Havířov se připravuje na možný výskyt nákazy v domovech senioru a vytvoří covidové jednotky pro pacienty, kteří by nevyžadovali lékařskou péči. Lůžka vzniknou v uzavřených denních stacionářích.
Ministerstvo zdravotnictví požaduje, aby zejména domovy seniorů vyčlenili místa pro infekční klienty. Ve středisku Luna v Havířově to ale z dispozičních důvodů nelze. Proto město přišlo s jinou variantou.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: “V tuto chvíli jsme vyčlenili dvě místa. Jedno místo je na stacionáři Lipová, kdy v těch prostorách bude vytvořeno prostředí, aby tam mohla být navezena lůžka a další prostor je na denním stacionáři pod Sociálními službami města Havířova. Na obě tato místa budou převezeni klienti ať domova seniorů, nebo chráněného bydlení, kteří budou mít pozitivitu, ale nebudou vyžadovat lékařskou péči.”
Koupit polohovací a plně vybavená lůžka v této době není jednoduché. Městu se jich podařilo zajistit šest. Další lůžka mohou být do stacionářů případně dovezena z domova.
Milan Černý, ředitel Sociálních služeb města Havířova: "Lůžka by měla být dodána v příštím týdnu. My dovybavíme lůžkovinami a dalšími věcmi a budeme tak připravení pro možnost ubytování těchto seniorů.”
Další kapacita lůžek vznikne přímo v domově seniorů ve středisku Helios v suterénu.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Mají okna, je možné odvětrávat, je tam zázemí, co se týče hygieny, skladovacích prostorů a dalších záležitostí. Takže na středisku Helios jsme schopni pokrýt předběžně asi patnáct osob.”
O všechny pozitivní klienty by se starali zaměstnanci domova seniorů.
---
Koronavirus rozhodně není jako obyčejná chřipka. Jde o vysoce infekční onemocnění, které dál plní nemocnice nakaženými pacienty. Pozitivních navíc přibývá i mezi zdravotníky. Nemocnice ve Frýdku-Místku se proto obává, že nebude mít dostatek personálu, který by se staral i o běžné pacienty.
Lékaři upozorňují veřejnost, že koronavirus by rozhodně neměl nikdo podceňovat.
Petr Kozák, primář Ortopedicko-traumatologické oddělení: "To onemocnění je závažné právě tím, že je za prvé vysoce infekční, v podstatě více infekční než chřipka. Další věcí je, že je nevyzpytatelné. My nevíme, jak u koho bude probíhat to onemocnění a jak závažné bude a třetí věc je samozřejmě ta masovost, to komunitní šíření, které probíhá ve společnosti napříč."
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Ta situace vyplývá i z toho, že v našem odběrovém místě máme záchyty každý den přes 70 pozitivních pacientů nebo občanů, což jsou výrazně větší čísla, než byly v minulém týdnu a násobně větší čísla, než byly před 14 dny a v těch dřívějších měsících. Takže byť tu situaci zvládáme, ty čísla určitě rostou a může se ta situace kdykoliv zhoršit."
To způsobuje, že se nemocnice začínají zaplňovat pacienty, kteří potřebují hospitalizaci, zároveň roste počet lidí, kteří mají vážnější průběh nemoci. V nemocnici ve Frýdku-Místku se situace od našeho posledního natáčení bohužel opět zhoršila.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Dneska máme hospitalizovaných aktuálně 48 pacientů, 6 z toho je na ventilátoru, takže ti jsou ve vážném stavu. My jsme v nemocnici připravili další stanici, která dneska bude sloužit jako expektační stanice, takže tam budeme do doby, než se naplní celé naše dvě jednotky, to je kapacita 56 standardních pacientů, tak tam budou ležet pacienti, kteří čekají na výsledek testu, který rozhodne, zda jsou pozitivní nebo ne."
Narůstá také počet nakažených zdravotníků nebo těch, kteří musejí být v karanténě, což může být pro nemocnici velký problém, který způsobí omezení poskytované péče. Jednoduše řečeno, o pacienty bez ohledu na to, s jakým problémem do nemocnice přijdou, by se neměl při větším výpadku kdo starat.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Ty čísla se každý den mění, dneska to číslo je velké, je to 65 zdravotníků, kteří jsou buď pozitivní a nebo jsou v karanténě proto, že žijí i samoživitelky s malým dítětem, takže ty nemůžeme do práce povolat. Jsme v situaci, kdy se budeme snažit, aby ti, kteří budou v karanténě, tak pracovali. Zatím, většina z nich pracuje při zajištění podmínek, které jsou k práci nutné, ale určitě to číslo bohužel asi poroste nahoru."
Nemocnice ve Frýdku-Místku už částečně omezila poskytování péče. Opět se snížila operativa pouze na ty nejnutnější zákroky, z šesti operačních sálů jedou pouze čtyři a musel se přesouvat také personál, aby byl schopný pokrýt aktuálně nejnutnější chod nemocnice.
Petr Kozák, primář Ortopedicko-traumatologické oddělení: "Severomoravský kraj má hodně nemocných zdravotníků a hrozí tady právě to, že by mohl vzniknout italský scénář. Proto je velice důležité, abychom dodržovali všechna bezpečnostní hygienická opatření, a to hlavně nosit roušky, rozestupy, dobrou hygienu rukou a samozřejmě vyloučit jakékoliv shromažďování lidí, protože se dneska ví, že to onemocnění se hlavně šíří aerosolem a ten aerosol se nejvíce šíří v uzavřených místnostech za nízké relativní vlhkosti."
Stále platí, že nemocnice hledá dobrovolníky z řad současných i bývalých zdravotníků i studentů zdravotnických oborů, kteří by mohli v současné nelehké situaci vypomoct.
---
Památník Osvobození z roku 1970, který byl postaven jako symbol osvobození Karviné, prochází v těchto dnech opravou. Kompletně se vyměňuje nasvícení celého areálu kolem a také se měnily prasklé a vyviklané desky.
Památník Osvobození v Karviné-Novém Městě naproti Městského domu kultury, u kterého se každoročně 3. května koná pietní akt k osvobození Karviné za účastní představitelů města, ruského konzulátu a veřejnosti, prochází v těchto dnech opravou.
Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "Ta větší oprava spočívala v tom, že jsme některé desky, které byly vyviklané, museli znovu přilepit. Přemýšlíme ještě o tom, že ve spolupráci s městským zahradníkem vyměníme stromy, které časem uschly."
Měnilo se také celé nasvícení tohoto místa.
Martin Rebro, pracovník Odboru Komunálních služeb MMK: “Statutární město Karviná v letošním roce přistoupilo ke komplexní výměně svítidel, které jsou umístěny po obvodu areálu památníku. Jednalo se o nutnou akci, protože původní svítidla už byla poškozena, zastaralá, docházelo tam k zatopení a poruše izolace."
Památník se za dobu své existence několikrát změnil. Už v roce 1975, po pěti letech od jeho vybudování, vypadal jinak než v současné době.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Plastika bojovníka, která tady byla původně, tak byla nahrazena bronzovou sochou Rudoarmějce. Další, větší rekonstrukce, proběhla u příležitosti 60. výročí osvobození, a to v roce 2005, kde byl původní památník zcela rozebrán a byl přestaven do nynější podoby, kterou vidíme dnes. Ještě bych dodala takovou zajímavost, že ve schránce u tohoto památníku, je almanach se jmény všech padlých hrdinů.”
Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "Před těmi 15. lety se nejednalo pouze o rekonstrukci toho památníku, tady tenkrát, a možná celá řada pamětníků si vzpomene, došlo k celkové opravě celého parčíku, který byl, vybudovaly se nové chodníky, parkoviště podél a udělaly se zásahy do zeleně, co bylo nezdravé, tak se ořezalo, dosadily se nové stromy, keře."
Autorem soch - bojovníka i Rudoarmějce - je akademický sochař Jaroslav Brož. Původní sochu bojovníka mohou lidé vidět poblíž zastávek městské hromadné dopravy u obchodního domu. Město věnuje památníkům, plastikám i válečným hrobům náležitou péči a udržuje je v dobrém stavu.
Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: “Máme celou řadu věcí třeba v Karviné-Dolech, dokonce jeden památník je schovaný za bývalou Barborou, tam jsme letos připravovali příjezdovou cestu, protože tam polská reprezentace přišla se poklonit památce zemřelých a položit tam věnec."
Zásadní opravou prošel nedávno i například Pomník padlých v 1. světové válce v Karviné-Dolech a úpravou předprostoru památky a jeho okolí prošel i Pomník Rudoarmějců, oba v Karviné-Dolech.
---
Nový Jičín letos získal dalšího Elektrooskara za sběr a třídění elektrozařízení. Kromě sošky obdržela radnice finanční odměnu. Použije ji na vybudování centra, do kterého budou moci lidé nosit funkční věci, které už nepotřebují, ale mohly by posloužit někomu jinému.
Sošku Elektrooskara za rok 2019 za množství sebraného elektroodpadu v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel získal Nový Jičín v rámci Moravskoslezského kraje už počtvrté za sebou.
Marie Machková, tisková mluvčí MěÚ Nový Jičín: “Obyvatelé Nového Jičína v loňském roce přinesli na naše dva separační dvory 113 tun elektroodpadu.”
Na jednoho Novojičíňáka tak vychází téměř pět kilogramů vytříděného a správně odloženého elektroodpadu. Velký podíl na úspěchu má i soutěž ve sběru nefunkčních elektrospotřebičů, která probíhá na zdejších základních školách.
Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “To přišlo do podvědomí dětí, které apelovaly na své rodiče a sbírali doma elektrospotřebiče. Akci pořádáme již několik let a myslím si, že toto hodně přispělo k tomu, že ve sběrných dvorech končí velké množství elektrozařízení a pomáhá nám vyhrávat už čtvrtým rokem.”
Kromě sošky Elektrooskara získala radnice finanční odměnu ve výši 20 tisíc korun. kam s nimi už je rozhodnuto.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Které bychom rádi využili na ke zřízení takzvaného Re-use centra, kde občané budou moci odevzdat nějaký předmět z domácnosti, který už nebudou moci využít, ale budou mít pocit, že někdo jiný by pro něj nějaké využít najít mohl.”
Re-use centrum by město chtělo otevřít v příštím roce.
---
Až půl metru sněhu napadlo v minulých dnech v nejvyšší části Jeseníků – na Ovčárně a na Pradědu. I přes současné oteplení a inverzi tady zůstává ještě dostatečná vrstva. Toho také pohotově využili první nadšenci na lyžích.
Přívaly sněhu minulý týden zasypaly cestu z Ovčárny na Praděd a Švýcárnu, takže ji musela uvolňovat rolba. Situace se poté ustálila a s příchodem inverzního počasí se oteplilo. Tolik sněhu v této roční době je tady spíše výjimkou.
Jiří Hejtmánek, Horská služba Ovčárna: „Dá se říct, že to není pravidlem. Ten sníh padá někdy koncem listopadu, začátkem prosince, ale byly roky, myslím 5 let dozadu, kdy napadl myslím 5. října a v téhle podobě to vydrželo až do jara, že se dalo jezdit. Jestli to vydrží letos uvídíme, zatím se razantně oteplilo, takže to postupně odtává.“
Kyvadlová doprava mezi parkovištěm na Hvězdě a Ovčárnou jezdí spolehlivě. Toho využili hned jak první lyžaři, tak i pěší turisté, kteří prostě chtěli jen přijet na čerstvý vzduch.
Jiří Hejtmánek, Horská služba Ovčárna: „Už naběhli myslím druhej den se tady utlačila ta pokrývka, nadělaly stopy, takže už se tady proháněli první nedočkavci.
Anketa, první lyžaři: „No bylo to hezký. Sníh byl sice jako už trošku roztátej, ale pořád se to dalo. Na skialpech.“
„No je to těžký. Tadyhle to, to už je bída ale nahoře to je pěkný no. Takovej úsek, ale pak zase k Pradědu už to stojí za to. Paradoxně jsme z Krkonoš, takže jsme jeli sem včera se jen tak podívat ny výlet támhle s dcerou. Takže paradoxně my bydlíme skoro na Lysý, v Rokytnici a jeli jsme až sem. U nás to tak jako sníh taky trošku je ale spíš jsme tak chtěli vypadnout. Takže je to dobrý tady.“
První běžecké stopy jsou již vyřezány, příští dny ukážou jestli na Pradědu vydrží. V restauracích fungují obslužná okénka, o víkendu tady bude určitě živo.
---
Havířov se připravuje na možný výskyt nákazy v domovech senioru a vytvoří covidové jednotky pro pacienty, kteří by nevyžadovali lékařskou péči. Lůžka vzniknou v uzavřených denních stacionářích.
Ministerstvo zdravotnictví požaduje, aby zejména domovy seniorů vyčlenili místa pro infekční klienty. Ve středisku Luna v Havířově to ale z dispozičních důvodů nelze. Proto město přišlo s jinou variantou.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: “V tuto chvíli jsme vyčlenili dvě místa. Jedno místo je na stacionáři Lipová, kdy v těch prostorách bude vytvořeno prostředí, aby tam mohla být navezena lůžka a další prostor je na denním stacionáři pod Sociálními službami města Havířova. Na obě tato místa budou převezeni klienti ať domova seniorů, nebo chráněného bydlení, kteří budou mít pozitivitu, ale nebudou vyžadovat lékařskou péči.”
Koupit polohovací a plně vybavená lůžka v této době není jednoduché. Městu se jich podařilo zajistit šest. Další lůžka mohou být do stacionářů případně dovezena z domova.
Milan Černý, ředitel Sociálních služeb města Havířova: "Lůžka by měla být dodána v příštím týdnu. My dovybavíme lůžkovinami a dalšími věcmi a budeme tak připravení pro možnost ubytování těchto seniorů.”
Další kapacita lůžek vznikne přímo v domově seniorů ve středisku Helios v suterénu.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Mají okna, je možné odvětrávat, je tam zázemí, co se týče hygieny, skladovacích prostorů a dalších záležitostí. Takže na středisku Helios jsme schopni pokrýt předběžně asi patnáct osob.”
O všechny pozitivní klienty by se starali zaměstnanci domova seniorů.
---
Koronavirus rozhodně není jako obyčejná chřipka. Jde o vysoce infekční onemocnění, které dál plní nemocnice nakaženými pacienty. Pozitivních navíc přibývá i mezi zdravotníky. Nemocnice ve Frýdku-Místku se proto obává, že nebude mít dostatek personálu, který by se staral i o běžné pacienty.
Lékaři upozorňují veřejnost, že koronavirus by rozhodně neměl nikdo podceňovat.
Petr Kozák, primář Ortopedicko-traumatologické oddělení: "To onemocnění je závažné právě tím, že je za prvé vysoce infekční, v podstatě více infekční než chřipka. Další věcí je, že je nevyzpytatelné. My nevíme, jak u koho bude probíhat to onemocnění a jak závažné bude a třetí věc je samozřejmě ta masovost, to komunitní šíření, které probíhá ve společnosti napříč."
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Ta situace vyplývá i z toho, že v našem odběrovém místě máme záchyty každý den přes 70 pozitivních pacientů nebo občanů, což jsou výrazně větší čísla, než byly v minulém týdnu a násobně větší čísla, než byly před 14 dny a v těch dřívějších měsících. Takže byť tu situaci zvládáme, ty čísla určitě rostou a může se ta situace kdykoliv zhoršit."
To způsobuje, že se nemocnice začínají zaplňovat pacienty, kteří potřebují hospitalizaci, zároveň roste počet lidí, kteří mají vážnější průběh nemoci. V nemocnici ve Frýdku-Místku se situace od našeho posledního natáčení bohužel opět zhoršila.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Dneska máme hospitalizovaných aktuálně 48 pacientů, 6 z toho je na ventilátoru, takže ti jsou ve vážném stavu. My jsme v nemocnici připravili další stanici, která dneska bude sloužit jako expektační stanice, takže tam budeme do doby, než se naplní celé naše dvě jednotky, to je kapacita 56 standardních pacientů, tak tam budou ležet pacienti, kteří čekají na výsledek testu, který rozhodne, zda jsou pozitivní nebo ne."
Narůstá také počet nakažených zdravotníků nebo těch, kteří musejí být v karanténě, což může být pro nemocnici velký problém, který způsobí omezení poskytované péče. Jednoduše řečeno, o pacienty bez ohledu na to, s jakým problémem do nemocnice přijdou, by se neměl při větším výpadku kdo starat.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Ty čísla se každý den mění, dneska to číslo je velké, je to 65 zdravotníků, kteří jsou buď pozitivní a nebo jsou v karanténě proto, že žijí i samoživitelky s malým dítětem, takže ty nemůžeme do práce povolat. Jsme v situaci, kdy se budeme snažit, aby ti, kteří budou v karanténě, tak pracovali. Zatím, většina z nich pracuje při zajištění podmínek, které jsou k práci nutné, ale určitě to číslo bohužel asi poroste nahoru."
Nemocnice ve Frýdku-Místku už částečně omezila poskytování péče. Opět se snížila operativa pouze na ty nejnutnější zákroky, z šesti operačních sálů jedou pouze čtyři a musel se přesouvat také personál, aby byl schopný pokrýt aktuálně nejnutnější chod nemocnice.
Petr Kozák, primář Ortopedicko-traumatologické oddělení: "Severomoravský kraj má hodně nemocných zdravotníků a hrozí tady právě to, že by mohl vzniknout italský scénář. Proto je velice důležité, abychom dodržovali všechna bezpečnostní hygienická opatření, a to hlavně nosit roušky, rozestupy, dobrou hygienu rukou a samozřejmě vyloučit jakékoliv shromažďování lidí, protože se dneska ví, že to onemocnění se hlavně šíří aerosolem a ten aerosol se nejvíce šíří v uzavřených místnostech za nízké relativní vlhkosti."
Stále platí, že nemocnice hledá dobrovolníky z řad současných i bývalých zdravotníků i studentů zdravotnických oborů, kteří by mohli v současné nelehké situaci vypomoct.
---
Památník Osvobození z roku 1970, který byl postaven jako symbol osvobození Karviné, prochází v těchto dnech opravou. Kompletně se vyměňuje nasvícení celého areálu kolem a také se měnily prasklé a vyviklané desky.
Památník Osvobození v Karviné-Novém Městě naproti Městského domu kultury, u kterého se každoročně 3. května koná pietní akt k osvobození Karviné za účastní představitelů města, ruského konzulátu a veřejnosti, prochází v těchto dnech opravou.
Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "Ta větší oprava spočívala v tom, že jsme některé desky, které byly vyviklané, museli znovu přilepit. Přemýšlíme ještě o tom, že ve spolupráci s městským zahradníkem vyměníme stromy, které časem uschly."
Měnilo se také celé nasvícení tohoto místa.
Martin Rebro, pracovník Odboru Komunálních služeb MMK: “Statutární město Karviná v letošním roce přistoupilo ke komplexní výměně svítidel, které jsou umístěny po obvodu areálu památníku. Jednalo se o nutnou akci, protože původní svítidla už byla poškozena, zastaralá, docházelo tam k zatopení a poruše izolace."
Památník se za dobu své existence několikrát změnil. Už v roce 1975, po pěti letech od jeho vybudování, vypadal jinak než v současné době.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Plastika bojovníka, která tady byla původně, tak byla nahrazena bronzovou sochou Rudoarmějce. Další, větší rekonstrukce, proběhla u příležitosti 60. výročí osvobození, a to v roce 2005, kde byl původní památník zcela rozebrán a byl přestaven do nynější podoby, kterou vidíme dnes. Ještě bych dodala takovou zajímavost, že ve schránce u tohoto památníku, je almanach se jmény všech padlých hrdinů.”
Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "Před těmi 15. lety se nejednalo pouze o rekonstrukci toho památníku, tady tenkrát, a možná celá řada pamětníků si vzpomene, došlo k celkové opravě celého parčíku, který byl, vybudovaly se nové chodníky, parkoviště podél a udělaly se zásahy do zeleně, co bylo nezdravé, tak se ořezalo, dosadily se nové stromy, keře."
Autorem soch - bojovníka i Rudoarmějce - je akademický sochař Jaroslav Brož. Původní sochu bojovníka mohou lidé vidět poblíž zastávek městské hromadné dopravy u obchodního domu. Město věnuje památníkům, plastikám i válečným hrobům náležitou péči a udržuje je v dobrém stavu.
Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: “Máme celou řadu věcí třeba v Karviné-Dolech, dokonce jeden památník je schovaný za bývalou Barborou, tam jsme letos připravovali příjezdovou cestu, protože tam polská reprezentace přišla se poklonit památce zemřelých a položit tam věnec."
Zásadní opravou prošel nedávno i například Pomník padlých v 1. světové válce v Karviné-Dolech a úpravou předprostoru památky a jeho okolí prošel i Pomník Rudoarmějců, oba v Karviné-Dolech.
---
Nový Jičín letos získal dalšího Elektrooskara za sběr a třídění elektrozařízení. Kromě sošky obdržela radnice finanční odměnu. Použije ji na vybudování centra, do kterého budou moci lidé nosit funkční věci, které už nepotřebují, ale mohly by posloužit někomu jinému.
Sošku Elektrooskara za rok 2019 za množství sebraného elektroodpadu v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel získal Nový Jičín v rámci Moravskoslezského kraje už počtvrté za sebou.
Marie Machková, tisková mluvčí MěÚ Nový Jičín: “Obyvatelé Nového Jičína v loňském roce přinesli na naše dva separační dvory 113 tun elektroodpadu.”
Na jednoho Novojičíňáka tak vychází téměř pět kilogramů vytříděného a správně odloženého elektroodpadu. Velký podíl na úspěchu má i soutěž ve sběru nefunkčních elektrospotřebičů, která probíhá na zdejších základních školách.
Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “To přišlo do podvědomí dětí, které apelovaly na své rodiče a sbírali doma elektrospotřebiče. Akci pořádáme již několik let a myslím si, že toto hodně přispělo k tomu, že ve sběrných dvorech končí velké množství elektrozařízení a pomáhá nám vyhrávat už čtvrtým rokem.”
Kromě sošky Elektrooskara získala radnice finanční odměnu ve výši 20 tisíc korun. kam s nimi už je rozhodnuto.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Které bychom rádi využili na ke zřízení takzvaného Re-use centra, kde občané budou moci odevzdat nějaký předmět z domácnosti, který už nebudou moci využít, ale budou mít pocit, že někdo jiný by pro něj nějaké využít najít mohl.”
Re-use centrum by město chtělo otevřít v příštím roce.
---
Až půl metru sněhu napadlo v minulých dnech v nejvyšší části Jeseníků – na Ovčárně a na Pradědu. I přes současné oteplení a inverzi tady zůstává ještě dostatečná vrstva. Toho také pohotově využili první nadšenci na lyžích.
Přívaly sněhu minulý týden zasypaly cestu z Ovčárny na Praděd a Švýcárnu, takže ji musela uvolňovat rolba. Situace se poté ustálila a s příchodem inverzního počasí se oteplilo. Tolik sněhu v této roční době je tady spíše výjimkou.
Jiří Hejtmánek, Horská služba Ovčárna: „Dá se říct, že to není pravidlem. Ten sníh padá někdy koncem listopadu, začátkem prosince, ale byly roky, myslím 5 let dozadu, kdy napadl myslím 5. října a v téhle podobě to vydrželo až do jara, že se dalo jezdit. Jestli to vydrží letos uvídíme, zatím se razantně oteplilo, takže to postupně odtává.“
Kyvadlová doprava mezi parkovištěm na Hvězdě a Ovčárnou jezdí spolehlivě. Toho využili hned jak první lyžaři, tak i pěší turisté, kteří prostě chtěli jen přijet na čerstvý vzduch.
Jiří Hejtmánek, Horská služba Ovčárna: „Už naběhli myslím druhej den se tady utlačila ta pokrývka, nadělaly stopy, takže už se tady proháněli první nedočkavci.
Anketa, první lyžaři: „No bylo to hezký. Sníh byl sice jako už trošku roztátej, ale pořád se to dalo. Na skialpech.“
„No je to těžký. Tadyhle to, to už je bída ale nahoře to je pěkný no. Takovej úsek, ale pak zase k Pradědu už to stojí za to. Paradoxně jsme z Krkonoš, takže jsme jeli sem včera se jen tak podívat ny výlet támhle s dcerou. Takže paradoxně my bydlíme skoro na Lysý, v Rokytnici a jeli jsme až sem. U nás to tak jako sníh taky trošku je ale spíš jsme tak chtěli vypadnout. Takže je to dobrý tady.“
První běžecké stopy jsou již vyřezány, příští dny ukážou jestli na Pradědu vydrží. V restauracích fungují obslužná okénka, o víkendu tady bude určitě živo.
---
