Chtěli bychom uklidnit obyvatele našeho kraje, které v pondělí vyděsila zpráva o hromadění zesnulých v Krematoriu Ostrava. Je pravdou, že krematorium navýšilo kapacitu pro skladování zesnulých, kterých každý rok v tomto období přibývá a Covid způsobil nárůst ještě vyšší. Opatření je ale spíše preventivní a dvojnásobná kapacita chladícího zařízení situaci řeší i v případě zhoršení pandemie.
Krematorium Ostrava je jediné v Moravskoslezském kraji a také největší v celé zemi. Každý měsíc je v něm zpopelněno 900 těl. V pracovních dnech je to kolem 45 zesnulých, ale v posledních dnech se jejich počet zvýšil. Podobná situace sice nastává každý podzim, ale tentokrát přibyli ještě zemřelí s covidem.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Je tam 70 zemřelých denně, ale jen necelých 20 z nich umřelo na covid nebo s covidem. V daný okamžik nehrozí nebezpečí, že by kapacity nestačily."
Ivo Furmančík, ředitel Krematoria Ostrava: "V říjnu jsme měli až 1200 zpopelnění, tak jsme byli nuceni přistoupit k vybudování dodatečné chladící kapacity."
Situaci začalo řešit krematorium už v minulém týdnu. V zadní části objektu byla vybudována přístavba. Zdi jsou obloženy chladírenskými panely. Pracovníci krajské hygienické stanice nový chladící box zkontrolovali a jeho provoz schválili. Kapacita padesáti těl tak byla zvýšena na dvojnásobek.
Ivo Furmančík, ředitel Krematoria Ostrava: "Od pátku do neděle jsme postavili v prostorách krematoria v zastřešené části dodatečný chladící box."
Primátor Tomáš Macura potvrdil, že zvýšení kapacity chladícího zařízení bylo v plánu, stejně jako čtvrtá kremační pec už delší dobu a současná situace řešení pouze urychlila. Pece jedou v třísměnném nepřetržitém provozu a jejich kapacita je 60 zpopelnění denně.
---
Personální podstav kvůli koronaviru ohrozil i Domov pro seniory ve Frýdku-Místku. Ten se tak rozhodl požádat Moravskoslezský kraj o pomoc v podobě dobrovolníků. Kraj eviduje zájemce, kteří chtějí pomáhat v sociálních službách. Do domova proto po dohodě poslal studentky místní střední zdravotnické školy.
Michaela Mužná coby středoškolačka původem z Hukvald nabídla svou pomoc dobrovolně už v březnu.
Michaela Mužná, studentka Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek: "Jak jsme se dozvěděli, že začal nějaký nouzový stav a jelikož víme, že koronavir převážně postihuje seniory, tak naše škola nám dala možnost se přihlásit jako dobrovolníci."
Přes půl roku nebylo služeb studentů potřeba, teď ale nově o jejich pomoc požádal Domov pro seniory ve Frýdku-Místku.
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "My celou dobu spolupracujeme se Střední zdravotnickou školou tady ve Frýdku-Místku, zde pracují nebo praktikují její studenti. Máme vlastně zkušenost tím pádem s konkrétními studenty. Ti samí studenti jsou zároveň nahlášení právě do seznamu, který používá i kraj pro dobrovolnictví. Proto jsme neváhali a obrátili se na kraj a oslovili jsme ho s potřebou, že máme vlastně začínající personální problém v přímé ošetřovatelské péči u klientů."
Michaela Mužná, studentka Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek: "Přihlásilo se nás vlastně 8 a oni, kdyby potom měli nějaký nouzový stav o pracovníky, tak jsme jim měli jít pomoct. Zatím se to vyvíjelo tak na začátku, že nepotřebovali, ale nyní už vlastně potřebovali, takže naše seznamy těch, co jsme se přihlásili byly dány na kraj a kraj nás potom vlastně povolal."
Studentky naštěstí nejdou do neznámého prostředí. Domov pro seniory velmi dobře znají, protože v něm vykonávají běžně praxi.
Michaela Mužná, studentka Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek: "Do toho zařízení chodíme už na praxi už dva roky, chodí všichni, celá třída, ale ne všichni se tam jakoby přihlásili, takže tam známe pečovatelky, známe tam ty klienty, takže víme do čeho přímo jdeme, víme co tam budeme dělat, že vlastně budeme jim pomáhat s podáváním stravy, při přímé vlastně obslužné péči."
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "Mohli jsme dokonce vybírat ze jmenného seznamu, ze studentů, které opravdu známe a kteří tady praktikují. Zároveň jsme to ladili opravdu tak, abychom neměli příliš studentů, u kterých bychom nedokázali nějakým způsobem koučovat a organizovat v rámci provedení práce."
Michaela Mužná, studentka Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek: "Už máme vlastně ty zařízení, patra rozdělené a teď čekáme vlastně jenom na odezvu."
Před nástupem do zařízení musely studentky projít nejprve plnohodnotnými testy na koronavirus. S pomocí by měly začít v těchto dnech. Kromě nich pomáhají v domově ještě dva muži, které doporučila dobrovolnická organizace ADRA. Podobně využila služeb dobrovolníků i Charita Frýdek-Místek.
Martin Hořínek ředitel Charity Frýdek-Místek: "Fungují, jsme za ně hrozně moc rádi, stejně tak jako klobouk dolů před zaměstnanci našimi, ať už s těmi provozními, přímou péčí, vedením pobytovky, kteří se s tou situací dokázali excelentně poprat."
Celkově je zatím situace v sociálních zařízeních ve městě stabilizovaná.
---
Havířovská nemocnice se zapojila do mezinárodní osvětové preventivní kampaně Movember na včasné odhalení rakoviny u mužů. Podporu lidé poznají podle toho, že někteří zaměstnanci nosí knírek.
Takto to vypadalo v posledních dnech na toaletách v havířovské nemocnici. Muži si hrdě upravovali svůj knírek, protože právě ten je symbolem pro měsíc listopad a prevenci rakoviny prostaty a varlat.
Irma Kaňová, PR manažer NsP Havířov: "Havířovská nemocnice podporuje spoustu preventivních programů a v letošním roce jsme se oficiálně zapojili do akce Movember, což je velká celosvětová kampaň, která podporuje prevenci nádorových onemocnění u mužů."
Lékaři v dnešní době dokáží karcinom prostaty i varlat úspěšné léčit. Muži si ale na preventivní prohlídky zvykají pomalu.
Josef Kopecký, primář urologie NsP Havířov: "Oni nejsou zvyklí, že je nějaký urolog, že by se někdo o ně mohl starat. A stejně jako u ženy vznikají časem nějaké nádory čípku a podobně, ale ony už na tu preventivku chodí pravidelně, tak u mužů se objevuje karcinom prostaty, ale oni na žádnou preventivní péči nechodí. Pokud zachytíme nádory včas, jako všude v onkologii, tak ty výsledky léčby jsou excelentní.”
Pan Ivan Bernatík už je 12 let po úspěšné léčbě karcinomu.
Ivan Bernatík, pacient: "Přesvědčuji svého syna, který má 48 let, aby šel a zatím nebyl, což je obrovská chyba. Měl by jít každý muž, který překročí 45 let na preventivní kontrolu."
Muži mohou přijít na preventivní kontrolu do nemocnice kdykoliv během celého roku.
---
Městský obvod Ostrava-Jih vyhlásil už 3. bezdoplatkovou zónu. Tentokrát na ubytovnu Areál na Plzeňské ulici v Hrabůvce. Vůbec první vznikla na ubytovnu Soiva v Zábřehu a druhá byla vyhlášena na hotelový dům Hlubina.
Radnice Ostravy-Jihu se dlouhodobě snaží bojovat s ubytovnami v obvodu. Má jich nejvíc z celé Ostravy, celkem 13. V současné době na ně postupně vyhlašuje tak zvané bezdoplatkové zóny.
Martin Bednář, starosta MOb Ostrava-Jih: “Poslední 3 roky jsme apelovali taky na poslance, kdy jsme je měli zde pozvané, aby upravili zákon ve prospěch obcí. Bohužel stále takový zákon není ve schvalovacím procesu. Můžeme tedy postupovat podle platných zákonů a vyhlašovat bezdoplatkové zóny.”
Cílem bezdoplatkových zón je, aby se do ubytoven nestěhovali problematičtí lidé, kteří pouze zneužívají sociální dávky. Už třetí bezdoplatková zóna byla vyhlášena na problémový hotelový dům Areál v Hrabůvce.
Anketa: obyvatelé Ostravy-Jihu: “Já si myslím, že všude by měly být bezdoplatkové zóny."
"Já bych řekl, že jo, protože tak zbytečně se vydělává prakticky na té chudobě."
"Už to tu dávno nemělo být. Co by? Všecko, bordel."
Radnice teď eviduje mnohem více podnětů obyvatel, kteří žijí v okolí ubytovny Metalurg v Zábřehu a stěžují si na hluk a nepořádek.
Martin Bednář, starosta MOb Ostrava-Jih: “Začínáme shromažďovat v podstatě podklady, počet přestupků a tak dál a pokud budeme si myslet, že máme šanci uspět, tak podáme návrh na uplatnění bezdoplatkové zóny také v této lokalitě.”
Bezpečnost v okolí ubytoven hlídají i kamery
---
Kompletní revitalizaci má za sebou mateřská škola Jubilejní v Novém Jičíně. V loňském roce nechalo město opravit budovu, teď na podzim skončila rekonstrukce zahrady. Děti mají k dispozici sportovní i smyslové prvky.
Nové tartanové víceúrovňové hřiště, dráhy pro koloběžky, bludiště nebo tunel z vrbového proutí. To vše a další prvky nabízí dětem novojičínské mateřské školy Máj na ulici Jubilejní zrekonstruovaná zahrada. Práce skončily před pár dny a mohou si ji užít ještě před nástupem zimy.
Jana Vrbová, ředitelka MŠ Máj Nový Jičín: “Měli jsme snahu, aby ta zahrada byla jak pro sport, tak i pro smyslové vnímání a prožitkové učení. Takže celá zahrada má větší užitečnost a více prvků, které děti mohou využívat.”
děti MŠ Jubilejní: “Mi se nejvíce líbí ten tunel. Mně tunel a bludiště. Skluzavka.”
Odhadované náklady na revitalizaci zahrady byly kolem 3 a půl milionu korun. Výběrovým řízením se podařilo cenu snížit o 400 tisíc.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Já jsem především rád, že se každý rok daří opravovat nějakou zahradu mateřské školy. Postupně se je snažíme revitalizovat všechny s tím, že šest už máme za sebou.”
Stejně tak město rekonstruuje i samotné budovy školek. Tato na ulici Jubilejní získala v loňském roce nový plášť a okna, což v důsledku znamenalo také snížení energetické náročnosti objektu.
---
Chtěli bychom uklidnit obyvatele našeho kraje, které v pondělí vyděsila zpráva o hromadění zesnulých v Krematoriu Ostrava. Je pravdou, že krematorium navýšilo kapacitu pro skladování zesnulých, kterých každý rok v tomto období přibývá a Covid způsobil nárůst ještě vyšší. Opatření je ale spíše preventivní a dvojnásobná kapacita chladícího zařízení situaci řeší i v případě zhoršení pandemie.
Krematorium Ostrava je jediné v Moravskoslezském kraji a také největší v celé zemi. Každý měsíc je v něm zpopelněno 900 těl. V pracovních dnech je to kolem 45 zesnulých, ale v posledních dnech se jejich počet zvýšil. Podobná situace sice nastává každý podzim, ale tentokrát přibyli ještě zemřelí s covidem.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Je tam 70 zemřelých denně, ale jen necelých 20 z nich umřelo na covid nebo s covidem. V daný okamžik nehrozí nebezpečí, že by kapacity nestačily."
Ivo Furmančík, ředitel Krematoria Ostrava: "V říjnu jsme měli až 1200 zpopelnění, tak jsme byli nuceni přistoupit k vybudování dodatečné chladící kapacity."
Situaci začalo řešit krematorium už v minulém týdnu. V zadní části objektu byla vybudována přístavba. Zdi jsou obloženy chladírenskými panely. Pracovníci krajské hygienické stanice nový chladící box zkontrolovali a jeho provoz schválili. Kapacita padesáti těl tak byla zvýšena na dvojnásobek.
Ivo Furmančík, ředitel Krematoria Ostrava: "Od pátku do neděle jsme postavili v prostorách krematoria v zastřešené části dodatečný chladící box."
Primátor Tomáš Macura potvrdil, že zvýšení kapacity chladícího zařízení bylo v plánu, stejně jako čtvrtá kremační pec už delší dobu a současná situace řešení pouze urychlila. Pece jedou v třísměnném nepřetržitém provozu a jejich kapacita je 60 zpopelnění denně.
---
Personální podstav kvůli koronaviru ohrozil i Domov pro seniory ve Frýdku-Místku. Ten se tak rozhodl požádat Moravskoslezský kraj o pomoc v podobě dobrovolníků. Kraj eviduje zájemce, kteří chtějí pomáhat v sociálních službách. Do domova proto po dohodě poslal studentky místní střední zdravotnické školy.
Michaela Mužná coby středoškolačka původem z Hukvald nabídla svou pomoc dobrovolně už v březnu.
Michaela Mužná, studentka Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek: "Jak jsme se dozvěděli, že začal nějaký nouzový stav a jelikož víme, že koronavir převážně postihuje seniory, tak naše škola nám dala možnost se přihlásit jako dobrovolníci."
Přes půl roku nebylo služeb studentů potřeba, teď ale nově o jejich pomoc požádal Domov pro seniory ve Frýdku-Místku.
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "My celou dobu spolupracujeme se Střední zdravotnickou školou tady ve Frýdku-Místku, zde pracují nebo praktikují její studenti. Máme vlastně zkušenost tím pádem s konkrétními studenty. Ti samí studenti jsou zároveň nahlášení právě do seznamu, který používá i kraj pro dobrovolnictví. Proto jsme neváhali a obrátili se na kraj a oslovili jsme ho s potřebou, že máme vlastně začínající personální problém v přímé ošetřovatelské péči u klientů."
Michaela Mužná, studentka Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek: "Přihlásilo se nás vlastně 8 a oni, kdyby potom měli nějaký nouzový stav o pracovníky, tak jsme jim měli jít pomoct. Zatím se to vyvíjelo tak na začátku, že nepotřebovali, ale nyní už vlastně potřebovali, takže naše seznamy těch, co jsme se přihlásili byly dány na kraj a kraj nás potom vlastně povolal."
Studentky naštěstí nejdou do neznámého prostředí. Domov pro seniory velmi dobře znají, protože v něm vykonávají běžně praxi.
Michaela Mužná, studentka Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek: "Do toho zařízení chodíme už na praxi už dva roky, chodí všichni, celá třída, ale ne všichni se tam jakoby přihlásili, takže tam známe pečovatelky, známe tam ty klienty, takže víme do čeho přímo jdeme, víme co tam budeme dělat, že vlastně budeme jim pomáhat s podáváním stravy, při přímé vlastně obslužné péči."
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "Mohli jsme dokonce vybírat ze jmenného seznamu, ze studentů, které opravdu známe a kteří tady praktikují. Zároveň jsme to ladili opravdu tak, abychom neměli příliš studentů, u kterých bychom nedokázali nějakým způsobem koučovat a organizovat v rámci provedení práce."
Michaela Mužná, studentka Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek: "Už máme vlastně ty zařízení, patra rozdělené a teď čekáme vlastně jenom na odezvu."
Před nástupem do zařízení musely studentky projít nejprve plnohodnotnými testy na koronavirus. S pomocí by měly začít v těchto dnech. Kromě nich pomáhají v domově ještě dva muži, které doporučila dobrovolnická organizace ADRA. Podobně využila služeb dobrovolníků i Charita Frýdek-Místek.
Martin Hořínek ředitel Charity Frýdek-Místek: "Fungují, jsme za ně hrozně moc rádi, stejně tak jako klobouk dolů před zaměstnanci našimi, ať už s těmi provozními, přímou péčí, vedením pobytovky, kteří se s tou situací dokázali excelentně poprat."
Celkově je zatím situace v sociálních zařízeních ve městě stabilizovaná.
---
Havířovská nemocnice se zapojila do mezinárodní osvětové preventivní kampaně Movember na včasné odhalení rakoviny u mužů. Podporu lidé poznají podle toho, že někteří zaměstnanci nosí knírek.
Takto to vypadalo v posledních dnech na toaletách v havířovské nemocnici. Muži si hrdě upravovali svůj knírek, protože právě ten je symbolem pro měsíc listopad a prevenci rakoviny prostaty a varlat.
Irma Kaňová, PR manažer NsP Havířov: "Havířovská nemocnice podporuje spoustu preventivních programů a v letošním roce jsme se oficiálně zapojili do akce Movember, což je velká celosvětová kampaň, která podporuje prevenci nádorových onemocnění u mužů."
Lékaři v dnešní době dokáží karcinom prostaty i varlat úspěšné léčit. Muži si ale na preventivní prohlídky zvykají pomalu.
Josef Kopecký, primář urologie NsP Havířov: "Oni nejsou zvyklí, že je nějaký urolog, že by se někdo o ně mohl starat. A stejně jako u ženy vznikají časem nějaké nádory čípku a podobně, ale ony už na tu preventivku chodí pravidelně, tak u mužů se objevuje karcinom prostaty, ale oni na žádnou preventivní péči nechodí. Pokud zachytíme nádory včas, jako všude v onkologii, tak ty výsledky léčby jsou excelentní.”
Pan Ivan Bernatík už je 12 let po úspěšné léčbě karcinomu.
Ivan Bernatík, pacient: "Přesvědčuji svého syna, který má 48 let, aby šel a zatím nebyl, což je obrovská chyba. Měl by jít každý muž, který překročí 45 let na preventivní kontrolu."
Muži mohou přijít na preventivní kontrolu do nemocnice kdykoliv během celého roku.
---
Městský obvod Ostrava-Jih vyhlásil už 3. bezdoplatkovou zónu. Tentokrát na ubytovnu Areál na Plzeňské ulici v Hrabůvce. Vůbec první vznikla na ubytovnu Soiva v Zábřehu a druhá byla vyhlášena na hotelový dům Hlubina.
Radnice Ostravy-Jihu se dlouhodobě snaží bojovat s ubytovnami v obvodu. Má jich nejvíc z celé Ostravy, celkem 13. V současné době na ně postupně vyhlašuje tak zvané bezdoplatkové zóny.
Martin Bednář, starosta MOb Ostrava-Jih: “Poslední 3 roky jsme apelovali taky na poslance, kdy jsme je měli zde pozvané, aby upravili zákon ve prospěch obcí. Bohužel stále takový zákon není ve schvalovacím procesu. Můžeme tedy postupovat podle platných zákonů a vyhlašovat bezdoplatkové zóny.”
Cílem bezdoplatkových zón je, aby se do ubytoven nestěhovali problematičtí lidé, kteří pouze zneužívají sociální dávky. Už třetí bezdoplatková zóna byla vyhlášena na problémový hotelový dům Areál v Hrabůvce.
Anketa: obyvatelé Ostravy-Jihu: “Já si myslím, že všude by měly být bezdoplatkové zóny."
"Já bych řekl, že jo, protože tak zbytečně se vydělává prakticky na té chudobě."
"Už to tu dávno nemělo být. Co by? Všecko, bordel."
Radnice teď eviduje mnohem více podnětů obyvatel, kteří žijí v okolí ubytovny Metalurg v Zábřehu a stěžují si na hluk a nepořádek.
Martin Bednář, starosta MOb Ostrava-Jih: “Začínáme shromažďovat v podstatě podklady, počet přestupků a tak dál a pokud budeme si myslet, že máme šanci uspět, tak podáme návrh na uplatnění bezdoplatkové zóny také v této lokalitě.”
Bezpečnost v okolí ubytoven hlídají i kamery
---
Kompletní revitalizaci má za sebou mateřská škola Jubilejní v Novém Jičíně. V loňském roce nechalo město opravit budovu, teď na podzim skončila rekonstrukce zahrady. Děti mají k dispozici sportovní i smyslové prvky.
Nové tartanové víceúrovňové hřiště, dráhy pro koloběžky, bludiště nebo tunel z vrbového proutí. To vše a další prvky nabízí dětem novojičínské mateřské školy Máj na ulici Jubilejní zrekonstruovaná zahrada. Práce skončily před pár dny a mohou si ji užít ještě před nástupem zimy.
Jana Vrbová, ředitelka MŠ Máj Nový Jičín: “Měli jsme snahu, aby ta zahrada byla jak pro sport, tak i pro smyslové vnímání a prožitkové učení. Takže celá zahrada má větší užitečnost a více prvků, které děti mohou využívat.”
děti MŠ Jubilejní: “Mi se nejvíce líbí ten tunel. Mně tunel a bludiště. Skluzavka.”
Odhadované náklady na revitalizaci zahrady byly kolem 3 a půl milionu korun. Výběrovým řízením se podařilo cenu snížit o 400 tisíc.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Já jsem především rád, že se každý rok daří opravovat nějakou zahradu mateřské školy. Postupně se je snažíme revitalizovat všechny s tím, že šest už máme za sebou.”
Stejně tak město rekonstruuje i samotné budovy školek. Tato na ulici Jubilejní získala v loňském roce nový plášť a okna, což v důsledku znamenalo také snížení energetické náročnosti objektu.
---
