Výstava ve Slezském zemském muzeu připomíná symboly Vánoc, které nás provázejí už po staletí: ozdobený strom, adventní věnec a betlém. Kvůli protiepidemickým opatřením je teď ale budova muzea pro veřejnost uzavřená. A tak vám v následujícím příspěvku vánoční atmosféru výstavy její autorky přiblíží.
Nejstarším symbolem Vánoc je betlém. Scéna, která zobrazuje narození Ježíše Krista, se v Čechách objevila poprvé v roce 1560, a to v jezuitském kostele v Praze. Betlémy se staly velmi oblíbenou dekorací. Vyráběly se ze dřeva, z papíru, keramiky či jiných materiálů Toto je betlém z kostela v Městě Albrechticích z I. pol. 20. stol, který se rozprostírá na 5,5 metru dlouhém pozadí. Má asi 200 postav.
Miroslava Suchánková, kurátorka národopisného pracoviště Slezského zemského muzea: „Tento betlém je velmi rozsáhlý, obsahuje množství řezbovaných polychromovaných postaviček a architektonických prvků."
Vánoce bez stromečku si neumíme představit. V českých zemích se tento symbol svátků objevil na počátku 19. století. První vánoční stromky zdobily jablíčka, oříšky, papírové růže a perníčky se svatými obrázky.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Nebylo na něm tolik sladkostí. Ozdoby byly vyráběny v domácnosti.
Dnes dekorativní součást interiéru, dříve praktický kalendář, který odpočítával čas zbývající do Vánoc. Ano, jde o adventní věnec, který je poměrně mladým symbolem vánočních svátků.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Rekonstrukce prvního adventního věnce jej představuje tak, jak ho známe z r. 1838. byl jednoduchý na obyčejném dřevěném kole. Bylo na něm 24 adventních svíček."
Čtyři bílé svíce se zapalovaly vždy na adventní neděli a 20 červených pak ve všední dny.
---
Protože vánoční svátky mají být kouzelné, nebudou kouzla chybět ani v našem vysílání. Do světa magie a iluzí vás vezme prostřednictvím obrazovky talentovaný kouzelník a iluzionista Nikolas Kara z Karvinska.
Tohle je 21tiletý Nikolas Kara. K magii a kouzlení se dostal úplnou náhodou. Bylo mu šest let, když v televizi zhlédl pořad se známým kouzelníkem Pavlem Kožíškem.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Ten tehdy proměnil herečku Sabinu Laurinovou v ovečku. Přemýšlel jsem jak to dělá, pak to reprízovali, já se na to podíval a přišel jsem na to."
V knihovně si hned půjčil knihu o kouzlech, shodou okolností byla napsaná právě Pavlem Kožíškem. Byl to tedy on, kdo Nikolase Karu inspiroval a později i osobně učil na různých táborech pro děti a workshopech.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Můžu říct, že dnes jsme kolegové, kamarádi, když potřebuji, vždycky mi poradí, je to můj idol, vzor a opravdu před ním klobouk dolů."
Vyjmenovat kolik kouzel ovládá a kolik se jich naučil, není možné.
Nikolas Kara nejčastěji předvádí kouzla s drobnými předměty, jako jsou karty, mince, prstýnky nebo balonky. Umí i větší kouzla a pár iluzí. Přednost dává ale mikromagii. Kouzla se ze začátku učil i tři hodiny denně.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Člověk se učí celý život. Je strašně moc kouzel, které neumím a které se chci naučit. Mám kouzlo, které se učím dva roky a ještě ho stále neumím dobře, abych s ním mohl před diváky. Pokud ho fakt neumím na 140 procent, tak s ním nejdu ven před diváky."
Nikolas Kara nejčastěji vystupuje na soukromých akcích nebo firemních večírcích. Kouzla předváděl například Iloně Csákové, Lucii Bílé nebo Halině Pawlovské.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Magie mi dává to, že poznávám spoustu lidí a opravdu ti, co se pořád vrací a vrací, to jsou nejlepší diváci a můžu si troufnout říct, že po těch časech to jsou i mí dobří přátelé."
Kouzlení a magii se věnuje Nikolas Kara souběžně se zaměstnáním.
---
Novojičínské návštěvnické centrum, ještě před znovu zpřísněním vládních omezení, stihlo připravit procházku městem s nádechem Vánoc. Zakončena byla pečením perníků s mistrem Štramberských uší Ladislavem Hezkým.
Pohled z věže novojičínské radnice byl součástí Procházky městem s nádechem Vánoc, kterou připravilo Návštěvnické centrum ke konci roku.
Kristýna Juliová, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Naplánovali jsme vánoční procházku městem v rámci projektu Historické perly Podbeskydí. Účastníci měli možnost dozvědět se něco o našem krásném náměstí, zavítali jsme do kostela, kde jsme si vyslechli něco o vánočních tradicích. Procházku jsme zakončili na radniční věži.”
Lenka Čačalová, účastník akce: Vydali jsme se s dětmi, viděli jsme to na facebooku, tak jsme to brali jako příjemné zpestření víkendu.”
Petr Augustini, účastník akce: “Procházka byla perfektní, bylo to perfektně uspořádané, byli jsme spokojeni.”
Zájemci pak mohli pokračovat v programu prohlídkou expozic Návštěvnického centra a pečením pod taktovkou mistra Štramberských uší Ladislava Hezkého.
Ladislav Hezký, pekař: “Je to těsto na Štramberské uši, standardní těsto, které používám. ale je to vlastně perníkové těsto, takže se dá krásně vyválet a dá se z něj vyvalovat. Řeknu vám všechno, co v něm je. Je tam mouka, cukr, vejce, med, směs koření, kypřící prášek. To je šest ingrediencí, které tam jsou, ale na poměry se mě neptejte, ty já neřeknu, ty tajím i před svou manželkou.”
Existuje jen osm pekařů, kteří mají oficiální licenci a smějí vyrábět ty pravé Štramberské uši. Ladislav Hezký patří mezi dva z nich, kteří tuto pochoutku dělají klasickým váleným způsobem.
---
Koronavir vší silou zasáhl Dětský domov v Řepištích na Frýdecko-Místecku. Onemocněly děti i personál. Domovu musela pomoci armáda i Vyšší odborná škola zdravotnická v Ostravě. A právě tato škola se postarala, aby měly děti pod stromečkem dárky.
Bylo to strašně náročné a bez pomoci bychom to nezvládli. To jsou slova již jedné z vyléčených vychovatelek z dětského domova v Řepištích. Covid domov doslova ochromil. Pomocnou ruku nabídla i Vyšší odborná zdravotnická škola v Ostravě, která se rovněž postarala o to, aby měly děti krásné vánoce.
Lenka Chroboczková, vychovatelka dětského domova v Řepištích: "Je to úžasné, protože díky tomu jsme neměli ani čas dětem dárky nakupovat. Byli jsme doma v karanténě. Takže jsme hrozně rádi a děti budou také velmi rády.”
Na pomoci pro domov se podílela celá škola.
Hana Hanusková, zástupkyně ředitelky Vyšší odborné zdravotnické školy Ostrava: “Takže jsme informovali naše studenty a kolegy a máme takový vnitřní pocit jako zdravotníci, že máme a musíme pomáhat. Tak jsme vytvořili sbírku, za kterou se nakoupili dětem pod stromeček nějaké dárky a napeklo se cukroví.”
Důležitou úlohu hrála i Armáda. Vojáci pomáhali s chodem domova a starostí o děti od 8. prosince.
David Fordey, četař, velitel skupiny 50: "Děti reagovaly velice dobře, řekl bych, že reagovaly jako děti. To, že má nějaké dítě hendikep a jiné dítě má jiný hendikep, tak vůbec o nic nejde.”
Dětský domov v Řepištích byl prozatím naštěstí jediný v MSK, do kterého takto nákaza pronikla.
---
Nejvyšší hora Jeseníků, Praděd a jeho okolí je rájem běžkařů a pěších turistů. Dosud pro ně ale nebyla dostupná. Autobusy kvůli covidu stály a omezena byla i automobilová doprava. Teď už se kyvadlová doprava z Hvězdy na Ovčárnu opět rozjela a turisté se tam jen hrnou.
Běžkaři a pěší turisté si už mohou užívat přírodního sněhu na Pradědu, kam opět jezdí autobusy. Kyvadlovou dopravu z Hvězdy na Ovčárnu na více než 2 měsíce přerušila pandemie koronaviru.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: “V tomto roce jsme museli udělat zásadní opatření. S příchodem covidu jsme se rozhodli, že zastavíme dopravu na Praděd. Ale my si uvědomujeme, že Praděd je velmi navštěvovanou horou a pro tu zimní sezónu, hlavně Vánoce, potom Nový rok jsme přidali autobusy.”
Veškeré informace o kyvadlové dopravě najdete na webu jeseníky-praded.cz, kde jsou i informace o počasí a další pokyny, kterými byste se měli řídit.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: “Aby se nám nestávalo to, co se stává každý rok, kdy já potom v těchto svátcích dostávám milion mailů naštvaných lidí, že zůstali nahoře. Každý, kdo přijede nahoru, by měl vědět, v kolik ten poslední autobus jede dolů a ten poslední autobus nevezme 300 lidí. Vezme opravdu pouze těch 60 a zbytek má smůlu.”
Na Praděd momentálně míří zejména pěší turisté, běžkařů je tam zatím málo.
Anketa: návštěvníci Pradědu: “Nahoře aktuálně je tam mlha. Dopoledne to bylo lepší, svítilo sluníčko, ale teď tam padla mlha a fouká, ale krásný rodinný výlet.”
“Vyšli jsme si dneska na Praděd, bylo to úplně super, krásné počasí nahoře bylo azuro, ale potom se to změnilo v mlhu, takže paráda.”
Běžkaři se momentálně mohou vydat na strojově upravenou trasu z Ovčárny na Praděd a na Švýcárnu a dále pak na Červenohorské sedlo.
---
Výstava ve Slezském zemském muzeu připomíná symboly Vánoc, které nás provázejí už po staletí: ozdobený strom, adventní věnec a betlém. Kvůli protiepidemickým opatřením je teď ale budova muzea pro veřejnost uzavřená. A tak vám v následujícím příspěvku vánoční atmosféru výstavy její autorky přiblíží.
Nejstarším symbolem Vánoc je betlém. Scéna, která zobrazuje narození Ježíše Krista, se v Čechách objevila poprvé v roce 1560, a to v jezuitském kostele v Praze. Betlémy se staly velmi oblíbenou dekorací. Vyráběly se ze dřeva, z papíru, keramiky či jiných materiálů Toto je betlém z kostela v Městě Albrechticích z I. pol. 20. stol, který se rozprostírá na 5,5 metru dlouhém pozadí. Má asi 200 postav.
Miroslava Suchánková, kurátorka národopisného pracoviště Slezského zemského muzea: „Tento betlém je velmi rozsáhlý, obsahuje množství řezbovaných polychromovaných postaviček a architektonických prvků."
Vánoce bez stromečku si neumíme představit. V českých zemích se tento symbol svátků objevil na počátku 19. století. První vánoční stromky zdobily jablíčka, oříšky, papírové růže a perníčky se svatými obrázky.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Nebylo na něm tolik sladkostí. Ozdoby byly vyráběny v domácnosti.
Dnes dekorativní součást interiéru, dříve praktický kalendář, který odpočítával čas zbývající do Vánoc. Ano, jde o adventní věnec, který je poměrně mladým symbolem vánočních svátků.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Rekonstrukce prvního adventního věnce jej představuje tak, jak ho známe z r. 1838. byl jednoduchý na obyčejném dřevěném kole. Bylo na něm 24 adventních svíček."
Čtyři bílé svíce se zapalovaly vždy na adventní neděli a 20 červených pak ve všední dny.
---
Protože vánoční svátky mají být kouzelné, nebudou kouzla chybět ani v našem vysílání. Do světa magie a iluzí vás vezme prostřednictvím obrazovky talentovaný kouzelník a iluzionista Nikolas Kara z Karvinska.
Tohle je 21tiletý Nikolas Kara. K magii a kouzlení se dostal úplnou náhodou. Bylo mu šest let, když v televizi zhlédl pořad se známým kouzelníkem Pavlem Kožíškem.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Ten tehdy proměnil herečku Sabinu Laurinovou v ovečku. Přemýšlel jsem jak to dělá, pak to reprízovali, já se na to podíval a přišel jsem na to."
V knihovně si hned půjčil knihu o kouzlech, shodou okolností byla napsaná právě Pavlem Kožíškem. Byl to tedy on, kdo Nikolase Karu inspiroval a později i osobně učil na různých táborech pro děti a workshopech.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Můžu říct, že dnes jsme kolegové, kamarádi, když potřebuji, vždycky mi poradí, je to můj idol, vzor a opravdu před ním klobouk dolů."
Vyjmenovat kolik kouzel ovládá a kolik se jich naučil, není možné.
Nikolas Kara nejčastěji předvádí kouzla s drobnými předměty, jako jsou karty, mince, prstýnky nebo balonky. Umí i větší kouzla a pár iluzí. Přednost dává ale mikromagii. Kouzla se ze začátku učil i tři hodiny denně.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Člověk se učí celý život. Je strašně moc kouzel, které neumím a které se chci naučit. Mám kouzlo, které se učím dva roky a ještě ho stále neumím dobře, abych s ním mohl před diváky. Pokud ho fakt neumím na 140 procent, tak s ním nejdu ven před diváky."
Nikolas Kara nejčastěji vystupuje na soukromých akcích nebo firemních večírcích. Kouzla předváděl například Iloně Csákové, Lucii Bílé nebo Halině Pawlovské.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Magie mi dává to, že poznávám spoustu lidí a opravdu ti, co se pořád vrací a vrací, to jsou nejlepší diváci a můžu si troufnout říct, že po těch časech to jsou i mí dobří přátelé."
Kouzlení a magii se věnuje Nikolas Kara souběžně se zaměstnáním.
---
Novojičínské návštěvnické centrum, ještě před znovu zpřísněním vládních omezení, stihlo připravit procházku městem s nádechem Vánoc. Zakončena byla pečením perníků s mistrem Štramberských uší Ladislavem Hezkým.
Pohled z věže novojičínské radnice byl součástí Procházky městem s nádechem Vánoc, kterou připravilo Návštěvnické centrum ke konci roku.
Kristýna Juliová, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Naplánovali jsme vánoční procházku městem v rámci projektu Historické perly Podbeskydí. Účastníci měli možnost dozvědět se něco o našem krásném náměstí, zavítali jsme do kostela, kde jsme si vyslechli něco o vánočních tradicích. Procházku jsme zakončili na radniční věži.”
Lenka Čačalová, účastník akce: Vydali jsme se s dětmi, viděli jsme to na facebooku, tak jsme to brali jako příjemné zpestření víkendu.”
Petr Augustini, účastník akce: “Procházka byla perfektní, bylo to perfektně uspořádané, byli jsme spokojeni.”
Zájemci pak mohli pokračovat v programu prohlídkou expozic Návštěvnického centra a pečením pod taktovkou mistra Štramberských uší Ladislava Hezkého.
Ladislav Hezký, pekař: “Je to těsto na Štramberské uši, standardní těsto, které používám. ale je to vlastně perníkové těsto, takže se dá krásně vyválet a dá se z něj vyvalovat. Řeknu vám všechno, co v něm je. Je tam mouka, cukr, vejce, med, směs koření, kypřící prášek. To je šest ingrediencí, které tam jsou, ale na poměry se mě neptejte, ty já neřeknu, ty tajím i před svou manželkou.”
Existuje jen osm pekařů, kteří mají oficiální licenci a smějí vyrábět ty pravé Štramberské uši. Ladislav Hezký patří mezi dva z nich, kteří tuto pochoutku dělají klasickým váleným způsobem.
---
Koronavir vší silou zasáhl Dětský domov v Řepištích na Frýdecko-Místecku. Onemocněly děti i personál. Domovu musela pomoci armáda i Vyšší odborná škola zdravotnická v Ostravě. A právě tato škola se postarala, aby měly děti pod stromečkem dárky.
Bylo to strašně náročné a bez pomoci bychom to nezvládli. To jsou slova již jedné z vyléčených vychovatelek z dětského domova v Řepištích. Covid domov doslova ochromil. Pomocnou ruku nabídla i Vyšší odborná zdravotnická škola v Ostravě, která se rovněž postarala o to, aby měly děti krásné vánoce.
Lenka Chroboczková, vychovatelka dětského domova v Řepištích: "Je to úžasné, protože díky tomu jsme neměli ani čas dětem dárky nakupovat. Byli jsme doma v karanténě. Takže jsme hrozně rádi a děti budou také velmi rády.”
Na pomoci pro domov se podílela celá škola.
Hana Hanusková, zástupkyně ředitelky Vyšší odborné zdravotnické školy Ostrava: “Takže jsme informovali naše studenty a kolegy a máme takový vnitřní pocit jako zdravotníci, že máme a musíme pomáhat. Tak jsme vytvořili sbírku, za kterou se nakoupili dětem pod stromeček nějaké dárky a napeklo se cukroví.”
Důležitou úlohu hrála i Armáda. Vojáci pomáhali s chodem domova a starostí o děti od 8. prosince.
David Fordey, četař, velitel skupiny 50: "Děti reagovaly velice dobře, řekl bych, že reagovaly jako děti. To, že má nějaké dítě hendikep a jiné dítě má jiný hendikep, tak vůbec o nic nejde.”
Dětský domov v Řepištích byl prozatím naštěstí jediný v MSK, do kterého takto nákaza pronikla.
---
Nejvyšší hora Jeseníků, Praděd a jeho okolí je rájem běžkařů a pěších turistů. Dosud pro ně ale nebyla dostupná. Autobusy kvůli covidu stály a omezena byla i automobilová doprava. Teď už se kyvadlová doprava z Hvězdy na Ovčárnu opět rozjela a turisté se tam jen hrnou.
Běžkaři a pěší turisté si už mohou užívat přírodního sněhu na Pradědu, kam opět jezdí autobusy. Kyvadlovou dopravu z Hvězdy na Ovčárnu na více než 2 měsíce přerušila pandemie koronaviru.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: “V tomto roce jsme museli udělat zásadní opatření. S příchodem covidu jsme se rozhodli, že zastavíme dopravu na Praděd. Ale my si uvědomujeme, že Praděd je velmi navštěvovanou horou a pro tu zimní sezónu, hlavně Vánoce, potom Nový rok jsme přidali autobusy.”
Veškeré informace o kyvadlové dopravě najdete na webu jeseníky-praded.cz, kde jsou i informace o počasí a další pokyny, kterými byste se měli řídit.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: “Aby se nám nestávalo to, co se stává každý rok, kdy já potom v těchto svátcích dostávám milion mailů naštvaných lidí, že zůstali nahoře. Každý, kdo přijede nahoru, by měl vědět, v kolik ten poslední autobus jede dolů a ten poslední autobus nevezme 300 lidí. Vezme opravdu pouze těch 60 a zbytek má smůlu.”
Na Praděd momentálně míří zejména pěší turisté, běžkařů je tam zatím málo.
Anketa: návštěvníci Pradědu: “Nahoře aktuálně je tam mlha. Dopoledne to bylo lepší, svítilo sluníčko, ale teď tam padla mlha a fouká, ale krásný rodinný výlet.”
“Vyšli jsme si dneska na Praděd, bylo to úplně super, krásné počasí nahoře bylo azuro, ale potom se to změnilo v mlhu, takže paráda.”
Běžkaři se momentálně mohou vydat na strojově upravenou trasu z Ovčárny na Praděd a na Švýcárnu a dále pak na Červenohorské sedlo.
---
