Koronavir vší silou zasáhl Dětský domov v Řepištích na Frýdecko-Místecku. Onemocněly děti i personál. Domovu musela pomoci armáda i Vyšší odborná škola zdravotnická v Ostravě. A právě tato škola se postarala, aby měly děti pod stromečkem dárky.
Bylo to strašně náročné a bez pomoci bychom to nezvládli. To jsou slova již jedné z vyléčených vychovatelek z dětského domova v Řepištích. Covid domov doslova ochromil. Pomocnou ruku nabídla i Vyšší odborná zdravotnická škola v Ostravě, která se rovněž postarala o to, aby měly děti krásné vánoce.
Lenka Chroboczková, vychovatelka dětského domova v Řepištích: "Je to úžasné, protože díky tomu jsme neměli ani čas dětem dárky nakupovat. Byli jsme doma v karanténě. Takže jsme hrozně rádi a děti budou také velmi rády.”
Na pomoci pro domov se podílela celá škola.
Hana Hanusková, zástupkyně ředitelky Vyšší odborné zdravotnické školy Ostrava: “Takže jsme informovali naše studenty a kolegy a máme takový vnitřní pocit jako zdravotníci, že máme a musíme pomáhat. Tak jsme vytvořili sbírku, za kterou se nakoupili dětem pod stromeček nějaké dárky a napeklo se cukroví.”
Důležitou úlohu hrála i Armáda. Vojáci pomáhali s chodem domova a starostí o děti od 8. prosince.
David Fordey, četař, velitel skupiny 50: "Děti reagovaly velice dobře, řekl bych, že reagovaly jako děti. To, že má nějaké dítě hendikep a jiné dítě má jiný hendikep, tak vůbec o nic nejde.”
Dětský domov v Řepištích byl prozatím naštěstí jediný v MSK, do kterého takto nákaza pronikla.
---
40 metrů světelných řetězů, svítící kometa a vánoční výzdoba. Tak málo stačí k radosti, kterou přináší lidem při pohledu vánoční autobus ve Frýdku-Místku. Ulice města i okolí brázdí už několik týdnů a všichni z něj mají velkou radost.
Skoro jako nazdobený vánoční stromeček. Tak vypadá autobus městské hromadné dopravy ve Frýdku-Místku, který brázdí nejen ulice města každý den.
Anketa: 1.) "Je to strašně krásné, že ty Vánoce jsou takhle v celém městě, líbí se mi to." 2.) "Podle mě to dělá hodně dobrý dojem a je to moc pěkné." 3.) "Město to určitě jako oživí, prostě je to takové příjemnější, když ten člověk uvidí ten autobus, takhle jako vánočně."
S nápadem nazdobit takto autobus přišel řidič David Hájek, okoukal ho totiž v Praze, kde loni poprvé vyjela nazdobená vánoční tramvaj.
David Hájek, řidič MHD Frýdek-Místek: "Letos mají dvě, i autobus a já jsem si říkal, nazdobíme to i u nás, sice nemáme tramvaj, máme autobusy jenom, že jo, otázka, jak to bude vypadat. Tak jsme vlastně to realizovali se školou 4. základní, kde nám děti udělaly takovou vesničku, vločky, to jsme tam nechali nalepit, dali jsme ty svíčky. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli to bude svítit, jo, co to bude dělat, tak jsme to zapojili, rozsvítilo se to. Úspěch to u těch cestujících mělo, jo, každý si to fotil, jezdili na konečnou, jo, tam se u toho fotografovali, točili se."
Loni jezdil autobus jen chvíli před Vánocemi a letos už se na něj lidé ptali v listopadu, proto v dopravním podniku neváhali a dva čtyřicetimetrové světelné řetězy, svítící kometu a vánoční výzdobu připravili mnohem dřív.
David Hájek, řidič MHD Frýdek-Místek: "Podle kolegů, co s tím vlastně oni jezdí, já to letos nemám, tak jsem se ptal jaké to je? Jo, ptají se na to, chválí to, pěkné to je. Manažer marketingu pan Birkáš mi řekl, že mu píšou z dětských domovů, z domovů seniorů, že to jezdí pod jejími okny, že se jim to líbí a my jsme to vlastně udělali pro ty lidi, jo, v rámci teď té doby Covidové, kdy teď vidíte trhy tady nejsou, není tu nic, takže ať mají alespoň zpestření v té dopravě."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Mě se ten nápad toho řidiče velice líbí, protože si pamatuju, jak moje děti byly nadšené, když tady byl Coca Cola náklaďák, takže já to cením, je to taková věc, která zpříjemní náladu všem, když uvidí prostě osvícený autobus v ulicích a udělá nám z toho běžného dne trochu nevšední."
MHD Frýdek-Místek zajišťuje společnost 3ČSAD, která uvažuje, že podobný autobus by mohla díky tomuto úspěchu vypravovat i jinde.
---
Protože vánoční svátky mají být kouzelné, nebudou kouzla chybět ani v našem vysílání. Do světa magie a iluzí vás vezme prostřednictvím obrazovky talentovaný kouzelník a iluzionista Nikolas Kara z Karvinska.
Tohle je 21tiletý Nikolas Kara. K magii a kouzlení se dostal úplnou náhodou. Bylo mu šest let, když v televizi zhlédl pořad se známým kouzelníkem Pavlem Kožíškem.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Ten tehdy proměnil herečku Sabinu Laurinovou v ovečku. Přemýšlel jsem jak to dělá, pak to reprízovali, já se na to podíval a přišel jsem na to."
V knihovně si hned půjčil knihu o kouzlech, shodou okolností byla napsaná právě Pavlem Kožíškem. Byl to tedy on, kdo Nikolase Karu inspiroval a později i osobně učil na různých táborech pro děti a workshopech.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Můžu říct, že dnes jsme kolegové, kamarádi, když potřebuji, vždycky mi poradí, je to můj idol, vzor a opravdu před ním klobouk dolů."
Vyjmenovat kolik kouzel ovládá a kolik se jich naučil, není možné.
Nikolas Kara nejčastěji předvádí kouzla s drobnými předměty, jako jsou karty, mince, prstýnky nebo balonky. Umí i větší kouzla a pár iluzí. Přednost dává ale mikromagii. Kouzla se ze začátku učil i tři hodiny denně.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Člověk se učí celý život. Je strašně moc kouzel, které neumím a které se chci naučit. Mám kouzlo, které se učím dva roky a ještě ho stále neumím dobře, abych s ním mohl před diváky. Pokud ho fakt neumím na 140 procent, tak s ním nejdu ven před diváky."
Nikolas Kara nejčastěji vystupuje na soukromých akcích nebo firemních večírcích. Kouzla předváděl například Iloně Csákové, Lucii Bílé nebo Halině Pawlovské.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Magie mi dává to, že poznávám spoustu lidí a opravdu ti, co se pořád vrací a vrací, to jsou nejlepší diváci a můžu si troufnout říct, že po těch časech to jsou i mí dobří přátelé."
Kouzlení a magii se věnuje Nikolas Kara souběžně se zaměstnáním.
---
Novojičínské návštěvnické centrum, ještě před znovu zpřísněním vládních omezení, stihlo připravit procházku městem s nádechem Vánoc. Zakončena byla pečením perníků s mistrem Štramberských uší Ladislavem Hezkým.
Pohled z věže novojičínské radnice byl součástí Procházky městem s nádechem Vánoc, kterou připravilo Návštěvnické centrum ke konci roku.
Kristýna Juliová, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Naplánovali jsme vánoční procházku městem v rámci projektu Historické perly Podbeskydí. Účastníci měli možnost dozvědět se něco o našem krásném náměstí, zavítali jsme do kostela, kde jsme si vyslechli něco o vánočních tradicích. Procházku jsme zakončili na radniční věži.”
Lenka Čačalová, účastník akce: Vydali jsme se s dětmi, viděli jsme to na facebooku, tak jsme to brali jako příjemné zpestření víkendu.”
Petr Augustini, účastník akce: “Procházka byla perfektní, bylo to perfektně uspořádané, byli jsme spokojeni.”
Zájemci pak mohli pokračovat v programu prohlídkou expozic Návštěvnického centra a pečením pod taktovkou mistra Štramberských uší Ladislava Hezkého.
Ladislav Hezký, pekař: “Je to těsto na Štramberské uši, standardní těsto, které používám. ale je to vlastně perníkové těsto, takže se dá krásně vyválet a dá se z něj vyvalovat. Řeknu vám všechno, co v něm je. Je tam mouka, cukr, vejce, med, směs koření, kypřící prášek. To je šest ingrediencí, které tam jsou, ale na poměry se mě neptejte, ty já neřeknu, ty tajím i před svou manželkou.”
Existuje jen osm pekařů, kteří mají oficiální licenci a smějí vyrábět ty pravé Štramberské uši. Ladislav Hezký patří mezi dva z nich, kteří tuto pochoutku dělají klasickým váleným způsobem.
---
Výstava ve Slezském zemském muzeu připomíná symboly Vánoc, které nás provázejí už po staletí: ozdobený strom, adventní věnec a betlém. Kvůli protiepidemickým opatřením je teď ale budova muzea pro veřejnost uzavřená. A tak vám v následujícím příspěvku vánoční atmosféru výstavy její autorky přiblíží.
Nejstarším symbolem Vánoc je betlém. Scéna, která zobrazuje narození Ježíše Krista, se v Čechách objevila poprvé v roce 1560, a to v jezuitském kostele v Praze. Betlémy se staly velmi oblíbenou dekorací. Vyráběly se ze dřeva, z papíru, keramiky či jiných materiálů Toto je betlém z kostela v Městě Albrechticích z I. pol. 20. stol, který se rozprostírá na 5,5 metru dlouhém pozadí. Má asi 200 postav.
Miroslava Suchánková, kurátorka národopisného pracoviště Slezského zemského muzea: „Tento betlém je velmi rozsáhlý, obsahuje množství řezbovaných polychromovaných postaviček a architektonických prvků."
Vánoce bez stromečku si neumíme představit. V českých zemích se tento symbol svátků objevil na počátku 19. století. První vánoční stromky zdobily jablíčka, oříšky, papírové růže a perníčky se svatými obrázky.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Nebylo na něm tolik sladkostí. Ozdoby byly vyráběny v domácnosti.
Dnes dekorativní součást interiéru, dříve praktický kalendář, který odpočítával čas zbývající do Vánoc. Ano, jde o adventní věnec, který je poměrně mladým symbolem vánočních svátků.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Rekonstrukce prvního adventního věnce jej představuje tak, jak ho známe z r. 1838. byl jednoduchý na obyčejném dřevěném kole. Bylo na něm 24 adventních svíček."
Čtyři bílé svíce se zapalovaly vždy na adventní neděli a 20 červených pak ve všední dny.
---
Koronavir vší silou zasáhl Dětský domov v Řepištích na Frýdecko-Místecku. Onemocněly děti i personál. Domovu musela pomoci armáda i Vyšší odborná škola zdravotnická v Ostravě. A právě tato škola se postarala, aby měly děti pod stromečkem dárky.
Bylo to strašně náročné a bez pomoci bychom to nezvládli. To jsou slova již jedné z vyléčených vychovatelek z dětského domova v Řepištích. Covid domov doslova ochromil. Pomocnou ruku nabídla i Vyšší odborná zdravotnická škola v Ostravě, která se rovněž postarala o to, aby měly děti krásné vánoce.
Lenka Chroboczková, vychovatelka dětského domova v Řepištích: "Je to úžasné, protože díky tomu jsme neměli ani čas dětem dárky nakupovat. Byli jsme doma v karanténě. Takže jsme hrozně rádi a děti budou také velmi rády.”
Na pomoci pro domov se podílela celá škola.
Hana Hanusková, zástupkyně ředitelky Vyšší odborné zdravotnické školy Ostrava: “Takže jsme informovali naše studenty a kolegy a máme takový vnitřní pocit jako zdravotníci, že máme a musíme pomáhat. Tak jsme vytvořili sbírku, za kterou se nakoupili dětem pod stromeček nějaké dárky a napeklo se cukroví.”
Důležitou úlohu hrála i Armáda. Vojáci pomáhali s chodem domova a starostí o děti od 8. prosince.
David Fordey, četař, velitel skupiny 50: "Děti reagovaly velice dobře, řekl bych, že reagovaly jako děti. To, že má nějaké dítě hendikep a jiné dítě má jiný hendikep, tak vůbec o nic nejde.”
Dětský domov v Řepištích byl prozatím naštěstí jediný v MSK, do kterého takto nákaza pronikla.
---
40 metrů světelných řetězů, svítící kometa a vánoční výzdoba. Tak málo stačí k radosti, kterou přináší lidem při pohledu vánoční autobus ve Frýdku-Místku. Ulice města i okolí brázdí už několik týdnů a všichni z něj mají velkou radost.
Skoro jako nazdobený vánoční stromeček. Tak vypadá autobus městské hromadné dopravy ve Frýdku-Místku, který brázdí nejen ulice města každý den.
Anketa: 1.) "Je to strašně krásné, že ty Vánoce jsou takhle v celém městě, líbí se mi to." 2.) "Podle mě to dělá hodně dobrý dojem a je to moc pěkné." 3.) "Město to určitě jako oživí, prostě je to takové příjemnější, když ten člověk uvidí ten autobus, takhle jako vánočně."
S nápadem nazdobit takto autobus přišel řidič David Hájek, okoukal ho totiž v Praze, kde loni poprvé vyjela nazdobená vánoční tramvaj.
David Hájek, řidič MHD Frýdek-Místek: "Letos mají dvě, i autobus a já jsem si říkal, nazdobíme to i u nás, sice nemáme tramvaj, máme autobusy jenom, že jo, otázka, jak to bude vypadat. Tak jsme vlastně to realizovali se školou 4. základní, kde nám děti udělaly takovou vesničku, vločky, to jsme tam nechali nalepit, dali jsme ty svíčky. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli to bude svítit, jo, co to bude dělat, tak jsme to zapojili, rozsvítilo se to. Úspěch to u těch cestujících mělo, jo, každý si to fotil, jezdili na konečnou, jo, tam se u toho fotografovali, točili se."
Loni jezdil autobus jen chvíli před Vánocemi a letos už se na něj lidé ptali v listopadu, proto v dopravním podniku neváhali a dva čtyřicetimetrové světelné řetězy, svítící kometu a vánoční výzdobu připravili mnohem dřív.
David Hájek, řidič MHD Frýdek-Místek: "Podle kolegů, co s tím vlastně oni jezdí, já to letos nemám, tak jsem se ptal jaké to je? Jo, ptají se na to, chválí to, pěkné to je. Manažer marketingu pan Birkáš mi řekl, že mu píšou z dětských domovů, z domovů seniorů, že to jezdí pod jejími okny, že se jim to líbí a my jsme to vlastně udělali pro ty lidi, jo, v rámci teď té doby Covidové, kdy teď vidíte trhy tady nejsou, není tu nic, takže ať mají alespoň zpestření v té dopravě."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Mě se ten nápad toho řidiče velice líbí, protože si pamatuju, jak moje děti byly nadšené, když tady byl Coca Cola náklaďák, takže já to cením, je to taková věc, která zpříjemní náladu všem, když uvidí prostě osvícený autobus v ulicích a udělá nám z toho běžného dne trochu nevšední."
MHD Frýdek-Místek zajišťuje společnost 3ČSAD, která uvažuje, že podobný autobus by mohla díky tomuto úspěchu vypravovat i jinde.
---
Protože vánoční svátky mají být kouzelné, nebudou kouzla chybět ani v našem vysílání. Do světa magie a iluzí vás vezme prostřednictvím obrazovky talentovaný kouzelník a iluzionista Nikolas Kara z Karvinska.
Tohle je 21tiletý Nikolas Kara. K magii a kouzlení se dostal úplnou náhodou. Bylo mu šest let, když v televizi zhlédl pořad se známým kouzelníkem Pavlem Kožíškem.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Ten tehdy proměnil herečku Sabinu Laurinovou v ovečku. Přemýšlel jsem jak to dělá, pak to reprízovali, já se na to podíval a přišel jsem na to."
V knihovně si hned půjčil knihu o kouzlech, shodou okolností byla napsaná právě Pavlem Kožíškem. Byl to tedy on, kdo Nikolase Karu inspiroval a později i osobně učil na různých táborech pro děti a workshopech.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Můžu říct, že dnes jsme kolegové, kamarádi, když potřebuji, vždycky mi poradí, je to můj idol, vzor a opravdu před ním klobouk dolů."
Vyjmenovat kolik kouzel ovládá a kolik se jich naučil, není možné.
Nikolas Kara nejčastěji předvádí kouzla s drobnými předměty, jako jsou karty, mince, prstýnky nebo balonky. Umí i větší kouzla a pár iluzí. Přednost dává ale mikromagii. Kouzla se ze začátku učil i tři hodiny denně.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Člověk se učí celý život. Je strašně moc kouzel, které neumím a které se chci naučit. Mám kouzlo, které se učím dva roky a ještě ho stále neumím dobře, abych s ním mohl před diváky. Pokud ho fakt neumím na 140 procent, tak s ním nejdu ven před diváky."
Nikolas Kara nejčastěji vystupuje na soukromých akcích nebo firemních večírcích. Kouzla předváděl například Iloně Csákové, Lucii Bílé nebo Halině Pawlovské.
Nikolas Kara, kouzelník a iluzionista: "Magie mi dává to, že poznávám spoustu lidí a opravdu ti, co se pořád vrací a vrací, to jsou nejlepší diváci a můžu si troufnout říct, že po těch časech to jsou i mí dobří přátelé."
Kouzlení a magii se věnuje Nikolas Kara souběžně se zaměstnáním.
---
Novojičínské návštěvnické centrum, ještě před znovu zpřísněním vládních omezení, stihlo připravit procházku městem s nádechem Vánoc. Zakončena byla pečením perníků s mistrem Štramberských uší Ladislavem Hezkým.
Pohled z věže novojičínské radnice byl součástí Procházky městem s nádechem Vánoc, kterou připravilo Návštěvnické centrum ke konci roku.
Kristýna Juliová, Návštěvnické centrum Nový Jičín: “Naplánovali jsme vánoční procházku městem v rámci projektu Historické perly Podbeskydí. Účastníci měli možnost dozvědět se něco o našem krásném náměstí, zavítali jsme do kostela, kde jsme si vyslechli něco o vánočních tradicích. Procházku jsme zakončili na radniční věži.”
Lenka Čačalová, účastník akce: Vydali jsme se s dětmi, viděli jsme to na facebooku, tak jsme to brali jako příjemné zpestření víkendu.”
Petr Augustini, účastník akce: “Procházka byla perfektní, bylo to perfektně uspořádané, byli jsme spokojeni.”
Zájemci pak mohli pokračovat v programu prohlídkou expozic Návštěvnického centra a pečením pod taktovkou mistra Štramberských uší Ladislava Hezkého.
Ladislav Hezký, pekař: “Je to těsto na Štramberské uši, standardní těsto, které používám. ale je to vlastně perníkové těsto, takže se dá krásně vyválet a dá se z něj vyvalovat. Řeknu vám všechno, co v něm je. Je tam mouka, cukr, vejce, med, směs koření, kypřící prášek. To je šest ingrediencí, které tam jsou, ale na poměry se mě neptejte, ty já neřeknu, ty tajím i před svou manželkou.”
Existuje jen osm pekařů, kteří mají oficiální licenci a smějí vyrábět ty pravé Štramberské uši. Ladislav Hezký patří mezi dva z nich, kteří tuto pochoutku dělají klasickým váleným způsobem.
---
Výstava ve Slezském zemském muzeu připomíná symboly Vánoc, které nás provázejí už po staletí: ozdobený strom, adventní věnec a betlém. Kvůli protiepidemickým opatřením je teď ale budova muzea pro veřejnost uzavřená. A tak vám v následujícím příspěvku vánoční atmosféru výstavy její autorky přiblíží.
Nejstarším symbolem Vánoc je betlém. Scéna, která zobrazuje narození Ježíše Krista, se v Čechách objevila poprvé v roce 1560, a to v jezuitském kostele v Praze. Betlémy se staly velmi oblíbenou dekorací. Vyráběly se ze dřeva, z papíru, keramiky či jiných materiálů Toto je betlém z kostela v Městě Albrechticích z I. pol. 20. stol, který se rozprostírá na 5,5 metru dlouhém pozadí. Má asi 200 postav.
Miroslava Suchánková, kurátorka národopisného pracoviště Slezského zemského muzea: „Tento betlém je velmi rozsáhlý, obsahuje množství řezbovaných polychromovaných postaviček a architektonických prvků."
Vánoce bez stromečku si neumíme představit. V českých zemích se tento symbol svátků objevil na počátku 19. století. První vánoční stromky zdobily jablíčka, oříšky, papírové růže a perníčky se svatými obrázky.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Nebylo na něm tolik sladkostí. Ozdoby byly vyráběny v domácnosti.
Dnes dekorativní součást interiéru, dříve praktický kalendář, který odpočítával čas zbývající do Vánoc. Ano, jde o adventní věnec, který je poměrně mladým symbolem vánočních svátků.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Rekonstrukce prvního adventního věnce jej představuje tak, jak ho známe z r. 1838. byl jednoduchý na obyčejném dřevěném kole. Bylo na něm 24 adventních svíček."
Čtyři bílé svíce se zapalovaly vždy na adventní neděli a 20 červených pak ve všední dny.
---
