Havířovská nemocnice je na pacienty s covidem připravená
Přesto, že Moravskoslezský kraj je na tom z pohledu pozitivních pacientů na Covid-19 ještě dobře, situace se může brzy změnit. Havířovská nemocnice dělá všechno proto, aby případný nápor zvládla. Problém by mohl nastat tehdy, pokud by onemocněl personál.
Havířovská nemocnice je jednou z páteřních, která poskytuje péči o covidové pacienty. Počty hospitalizovaných v celé republice rostou. Nemocnice využila zkušenosti z jara a na případný nápor se připravila.
Norbert Schellong, ředitel NsP Havířov: “Máme železnou zásobu ochranných pomůcek, dispoziční úpravy jsme udělali tak, aby na jednotkách intenzivní péče mohlo dojít k takzvanému smíšenému provozu. To znamená jsou tam izolovaná lůžka, stejně tak na stanici ARIM. Havířovská nemocnice je schopná v té první etapě zvládnout dvacet infekčních pacientů na standardním lůžku, pět pacientů na ventilovaných intenzivních lůžkách."
Nemocnice se obává jen jednoho, aby se nákaza nerozšířila mezi zdravotníky.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelkou péči: "Kolegyně vědí, jaká je situace. Spíš bych řekla, že oddělení, která mají zkušenosti s péči o covidové pacienty jsou psychicky na to připravené, ale obávají se. Obávají se z toho důvodu, aby nás bylo dostatek."
Vrchní sestra ARA si myslí, že těžší doba byla na jaře, protože nikdo neměl zkušenosti.
Dana Buchwaldková, vrchní sestra ARO: "My jsme teď vlastně udělali rekonstrukci oddělení a máme druhý covidový box, takže budeme mít třeba i dva pacienty najednou, takže to bude docela náročné to zajistit logisticky v rámci ochranných pomůcek. Ale já doufám, že to zvládneme a jsme připravení bojovat proti covidu optimisticky.”
---
Senioři z MS kraje smykovali jako ostřílení závodníci
Už dávno neplatí, že seniorům za volantem je lépe se obloukem vyhnout. I když jezdí opatrněji, často je jejich jízda mnohem bezpečnější, než u mladých řidičů. Pokud už ale s věkem ztrácejí jistotu a nebo si jen chtějí vyzkoušet své limity, mohou se zúčastnit kurzu v Centru bezpečné jízdy Libros v Ostravě.
Jedu s dobou - to je název projektu pro seniory, kteří se i ve vyšším věku chtějí stále zdokonalovat a nebo si jen chtějí vyzkoušet nejrůznější řidičské dovednosti na bezpečném místě. Areál Centra bezpečné jízdy Libros má k tomu ty nejlepší podmínky.
Dalimil Fryč, ředitel Centra bezpečné jízdy Libros: "Já ty seniory strašně obdivuju, že mají tu chuť i vitalitu, vezmou svůj vůz a přijedou tady. Jsou tady i časně ráno a chtějí. Je to na nich hrozně vidět a je to moc fajn."
Senioři mají nejprve teorii, kde se dozví například novinky v pravidlech silničního provozu, zopakují si některé fyzikální zákonitosti a dozví se i o nových trendech v automobilismu. Pak už je čeká praxe. Vyzkoušejí si například zvládání smyku, brždění nebo aquaplaning.
anketa, účastníci kurzu: "Je to super, alespoň se naučíme pořádně jezdit." "To by mělo být pro všechny, jsou to zkušenosti k nezaplacení."
Kurzy jsou mezi seniory velmi oblíbené i proto, že jsou zdarma. Hrazeny jsou z fondu zábrany škod. Nejstaršímu účastníkovi bylo 92 let.
---
Hromada odpadků v centru NJ inspirovala ke třídění
Na novojičínském náměstí se uskutečnil z jara odložený Den Země. Součástí byly ekologické hry a programy zejména pro děti. Na ploše se také objevila hromada odpadků, která měla inspirovat k většímu třídění.
Hromada odpadků na novojičínském náměstí nebyla černou skládkou, ale posloužila pro analýzu třídění, která byla součástí programu Dne Země.
Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Odpad pochází z klasických kontejnerů na směsný komunální odpad z jedné lokality ze sídliště. Teď pracovníci rozebírají odpady tak, aby zvlášť roztřídili plast, papír, sklo, prostě veškeré komodity, které by se mohly dále využít.”
Pokus provázela tipovací soutěž pro veřejnost jaké procento věcí z vysypané hromady se dá vyseparovat a dále zužitkovat, a nemusí skončit na skládce. O další programy se postaraly různé ekologické společnosti a organizace města.
Šárka Kozáková, ekolog, odpadový hospodář TS Nový Jičín: “Ve stánku technických služeb máme připraveny kvízy. Tady můžete vyplnit a zjisti, jak dlouho se který odpad rozkládá.”
účastníci akce: “ Já si myslím, že PET lahev se rozkládá tak 250 let a slupka od banánů tak pět měsíců.”
“Jablečný ohryzek jeden měsíc a plechovky bych řekla že tak 50 let.”
“Já si myslím, že banán se rozkládá rychle, přemýšlím, jestli pět měsíců nebo čtrnáct dnů.”
Pavel Sedlář, SVČ Fokus Nový Jičín: ”My jsme si tu připravili program o černých skládkách. O tom, že černé skládky nepatří do města, že odpadky patří do košů.”
Obyvatelé města ročně vyprodukují kolem 9 tisíc tun odpadků, zhruba 4 tisíce tun z toho tvoří směsný komunální odpad.
---
V Ostravě-Porubě ročně odchytí na tisíc holubů
Ostrava-Poruba už několik let řeší problém s holuby. Ročně vynaloží desítky tisíc korun za jejich odchyt, aby předešla jejich přemnožení. Při pravidelném odchytu se každý rok podaří z obvodu odvézt kolem 6 stovek nevítaných opeřenců a odebrat více než 300 vajíček.
Jedni si stěžují, druzí je krmí. Řeč je o holubech, kteří trápí sned všechna města. Ničí totiž památky a budovy a roznáší řadu nemocí. Poruba tento problém řeší od roku 2015, kdy si najala firmu na jejich odchyt.
Miroslav Otipka, mluvčí MOb Ostrava-Poruba: “My vnímáme časté stížnosti obyvatel Poruby, že holubi jsou přemnoženi. Bohužel, pokud je lidé nepřestanou krmit, tak ten problém bude se řešit jen velice těžce. My máme už několik let domluvenou spolupráci s panem Kminiakem, který nám holuby odchytává. Ročně se jedná asi o tisíc kusů holubů a vajíček, které posbírá.”
Lubomír Kminiak, holubář: “Ta práce přináší nějaký výsledný efekt pouze, když to děláte celoročně. Dospělé holuby odchytáváme od 11. měsíce do konce 3. měsíce proto, že kdyby jsme je odchytávali ve zbytku roku, tak ta mláďata, co tam zůstanou bez nich, umírají i týden a to je podle mě týrání zvířat.”
Nejvíce holubů je v Porubě tady na Alšově náměstí a pak na třídě 17. listopadu, kde dokonce padl rekord v odchytu
Lubomír Kminiak, holubář: “164 holubů jako za večer, to už asi nepřekonáme."
Holubi se hojně vyskytují také na Hlavní třídě a na ulici Matěje Kopeckého. Pro odchytovou firmu je nejdůležitější najít zdroj jejich výskytu.
Lubomír Kminiak, holubář: “Protože oni, dejme tomu, když je 2x, 3x vyberete na tom místě, oni se můžou přestěhovat."
Většina odchycených holubů putuje chovatelům holubů nebo sokolníkům, kteří je používají jako potravu pro dravce.
---
O kroužek teraristiky mají děti z Karviné zájem
S kamerou jsme navštívili kroužek teraristiky v karvinské Přírodovědné stanici Střediska volného času Juventus, o který je mezi dětmi velký zájem. V současné době se starají až o třicet druhů - plazů, obojživelníků a exotického hmyzu.
Kroužek teraristiky Přírodovědné stanice Střediska volného času Juventus funguje od roku 1990 čili od samého začátku, kdy byla Přírodovědná stanice zprovozněna. Pracovna teraristiky tady byla zřízena úplně jako první.
Zdeňka Szczerbová, vedoucí odd. zoologie a chovatelství: "Obojživelníků máme dva druhy, žebrovník a žába rosnice. Hadů máme šest druhů, všichni to jsou škrtiči, nemáme žádné jedovaté hady. Máme užovky, korálovky, hroznýšovce a krajty."
Z exotického hmyzu jsou zastoupeni zlatohlávci, tři druhy švábů, kudlanky, sklípkani nebo strašilky. Starat se mohou členové kroužku i o agamy, gekony i o několik druhů želv, například klapavky, želvy nádherné, tereky, kajmanku supí, želvy stepní, uhlířské a zelenavé.
Ema Procházková, členka kroužku teraristiky: "Mě se líbí agama vousatá a hadi, co tam jsou."
Matyáš Novotný, člen kroužku teraristiky: "Co hadi? Hada jsme si zatím nepohladil a nevím, jak na tom jsem."
Kroužek teraristiky v Přírodovědné stanici funguje každé pondělí a středu. Pondělní kroužek je již plně obsazený, ve středečním jsou ještě tři místa volná.
---
Havířovská nemocnice je na pacienty s covidem připravená
Přesto, že Moravskoslezský kraj je na tom z pohledu pozitivních pacientů na Covid-19 ještě dobře, situace se může brzy změnit. Havířovská nemocnice dělá všechno proto, aby případný nápor zvládla. Problém by mohl nastat tehdy, pokud by onemocněl personál.
Havířovská nemocnice je jednou z páteřních, která poskytuje péči o covidové pacienty. Počty hospitalizovaných v celé republice rostou. Nemocnice využila zkušenosti z jara a na případný nápor se připravila.
Norbert Schellong, ředitel NsP Havířov: “Máme železnou zásobu ochranných pomůcek, dispoziční úpravy jsme udělali tak, aby na jednotkách intenzivní péče mohlo dojít k takzvanému smíšenému provozu. To znamená jsou tam izolovaná lůžka, stejně tak na stanici ARIM. Havířovská nemocnice je schopná v té první etapě zvládnout dvacet infekčních pacientů na standardním lůžku, pět pacientů na ventilovaných intenzivních lůžkách."
Nemocnice se obává jen jednoho, aby se nákaza nerozšířila mezi zdravotníky.
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelkou péči: "Kolegyně vědí, jaká je situace. Spíš bych řekla, že oddělení, která mají zkušenosti s péči o covidové pacienty jsou psychicky na to připravené, ale obávají se. Obávají se z toho důvodu, aby nás bylo dostatek."
Vrchní sestra ARA si myslí, že těžší doba byla na jaře, protože nikdo neměl zkušenosti.
Dana Buchwaldková, vrchní sestra ARO: "My jsme teď vlastně udělali rekonstrukci oddělení a máme druhý covidový box, takže budeme mít třeba i dva pacienty najednou, takže to bude docela náročné to zajistit logisticky v rámci ochranných pomůcek. Ale já doufám, že to zvládneme a jsme připravení bojovat proti covidu optimisticky.”
---
Senioři z MS kraje smykovali jako ostřílení závodníci
Už dávno neplatí, že seniorům za volantem je lépe se obloukem vyhnout. I když jezdí opatrněji, často je jejich jízda mnohem bezpečnější, než u mladých řidičů. Pokud už ale s věkem ztrácejí jistotu a nebo si jen chtějí vyzkoušet své limity, mohou se zúčastnit kurzu v Centru bezpečné jízdy Libros v Ostravě.
Jedu s dobou - to je název projektu pro seniory, kteří se i ve vyšším věku chtějí stále zdokonalovat a nebo si jen chtějí vyzkoušet nejrůznější řidičské dovednosti na bezpečném místě. Areál Centra bezpečné jízdy Libros má k tomu ty nejlepší podmínky.
Dalimil Fryč, ředitel Centra bezpečné jízdy Libros: "Já ty seniory strašně obdivuju, že mají tu chuť i vitalitu, vezmou svůj vůz a přijedou tady. Jsou tady i časně ráno a chtějí. Je to na nich hrozně vidět a je to moc fajn."
Senioři mají nejprve teorii, kde se dozví například novinky v pravidlech silničního provozu, zopakují si některé fyzikální zákonitosti a dozví se i o nových trendech v automobilismu. Pak už je čeká praxe. Vyzkoušejí si například zvládání smyku, brždění nebo aquaplaning.
anketa, účastníci kurzu: "Je to super, alespoň se naučíme pořádně jezdit." "To by mělo být pro všechny, jsou to zkušenosti k nezaplacení."
Kurzy jsou mezi seniory velmi oblíbené i proto, že jsou zdarma. Hrazeny jsou z fondu zábrany škod. Nejstaršímu účastníkovi bylo 92 let.
---
Hromada odpadků v centru NJ inspirovala ke třídění
Na novojičínském náměstí se uskutečnil z jara odložený Den Země. Součástí byly ekologické hry a programy zejména pro děti. Na ploše se také objevila hromada odpadků, která měla inspirovat k většímu třídění.
Hromada odpadků na novojičínském náměstí nebyla černou skládkou, ale posloužila pro analýzu třídění, která byla součástí programu Dne Země.
Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Odpad pochází z klasických kontejnerů na směsný komunální odpad z jedné lokality ze sídliště. Teď pracovníci rozebírají odpady tak, aby zvlášť roztřídili plast, papír, sklo, prostě veškeré komodity, které by se mohly dále využít.”
Pokus provázela tipovací soutěž pro veřejnost jaké procento věcí z vysypané hromady se dá vyseparovat a dále zužitkovat, a nemusí skončit na skládce. O další programy se postaraly různé ekologické společnosti a organizace města.
Šárka Kozáková, ekolog, odpadový hospodář TS Nový Jičín: “Ve stánku technických služeb máme připraveny kvízy. Tady můžete vyplnit a zjisti, jak dlouho se který odpad rozkládá.”
účastníci akce: “ Já si myslím, že PET lahev se rozkládá tak 250 let a slupka od banánů tak pět měsíců.”
“Jablečný ohryzek jeden měsíc a plechovky bych řekla že tak 50 let.”
“Já si myslím, že banán se rozkládá rychle, přemýšlím, jestli pět měsíců nebo čtrnáct dnů.”
Pavel Sedlář, SVČ Fokus Nový Jičín: ”My jsme si tu připravili program o černých skládkách. O tom, že černé skládky nepatří do města, že odpadky patří do košů.”
Obyvatelé města ročně vyprodukují kolem 9 tisíc tun odpadků, zhruba 4 tisíce tun z toho tvoří směsný komunální odpad.
---
V Ostravě-Porubě ročně odchytí na tisíc holubů
Ostrava-Poruba už několik let řeší problém s holuby. Ročně vynaloží desítky tisíc korun za jejich odchyt, aby předešla jejich přemnožení. Při pravidelném odchytu se každý rok podaří z obvodu odvézt kolem 6 stovek nevítaných opeřenců a odebrat více než 300 vajíček.
Jedni si stěžují, druzí je krmí. Řeč je o holubech, kteří trápí sned všechna města. Ničí totiž památky a budovy a roznáší řadu nemocí. Poruba tento problém řeší od roku 2015, kdy si najala firmu na jejich odchyt.
Miroslav Otipka, mluvčí MOb Ostrava-Poruba: “My vnímáme časté stížnosti obyvatel Poruby, že holubi jsou přemnoženi. Bohužel, pokud je lidé nepřestanou krmit, tak ten problém bude se řešit jen velice těžce. My máme už několik let domluvenou spolupráci s panem Kminiakem, který nám holuby odchytává. Ročně se jedná asi o tisíc kusů holubů a vajíček, které posbírá.”
Lubomír Kminiak, holubář: “Ta práce přináší nějaký výsledný efekt pouze, když to děláte celoročně. Dospělé holuby odchytáváme od 11. měsíce do konce 3. měsíce proto, že kdyby jsme je odchytávali ve zbytku roku, tak ta mláďata, co tam zůstanou bez nich, umírají i týden a to je podle mě týrání zvířat.”
Nejvíce holubů je v Porubě tady na Alšově náměstí a pak na třídě 17. listopadu, kde dokonce padl rekord v odchytu
Lubomír Kminiak, holubář: “164 holubů jako za večer, to už asi nepřekonáme."
Holubi se hojně vyskytují také na Hlavní třídě a na ulici Matěje Kopeckého. Pro odchytovou firmu je nejdůležitější najít zdroj jejich výskytu.
Lubomír Kminiak, holubář: “Protože oni, dejme tomu, když je 2x, 3x vyberete na tom místě, oni se můžou přestěhovat."
Většina odchycených holubů putuje chovatelům holubů nebo sokolníkům, kteří je používají jako potravu pro dravce.
---
O kroužek teraristiky mají děti z Karviné zájem
S kamerou jsme navštívili kroužek teraristiky v karvinské Přírodovědné stanici Střediska volného času Juventus, o který je mezi dětmi velký zájem. V současné době se starají až o třicet druhů - plazů, obojživelníků a exotického hmyzu.
Kroužek teraristiky Přírodovědné stanice Střediska volného času Juventus funguje od roku 1990 čili od samého začátku, kdy byla Přírodovědná stanice zprovozněna. Pracovna teraristiky tady byla zřízena úplně jako první.
Zdeňka Szczerbová, vedoucí odd. zoologie a chovatelství: "Obojživelníků máme dva druhy, žebrovník a žába rosnice. Hadů máme šest druhů, všichni to jsou škrtiči, nemáme žádné jedovaté hady. Máme užovky, korálovky, hroznýšovce a krajty."
Z exotického hmyzu jsou zastoupeni zlatohlávci, tři druhy švábů, kudlanky, sklípkani nebo strašilky. Starat se mohou členové kroužku i o agamy, gekony i o několik druhů želv, například klapavky, želvy nádherné, tereky, kajmanku supí, želvy stepní, uhlířské a zelenavé.
Ema Procházková, členka kroužku teraristiky: "Mě se líbí agama vousatá a hadi, co tam jsou."
Matyáš Novotný, člen kroužku teraristiky: "Co hadi? Hada jsme si zatím nepohladil a nevím, jak na tom jsem."
Kroužek teraristiky v Přírodovědné stanici funguje každé pondělí a středu. Pondělní kroužek je již plně obsazený, ve středečním jsou ještě tři místa volná.
---
