Pandemická situace v MS kraji patří k nejhorším v zemi. Index PES je stále nad celorepublikovým průměrem. Nehorší situace je na Bruntálsku. Samozřejmě to znamená i neustálý nárůst pacientů v nemocnicích.
Index PES zůstal v MS kraji už pátý den na stupni 89, což je o 4 body více, než je celorepublikový průměr. Horší situace je už jen v Pardubickém a Karlovarském kraji. Z okresů je na tom nejhůře Bruntálsko a naopak nejlépe Novojičínsko. Ve Fakultní nemocnici Ostrava v pondělí leželo 190 pacientů a 40 z nich potřebuje intenzivní péči.
Petra Petlachová, mluvčí FNO: "Vedení nemocnice rozhodlo, že pro infekční pacienty otevře další oddělení s 23 lůžky. V této souvislosti byli zdravotníci požádáni, aby přerušili plánovanou dovolenou a nastoupili do práce."
Situaci komplikuje samozřejmě i velké množství nemocných zdravotníků a mnoho je jich i v karanténě. Ve fakultní nemocnici jich chybí kolem tří set. Městská nemocnice Ostrava už předělala 6 oddělení na covid stanice.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "V současné době pečujeme v MNO o 113 pacientů s onemocněním Covid 19. Máme k tomu 6 covid stanic a 2 jednotky intenzivní péče."
Pro nemocnice je důležitá pomoc vojáků, kteří přijeli do našeho regionu z posádek v celé zemi.
Martin Ogořalek, mluvčí Krajské vojenské správy Ostrava: "K dnešnímu dni má AČR nasazeno MS kraji 69 vojáků v 9 nemocničních zařízeních. Jedná se o vojáky, kteří disponují rozšířeným kurzem první pomoci."
Po celém kraji se rozjíždí očkování. Ve fakultní nemocnici, kde měli vakcínu jako první, už bylo naočkováno 650 zdravotníků a 60 rizikových pacientů.
---
Na Nový rok se v havířovské nemocnici narodily hned tři děti. Jako první přišla na svět holčička Karinka 34 minut po půlnoci. Prvenství v kraji ale drží chlapeček Tomáš. Ten dal o sobě vědět hned ve druhé minutě letošního roku.
Malá Karin z Karviné přišla na svět během hodiny. Rodiče neplánovali porod v Havířově. Kvůli nákaze zdravotníků je ale porodní oddělení v Karviné uzavřené. Maminka prvního narozeného dítěte, které přišlo na svět 34 minut po půlnoci, je ráda, že to takto dopadlo.
Petra Wala, maminka: "Ještě na Silvestra v devět hodin jsem chystala pohoštění a hned za dvě hodiny mi začala unikat plodová voda. Naštěstí jsme to tady stihli a jsem hrozně ráda, že jsme tady."
Počet porodů v Havířově stoupá. Loni se narodilo 887 dětí, což je o zhruba 220 více než v roce 2019.
Hynek Canibal, primář dětského a novorozeneckého oddělení NsP Havířov: "Myslím, že jsme unikátní v tom, že máme zhruba deset procent porodů ze všech porodů do vany. Což je tady unikát. A výsledky, které máme prozatím, jsou lepší než pro děti, které jsou rozené mimo vanu.”
Nemocnice plánuje rozšíření oddělení.
Norbert Schellong, ředitel NsP Havířov: "Budeme potřebovat zvětšit samozřejmě počet lůžek pro narozené děti a jejich maminky. Chtěli bychom vybudovat rodinné apartmá, alespoň dva po vzoru Nemocnice Na Bulovce.”
Na Nový rok přišly na svět děti i v jiných nemocnicích. Prvním miminkem v kraji je chlapeček, který se narodil v Městské nemocnici v Ostravě dvě minuty po půlnoci.
---
Čtvrtého ledna skončily dětem prodloužené vánoční prázdniny a nastal čas školní výuky. Podle vládních nařízení však přímo do škol nastoupili pouze žáci 1. a 2. ročníku. Ostatní budou pokračovat distanční výukou na dálku. Podívali jsme se, jaký je po vánocích zájem nejmenších dětí o návštěvu školy.
Učitelé i vedení škol byli mile překvapeni docházkou hned v první den školy. Například sem, na 1. ZŠ v Bruntále, přišlo až 90 procent dětí.
Marcela Žáková, ředitelka 1. ZŠ Bruntál: „Jsme čekali asi 100 dětí a je jich tu ve škole kolem devadesáti, takže to je úplně úspěšné procento.“
Leoš Sekanina, ředitel ZŠ Okružní Bruntál: „Zhruba z těch 88 dětí nám dneska dorazilo 83, takže paráda.“
A děti se do školy těšily, především na setkání se spolužáky.
Anketa, žáci 1. ročníku: „Já jsem se těšila do školy protože mě to tam baví.“
„Já se taky těším do školy protože mě to nejvíc baví.“
„Já se těším do školy protože tam mám kamarády.“
„Já jsem se těšila do školy protože tu mám kamarády a taky se něco naučím.“
Starší spolužáci pak mohli školu navštívit pouze on – line.
Marcela Žáková, ředitelka 1. ZŠ Bruntál: „Od 3. ročníku do té devítky jedeme distančně tak, jak jsme byli zvyklí.“
Leoš Sekanina, ředitel ZŠ Okružní Bruntál: „Máme po ránu v pondělí i třídnické hodiny, kdy si děti především potřebují povykládat, ale i to je důležité.“
Blíží se konec prvního pololetí a školy budou řešit především problémy s klasifikací.
Marcela Žáková, ředitelka 1. ZŠ Bruntál: „Tak to ani nevím, z které strany začít. U těch hlavních předmětů je to jasné. Tam jsme známky nějaké získali, ale u těch předmětů spíše výchovného charakteru a podobně, zatím moc nevíme.“
Leoš Sekanina, ředitel ZŠ Okružní Bruntál: „Klasifikace o pololetí, to bude oříšek. Naštěstí děti mohly alespoň část toho pololetí do školy chodit, takže máme se od čeho odpíchnout ale jednoduché to nebude.“
Jak známkovat děti na pololetním vysvědčení zatím není jasné, všichni čekají v další pokyny ministerstva školství.
---
Služba Senior Taxi se ve Frýdku-Místku nově rozšířila o další místa, do kterých bude zajíždět. Uživatelé si tak budou moci zajet například do lékárny, do klubu seniorů nebo na Aquapark a do dalších míst. Za uplynulý rok má za sebou Senior Taxi na více než 2000 jízd.
Jedna jízda za dvacet korun bývá pro seniory často k nezaplacení. Služba Senior taxi má ve Frýdku-Místku za sebou teprve rok fungování. Uživatelé si jí v průběhu minulého roku nemohli vynachválit.
Anketa: 1.) "Já dneska jedu poprvé a to jsem zvědavá, protože jedu k doktorovi Niklovi." 2.) "Podruhé jedu, je to výborné, protože sem tam občas se mi začne špatně chodit, jo a teď já nevím jak se tam dostanu. Dneska jsou rozkopané cesty všechny."
Robert Strnadel, řidič seniortaxi: "Máme objednávky, které nám chodí na služební telefon a vlastně nakládáme lidi prostě přesně v tu hodinu a minutu, kdy se objednali. Cíle jsou jasné, jako klasicky poliklinika, nemocnice, případně někdo na hřbitov, když potřebuje zavést nějaké květiny nebo tak."
Senioři starší sedmdesáti let mohou jezdit šestkrát do měsíce a za uplynulý rok si průkazku pro jízdu vyřídilo přes 1400 zájemců.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Za toto období bylo přepraveno více než 2000 občanů Frýdku-Místku. Na základě ankety realizované v klubech seniorů bylo zjištěno, že občané města, kteří tuto službu využívají, tak žádají o rozšíření o jiná cílová místa a chtěli by tedy navýšit počet cílových míst ve městě."
Částečné rozšíření například o jízdy do knihoven už proběhlo v minulém roce. Nově město zvážilo další požadavky seniorů a od nového roku mohou tak jezdit senior taxíkem i do míst, kam to loni ještě nešlo.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Jedná se například o kontaktní místa energetických závodů, vodáren, plynáren, dále pak do lékáren, centra aktivních seniorů, centra pro zdravotně postižené, sídel klubu seniorů. Rovněž taxi pro seniory bude zajíždět i do Aquaparku na Olešné, který provozuje městská společnost Sportplex."
Průkaz seniora pro jízdu senior taxíkem získají zájemci zdarma na sociálním odboru magistrátu Frýdku-Místku.
---
Základní škola Ibsenova v Ostravě-Přívoze je po dlouhých letech jako nová. Radnice centrálního ostravského obvodu ji nechala kompletně zrekonstruovat. Zejména sklepní prostory s šatnami byly pro děti kvůli plísním hodně nebezpečné.
Už žádné podmáčené sklepy a problémy s únikem energie. Základní škola Gebauerova, pracoviště Ibsenova v Ostravě-Přívoze prošla kompletní rekonstrukcí, díky které se změnila k nepoznání a stala se důstojným místem pro vzdělávání.
Alena Pataky, místostarostka MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Jsem strašně ráda, že od dubna až do prosince se nám povedla úžasná rekonstrukce této školy, která nás stála víc než 30 milionů."
Škola úplně prokoukla. Má nová okna, zateplení a novou fasádu, která hýří krásnými barvami.
Pokud by tato škola neprošla rekonstrukcí, hygiena by ji dřív či později zavřela, byla totiž plná plísní. Jen rekonstrukce suterénu si vyžádala téměř 5 milionů.
David Witosz, místostarosta ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz: "Celý suterén jsme udělali tak, že je dneska suchý, jsou tady izolační látky, je tady prostě uděláno všechno, jak se sluší a patří. Není tady plíseň, bylo tady mnoho plísní. Proto děti nemohly do některých místností ani vstoupit, protože to bylo zdravotně závadné a jak tady vidíme, máme tady krásnou dílnu, ve které se teď budou moci učit."
Radka Hanusová, ředitelka: “Celkově se podařila věc, o které jsem si vůbec nikdy nemyslela, že se podaří do takové míry."
V nových učebnách mohou děti praktikovat nejen běžnou výuku, ale také volnočasové aktivity.
---
Do Smetanových sadů v Novém Jičín byla na sklonku roku instalována malá knihovna. Projekt venkovní čítárny vzešel z návrhů veřejnosti v rámci participativního rozpočtu. Ten město podporuje třetím rokem.
Takzvané venkovní knihobudky jsou v poslední době trendem a vznikají v mnoha městech po celé republice. Inspirovala se jimi také Lucie Jančaříková z Nového Jičína a předložila myšlenku na pořízení venkovní čítárny v rámci participativního rozpočtu.
Lucie Jančaříková, autorka projektu: “Mně se líbila ta myšlenka toho, že ty knihy, co máme doma, tak když už je nevyužijeme, tak je nemusíme vyhazovat, ale mohou se líbit třeba někomu jinému, a mohou je tady donést, a zase si třeba nějakou knihu odnést domů.”
návštěvnice parku: "Líbí se mi to, určitě tu nějakou knížku donesu a možná si nějakou i donesu."
Součástí nápadu byla také instalace několika míst k sezení, kolemjdoucí tu mohou jen zrelaxovat s knížkou v ruce. Lokalitu ve Smetanových sadech vybrala autorka projektu ve spolupráci s městem. Realizace ale musela být téměř o rok odložena.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Tam se to pozdrželo proto, že se čekalo na vypracování studie na revitalizaci Smetanových sadů, aby čítárna zapadla do celkového konceptu. Takže jakmile byla studie hotova, tak se naplánovala i samotná knihobudka.”
Čtvrtý ročník participativního rozpočtu už radnice vyhlásila na konci prosince. Na vize veřejnosti, čím vylepšit život ve městě, bude opět vymezeno 200 tisíc korun.
---
Pandemická situace v MS kraji patří k nejhorším v zemi. Index PES je stále nad celorepublikovým průměrem. Nehorší situace je na Bruntálsku. Samozřejmě to znamená i neustálý nárůst pacientů v nemocnicích.
Index PES zůstal v MS kraji už pátý den na stupni 89, což je o 4 body více, než je celorepublikový průměr. Horší situace je už jen v Pardubickém a Karlovarském kraji. Z okresů je na tom nejhůře Bruntálsko a naopak nejlépe Novojičínsko. Ve Fakultní nemocnici Ostrava v pondělí leželo 190 pacientů a 40 z nich potřebuje intenzivní péči.
Petra Petlachová, mluvčí FNO: "Vedení nemocnice rozhodlo, že pro infekční pacienty otevře další oddělení s 23 lůžky. V této souvislosti byli zdravotníci požádáni, aby přerušili plánovanou dovolenou a nastoupili do práce."
Situaci komplikuje samozřejmě i velké množství nemocných zdravotníků a mnoho je jich i v karanténě. Ve fakultní nemocnici jich chybí kolem tří set. Městská nemocnice Ostrava už předělala 6 oddělení na covid stanice.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "V současné době pečujeme v MNO o 113 pacientů s onemocněním Covid 19. Máme k tomu 6 covid stanic a 2 jednotky intenzivní péče."
Pro nemocnice je důležitá pomoc vojáků, kteří přijeli do našeho regionu z posádek v celé zemi.
Martin Ogořalek, mluvčí Krajské vojenské správy Ostrava: "K dnešnímu dni má AČR nasazeno MS kraji 69 vojáků v 9 nemocničních zařízeních. Jedná se o vojáky, kteří disponují rozšířeným kurzem první pomoci."
Po celém kraji se rozjíždí očkování. Ve fakultní nemocnici, kde měli vakcínu jako první, už bylo naočkováno 650 zdravotníků a 60 rizikových pacientů.
---
Na Nový rok se v havířovské nemocnici narodily hned tři děti. Jako první přišla na svět holčička Karinka 34 minut po půlnoci. Prvenství v kraji ale drží chlapeček Tomáš. Ten dal o sobě vědět hned ve druhé minutě letošního roku.
Malá Karin z Karviné přišla na svět během hodiny. Rodiče neplánovali porod v Havířově. Kvůli nákaze zdravotníků je ale porodní oddělení v Karviné uzavřené. Maminka prvního narozeného dítěte, které přišlo na svět 34 minut po půlnoci, je ráda, že to takto dopadlo.
Petra Wala, maminka: "Ještě na Silvestra v devět hodin jsem chystala pohoštění a hned za dvě hodiny mi začala unikat plodová voda. Naštěstí jsme to tady stihli a jsem hrozně ráda, že jsme tady."
Počet porodů v Havířově stoupá. Loni se narodilo 887 dětí, což je o zhruba 220 více než v roce 2019.
Hynek Canibal, primář dětského a novorozeneckého oddělení NsP Havířov: "Myslím, že jsme unikátní v tom, že máme zhruba deset procent porodů ze všech porodů do vany. Což je tady unikát. A výsledky, které máme prozatím, jsou lepší než pro děti, které jsou rozené mimo vanu.”
Nemocnice plánuje rozšíření oddělení.
Norbert Schellong, ředitel NsP Havířov: "Budeme potřebovat zvětšit samozřejmě počet lůžek pro narozené děti a jejich maminky. Chtěli bychom vybudovat rodinné apartmá, alespoň dva po vzoru Nemocnice Na Bulovce.”
Na Nový rok přišly na svět děti i v jiných nemocnicích. Prvním miminkem v kraji je chlapeček, který se narodil v Městské nemocnici v Ostravě dvě minuty po půlnoci.
---
Čtvrtého ledna skončily dětem prodloužené vánoční prázdniny a nastal čas školní výuky. Podle vládních nařízení však přímo do škol nastoupili pouze žáci 1. a 2. ročníku. Ostatní budou pokračovat distanční výukou na dálku. Podívali jsme se, jaký je po vánocích zájem nejmenších dětí o návštěvu školy.
Učitelé i vedení škol byli mile překvapeni docházkou hned v první den školy. Například sem, na 1. ZŠ v Bruntále, přišlo až 90 procent dětí.
Marcela Žáková, ředitelka 1. ZŠ Bruntál: „Jsme čekali asi 100 dětí a je jich tu ve škole kolem devadesáti, takže to je úplně úspěšné procento.“
Leoš Sekanina, ředitel ZŠ Okružní Bruntál: „Zhruba z těch 88 dětí nám dneska dorazilo 83, takže paráda.“
A děti se do školy těšily, především na setkání se spolužáky.
Anketa, žáci 1. ročníku: „Já jsem se těšila do školy protože mě to tam baví.“
„Já se taky těším do školy protože mě to nejvíc baví.“
„Já se těším do školy protože tam mám kamarády.“
„Já jsem se těšila do školy protože tu mám kamarády a taky se něco naučím.“
Starší spolužáci pak mohli školu navštívit pouze on – line.
Marcela Žáková, ředitelka 1. ZŠ Bruntál: „Od 3. ročníku do té devítky jedeme distančně tak, jak jsme byli zvyklí.“
Leoš Sekanina, ředitel ZŠ Okružní Bruntál: „Máme po ránu v pondělí i třídnické hodiny, kdy si děti především potřebují povykládat, ale i to je důležité.“
Blíží se konec prvního pololetí a školy budou řešit především problémy s klasifikací.
Marcela Žáková, ředitelka 1. ZŠ Bruntál: „Tak to ani nevím, z které strany začít. U těch hlavních předmětů je to jasné. Tam jsme známky nějaké získali, ale u těch předmětů spíše výchovného charakteru a podobně, zatím moc nevíme.“
Leoš Sekanina, ředitel ZŠ Okružní Bruntál: „Klasifikace o pololetí, to bude oříšek. Naštěstí děti mohly alespoň část toho pololetí do školy chodit, takže máme se od čeho odpíchnout ale jednoduché to nebude.“
Jak známkovat děti na pololetním vysvědčení zatím není jasné, všichni čekají v další pokyny ministerstva školství.
---
Služba Senior Taxi se ve Frýdku-Místku nově rozšířila o další místa, do kterých bude zajíždět. Uživatelé si tak budou moci zajet například do lékárny, do klubu seniorů nebo na Aquapark a do dalších míst. Za uplynulý rok má za sebou Senior Taxi na více než 2000 jízd.
Jedna jízda za dvacet korun bývá pro seniory často k nezaplacení. Služba Senior taxi má ve Frýdku-Místku za sebou teprve rok fungování. Uživatelé si jí v průběhu minulého roku nemohli vynachválit.
Anketa: 1.) "Já dneska jedu poprvé a to jsem zvědavá, protože jedu k doktorovi Niklovi." 2.) "Podruhé jedu, je to výborné, protože sem tam občas se mi začne špatně chodit, jo a teď já nevím jak se tam dostanu. Dneska jsou rozkopané cesty všechny."
Robert Strnadel, řidič seniortaxi: "Máme objednávky, které nám chodí na služební telefon a vlastně nakládáme lidi prostě přesně v tu hodinu a minutu, kdy se objednali. Cíle jsou jasné, jako klasicky poliklinika, nemocnice, případně někdo na hřbitov, když potřebuje zavést nějaké květiny nebo tak."
Senioři starší sedmdesáti let mohou jezdit šestkrát do měsíce a za uplynulý rok si průkazku pro jízdu vyřídilo přes 1400 zájemců.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Za toto období bylo přepraveno více než 2000 občanů Frýdku-Místku. Na základě ankety realizované v klubech seniorů bylo zjištěno, že občané města, kteří tuto službu využívají, tak žádají o rozšíření o jiná cílová místa a chtěli by tedy navýšit počet cílových míst ve městě."
Částečné rozšíření například o jízdy do knihoven už proběhlo v minulém roce. Nově město zvážilo další požadavky seniorů a od nového roku mohou tak jezdit senior taxíkem i do míst, kam to loni ještě nešlo.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Jedná se například o kontaktní místa energetických závodů, vodáren, plynáren, dále pak do lékáren, centra aktivních seniorů, centra pro zdravotně postižené, sídel klubu seniorů. Rovněž taxi pro seniory bude zajíždět i do Aquaparku na Olešné, který provozuje městská společnost Sportplex."
Průkaz seniora pro jízdu senior taxíkem získají zájemci zdarma na sociálním odboru magistrátu Frýdku-Místku.
---
Základní škola Ibsenova v Ostravě-Přívoze je po dlouhých letech jako nová. Radnice centrálního ostravského obvodu ji nechala kompletně zrekonstruovat. Zejména sklepní prostory s šatnami byly pro děti kvůli plísním hodně nebezpečné.
Už žádné podmáčené sklepy a problémy s únikem energie. Základní škola Gebauerova, pracoviště Ibsenova v Ostravě-Přívoze prošla kompletní rekonstrukcí, díky které se změnila k nepoznání a stala se důstojným místem pro vzdělávání.
Alena Pataky, místostarostka MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Jsem strašně ráda, že od dubna až do prosince se nám povedla úžasná rekonstrukce této školy, která nás stála víc než 30 milionů."
Škola úplně prokoukla. Má nová okna, zateplení a novou fasádu, která hýří krásnými barvami.
Pokud by tato škola neprošla rekonstrukcí, hygiena by ji dřív či později zavřela, byla totiž plná plísní. Jen rekonstrukce suterénu si vyžádala téměř 5 milionů.
David Witosz, místostarosta ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz: "Celý suterén jsme udělali tak, že je dneska suchý, jsou tady izolační látky, je tady prostě uděláno všechno, jak se sluší a patří. Není tady plíseň, bylo tady mnoho plísní. Proto děti nemohly do některých místností ani vstoupit, protože to bylo zdravotně závadné a jak tady vidíme, máme tady krásnou dílnu, ve které se teď budou moci učit."
Radka Hanusová, ředitelka: “Celkově se podařila věc, o které jsem si vůbec nikdy nemyslela, že se podaří do takové míry."
V nových učebnách mohou děti praktikovat nejen běžnou výuku, ale také volnočasové aktivity.
---
Do Smetanových sadů v Novém Jičín byla na sklonku roku instalována malá knihovna. Projekt venkovní čítárny vzešel z návrhů veřejnosti v rámci participativního rozpočtu. Ten město podporuje třetím rokem.
Takzvané venkovní knihobudky jsou v poslední době trendem a vznikají v mnoha městech po celé republice. Inspirovala se jimi také Lucie Jančaříková z Nového Jičína a předložila myšlenku na pořízení venkovní čítárny v rámci participativního rozpočtu.
Lucie Jančaříková, autorka projektu: “Mně se líbila ta myšlenka toho, že ty knihy, co máme doma, tak když už je nevyužijeme, tak je nemusíme vyhazovat, ale mohou se líbit třeba někomu jinému, a mohou je tady donést, a zase si třeba nějakou knihu odnést domů.”
návštěvnice parku: "Líbí se mi to, určitě tu nějakou knížku donesu a možná si nějakou i donesu."
Součástí nápadu byla také instalace několika míst k sezení, kolemjdoucí tu mohou jen zrelaxovat s knížkou v ruce. Lokalitu ve Smetanových sadech vybrala autorka projektu ve spolupráci s městem. Realizace ale musela být téměř o rok odložena.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Tam se to pozdrželo proto, že se čekalo na vypracování studie na revitalizaci Smetanových sadů, aby čítárna zapadla do celkového konceptu. Takže jakmile byla studie hotova, tak se naplánovala i samotná knihobudka.”
Čtvrtý ročník participativního rozpočtu už radnice vyhlásila na konci prosince. Na vize veřejnosti, čím vylepšit život ve městě, bude opět vymezeno 200 tisíc korun.
---
