Loni 10. prosince se v ostravské fakultní nemocnici stala obrovská tragédie. 7 lidí se stalo obětí šíleného 42letého střelce. Událost teď připomíná památník, který byl odhalen před vchodem do polikliniky.
Je tomu rok, kdy v čekárně traumatologické ambulance střílel po bezbranných lidech 42letý muž. 7 lidí bohužel jeho útok nepřežilo. Na útěku pak spáchal sebevraždu. Tuto tragickou událost si dnes všichni připomněli při odhalení památníku obětem střelby
Anketa: pozůstalí obětí a účastníci útoku: "Stejně špatně jako ten den. Pořád stejně, to se nedá takhle zahojit. Přišla jsem o syna."
"Já jsem myslela hlavně na tu mamku, aby se ji něco nestalo a když už tam prostě byl, tak jsem si říkala, ať první zastřelí mě, ať prostě nevidím, jak mi umírá mamka. Někdy mám noční můry, někdy nemůžu spát, ale jako snažím se s tím vyrovnat."
"Ne, že ona o mě, ale ten strach, co já jsem měla o ní, to si nedovede nikdo představit. Jak jsem se třepala a modlila se za to, ať ta hrůza skončí."
Pietní akce se zúčastnilo nejen vedení nemocnice, ale také ostravského magistrátu, MS kraje, záchranářů a policie.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já věřím, že prostě se to stane důstojným pietním místem a společným mementem té události, která jak jsem říkal, nemá obdoby v psaných dějinách tohoto města."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jediné mé přání je, aby se už nic takového neopakovalo, aby skutečně lidé si uvědomili, že zabíjením ostatních v podstatě nic nevyřeší a ublíží celé spoustě dalších lidí. Takže věřme, že se to opakovat nebude a je to také na nás, jak se budeme k sobě chovat."
Památník připomíná vyhaslé slunce.
Lukáš Dvorský, autor Památníku obětem útoku: "Pomník primárně znázorňuje průnik kulky objektem a v druhé řadě taky pro komunikaci tady se sochou slunce černou díru."
Tedy nenávratnost celé události.
---
Děti ze Základní školy Horymírova v Ostravě udělali předčasné Vánoce Záchranné službě Moravskoslezského kraje. Děti vyrobili pro záchranáře dárky a zároveň byla ve škole vyhlášena sbírka na plyšáky Kryštůfky, které rozdávají posádky sanitek a vrtulníku malým pacientům. Výsledek předčil všechna očekávání.
Na konci roku vyrábějí žáci Základní a Mateřské školy Horymírova v Ostravě - Zábřehu nejrůznější dárky, které pak prodávají na Vánočním jarmarku. Ten ale letos nemohl kvůli epidemiologické situaci být a tak s paní učitelkou vymysleli, že někoho obdarují. Vzpomněli si, že denně vídají vrtulník záchranné služby, jak vzlétá k pacientům a byla rozhodnuto.
Miroslava Škaldová, ředitelka ZŠ Horymírova: "Vymysleli jsme Vánoční výzvu. Vzpomněli jsme si, že v blízkosti naší školy je především záchranná služba a několik domovů důchodců a proto ně jsme tuto výzvu udělali."
Vánoční výzvy se ale zúčastnili i dospělí, tedy učitelé, zaměstnanci školy a rodiče dětí. Ti přispěli finančně na nákup plyšáků Kryštůfků, které rozdávají záchranáři malým pacientům a částka to není rozhodně zanedbatelná.
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: "Rozsah toho, co paní ředitelka s paní učitelkou pro záchranáře od dětí přinesly i objem té částky je neuvěřitelný a je to asi poprvé, co se nám to stalo, že si na záchranáře někdo vzpomněl."
Na oplátku dostaly děti od záchranářů Dárkový certifikát, který jim bude dobrý skutek připomínat. Vánoční výzva Základní a mateřské školy Horymírova je v této nelehké době dvojnásob významná.
---
Ve školách v Moravskoslezském kraji učít zhruba 18 tisíc pedagogů. Od čtvrtého prosince se mohou nechat bezplatně testovat. Kraj předpokládá, že se do projektu zapojí třetina pracovníků. Například v Havířově se spíše jedná o jednotlivce.
Až do 18. prosince mají pedagogičtí pracovníci možnost se nechat otestovat. Po té budou antigen testy dostupné pro všechny obyvatelé. Zájem ale není velký. I Havířov si zjišťoval, kolik kantorů navštívilo prozatím odběrové místo.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Ve směs na těch školách se jedná o jedince, jdou se testovat po jednom, po dvou učitelích. Pak jsou školy, kde zájem vůbec není a naopak máme dvě školy, kde třetina pedagogů se šla testovat.”
Jedna z nich je Základní škola Kpt. Jasioka.
Růžena Bajerová, ředitelka ZŠ Kpt. Jasioka Havířov: “Já jsem byla na testech včera, postoupila jsem antigen test tady v havířovské nemocnici. Za prvé mě zajímal můj zdravotní stav a za druhé jsem chtěla jít tak trochu příkladem mým zaměstnancům, aby se neobávali."
Na Základní škole Gorkého rovněž nešla většina kantorů na testy, ale z jiného důvodu.
Jiří Jekl, učitel ZŠ Gorkého Havířov: “Musím uznat, že tady u nás ve škole zhruba těch 15 kolegů, včetně mě, mělo pozitivní test na covid a byli jsme testování na začátku října. Takže celá škola už testována byla v říjnu a díky tomu víme plus, mínus, jak na tom jsme.”
Učitelé jako důvod, proč nevyužijí antigen testy uvádějí, že nevidí smysl se nechat jednou otestovat. Pokud by v tom byla pravidelnost, možná by změnili názor.
---
Jak účelně dokončit přestavbu kulturního domu v Novém Jičíně a najít v projektu úspory. Tyto otázky řeší pracovní skupina složená z koaličních i opozičních zastupitelů. Své stanovisko má vedení města předložit příští rok na jaře
Kulturní dům vzniká v Novém Jičíně přestavbou čtyřicet let staré přístavby Hotelu Praha. Ta v první etapě dostala za 22 milionů korun zateplenou fasádu a okna. 70 milionů má teď podle projektu stát interiér a vnitřní vybavení, a dalších 18 milionů korun audiovizuální technika.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Proto byla ustavena v lednu tohoto roku pracovní skupina, která má za úkol zrevidovat projektovou dokumentaci s cílem najít úspory zejména v té investiční části.”
Martin Gazda (SZ/TOP 09), zastupitel Nového Jičína, předseda pracovní skupiny: “Poměrně velké emoce budil projekt audiovizuální techniky. Tam se nám spoluprací s předními českými odborníky na techniku kulturních domů podařilo najít úspory až do výše asi pěti milionů korun.”
Velkým problémem je také především hlavní sál, ve kterém ruší výhled nosné sloupy. Pracovní skupina nechala vytvořit statickou analýzu na odstranění alespoň dvou z nich v přední části.
Jiří Klein (ČSSD), zastupitel Nového Jičína: “Nakonec jsme zjistili, že ta úprava, odstranění těch dvou sloupů, by vyšla na zhruba až šest milionů korun, což se vám zdálo už neefektivní.”
Zásah do statiky by navíc změnil využití patra nad hlavním sálem, kde by nutné překlady zasáhly do prostoru plánovaného pro menší sál, šatny a kanceláře. Svůj kompletní výstup předloží pracovní skupina radě města na jaře příštího roku. Návrh rozpočtu na rok 2021 tak zatím počítá s částkou na aktualizaci projektu a vybudování trafostanice.
---
Zatímco lidstvo na celém světě už déle než rok více či méně úspěšně bojuje s koronavirem, byly doby, kdy se lidé připravovali na mnohem horší hrozby. Vyhlazení hrozilo použitím biologických zbraní, jaderným zářením nebo pod troskami zřícených budov. Před použitím zbraní hromadného ničení měly chránit kryty civilní ochrany.
Kryty byly různého provedení. Mezi největší patří ty v průmyslových podnicích a na šachtách.
Martin Hečko, provozovatel Muzea CO Dukla v Havířově: “Jsme před krytem v areálu bývalého Dolu Dukla v Havířově. Jedná se o protiatomový kryt 2. třídy odolnosti, to znamená, že je stále tlakově odolný s regenerací kyslíku. Tento kryt má atomickou odolnost 250 kilotun. V porovnání s Hirošimou a Nagasaki je to desetinásobek. ”
Jednoduchý kryt pro civilisty měli také na radnici v Jablunkově.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “V současné době není funkční. Já si pamatuji jako malý kluk ze základní školy, když jsme chodili na brannou výchovu, tak nás učili, že tady pod schodištěm na radnici je CO kryt a chodili jsme se dívat, jak se to otvírá. Byla tam mohutné dveře.”
Stovky krytů jsou dodnes ve sklepích obytných domů.
Kateřina Piechowicz, mluvčí Heimstaden: “V našich objektech máme celkem 177 krytů civilní ochrany. My je nepoužíváme, ale provádíme v nich pravidelnou údržbu.”
Martin Hečko, provozovatel Muzea CO Dukla v Havířově: “V současné době v tomto krytu budujeme muzeum. Kryt má 6 podzemních pater, hloubka posledního patra je přibližně 30 metrů. Výsadou tohoto krytu bylo, že zde sídlil i štáb, který měl v případě nebezpečí rozhodovat o okolí Havířova. Je zde k vidění od filtroventilace, přes operační sál, štábní místnost, místnosti pro ukrývané až po dieselagregát v nejnižším patře.
Civilní ochrana se v současné době spíše než před válečným úderem zaměřuje na živelné pohromy a průmyslové havárie.
---
Loni 10. prosince se v ostravské fakultní nemocnici stala obrovská tragédie. 7 lidí se stalo obětí šíleného 42letého střelce. Událost teď připomíná památník, který byl odhalen před vchodem do polikliniky.
Je tomu rok, kdy v čekárně traumatologické ambulance střílel po bezbranných lidech 42letý muž. 7 lidí bohužel jeho útok nepřežilo. Na útěku pak spáchal sebevraždu. Tuto tragickou událost si dnes všichni připomněli při odhalení památníku obětem střelby
Anketa: pozůstalí obětí a účastníci útoku: "Stejně špatně jako ten den. Pořád stejně, to se nedá takhle zahojit. Přišla jsem o syna."
"Já jsem myslela hlavně na tu mamku, aby se ji něco nestalo a když už tam prostě byl, tak jsem si říkala, ať první zastřelí mě, ať prostě nevidím, jak mi umírá mamka. Někdy mám noční můry, někdy nemůžu spát, ale jako snažím se s tím vyrovnat."
"Ne, že ona o mě, ale ten strach, co já jsem měla o ní, to si nedovede nikdo představit. Jak jsem se třepala a modlila se za to, ať ta hrůza skončí."
Pietní akce se zúčastnilo nejen vedení nemocnice, ale také ostravského magistrátu, MS kraje, záchranářů a policie.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já věřím, že prostě se to stane důstojným pietním místem a společným mementem té události, která jak jsem říkal, nemá obdoby v psaných dějinách tohoto města."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jediné mé přání je, aby se už nic takového neopakovalo, aby skutečně lidé si uvědomili, že zabíjením ostatních v podstatě nic nevyřeší a ublíží celé spoustě dalších lidí. Takže věřme, že se to opakovat nebude a je to také na nás, jak se budeme k sobě chovat."
Památník připomíná vyhaslé slunce.
Lukáš Dvorský, autor Památníku obětem útoku: "Pomník primárně znázorňuje průnik kulky objektem a v druhé řadě taky pro komunikaci tady se sochou slunce černou díru."
Tedy nenávratnost celé události.
---
Děti ze Základní školy Horymírova v Ostravě udělali předčasné Vánoce Záchranné službě Moravskoslezského kraje. Děti vyrobili pro záchranáře dárky a zároveň byla ve škole vyhlášena sbírka na plyšáky Kryštůfky, které rozdávají posádky sanitek a vrtulníku malým pacientům. Výsledek předčil všechna očekávání.
Na konci roku vyrábějí žáci Základní a Mateřské školy Horymírova v Ostravě - Zábřehu nejrůznější dárky, které pak prodávají na Vánočním jarmarku. Ten ale letos nemohl kvůli epidemiologické situaci být a tak s paní učitelkou vymysleli, že někoho obdarují. Vzpomněli si, že denně vídají vrtulník záchranné služby, jak vzlétá k pacientům a byla rozhodnuto.
Miroslava Škaldová, ředitelka ZŠ Horymírova: "Vymysleli jsme Vánoční výzvu. Vzpomněli jsme si, že v blízkosti naší školy je především záchranná služba a několik domovů důchodců a proto ně jsme tuto výzvu udělali."
Vánoční výzvy se ale zúčastnili i dospělí, tedy učitelé, zaměstnanci školy a rodiče dětí. Ti přispěli finančně na nákup plyšáků Kryštůfků, které rozdávají záchranáři malým pacientům a částka to není rozhodně zanedbatelná.
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: "Rozsah toho, co paní ředitelka s paní učitelkou pro záchranáře od dětí přinesly i objem té částky je neuvěřitelný a je to asi poprvé, co se nám to stalo, že si na záchranáře někdo vzpomněl."
Na oplátku dostaly děti od záchranářů Dárkový certifikát, který jim bude dobrý skutek připomínat. Vánoční výzva Základní a mateřské školy Horymírova je v této nelehké době dvojnásob významná.
---
Ve školách v Moravskoslezském kraji učít zhruba 18 tisíc pedagogů. Od čtvrtého prosince se mohou nechat bezplatně testovat. Kraj předpokládá, že se do projektu zapojí třetina pracovníků. Například v Havířově se spíše jedná o jednotlivce.
Až do 18. prosince mají pedagogičtí pracovníci možnost se nechat otestovat. Po té budou antigen testy dostupné pro všechny obyvatelé. Zájem ale není velký. I Havířov si zjišťoval, kolik kantorů navštívilo prozatím odběrové místo.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Ve směs na těch školách se jedná o jedince, jdou se testovat po jednom, po dvou učitelích. Pak jsou školy, kde zájem vůbec není a naopak máme dvě školy, kde třetina pedagogů se šla testovat.”
Jedna z nich je Základní škola Kpt. Jasioka.
Růžena Bajerová, ředitelka ZŠ Kpt. Jasioka Havířov: “Já jsem byla na testech včera, postoupila jsem antigen test tady v havířovské nemocnici. Za prvé mě zajímal můj zdravotní stav a za druhé jsem chtěla jít tak trochu příkladem mým zaměstnancům, aby se neobávali."
Na Základní škole Gorkého rovněž nešla většina kantorů na testy, ale z jiného důvodu.
Jiří Jekl, učitel ZŠ Gorkého Havířov: “Musím uznat, že tady u nás ve škole zhruba těch 15 kolegů, včetně mě, mělo pozitivní test na covid a byli jsme testování na začátku října. Takže celá škola už testována byla v říjnu a díky tomu víme plus, mínus, jak na tom jsme.”
Učitelé jako důvod, proč nevyužijí antigen testy uvádějí, že nevidí smysl se nechat jednou otestovat. Pokud by v tom byla pravidelnost, možná by změnili názor.
---
Jak účelně dokončit přestavbu kulturního domu v Novém Jičíně a najít v projektu úspory. Tyto otázky řeší pracovní skupina složená z koaličních i opozičních zastupitelů. Své stanovisko má vedení města předložit příští rok na jaře
Kulturní dům vzniká v Novém Jičíně přestavbou čtyřicet let staré přístavby Hotelu Praha. Ta v první etapě dostala za 22 milionů korun zateplenou fasádu a okna. 70 milionů má teď podle projektu stát interiér a vnitřní vybavení, a dalších 18 milionů korun audiovizuální technika.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Proto byla ustavena v lednu tohoto roku pracovní skupina, která má za úkol zrevidovat projektovou dokumentaci s cílem najít úspory zejména v té investiční části.”
Martin Gazda (SZ/TOP 09), zastupitel Nového Jičína, předseda pracovní skupiny: “Poměrně velké emoce budil projekt audiovizuální techniky. Tam se nám spoluprací s předními českými odborníky na techniku kulturních domů podařilo najít úspory až do výše asi pěti milionů korun.”
Velkým problémem je také především hlavní sál, ve kterém ruší výhled nosné sloupy. Pracovní skupina nechala vytvořit statickou analýzu na odstranění alespoň dvou z nich v přední části.
Jiří Klein (ČSSD), zastupitel Nového Jičína: “Nakonec jsme zjistili, že ta úprava, odstranění těch dvou sloupů, by vyšla na zhruba až šest milionů korun, což se vám zdálo už neefektivní.”
Zásah do statiky by navíc změnil využití patra nad hlavním sálem, kde by nutné překlady zasáhly do prostoru plánovaného pro menší sál, šatny a kanceláře. Svůj kompletní výstup předloží pracovní skupina radě města na jaře příštího roku. Návrh rozpočtu na rok 2021 tak zatím počítá s částkou na aktualizaci projektu a vybudování trafostanice.
---
Zatímco lidstvo na celém světě už déle než rok více či méně úspěšně bojuje s koronavirem, byly doby, kdy se lidé připravovali na mnohem horší hrozby. Vyhlazení hrozilo použitím biologických zbraní, jaderným zářením nebo pod troskami zřícených budov. Před použitím zbraní hromadného ničení měly chránit kryty civilní ochrany.
Kryty byly různého provedení. Mezi největší patří ty v průmyslových podnicích a na šachtách.
Martin Hečko, provozovatel Muzea CO Dukla v Havířově: “Jsme před krytem v areálu bývalého Dolu Dukla v Havířově. Jedná se o protiatomový kryt 2. třídy odolnosti, to znamená, že je stále tlakově odolný s regenerací kyslíku. Tento kryt má atomickou odolnost 250 kilotun. V porovnání s Hirošimou a Nagasaki je to desetinásobek. ”
Jednoduchý kryt pro civilisty měli také na radnici v Jablunkově.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “V současné době není funkční. Já si pamatuji jako malý kluk ze základní školy, když jsme chodili na brannou výchovu, tak nás učili, že tady pod schodištěm na radnici je CO kryt a chodili jsme se dívat, jak se to otvírá. Byla tam mohutné dveře.”
Stovky krytů jsou dodnes ve sklepích obytných domů.
Kateřina Piechowicz, mluvčí Heimstaden: “V našich objektech máme celkem 177 krytů civilní ochrany. My je nepoužíváme, ale provádíme v nich pravidelnou údržbu.”
Martin Hečko, provozovatel Muzea CO Dukla v Havířově: “V současné době v tomto krytu budujeme muzeum. Kryt má 6 podzemních pater, hloubka posledního patra je přibližně 30 metrů. Výsadou tohoto krytu bylo, že zde sídlil i štáb, který měl v případě nebezpečí rozhodovat o okolí Havířova. Je zde k vidění od filtroventilace, přes operační sál, štábní místnost, místnosti pro ukrývané až po dieselagregát v nejnižším patře.
Civilní ochrana se v současné době spíše než před válečným úderem zaměřuje na živelné pohromy a průmyslové havárie.
---
