Z areálu bývalého Dolu 9. květen bude průmyslový park PODOLUPARK
Areál bývalého Dolu 9. květen bude do pěti let znovu zprovozněn. Místo těžby uhlí tady vznikne inovativní energeticky nezávislá průmyslová zóna „PODOLUPARK”, která bude vyrábět elektřinu, vodík a teplo. Zóna v budoucnu nabídne práci tisícům lidí všech úrovní vzdělání.
Pro areál bývalého Dolu 9. květen ve Stonavě se chystá nové smysluplné využití. Na nevyužitém brownfieldu o rozloze 32 hektarů tady vznikne moderní průmyslová zóna nazvaná Podolupark. Česká společnost, která ho na konci loňského roku převzala, provedla koncepční studii.
Michal Teuer, člen správní rady Podolupark Holding: "Ta paleta investičních celků, která by tady měla být, je poměrně široká. Teď probíhá rozhodovací proces, které z těch investičních celků navržených v té koncepční studii, tady budou umístěny."
V areálu se nachází budovy, které primárně sloužily pro zajištění těžby uhlí, jejich technický stav je ale natolik špatný, že budou zdemolovány. Místo nich budou postaveny nové objekty a všechna další potřebná zařízení a investiční celky.
Michal Teuer, člen správní rady Podolupark Holding: "Počítáme tady s nějakou výrobní halou, logistickou halou, v úvodní studii koncepční je i datové centrum. V každém případě chceme využít potenciál areálu v tom smyslu, že tady máme dvě rozvodny, Veolie a ČEZu, hodláme tady určitě postavit nějaké obnovitelné zdroje elektrické energie, takže potencionální provozovatelé těch investičních celků by měli mít tu jistotu, že tu energii tady budou mít za rozumných podmínek, protože dnes to je spíš ne o ceně, ale aby ty dodávky byly dlouhodobě zajištěny."
Dalším záměrem je, vybudovat tady zařízení pro výrobu vodíku z odpadového hospodářství.
Michal Teuer, člen správní rady Podolupark Holding: "Nepředpokládáme, že bychom tady přímo nakládali s odpady, my spíše cílíme na to, že bychom tady zpracovávali alternativní palivo nebo tuhé alternativní palivo, které se z odpadu vyrábí. Chtěli bychom to mít tak, aby tady přiváželi definovaný výrobek, ze kterého se následně bude procesem takzvané upcyklace vyrábět třeba i ten vodík."
Se zprovozněním Podoluparku se počítá i se vznikem nových pracovních míst.
Michal Teuer, člen správní rady Podolupark Holding: "Teď by bylo předčasné říkat, kolik pracovních míst tady vznikne, je to otázka těch investičních celků, které tady budou realizovány, ale myslíme, si, že můžeme počítat v řádu jednotek tisíc zaměstnanců."
Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „Já jsem vždycky zastával názor, že obec není tím subjektem, který by měl podnikat. Obec plní jiné úkoly, ale těží z podnikatelů, protože ji odvádějí daně. Skončila těžba na Dole 9. květen a jsem moc rád, že je tam už další iniciativa. Pokud je mi známo, jedná se i o obnovitelné zdroje energie, což dneska letí. Přeji si, aby ten projekt, který mi byl nastíněn, aby byl realizován co nejdříve.“
Podolupark je jedním z projektů transformační strategie Moravskoslezského kraje,který by měl spolu s ostatními projekty, jako je například Eden Silesia nebo POHO park, být spolufinancován z Fondů spravedlivé transformace.
---
Ve Stonavě je vše připraveno na tradiční pouť
Ve Stonavě je už vše připraveno na tradiční Máří Magdalénskou pouť. Ta každoročně do Stonavy přiláká tisíce návštěvníků. Uskuteční se už tento, předposlední červencový víkend. Připraven je bohatý kulturní program. Bude se střílet s děla, soutěžit v kosení trávy kosou, v parku u Domu PZKO vystoupí mimo jiné Olga Lounová a příznivci dechovky si také přijdou na své. Lunapark U Černého korzára, který ke stonavské pouti neodmyslitelně patří, své atrakce pro děti i dospělé spustí už v pátek 22. července odpoledne. Věhlasnou stonavskou pouť tradičně v neděli 24. července zakončí ohňostroj.
---
Žáci SK Stonava oslavili vítězství společně s rodiči
Žáci SK Stonava mají důvod k radosti. Fotbalovou sezónu završili prvenstvím v tabulce. Tento svůj úspěch oslavili společně se svými rodiči a jak jinak, než fotbalovým utkáním.
Pohár pro vítěze okresního přeboru převzali stonavští žáci u příležitosti oslav 90 let Sportovní klubu Stonava. Tento úspěch pak na konci sezóny oslavili společně s rodiči a to vzájemným zápasem.
Ivo Zwias, trenér žáků SK Stonava: „Dělá se to dvakrát do roka, po jarní a po podzimní části. Je to už takový zvyk, aby ukázali, že umí zahrát proti rodičům, protože bez podpory rodičů a ostatního zázemí, předsedy atd. to nejde.“
anketa: „Bude to těžké, ještě těžší než minule a už teď nemůžu.“ „Zatím je to výborné. V prvním poločase jsme je nechali trochu vyblbnout a v tom druhém jim to pěkně nandáme.“ „Je to velmi zajímavé, prohráváme sice 2:0, ale teď to přijde.“ „To nejsou žáci, to jsou prvoligové fotbalisti. Vidím v nich ten potenciál. Oni jsou všude a podezřívám, že nehrají 7+1, ale 16+1. Je jich všude plno, rojí se kolem branky, pořád střílí a předbíhají nás.“
anketa: „Snaží se, ale i tak jsme lepší.“ „Jde hlavně o to, užít si to s těmi rodiči, poděkovat jim za tu skvělou podporu během celé sezóny. Doufáme, že budou pořád stejní.“
Jsou to právě rodiče, kteří jsou neodmyslitelnou součástí stonavského týmu. Pravidelně jezdí na všechny zápasy a mohutně fandí. Jak nám potvrdili, stejné to bude i v nadcházející sezóně, přestože část žáků odchází do stonavského dorostu.
anketa: „Podpora rodičů bude určitě. Bude to super, kluci vyhrají, já tomu věřím.“ „Tak jak podporujeme žáky, tak budeme samozřejmě jezdit i na dorost. Uvidíme, jak se to složí.“
Jedním z hráčů, který v nové sezóně už nenastoupí do zápasů v modrožlutých klubových barvách je Denisa Šefránková. Z fotbalem se ale neloučí. Hrát bude za juniorky v Gascontrolu Havířov.
Denisa Šefránková, fotbalistka: „Bylo to tu strašně fajn. Kluci to měli se mnou těžké, ale byli na mě hodní, takže na ně budu dlouho vzpomínat.“
Nejen Denise, ale i ostatním žákům a dorostencům přejeme v nové sezóně mnoho sportovní úspěchů.
---
„Od Cieszyna sypana dróżeczka”
To najnowsza pozycja książkowa profesora Daniela Kadłubca. Jest kontynuacją jego poprzedniego zbioru opowiadań gwarowych „Od Cieszyna do Bogumina” i bohaterką naszego dzisiejszego wydania Stonawskiego Ekspressu.
prof. Daniel Kadłubiec, autor: „Mniej więcej od 1975 roku do 1992 roku odwiedziłem dwadzieścia trzy miejscowości, pięćdziesięciu sześciu wykonawców, no i efektem są dwieście trzy pieśni, które w tej książce są.”
To jest repertuar, który obejmuje teren od Cieszyna do Bogumina.
prof. Daniel Kadłubiec, autor: „Typowe dla tego terenu, a to jest ważne, że one po prostu jakoby utożsamiają ten teren, są pieśniczki górnicze. Potem są pieśniczki dożynkowe, na Dołach mówi się żniwówkowe, i potem jeszcze bym tutaj mógł ewentualnie wymienić pieśniczki weselne, które towarzyszą takiemu fragmentowi wesela, gdy starosta wybiera datki dla panny młodej. I to się mówiło: On wybiera na kolybke albo na bioły wieniec. I tam są piosenki, których nigdzie na świecie nie ma, tylko są u was, to znaczy na północy Śląska Cieszynskiego. To są unikatowe pieśniczki.”
Dziś można je słyszeć już tylko bardzo okazjonalnie, na przykład na przeglądach Cieszyńskiej Pieśni Ludowej. Dawniej było inaczej.
prof. Daniel Kadłubiec, autor: „Kiedyś było tak, że w koloniach górniczych się spotkali przed budelami, przed tymi budynkami, śpiewali, opowiadali, na weselach się śpiewało, na festynach się śpiewało, na wycieczkach się śpiewało. Chórów było mnóstwo, i wtedy po prostu to była kultura aktywna, śpiewana kultura aktywna. Dzisiaj ludzie raczej słuchają niż wykonują. Ale myśmy wydali tę książkę po to, żeby ta kultura, to jest wielkie nasze dziedzictwo, bym powiedzioł kulturowe, spuścizna, żeby ono żyło.”
W książce znalazły się również dwie piosenki ze Stonawy.
prof. Daniel Kadłubiec, autor: „Jedną śpiewała Agnieszka Duławowa: ´Ci stonawscy chłapcy, ci się radzi mają, lańcuszki im wiszą, zegarka nie mają´. A druga piosenka, śpiewał ją Rudolf Buława, ´O kusym Janie, który podpiera się toporem´. Wprawdzie to jest znana piosenka również na polskiej stronie, ale w tej Stonawie w wykonaniu tego Rudolfa Buławy uzyskała zupełnie inny indywidualny wymiar.”
---