Dny NATO v Mošnově jsou bez diváků na letišti
O víkendu se na letišti v Mošnově uskuteční Dny NATO, které jsou ale kvůli pandemii tentokrát bez návštěvníků. Akci je možné sledovat v České televizi a nebo na internetu. Pořadatelé proto žádají diváky, aby se nesnažili do okolí letiště přesto přijít a sledovat program přes plot. Jsou kvůli tomu připravena i omezení.
Pořadatelé Dnů NATO se dohodli s Českou televizí, že letošní ročník se uskuteční pouze před jejími kamerami. Na místě samotném bude ukázky sledovat pouze tisíc lidí po oba dny. Jde o 500 a 500 příslušníků integrovaného záchranného systému, plus jejich doprovod, kteří budou, jako hlavní bod programu, oceněni za boj s koronavirem. Program je připraven od 11 do 16 hodin a k vidění bude opět mnoho zajímavého.
Tomáš Maruščák, mluvčí Armády ČR: "Tahákem bude společná formace amerického bombardéru B-52, který přiletí z Lousiany, takže 15 hodin stráví na cestě do ČR a 15 hodin nazpět. V Ostravě se představí v průletu a občané ČR ho pak ještě mohou spatřit nad Prahou a nad Plzní."
Pořadatelé prosí diváky, aby si opravdu zapnuli televizi a nejezdili do Mošnova. Nejen, že bude celý areál uzavřen, ale bude omezen vstup i na pozemky MS kraje v okolí letiště. Dojde k uzavření příjezdových cest mezi Novou Horkou, Petřvaldem a Košatkou, důsledkem čehož nebude možný vjezd do Petřvaldíku.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Policie je tady od toho, když by docházelo na vstup na cizí pozemky, když by docházelo k poškozování majetku, třeba ničení oplocení letiště."
V okolí akce také platí zákaz používání dronů. Náš kraj bude reprezentovat mimo jiné zásahová jednotka, která předvede zákrok proti útočníkovi ohrožujícímu dav. Naši hasiči zase ukáží vyprošťování zraněných z vozidla. Zajímavá bude i historická rekonstrukce bojů o Štítinu na Opavsku.
---
Továrna v Horní Suché začala vyrábět baterie nového typu
Nová továrna na výrobu moderních akumulátorů podle patentu českého vynálezce Jana Procházky začala fungovat v areálu bývalého Dolu František v Horní Suché na Karvinsku. Proces výroby podléhá utajení. Autor patentu a investoři však považují nový akumulátor za průlom v energetice.
Baterie o různé kapacitě najdou uplatnění v domácnostech, ale především v průmyslu. Jde o stavebnicový systém, kdy si každý zákazník může sestavit bateriovou stanici o kapacitě, jakou přesně potřebuje.
Výrobce klade důraz zejména na bezpečnost baterií, jejich nehořlavost a také na snadnou ekologickou recyklaci.
Jan Procházka, vědec: “Ten rozdíl v naší technologií je výrobní. My používáme stejnou chemii jako všichni ostatní, ale vyrábíme ty baterie jinak. Takže místo skutečně kosmických technologií my jsme se vrátili k manufaktuře, takže dneska se nanáší všechno v tenkých vrstvách. Tam nesmíte mít vlastně hrbolek větší než 3 mikrony na té elektrodě. Si představte, že vlas má 70 mikronů. Takže jenom pro porovnání. A tohle to všechno jsme obešli a vlastně my lisujeme z těch aktivních materiálů tabletky bez pojiv. My nemusíme nic lepit na folie a to strašně zjednodušuje a zlevňuje ten výrobní proces. Takže já si myslím, že mi přicházíme prostě s tím, že lithiové baterie určitě ano, ty dokáží hodně, ale především máme na mysli teda levné baterie, které mají bezpečnostní parametry, které zase jim dává ta 3D konstrukce, takže vlastně tam máte nějaký kovový rám, ta elektroda je vlastně kovový rám a to je zároveň taky fantastický rozvod elektronů, zároveň fantasticky rozvod tepla, zároveň vám to dává mechanické vlastnosti, takže ta baterie má dejme tomu 1000 krát vyšší bezpečnost než to, co vidíte ostatní na trhu. A to my vnímáme jako velmi dobré a zároveň ta možnost rozebrat po skončení životnosti tu baterii a udělat z ní novou baterii a ještě na tom vydělat peníze, tak to taky nikdo jiný nemá. Protože my nemusíte ty baterie vlastně rozcupovat na konci. My je jenom rozebereme a zase si uděláme hromádku aktivního materiálu a hromádku kovu a pak se to všechno recykluje."
V Horní Suché sázejí na to, že budoucnost stojí na vysoké spotřebě elektrické energie a nutnosti ji někde uchovávat v dostatečné kapacitě.
Jan Procházka, vědec: “Stojíme na prahu revoluce a my přinášíme startovací lajnu pro energetiku. Když to vezmu, tak ukládání energie a její využívání a distribuce, tak já si myslím, že my jsme na začátku a tudy chceme růst.”
Radomír Prus, podnikatel: "Je to průmyslový region, je tady pracovní síla, dá se tady rozvíjet a mít vlastně ty kapacity do budoucna té kvalitní pracovní síly. A ten region to potřebuje. Takže dneska tady stojíme na bývalé šachtě František, která zanikla už kdysi dávno. A když před třemi lety se podíváte fotky, jak to tady vypadalo, když jsme klepali základní kámen a podíváte se na to dneska, tak je to opravdu někde úplně jinde. My jsme tady přinesl high-tech průmysl 4.0. Vidíte tady fontánu, vodotrysky. Je to opravdu ukázka, jak by ty fabriky měly do budoucna vypadat, ale tohle fabrikou nekončíme, ale spíše začínáme. Takže dneska máme dneska v zádech Evropskou unii, které se to strašně líbí a chce nás tom podporovat. Máme hodně nadnárodních partnerů, kteří za námi tady chtějí přijít. Máme tady dalších 300 tisíc metrů čtverečních na rozvoj, takže plánujeme tady stavět další továrny, a to nejen na baterie, ale elektrosoučástky, které baterky potřebují. Vyvíjíme vlastní elektromotory, kdy chceme postavit motorárnu. Stavíme elektrokamion pro Dakar s rodinou Lopraisových. S Němci stavíme elektroloď na solární systémy. Díky tomu si myslím, že díky těmto PR produktům vznikne odbytiště masové výroby a všechno může jít tady odsud. A ten region to potřebuje.
Horní Suchá nabídla výborné podmínky pro stavbu továrny. V budoucnu by měl být provoz rozšířen o další výrobní kapacity.
Radomír Prus, podnikatel: “Celkem tady ve třech halách pracuje dneska 250 lidí, plus celkem na tom projektu pracovalo doteď zhruba asi tisíc lidí. Do budoucna takový můj odhad je, že by tady v té zóně mohl pracovat až 2000 lidí. Časem z toho tady možná vyrostou další továrny, v rámci nějakého joint venture, které tady zase přilákají další investice a pracovní místa. Takže cílem je, že tohle je takové srdce od kterého tady v tomto regionu vznikne obrovský high-tech průmysl, který by měl prakticky nahradit celé hornictví.”
Součástí výrobního areálu je nabíjecí stanice pro elektromobily. V současné době má jít o nejvýkonnější stanici na severu Moravy.
---
Centrum duševního zdraví propojí nemocnici a charitu
V Nemocnici Frýdek-Místek se otevřelo Beskydské centrum duševního zdraví. Výjimečné je tím, že na jednom místě budou vzájemně pomáhat lidem s duševním onemocněním zdravotníci a pracovníci Charity Frýdek-Místek. Tím se propojí zdravotní a sociální péče v zařízení, které je jediné a první svého druhu na Frýdeckomístecku.
Nemocnice ve Frýdku-Místku má úplně nové oddělení. V budově L v prostorách po bývalé nemocniční lékárně vzniklo Beskydské centrum duševního zdraví.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pacient tady, pokud má problém, může přijít pro krizovou intervenci. Máme tady psychiatra, klinického psychologa, tam bude akutně řešen. Nebo tady může docházet na nějaké terapie skupinové, můžeme se starat o rodinné příslušníky, aby věděli, jak fungovat potom v tom vlastním rodinném zázemí."
Nemocnice doposud psychiatrickou ani psychologickou péči neposkytovala. Nové centrum je navíc unikátní tím, že propojí zdravotní a sociální péči. Společně tady totiž budou lidem pomáhat zdravotníci a pracovníci Charity Frýdek-Místek.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Ty holky, které tady pracují, tak spolu kooperují, ty věci tvoří dohromady, stejně tak ke klientům vyjíždějí společně. To znamená, že v okamžiku, kdy tady ten klient přijde, tak dostane péči komplexní, to znamená jak tu zdravotní, tak sociální, s tím, že zdravotní zajišťuje nemocnice a sociální my, ale tak aby to fungovalo, tak se musíme na všem domluvit."
Centrum duševního zdraví vzniklo zároveň jako mezistupeň mezi hospitalizací pacienta a ambulantní péčí.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pacienti, kteří mají psychiatrické problémy, tak buď se řeší ambulantně u ambulantních specialistů, nicméně tam jsou obrovské čekací doby, takže se může stát, že než se dostanou do ambulantního řešení, tak můžou mít nějaký problém nebo ten problém může eskalovat. Pak máme klasickou akutní péči lůžkovou, která ale je velmi poddimenzovaná v našem kraji, ale myslím si, že nejen v našem kraji, ale v celé republice. A pak máme následnou péči, například Psychiatrickou nemocnici v Opavě, která je na hraně své kapacity a ti pacienti pokud jsou propuštěni, tak než se dostanou k ambulantnímu specialistovi, tak samozřejmě můžou mít další problémy."
Projekt tohoto centra vznikal zhruba 3 roky na zelené louce. Nenavazuje na žádnou psychiatrickou péči při nemocnici.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Spoustu věcí jsme museli získat zkušenostmi někde jinde, podívat se, domluvit se, nazkoušet a i ty výzvy, do kterých jsme se hlásili, nebyly úplně jednoznačné, ale jsme hrozně rádi, že se to povedlo, že tady ve Frýdku-Místku vzniklo něco nového, něco významného, něco co přinese, co je zase dalším krokem k jakémusi zdraví v regionu."
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "K dnešnímu dni máme 28 pacientů, každý týden přibývají noví pacienti, kteří naše služby vyhledávají a potřebují a ten cílový stav je 100 pacientů, není to tak, že tady může přijít kdokoliv na jedno sezení, ti pacienti jsou pacienti našeho centra, a to centrum souvisí s naší spádovou oblastí."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město se dlouhodobě zabývá problematikou osob právě s duševním onemocněním a je také jedním z cílů i našeho střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve Frýdku-Místku. Podporuje samotný vznik centra duševního zdraví, ale také sociální terénní služby zoom, kterou má na starosti Charita Frýdek-Místek a která je taky součástí spolupráce pro osoby s duševním onemocněním."
V zařízení zatím pracuje 14 zaměstnanců a jeho spádová oblast dosahuje až na 100 tisíc obyvatel.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Vybudování stálo 30 milionů korun, všechno to šlo z dotace ministerstva pro místní rozvoj a v současné době provoz centra je financován dotačním titulem ministerstva zdravotnictví, je to na 18 měsíců a po těch 18 měsících bychom měli mít zajištěnu smlouvu se zdravotními pojišťovnami a zajištěný kontinuální přechod na další způsob financování."
Provozní doba centra je každý všední den od 9 do 15 hodin a možná je i individuální domluva.
---
TS disponují novými stroji na zeleň a úklid silnic
Technické služby Nového Jičína obnovují zastaralé vybavení. Ve vozovém parku přibyly dvě multifunkční vozidla. Využít se dají celoročně. V zimě dokážou uklidit silnice a chodníky, v létě zavlaží městskou zeleň.
Pracovníci novojičínských technických služeb se seznamují s obsluhou právě dovezených multifunkčních vozidel. Dva nové automobily poslouží ve středisku zeleně, v zimním období pomohou při úklidu komunikací, dostanou se i na chodníky a do úzkých uliček.
Pavel Tichý, ředitel TS Nový Jičín: “Při řešení zadání této zakázky jsme volili tu cestu, abychom v rámci příslušenství vozidel je mohli využívat celoročně.”
Jan Majchrak, středisko zeleně, TS Nový Jičín: “Je to hlavně nové auto, čtyřkolka s pohonem čtyři krát čtyři. Na zalévání to bude dobré, protože to má to přední rameno na zalévání a větší sud na vodu s obsahem tří kubíků.”
Díky kropícímu zařízení už obsluha nemusí vystupovat z vozu a dokáže zavlažit i ozdobné květináče ve výšce, stejně tak se dostane k nízkým kořenům.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Ta stávající technika už dosloužila, tudíž se nám podařilo vysoutěžit tyto dva multifunkční vozy v celkové hodnotě zhruba 6 milionů korun.”
Nové vozy a další vybavení ukáží technické služby veřejnosti v rámci ekologického Dne Země, který se v opožděném podzimním termínů koná na Masarykově náměstí 24. září.
---
Nedonošené děti na fotografiích Miroslava Pawelka
Karvinský fotograf Miroslav Pawelek právě nyní vystavuje v Mánesově síni sérii fotografií, které zachycují první okamžiky po narození nedonošených dětí. Svět nedonošených dětí zachytil ve fakultní nemocnici v Ostravě.
Svět nedonošených dětí ve Fakultní nemocnici Ostrava. Tak zní název výstavy, kterou mohou obyvatelé Karviné i návštěvníci města zhlédnout v Mánesově síni městského domu kultury. Autor fotografií Miroslav Pawelek zachytil první dny života zhruba 60. předčasně narozených dětí z celého Moravskoslezského kraje, některé z nich vážily jen 500 gramů.
Miroslav Pawelek, fotograf: "Jsou vesměs umístěné v inkubátorech nebo na lůžkách JIP, kde se o ně zdravotní personál stará. Mohou to být i děti nemocné nebo postižené nějakou nemocí."
Péče o předčasně narozené děti na specializované oddělení neonatologie je velmi náročná. jejich příběhy jsou velmi silné a jejich životy zvláště v prvních dnech velmi křehké.
Hana Spratková, neonatoložka FNO: "Na těch fotografiích je zachycena naše každodenní rutina. Každé miminko, které se u nás narodí, mělo neskutečně náročný start do života. Ten život není samozřejmost, je kolikrát i těžce vybojovaný, ale má to smysl."
V karvinské Mánesově síni si můžete fotografie prohlédnout do 21. října.
---
Dny NATO v Mošnově jsou bez diváků na letišti
O víkendu se na letišti v Mošnově uskuteční Dny NATO, které jsou ale kvůli pandemii tentokrát bez návštěvníků. Akci je možné sledovat v České televizi a nebo na internetu. Pořadatelé proto žádají diváky, aby se nesnažili do okolí letiště přesto přijít a sledovat program přes plot. Jsou kvůli tomu připravena i omezení.
Pořadatelé Dnů NATO se dohodli s Českou televizí, že letošní ročník se uskuteční pouze před jejími kamerami. Na místě samotném bude ukázky sledovat pouze tisíc lidí po oba dny. Jde o 500 a 500 příslušníků integrovaného záchranného systému, plus jejich doprovod, kteří budou, jako hlavní bod programu, oceněni za boj s koronavirem. Program je připraven od 11 do 16 hodin a k vidění bude opět mnoho zajímavého.
Tomáš Maruščák, mluvčí Armády ČR: "Tahákem bude společná formace amerického bombardéru B-52, který přiletí z Lousiany, takže 15 hodin stráví na cestě do ČR a 15 hodin nazpět. V Ostravě se představí v průletu a občané ČR ho pak ještě mohou spatřit nad Prahou a nad Plzní."
Pořadatelé prosí diváky, aby si opravdu zapnuli televizi a nejezdili do Mošnova. Nejen, že bude celý areál uzavřen, ale bude omezen vstup i na pozemky MS kraje v okolí letiště. Dojde k uzavření příjezdových cest mezi Novou Horkou, Petřvaldem a Košatkou, důsledkem čehož nebude možný vjezd do Petřvaldíku.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Policie je tady od toho, když by docházelo na vstup na cizí pozemky, když by docházelo k poškozování majetku, třeba ničení oplocení letiště."
V okolí akce také platí zákaz používání dronů. Náš kraj bude reprezentovat mimo jiné zásahová jednotka, která předvede zákrok proti útočníkovi ohrožujícímu dav. Naši hasiči zase ukáží vyprošťování zraněných z vozidla. Zajímavá bude i historická rekonstrukce bojů o Štítinu na Opavsku.
---
Továrna v Horní Suché začala vyrábět baterie nového typu
Nová továrna na výrobu moderních akumulátorů podle patentu českého vynálezce Jana Procházky začala fungovat v areálu bývalého Dolu František v Horní Suché na Karvinsku. Proces výroby podléhá utajení. Autor patentu a investoři však považují nový akumulátor za průlom v energetice.
Baterie o různé kapacitě najdou uplatnění v domácnostech, ale především v průmyslu. Jde o stavebnicový systém, kdy si každý zákazník může sestavit bateriovou stanici o kapacitě, jakou přesně potřebuje.
Výrobce klade důraz zejména na bezpečnost baterií, jejich nehořlavost a také na snadnou ekologickou recyklaci.
Jan Procházka, vědec: “Ten rozdíl v naší technologií je výrobní. My používáme stejnou chemii jako všichni ostatní, ale vyrábíme ty baterie jinak. Takže místo skutečně kosmických technologií my jsme se vrátili k manufaktuře, takže dneska se nanáší všechno v tenkých vrstvách. Tam nesmíte mít vlastně hrbolek větší než 3 mikrony na té elektrodě. Si představte, že vlas má 70 mikronů. Takže jenom pro porovnání. A tohle to všechno jsme obešli a vlastně my lisujeme z těch aktivních materiálů tabletky bez pojiv. My nemusíme nic lepit na folie a to strašně zjednodušuje a zlevňuje ten výrobní proces. Takže já si myslím, že mi přicházíme prostě s tím, že lithiové baterie určitě ano, ty dokáží hodně, ale především máme na mysli teda levné baterie, které mají bezpečnostní parametry, které zase jim dává ta 3D konstrukce, takže vlastně tam máte nějaký kovový rám, ta elektroda je vlastně kovový rám a to je zároveň taky fantastický rozvod elektronů, zároveň fantasticky rozvod tepla, zároveň vám to dává mechanické vlastnosti, takže ta baterie má dejme tomu 1000 krát vyšší bezpečnost než to, co vidíte ostatní na trhu. A to my vnímáme jako velmi dobré a zároveň ta možnost rozebrat po skončení životnosti tu baterii a udělat z ní novou baterii a ještě na tom vydělat peníze, tak to taky nikdo jiný nemá. Protože my nemusíte ty baterie vlastně rozcupovat na konci. My je jenom rozebereme a zase si uděláme hromádku aktivního materiálu a hromádku kovu a pak se to všechno recykluje."
V Horní Suché sázejí na to, že budoucnost stojí na vysoké spotřebě elektrické energie a nutnosti ji někde uchovávat v dostatečné kapacitě.
Jan Procházka, vědec: “Stojíme na prahu revoluce a my přinášíme startovací lajnu pro energetiku. Když to vezmu, tak ukládání energie a její využívání a distribuce, tak já si myslím, že my jsme na začátku a tudy chceme růst.”
Radomír Prus, podnikatel: "Je to průmyslový region, je tady pracovní síla, dá se tady rozvíjet a mít vlastně ty kapacity do budoucna té kvalitní pracovní síly. A ten region to potřebuje. Takže dneska tady stojíme na bývalé šachtě František, která zanikla už kdysi dávno. A když před třemi lety se podíváte fotky, jak to tady vypadalo, když jsme klepali základní kámen a podíváte se na to dneska, tak je to opravdu někde úplně jinde. My jsme tady přinesl high-tech průmysl 4.0. Vidíte tady fontánu, vodotrysky. Je to opravdu ukázka, jak by ty fabriky měly do budoucna vypadat, ale tohle fabrikou nekončíme, ale spíše začínáme. Takže dneska máme dneska v zádech Evropskou unii, které se to strašně líbí a chce nás tom podporovat. Máme hodně nadnárodních partnerů, kteří za námi tady chtějí přijít. Máme tady dalších 300 tisíc metrů čtverečních na rozvoj, takže plánujeme tady stavět další továrny, a to nejen na baterie, ale elektrosoučástky, které baterky potřebují. Vyvíjíme vlastní elektromotory, kdy chceme postavit motorárnu. Stavíme elektrokamion pro Dakar s rodinou Lopraisových. S Němci stavíme elektroloď na solární systémy. Díky tomu si myslím, že díky těmto PR produktům vznikne odbytiště masové výroby a všechno může jít tady odsud. A ten region to potřebuje.
Horní Suchá nabídla výborné podmínky pro stavbu továrny. V budoucnu by měl být provoz rozšířen o další výrobní kapacity.
Radomír Prus, podnikatel: “Celkem tady ve třech halách pracuje dneska 250 lidí, plus celkem na tom projektu pracovalo doteď zhruba asi tisíc lidí. Do budoucna takový můj odhad je, že by tady v té zóně mohl pracovat až 2000 lidí. Časem z toho tady možná vyrostou další továrny, v rámci nějakého joint venture, které tady zase přilákají další investice a pracovní místa. Takže cílem je, že tohle je takové srdce od kterého tady v tomto regionu vznikne obrovský high-tech průmysl, který by měl prakticky nahradit celé hornictví.”
Součástí výrobního areálu je nabíjecí stanice pro elektromobily. V současné době má jít o nejvýkonnější stanici na severu Moravy.
---
Centrum duševního zdraví propojí nemocnici a charitu
V Nemocnici Frýdek-Místek se otevřelo Beskydské centrum duševního zdraví. Výjimečné je tím, že na jednom místě budou vzájemně pomáhat lidem s duševním onemocněním zdravotníci a pracovníci Charity Frýdek-Místek. Tím se propojí zdravotní a sociální péče v zařízení, které je jediné a první svého druhu na Frýdeckomístecku.
Nemocnice ve Frýdku-Místku má úplně nové oddělení. V budově L v prostorách po bývalé nemocniční lékárně vzniklo Beskydské centrum duševního zdraví.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pacient tady, pokud má problém, může přijít pro krizovou intervenci. Máme tady psychiatra, klinického psychologa, tam bude akutně řešen. Nebo tady může docházet na nějaké terapie skupinové, můžeme se starat o rodinné příslušníky, aby věděli, jak fungovat potom v tom vlastním rodinném zázemí."
Nemocnice doposud psychiatrickou ani psychologickou péči neposkytovala. Nové centrum je navíc unikátní tím, že propojí zdravotní a sociální péči. Společně tady totiž budou lidem pomáhat zdravotníci a pracovníci Charity Frýdek-Místek.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Ty holky, které tady pracují, tak spolu kooperují, ty věci tvoří dohromady, stejně tak ke klientům vyjíždějí společně. To znamená, že v okamžiku, kdy tady ten klient přijde, tak dostane péči komplexní, to znamená jak tu zdravotní, tak sociální, s tím, že zdravotní zajišťuje nemocnice a sociální my, ale tak aby to fungovalo, tak se musíme na všem domluvit."
Centrum duševního zdraví vzniklo zároveň jako mezistupeň mezi hospitalizací pacienta a ambulantní péčí.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pacienti, kteří mají psychiatrické problémy, tak buď se řeší ambulantně u ambulantních specialistů, nicméně tam jsou obrovské čekací doby, takže se může stát, že než se dostanou do ambulantního řešení, tak můžou mít nějaký problém nebo ten problém může eskalovat. Pak máme klasickou akutní péči lůžkovou, která ale je velmi poddimenzovaná v našem kraji, ale myslím si, že nejen v našem kraji, ale v celé republice. A pak máme následnou péči, například Psychiatrickou nemocnici v Opavě, která je na hraně své kapacity a ti pacienti pokud jsou propuštěni, tak než se dostanou k ambulantnímu specialistovi, tak samozřejmě můžou mít další problémy."
Projekt tohoto centra vznikal zhruba 3 roky na zelené louce. Nenavazuje na žádnou psychiatrickou péči při nemocnici.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Spoustu věcí jsme museli získat zkušenostmi někde jinde, podívat se, domluvit se, nazkoušet a i ty výzvy, do kterých jsme se hlásili, nebyly úplně jednoznačné, ale jsme hrozně rádi, že se to povedlo, že tady ve Frýdku-Místku vzniklo něco nového, něco významného, něco co přinese, co je zase dalším krokem k jakémusi zdraví v regionu."
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "K dnešnímu dni máme 28 pacientů, každý týden přibývají noví pacienti, kteří naše služby vyhledávají a potřebují a ten cílový stav je 100 pacientů, není to tak, že tady může přijít kdokoliv na jedno sezení, ti pacienti jsou pacienti našeho centra, a to centrum souvisí s naší spádovou oblastí."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město se dlouhodobě zabývá problematikou osob právě s duševním onemocněním a je také jedním z cílů i našeho střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve Frýdku-Místku. Podporuje samotný vznik centra duševního zdraví, ale také sociální terénní služby zoom, kterou má na starosti Charita Frýdek-Místek a která je taky součástí spolupráce pro osoby s duševním onemocněním."
V zařízení zatím pracuje 14 zaměstnanců a jeho spádová oblast dosahuje až na 100 tisíc obyvatel.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Vybudování stálo 30 milionů korun, všechno to šlo z dotace ministerstva pro místní rozvoj a v současné době provoz centra je financován dotačním titulem ministerstva zdravotnictví, je to na 18 měsíců a po těch 18 měsících bychom měli mít zajištěnu smlouvu se zdravotními pojišťovnami a zajištěný kontinuální přechod na další způsob financování."
Provozní doba centra je každý všední den od 9 do 15 hodin a možná je i individuální domluva.
---
TS disponují novými stroji na zeleň a úklid silnic
Technické služby Nového Jičína obnovují zastaralé vybavení. Ve vozovém parku přibyly dvě multifunkční vozidla. Využít se dají celoročně. V zimě dokážou uklidit silnice a chodníky, v létě zavlaží městskou zeleň.
Pracovníci novojičínských technických služeb se seznamují s obsluhou právě dovezených multifunkčních vozidel. Dva nové automobily poslouží ve středisku zeleně, v zimním období pomohou při úklidu komunikací, dostanou se i na chodníky a do úzkých uliček.
Pavel Tichý, ředitel TS Nový Jičín: “Při řešení zadání této zakázky jsme volili tu cestu, abychom v rámci příslušenství vozidel je mohli využívat celoročně.”
Jan Majchrak, středisko zeleně, TS Nový Jičín: “Je to hlavně nové auto, čtyřkolka s pohonem čtyři krát čtyři. Na zalévání to bude dobré, protože to má to přední rameno na zalévání a větší sud na vodu s obsahem tří kubíků.”
Díky kropícímu zařízení už obsluha nemusí vystupovat z vozu a dokáže zavlažit i ozdobné květináče ve výšce, stejně tak se dostane k nízkým kořenům.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Ta stávající technika už dosloužila, tudíž se nám podařilo vysoutěžit tyto dva multifunkční vozy v celkové hodnotě zhruba 6 milionů korun.”
Nové vozy a další vybavení ukáží technické služby veřejnosti v rámci ekologického Dne Země, který se v opožděném podzimním termínů koná na Masarykově náměstí 24. září.
---
Nedonošené děti na fotografiích Miroslava Pawelka
Karvinský fotograf Miroslav Pawelek právě nyní vystavuje v Mánesově síni sérii fotografií, které zachycují první okamžiky po narození nedonošených dětí. Svět nedonošených dětí zachytil ve fakultní nemocnici v Ostravě.
Svět nedonošených dětí ve Fakultní nemocnici Ostrava. Tak zní název výstavy, kterou mohou obyvatelé Karviné i návštěvníci města zhlédnout v Mánesově síni městského domu kultury. Autor fotografií Miroslav Pawelek zachytil první dny života zhruba 60. předčasně narozených dětí z celého Moravskoslezského kraje, některé z nich vážily jen 500 gramů.
Miroslav Pawelek, fotograf: "Jsou vesměs umístěné v inkubátorech nebo na lůžkách JIP, kde se o ně zdravotní personál stará. Mohou to být i děti nemocné nebo postižené nějakou nemocí."
Péče o předčasně narozené děti na specializované oddělení neonatologie je velmi náročná. jejich příběhy jsou velmi silné a jejich životy zvláště v prvních dnech velmi křehké.
Hana Spratková, neonatoložka FNO: "Na těch fotografiích je zachycena naše každodenní rutina. Každé miminko, které se u nás narodí, mělo neskutečně náročný start do života. Ten život není samozřejmost, je kolikrát i těžce vybojovaný, ale má to smysl."
V karvinské Mánesově síni si můžete fotografie prohlédnout do 21. října.
---
