„Je to hodně psychicky i fyzicky náročné, pacienti jsou ve vážném stavu.“ Říkají o práci přímo na infekčním oddělení studentky vysokých škol. Dobrovolně se přihlásily na výzvu Nemocnice ve Frýdku-Místku, protože chtěly v této nelehké době pomoct. Nemocnice nabrala už na 60 dobrovolníků, má totiž kvůli koronaviru výpadek desítek zaměstnanců.
Kateřina Frantová studuje na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové obor všeobecná sestra, jako dobrovolnice se do nemocnice ve Frýdku-Místku přihlásila už v březnu.
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Začalo to tím, že mám kamaráda doktora na ortopedii, kterému jsem už v březnu nabídla výpomoci tady v nemocnici, protože byly zavřené školy. Takže od března jsem pomáhala na ortopedii a teď před těmi třemi týdny nás přesunuli tady na výpomoc."
Podobnou zkušenost má i Barbora Sovadníková, která studuje Fakultu zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.
Barbora Sovadníková, studentka Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého: "Já už jsem sestra a jsem tu už od března, já jsem ze zdravky a chtěla jsem jít prostě někam pomoct a v Ostravě nebrali, já jsem z Ostravy."
Nemocnice má kvůli koronaviru mimo službu skoro 5 desítek zaměstnanců, téměř 80 lidí už zaplnilo tři infekční jednotky a nemocnice tak musela vytvořit další. Pomoc mladých zdravotníků je tak pro ni nesmírně důležitá.
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Jsme velmi rádi, že se nám přihlásili studenti na naši výzvu, která byla na pomoc. Byli to studenti, kteří nám už pomáhali na jaře, ale jsou to studenti i noví ze zdravotnických škol a mimo to máme i nezdravotnické pomocníky v podstatě."
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Jako studenti jsme většinou nasazeni třeba jako ošetřovatelé tady na výpomoc, pomáháme s celkovou péčí o pacienta, pomáháme s hygienou, stravou, v rámci toho, že nám to třeba uznávají i do praxe, tak třeba ty sestry nám kolikrát i umožní si vyzkoušet nějaké výkony, abychom se hodně naučili, takže je to úplně skvělé i pro nás do praktické zkušenosti."
Barbora Sovadníková, studentka Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého: "Je to hrozně velká zkušenost, naučila jsem se toho hrozně moc, pustili mě k věcem, ke kterým jsem se v životě předtím nedostala."
Studentky ale shodně dodávají, že starat se o pacienty, kteří leží v nemocnici rozhodně není jednoduché.
Barbora Sovadníková, studentka Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého: "Je to hodně psychicky náročné, já si pamatuju ze začátku, že jsem jezdila domů třeba s brekem, že se to fakt nezvládalo a teď už je to lepší jako pro mě fyzicky i psychicky."
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Je to často těžké, co si budem. Jako ti pacienti taky nejsou úplně v jednoduchém stavu, to onemocnění není jednoduché, ale zase člověk prostě pokud to chce dělat, tak to zvládá a mě to třeba jako nevadí no, mě to baví, takže zatím je to dobré."
Barbora Sovadníková, studentka Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého: "Jsou to pacienti ve vážném stavu a jde to poznat, že to je právě kvůli tomu tak náročné. Ti lidi jsou hodně tak psychicky z toho takoví vydeptaní, jakože je těžké jim to vysvětlit, aby prostě nebyli nervózní, aby nebrečeli, že vůbec jako jsou pozitivní."
Nemocnice zatím přijala zhruba 60 dobrovolníků.
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My jsme samozřejmě rádi, že se nám přihlásilo tolik dobrovolníků, studentů, z řad středních škol i vysokých škol a za to jim moc děkujeme."
Přihlásili se také lidé, kteří nemají zdravotnické vzdělání nebo zkušenosti, ty nemocnice využila například na triáži a v jiných nezdravotnických oblastech. Přesto stále platí, že kdyby měl kdokoliv zájem pomoct, může se přihlásit.
---
Chtěli bychom uklidnit obyvatele našeho kraje, které v pondělí vyděsila zpráva o hromadění zesnulých v Krematoriu Ostrava. Je pravdou, že krematorium navýšilo kapacitu pro skladování zesnulých, kterých každý rok v tomto období přibývá a Covid způsobil nárůst ještě vyšší. Opatření je ale spíše preventivní a dvojnásobná kapacita chladícího zařízení situaci řeší i v případě zhoršení pandemie.
Krematorium Ostrava je jediné v Moravskoslezském kraji a také největší v celé zemi. Každý měsíc je v něm zpopelněno 900 těl. V pracovních dnech je to kolem 45 zesnulých, ale v posledních dnech se jejich počet zvýšil. Podobná situace sice nastává každý podzim, ale tentokrát přibyli ještě zemřelí s covidem.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Je tam 70 zemřelých denně, ale jen necelých 20 z nich umřelo na covid nebo s covidem. V daný okamžik nehrozí nebezpečí, že by kapacity nestačily."
Ivo Furmančík, ředitel Krematoria Ostrava: "V říjnu jsme měli až 1200 zpopelnění, tak jsme byli nuceni přistoupit k vybudování dodatečné chladící kapacity."
Situaci začalo řešit krematorium už v minulém týdnu. V zadní části objektu byla vybudována přístavba. Zdi jsou obloženy chladírenskými panely. Pracovníci krajské hygienické stanice nový chladící box zkontrolovali a jeho provoz schválili. Kapacita padesáti těl tak byla zvýšena na dvojnásobek.
Ivo Furmančík, ředitel Krematoria Ostrava: "Od pátku do neděle jsme postavili v prostorách krematoria v zastřešené části dodatečný chladící box."
Primátor Tomáš Macura potvrdil, že zvýšení kapacity chladícího zařízení bylo v plánu, stejně jako čtvrtá kremační pec už delší dobu a současná situace řešení pouze urychlila. Pece jedou v třísměnném nepřetržitém provozu a jejich kapacita je 60 zpopelnění denně.
---
Na nové podmínky si v těchto dnech lidé zvykají při překonávání státní hranice s Polskem a Slovenskem. Nejistota panuje především u testů, kdy si lidé nejsou jisti, zda je mít musí či nemusí.
Zmatky při cestování do zahraničí vnesla tradičně řada různých výjimek. Jiné podmínky platí pro pendlery, další pro přepravce a jiné pro běžné občany, kteří si chtějí nakoupit v polských obchodech nebo na trzích.
Anketa: “Jsem z Českého Těšína a byl jsem si vsadit v polském Těšíně, protože Fortuna je u nás zavřená. A nebo si tam chodím něco koupit a jdu zpátky. Jsem tam deset minut. Vím o tom, že 12 hodin můžu být v Polsku bez testu.”
Provoz na hraničních přechodech koronavirová opatření neomezují.
Plynulý provoz je také na hranici se Slovenskem v Mostech Jablunkova. Většinu provozu tvoří nákladní doprava.
Na hraničních přechodech nebo v jejich blízkosti lidé musejí počítat s policejními kontrolami.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR: “Policisté v rámci běžného výkonu služby kontrolují dodržování mimořádných opatření a také oprávněnost vstupu a pobytu cizinců na území ČR. Dále provádějí namátkové kontroly v souladu s článkem 23 Schengenského hraničního kodexu.
Změny v cestování by měly nastat v neděli. Například na Slovensko už lidé nebudou muset mít povinně PCR testy, ale při kontrole se podrobí se antigen testům. Je také možné, že některé přechody budou uzavřené.
---
Charita začala připravovat Tříkrálovou sbírku, ve které mohou lidé na začátku ledna přispět na její projekty. Organizátoři počítají s tím, že koledníci budou obcházet domy za dodržování všech nařízených protikoronavirových opatření. Kromě toho připravují také virtuální pokladničky.
Tříkrálové sbírky už tradičně na začátku ledna obcházejí domy a vybírají do pokladniček peníze. Tentokrát to ale bude kvůli koronaviru jiné. Budou muset dodržovat hygienická opatření a zatím není jasné, zda kvůli nim budou moci vůbec zpívat15s
Lukáš Curylo, ředitel Charity ČR: "Budeme se připravovat na dvě varianty, které budou běžet souběžně. První varianta je, že budeme mít fyzické koledníky a paralelně s tímto chystáme virtuální koledu."
Pokud by epidemiologická situace koledování po domech v některých lokalitách neumožnila, budou moci dárci přispět alespoň bezhotovostním převodem peněz.
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Je nám líto, že v tomto případě by nemohlo proběhnout takové to mezilidské setkání, přání všeho dobrého do nového roku, tak jako je to vlastně součástí té sbírky."
Organizátoři se obávají, že se do sbírky nezapojí tolik lidí. Ať už kvůli strachu z nakažení, nebo kvůli tomu že starší lidé neovládají bankovní operace přes internet. Přitom tyto peníze jsou pro Charitu významné: díky nim rozšiřuje a zkvalitňuje své služby.
Jan Hanuš, ředitel Charity Opava: „Pro nás jsou peníze z Tříkrálové sbírky velice důležité. Dá se říci, že už s nimi v podstatě počítáme.“
Například na Opavsku by chtěli z vybraných peněz pořídit automobil a zdravotnický materiál pro ošetřovatele, kteří pečují o nemocné doma. V plánu je také přestavba dílny pro lidi s mentálním a duševním postižením.
---
Za necelý měsíc uplyne rok od jedné z nejhorších masových vražd historie, kdy v čekárně Fakultní nemocnice Ostrava postřílel Ctirad Vitásek 7 lidí. Při tomto smutném výročí bude 10. prosince přímo před nemocnicí odhalen památník obětem. Výtvarník Lukáš Dvorský už dílo dokončuje ve slévárně v Mníšku pod Brdy.
Památník obětem střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava bude dokončen včas. Výtvarník Lukáš Dvorský nyní finišuje na dvou frontách. Ve slévárně v Mníšku pod Brdy se dokončuje odlitek a v Ostravě před nemocnicí vrcholí úpravy místa, kde bude dílo umístěno. Odlití památníku prý bylo náročné a musela se toho ujmout renomovaná slévárna.
Lukáš Dvorský, výtvarník: "Pomník byl odlit z několika kusů a už je svařený a zkompletovaný. Je i vybroušený, takže má konečný tvar. Ještě zbývá dodělat černou patinu a to je vše."
Složitá bude i přeprava památníku, aby se nepoškodil. Kovová deska je velmi těžká, váží 600 kilogramů. 24. listopadu pak bude ustavena před nemocnicí. Cena díla je milion 800 tisíc korun a o náklady se podělí Ostrava, kraj a nemocnice.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Dneska jsme na zastupitelstvu města schvalovali přijetí dotace od Moravskoslezského kraje, který se bude podílet jednou třetinou na nákladech na tento památník. Pokud jde o technickou stránku věci, tak vše směřuje k tomu, abychom skutečně stihli to slavnostní odhalení památníku na výročí 10. prosince."
Podle výtvarníka jde vše podle plánu, takže v den výročí tragédie 10. prosince by měl být památník odhalen. Podoba pietního aktu ještě není známa, protože bude záležet na aktuálních protiepidemických opatřeních. Detaily upřesníme v našem zpravodajství až bude vše jasné.
---
Den válečných veteránů se v České republice připomíná od roku 2001. Letos poprvé, kvůli epidemickým opatřením, se vzpomínkové akty konaly jen ve velmi omezeném rozsahu. Několik lidí s květy vlčích máků na klopě bylo vidět u pomníku Obětem válek na hřbitově v Novém Jičíně.
V tichosti, bez české hymny, proslovů a následně společenských setkání a besed ve školách uctili veterány obou světových konfliktů a také z novodobých bojů v Novém Jičíně. Zástupci města, armády, legionářů a svazu bojovníků za svobodu jen položili kytice a zapálili svíčky u pomníku Obětem válek.
Emílie Bartoňová, ČsOL Nový Jičín: “Pravdou je to, že z té druhé světové války se dnes nemůže nikdo zúčastnit vzhledem k věku, a také vzhledem k té virové situaci. Přesto to nelze nějak opomenout.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “I v této těžké době, kdy platí různá omezení a pravidla, lidé si nemohou užít života, tak jak by si zasloužili, je třeba připomínat i ty útrapy a ty války. Je třeba si říct, že ta svoboda a mír nejsou samozřejmostí.”
Z městského hřbitova se malá skupina lidí s kyticemi vydala ještě k pomníku v místní části Žilině.
Při tom na letošní rok, kdy uplynulo půlkulaté výročí konce 2. světové války, měla zdejší jednota československé obce legionářské daleko větší plány. Poprvé v květnu, podruhé teď na podzim musela zrušit velkou akci s historickými ukázkami bojů.
---
„Je to hodně psychicky i fyzicky náročné, pacienti jsou ve vážném stavu.“ Říkají o práci přímo na infekčním oddělení studentky vysokých škol. Dobrovolně se přihlásily na výzvu Nemocnice ve Frýdku-Místku, protože chtěly v této nelehké době pomoct. Nemocnice nabrala už na 60 dobrovolníků, má totiž kvůli koronaviru výpadek desítek zaměstnanců.
Kateřina Frantová studuje na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové obor všeobecná sestra, jako dobrovolnice se do nemocnice ve Frýdku-Místku přihlásila už v březnu.
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Začalo to tím, že mám kamaráda doktora na ortopedii, kterému jsem už v březnu nabídla výpomoci tady v nemocnici, protože byly zavřené školy. Takže od března jsem pomáhala na ortopedii a teď před těmi třemi týdny nás přesunuli tady na výpomoc."
Podobnou zkušenost má i Barbora Sovadníková, která studuje Fakultu zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.
Barbora Sovadníková, studentka Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého: "Já už jsem sestra a jsem tu už od března, já jsem ze zdravky a chtěla jsem jít prostě někam pomoct a v Ostravě nebrali, já jsem z Ostravy."
Nemocnice má kvůli koronaviru mimo službu skoro 5 desítek zaměstnanců, téměř 80 lidí už zaplnilo tři infekční jednotky a nemocnice tak musela vytvořit další. Pomoc mladých zdravotníků je tak pro ni nesmírně důležitá.
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Jsme velmi rádi, že se nám přihlásili studenti na naši výzvu, která byla na pomoc. Byli to studenti, kteří nám už pomáhali na jaře, ale jsou to studenti i noví ze zdravotnických škol a mimo to máme i nezdravotnické pomocníky v podstatě."
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Jako studenti jsme většinou nasazeni třeba jako ošetřovatelé tady na výpomoc, pomáháme s celkovou péčí o pacienta, pomáháme s hygienou, stravou, v rámci toho, že nám to třeba uznávají i do praxe, tak třeba ty sestry nám kolikrát i umožní si vyzkoušet nějaké výkony, abychom se hodně naučili, takže je to úplně skvělé i pro nás do praktické zkušenosti."
Barbora Sovadníková, studentka Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého: "Je to hrozně velká zkušenost, naučila jsem se toho hrozně moc, pustili mě k věcem, ke kterým jsem se v životě předtím nedostala."
Studentky ale shodně dodávají, že starat se o pacienty, kteří leží v nemocnici rozhodně není jednoduché.
Barbora Sovadníková, studentka Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého: "Je to hodně psychicky náročné, já si pamatuju ze začátku, že jsem jezdila domů třeba s brekem, že se to fakt nezvládalo a teď už je to lepší jako pro mě fyzicky i psychicky."
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Je to často těžké, co si budem. Jako ti pacienti taky nejsou úplně v jednoduchém stavu, to onemocnění není jednoduché, ale zase člověk prostě pokud to chce dělat, tak to zvládá a mě to třeba jako nevadí no, mě to baví, takže zatím je to dobré."
Barbora Sovadníková, studentka Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého: "Jsou to pacienti ve vážném stavu a jde to poznat, že to je právě kvůli tomu tak náročné. Ti lidi jsou hodně tak psychicky z toho takoví vydeptaní, jakože je těžké jim to vysvětlit, aby prostě nebyli nervózní, aby nebrečeli, že vůbec jako jsou pozitivní."
Nemocnice zatím přijala zhruba 60 dobrovolníků.
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My jsme samozřejmě rádi, že se nám přihlásilo tolik dobrovolníků, studentů, z řad středních škol i vysokých škol a za to jim moc děkujeme."
Přihlásili se také lidé, kteří nemají zdravotnické vzdělání nebo zkušenosti, ty nemocnice využila například na triáži a v jiných nezdravotnických oblastech. Přesto stále platí, že kdyby měl kdokoliv zájem pomoct, může se přihlásit.
---
Chtěli bychom uklidnit obyvatele našeho kraje, které v pondělí vyděsila zpráva o hromadění zesnulých v Krematoriu Ostrava. Je pravdou, že krematorium navýšilo kapacitu pro skladování zesnulých, kterých každý rok v tomto období přibývá a Covid způsobil nárůst ještě vyšší. Opatření je ale spíše preventivní a dvojnásobná kapacita chladícího zařízení situaci řeší i v případě zhoršení pandemie.
Krematorium Ostrava je jediné v Moravskoslezském kraji a také největší v celé zemi. Každý měsíc je v něm zpopelněno 900 těl. V pracovních dnech je to kolem 45 zesnulých, ale v posledních dnech se jejich počet zvýšil. Podobná situace sice nastává každý podzim, ale tentokrát přibyli ještě zemřelí s covidem.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Je tam 70 zemřelých denně, ale jen necelých 20 z nich umřelo na covid nebo s covidem. V daný okamžik nehrozí nebezpečí, že by kapacity nestačily."
Ivo Furmančík, ředitel Krematoria Ostrava: "V říjnu jsme měli až 1200 zpopelnění, tak jsme byli nuceni přistoupit k vybudování dodatečné chladící kapacity."
Situaci začalo řešit krematorium už v minulém týdnu. V zadní části objektu byla vybudována přístavba. Zdi jsou obloženy chladírenskými panely. Pracovníci krajské hygienické stanice nový chladící box zkontrolovali a jeho provoz schválili. Kapacita padesáti těl tak byla zvýšena na dvojnásobek.
Ivo Furmančík, ředitel Krematoria Ostrava: "Od pátku do neděle jsme postavili v prostorách krematoria v zastřešené části dodatečný chladící box."
Primátor Tomáš Macura potvrdil, že zvýšení kapacity chladícího zařízení bylo v plánu, stejně jako čtvrtá kremační pec už delší dobu a současná situace řešení pouze urychlila. Pece jedou v třísměnném nepřetržitém provozu a jejich kapacita je 60 zpopelnění denně.
---
Na nové podmínky si v těchto dnech lidé zvykají při překonávání státní hranice s Polskem a Slovenskem. Nejistota panuje především u testů, kdy si lidé nejsou jisti, zda je mít musí či nemusí.
Zmatky při cestování do zahraničí vnesla tradičně řada různých výjimek. Jiné podmínky platí pro pendlery, další pro přepravce a jiné pro běžné občany, kteří si chtějí nakoupit v polských obchodech nebo na trzích.
Anketa: “Jsem z Českého Těšína a byl jsem si vsadit v polském Těšíně, protože Fortuna je u nás zavřená. A nebo si tam chodím něco koupit a jdu zpátky. Jsem tam deset minut. Vím o tom, že 12 hodin můžu být v Polsku bez testu.”
Provoz na hraničních přechodech koronavirová opatření neomezují.
Plynulý provoz je také na hranici se Slovenskem v Mostech Jablunkova. Většinu provozu tvoří nákladní doprava.
Na hraničních přechodech nebo v jejich blízkosti lidé musejí počítat s policejními kontrolami.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR: “Policisté v rámci běžného výkonu služby kontrolují dodržování mimořádných opatření a také oprávněnost vstupu a pobytu cizinců na území ČR. Dále provádějí namátkové kontroly v souladu s článkem 23 Schengenského hraničního kodexu.
Změny v cestování by měly nastat v neděli. Například na Slovensko už lidé nebudou muset mít povinně PCR testy, ale při kontrole se podrobí se antigen testům. Je také možné, že některé přechody budou uzavřené.
---
Charita začala připravovat Tříkrálovou sbírku, ve které mohou lidé na začátku ledna přispět na její projekty. Organizátoři počítají s tím, že koledníci budou obcházet domy za dodržování všech nařízených protikoronavirových opatření. Kromě toho připravují také virtuální pokladničky.
Tříkrálové sbírky už tradičně na začátku ledna obcházejí domy a vybírají do pokladniček peníze. Tentokrát to ale bude kvůli koronaviru jiné. Budou muset dodržovat hygienická opatření a zatím není jasné, zda kvůli nim budou moci vůbec zpívat15s
Lukáš Curylo, ředitel Charity ČR: "Budeme se připravovat na dvě varianty, které budou běžet souběžně. První varianta je, že budeme mít fyzické koledníky a paralelně s tímto chystáme virtuální koledu."
Pokud by epidemiologická situace koledování po domech v některých lokalitách neumožnila, budou moci dárci přispět alespoň bezhotovostním převodem peněz.
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Je nám líto, že v tomto případě by nemohlo proběhnout takové to mezilidské setkání, přání všeho dobrého do nového roku, tak jako je to vlastně součástí té sbírky."
Organizátoři se obávají, že se do sbírky nezapojí tolik lidí. Ať už kvůli strachu z nakažení, nebo kvůli tomu že starší lidé neovládají bankovní operace přes internet. Přitom tyto peníze jsou pro Charitu významné: díky nim rozšiřuje a zkvalitňuje své služby.
Jan Hanuš, ředitel Charity Opava: „Pro nás jsou peníze z Tříkrálové sbírky velice důležité. Dá se říci, že už s nimi v podstatě počítáme.“
Například na Opavsku by chtěli z vybraných peněz pořídit automobil a zdravotnický materiál pro ošetřovatele, kteří pečují o nemocné doma. V plánu je také přestavba dílny pro lidi s mentálním a duševním postižením.
---
Za necelý měsíc uplyne rok od jedné z nejhorších masových vražd historie, kdy v čekárně Fakultní nemocnice Ostrava postřílel Ctirad Vitásek 7 lidí. Při tomto smutném výročí bude 10. prosince přímo před nemocnicí odhalen památník obětem. Výtvarník Lukáš Dvorský už dílo dokončuje ve slévárně v Mníšku pod Brdy.
Památník obětem střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava bude dokončen včas. Výtvarník Lukáš Dvorský nyní finišuje na dvou frontách. Ve slévárně v Mníšku pod Brdy se dokončuje odlitek a v Ostravě před nemocnicí vrcholí úpravy místa, kde bude dílo umístěno. Odlití památníku prý bylo náročné a musela se toho ujmout renomovaná slévárna.
Lukáš Dvorský, výtvarník: "Pomník byl odlit z několika kusů a už je svařený a zkompletovaný. Je i vybroušený, takže má konečný tvar. Ještě zbývá dodělat černou patinu a to je vše."
Složitá bude i přeprava památníku, aby se nepoškodil. Kovová deska je velmi těžká, váží 600 kilogramů. 24. listopadu pak bude ustavena před nemocnicí. Cena díla je milion 800 tisíc korun a o náklady se podělí Ostrava, kraj a nemocnice.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Dneska jsme na zastupitelstvu města schvalovali přijetí dotace od Moravskoslezského kraje, který se bude podílet jednou třetinou na nákladech na tento památník. Pokud jde o technickou stránku věci, tak vše směřuje k tomu, abychom skutečně stihli to slavnostní odhalení památníku na výročí 10. prosince."
Podle výtvarníka jde vše podle plánu, takže v den výročí tragédie 10. prosince by měl být památník odhalen. Podoba pietního aktu ještě není známa, protože bude záležet na aktuálních protiepidemických opatřeních. Detaily upřesníme v našem zpravodajství až bude vše jasné.
---
Den válečných veteránů se v České republice připomíná od roku 2001. Letos poprvé, kvůli epidemickým opatřením, se vzpomínkové akty konaly jen ve velmi omezeném rozsahu. Několik lidí s květy vlčích máků na klopě bylo vidět u pomníku Obětem válek na hřbitově v Novém Jičíně.
V tichosti, bez české hymny, proslovů a následně společenských setkání a besed ve školách uctili veterány obou světových konfliktů a také z novodobých bojů v Novém Jičíně. Zástupci města, armády, legionářů a svazu bojovníků za svobodu jen položili kytice a zapálili svíčky u pomníku Obětem válek.
Emílie Bartoňová, ČsOL Nový Jičín: “Pravdou je to, že z té druhé světové války se dnes nemůže nikdo zúčastnit vzhledem k věku, a také vzhledem k té virové situaci. Přesto to nelze nějak opomenout.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “I v této těžké době, kdy platí různá omezení a pravidla, lidé si nemohou užít života, tak jak by si zasloužili, je třeba připomínat i ty útrapy a ty války. Je třeba si říct, že ta svoboda a mír nejsou samozřejmostí.”
Z městského hřbitova se malá skupina lidí s kyticemi vydala ještě k pomníku v místní části Žilině.
Při tom na letošní rok, kdy uplynulo půlkulaté výročí konce 2. světové války, měla zdejší jednota československé obce legionářské daleko větší plány. Poprvé v květnu, podruhé teď na podzim musela zrušit velkou akci s historickými ukázkami bojů.
---
