnů představily na Festivalu pod kaštany v prostředí zahrady Nové Slunce v Novém Jičíně. Tato hudební událost propojuje profesionální muzikanty s těmi amatérskými a především jde o pohodovou atmosféru.
Jiří Macíček, dramaturg MKS Nový Jičín: “Snažíme se udržet takovou společnou linii, a to je mít tady dobrou muziku a propojit vlastně jak ty amatérské muzikanty, nebo amatérské, tohle třeba nejsou amatérští muzikanti, jsou to méně známější muzikanti, a pak jsou tady ti známější, ti profláklí, za kterými ti lidé přijdou na jistotu.”
návštěvníci akce:
“Přišli jsme si poslechnout dobrou muziku. Budeme tady oba dny.”
“Tady toto ( vystoupení Moniky Byrtusové - pozn. red.) se mi hrozně líbilo, bylo to pěkné.”
Festival se během let stal vyhledávanou letní akcí. Letos na něm zahráli třeba Slávek Janoušek, kapely Cimbal Classic a TataGrass a Robert Křesťan a Druhá tráva. Ovšem na pódiu se představili i lokální interpreti.
Monika Byrtusová, písničkářka: “Je to krásná akce, já jsem tady už po druhé, poprvé jsem tady hrála před dvěma lety, tento rok se tu vracím, s trošičku jinačím složením kapely.”
Petr Brandejs, hráč na banjo: “My jsme rádi, že nás pozvali a myslím, že tady hrajeme s Brandejs bandem podruhé. Jsem rád, že tady je dneska lidí docela dost, mám z toho radost. Hlavně jsem rád, že si to město vzalo za své a městské kulturní středisko a že tady ten žánr má důstojné zastoupení.”
Festival pod Kaštany se koná od od roku 2017, začínal pod původním názvem Open Mic fest.
---
